Vliv struktury lesa na výskyt tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) ve smrkových (Picea abies) pralesích Karpat

Bc. Dominik Knot

Master's thesis

The effect of forest structure on capercaillie (Tetrao urogallus) occurance in the primary mountain spruce (Picea abies) forest in the Carpathians

Abstract:

Tato diplomová práce se zabývá vlivem struktury lesa a její dynamiky na výskyt tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v horských pralesích Karpat, jakožto původního biotopu tohoto ohroženého druhu. Tetřev hlušec je deštníkový druh a jeho ochranou zabezpečujeme ochranu množství jiných druhů živočichů a horských lesů. Tato činnost má velký význam pro ochranu současných a pochopení vhodné struktury jeho biotopu pro tvorbu budoucích biotopů.Struktura, věk, disturbanční historie porostu a data o výskytu tetřeva hlušce získané v letech 2011 – 2014 na 287 plochách v rámci tří regionů Karpat (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko). Výsledky zjištěné pomocí jednoduchých logistických regresních modelů naznačují, že nejdůležitějšími faktory pro výskyt tetřeva hlušce na studovaném území jsou: věk porostu (pozitivní efekt), počet stromů, severita a rok historické disturbance (negativní efekt). Analýzou smíšených logistických regresních modelů jsme identifikovali negativní vliv počtu stromů na výskyt tetřeva a signifikantně větší výskyt jsme pozorovali v ukrajinské části Karpat.V závěru jsme identifikovali klíčové managementové opatření, které by měly dopomoct k zabezpečení příznivých stavů populace tetřeva hlušce. Mezi tato opatření patří například dostatečné množství vhodných území v bezzásahových oblastech a také jejich vzájemné propojení, snížení množství stromů, prosvětlení porostů, podpora přirozeného zmlazení a ponechávání mrtvého dřeva v porostu.

Abstract:

This thesis is focused on the effect of forest structure and dynamics on occurrence of capercaillie (Tetrao urogallus) in mountain primary foresrts of Carpathian mountains, as this area compose the native habitat of this endangered species. Caperacillie is and umbrella species - its protection ensures the protection of numerous other species and mountain forests. For the conservation of the current habitats and creation of new ones is crucial to understand the structure of suitable habitats. Structure, age and historická disturbance history of the studied forests were collected in years 2011-2014 on 287 plots in 3 distinct regions of Carpathian Mountains (Slovakia, Ukraine, Romania). Results of simple logistic regression models shows that the most important factors of caperacillie occurrence are forest age (positive effect), numer of trees per plot, historická disturbance severity and year of the historická disturbance (negative effect). Analysis of mixed logistic regression model shows the negative effect of the number of trees per plot on the capercaillie occurrence and the occurrence was signifficantly higher in Ukrainian part of Carpathians. In the end we discuss key management practices which should be implemented to sustain viable caperacillie populations. Some of the most important management guidlines are, for instance: sufficient amount of strictly protected areas and their connection, lower numbers of trees with higher light availability, support of natural regeneration and retention of deadwood in the forest.

Keywords

ekologické lesnictví, deštníkový druh, pralesy, management lesa, struktura lesa

Keywords

forest management, umbrella species, primary forests, forest structure, ecological forestry

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 14. 6. 2020

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Martin Mikoláš, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Forestry and Wood Sciences

Master programme / field:
Forestry Engineering / Forest Engineering