Etologie agamy stepní (Trapelus sanguinolentus) v podmínkách Zoo

Bc. Karel Novák

Diplomová práce

The etology of steppe agamas (Trapelus sanguinolentus) in conditions of captive breeding in Zoo

Anotace:

Souhrn Etologie agamy stepní (Trapelus sanguinolentus) v podmínkách Zoo Diplomová práce Etologie agamy stepní (Trapelus sanguinolentus) v podmínkách Zoo byla zaměřena na etologické pozorování tělesně menšího, semiarboreálního, oviparního ještěra z čeledi agamovitých v expozici Plazi středoasijských pouští v Zoo Praha. Studijní období probíhalo od 10.2. do 1.12.2016. Na počátku studijního období bylo v expoziční části 22 jedinců agamy stepní, z toho 4 samci, přičemž během studie docházelo k přirozeným úhynům a do expozice nebyly přidáváni noví jedinci. Dvě metody pozorování (ad libitum sampling, focal-animal sampling) které tvořily základ studie, byly doplněny pravidelným měřením základních metrických charakteristik studovaných agam (délka, hmotnost), subjektivním posouzením fyzické kondice a snímkováním termovizní kamerou vzhledem k preferencím agam pro vyhřívání a kladení vajec. Cílem studie byl výzkum chování agamy stepní v podmínkách terarijního chovu. Centrální hypotéza pro tuto studii byla stanovena takto: Jedinci agamy stepní budou v řízených podmínkách terarijního chovu vytvářet sociální strukturu prostřednictvím signálního a agonistického chování. Tato hypotéza byla specifikována 10 podhypotézami, které byly statisticky analyzovány. Z 10 stanovených hypotéz bylo testováno 8, zbývající 2 testovány nebyly z důvodu nedostatku dat. Vedle statistické analýzy signálního a agonistického chování byly kvantifikovány prvky chování termoregulačního, signálního, agonistického, epigamního a reprodukčního a to vůči celkovým počtům pozorovaného chování či celkovému času pozorování. Velikostní pohlavní dimorfimus byl vychýlen ve prospěch samců ve všech metrických charakteristikách s výjimkou maximální hmotnosti. Grafické znázornění růstu jedinců v čase mělo netypický průběh u samců, způsobený především malým vzorkem a značným rozdílem v tělesné velikosti mezi samci. U samic odpovídal růst tělesné délky tzv. von Bertalanffyho křivce. Vyhřívání jedinců bylo intenzivnější v jarních měsících oproti letním, kdy se jedinci vyhýbali nejteplejším místům v expozici. Signální chování bylo nejčastěji pozorovaným prvkem sociálního chování a jeho nejběžnější formou bylo opakované zvedání těla na předních končetinách nad podklad (ang. push-ups), které bylo častěji zaznamenáno u samců. Větší variabilita signálního chování (projevů hrozby, submisivity i receptivity) byla zjištěna u samic. Signální a agonistické chování bylo do určité míry propojeno: z 8 testovaných korelačních vztahů četnosti signalizace, četnosti agonistických interakcí, agresivity signalizujících jedinců, agresivity vůči signalizujícím jedincům a relativní úspěšnosti jedinců v agonistických interakcích byly 4 neprůkazné, včetně neprokázané korelace četnosti signálního chování a četnosti agonistických interakcí (u samců zde byl příčinou statistické nevýznamnosti pouze nízký počet jedinců v souboru). Další 2 korelační analýzy vyšly průkazně pouze u samic, s vysokou hodnotou r a jasným grafickým trendem u samců. Se signalizací a agonistickým chováním souvisela barvoměna ventrální části těla, která nebyla zcela pohlavně specifická: u obou pohlaví byl zaznamenán totožný pigment. Samci neúspěšní v agonistických interakcích v některých případech ztratili ventrální zbarvení. Barvoměna dorzální části těla samic byla propojena jak s termoregulací, tak s epigamním chováním. Z hlediska sociální struktury lze konstatovat tvorbu především intrasexuální sociální hierarchie a despotického systému s jasnou převahou několika kompetičně nejzdatnějších jedinců, kteří získáv

Anotace:

ali pomocí signálních projevů a agrese přednostní přístup k vyhřívání, partnerům a v případě samic k vhodným místům pro kladení vajec. Vzhledem k rozdílnému věku jedinců se pozice na vrcholu sociální struktury měnila, když starší jedinci tuto pozici během studijního období ztráceli. Klíčová slova: agamovití, sociální chování, signalizace, agrese, terarijní chov.

Abstract:

Summary The ethology of steppe agama (Trapelus sanguinolentus) in conditions of captive breeding in Zoo This masters thesis The ethology of steppe agama (Trapelus sanguinolentus) in conditions of captive breeding in the Zoo focused on ethological observation of a relatively small semi-arboreal oviparous lizard from the family Agamidae in conditions of captive breeding in the exposition Plazi Středoasijských pouští (The Reptiles of the Central Asian Deserts) in the Prague Zoo. The study was carried out between February 10th and December 1st 2016. At the beginning of this study there were 22 specimens of the steppe agama in the exposition (18 females and 4 males). During the study period, there were no new specimens added into the terrarium and several natural deaths were recorded. Two methods of behavioural sampling were used: ad libitum sampling and focal-animal sampling. These methods of observation were supplemented with regular measuring of the basic metric characteristics of the studied agamas (snout-vent length and weight), a subjective assessment of their physical condition and a thermographic camera scanning in relation to their thermal preferences and nesting. A goal of this study was in research of behaviour of this species in conditions of breeding in terrarium. The central hypothesis of this study was defined thus: Steppe agama specimens in controlled conditions of captive breeding will create a social structure by means of signalling and agonistic behaviour. This hypothesis was specified by 10 sub-hypotheses that were statistically analysed. Out of the 10 hypotheses, 8 hypotheses were analysed while 2 hypotheses were not because of data deficiency. Along with statistical analysis of signalling and agonistic behaviour there were certain thermoregulative, signalling, agonistic, epigamic and reproductive behavioural patterns quantified in relation to the total recorded sum of these behavioural patterns or in relation to the total time of behavioural sampling. Sexual size dimorphism was male-biased in all metric characteristics with the exception of maximal weight. Graphic analysis of specimens growth in time showed an untypical progress in males caused by a small statistical file and a great size variation in the studied males. In females the growth in length corresponded with the von Bertalanffy curve. Heating behaviour was more intensive during spring months compared to summer when agamas avoided the most heated places. Signalling behaviour was the most common pattern of social behaviour while its most usual form was the push-up movement, which was observed more frequently in males. Greater variability of signalling behaviour (in relation to threat, submission and receptivity) was recorded in females. The incidence of signalling and agonistic behaviour were positively correlated to some degree: out of 8 correlated relationships (signalling frequency, frequency of agonistic interactions, aggressive displays of signalling specimens, aggression against signalling specimens and a relative success rate of an individual in agonistic interactions) 4 were statistically insignificant including an inconclusive correlation between signalling and agonistic behaviour frequency (in this case the only cause of insignificance in males being a small statistical file). The other 2 correlations were found to be statistically significant only in females but with high r-value and unequivocal graphic trend in males. A colour change of ventral body part was related to signalling behaviour and this was not entirely sex-specific (the pigment was identical in both sexes). A colour change of dorsal body part in females was related to both thermoregulation and signalling behaviour. A social structure was characterised by a mainly intrasexual social hierarchy and a despotic system with dominance of several most competitive individuals that got preferential access to heating, sexual partners and, in case of females, to the bes

Abstract:

t sites for digging nests. Older individuals were observed loosing their social status during the study period. Keywords: Agamidae, social behaviour, signalling behaviour, aggression, captive breeding.

Klíčová slova

agamovití, sociální chování, signalizace, agrese, terarijní chov

Keywords

Agamidae, social behaviour, signaling behaviour, aggression, captive breeding

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 12. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Oldřich Kopecký, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Zájmové chovy zvířat