The impact of artificial intelligence on China's labor market

YIFAN ZHANG

Bakalářská práce

Dopad umělé inteligence na čínský trh práce

Anotace:

Efekt vytváření a substituce technologie umělé inteligence na zaměstnanost pracovních sil v Číně existuje současně, což povede nejen ke změnám v celkové zaměstnanosti, ale také ke změnám ve struktuře zaměstnanosti. V posledních letech technologie umělé inteligence v Číně vykazují rychlý rozvoj, což vyvolalo velkou pozornost společnosti, a technologie AI jako jádro čtvrté technologické revoluce bude mít v této oblasti významný dopad na lidskou produkci a životní styl. kontext, tento článek V tomto kontextu tento článek zkoumá vliv AI na celkové množství a strukturu zaměstnanosti v Číně prostřednictvím myšlenek teoretické analýzy-empirické analýzy-závěry-návrhy. Za prvé, tento článek představuje význam a pozadí vzniku AI, poté analyzuje substituční efekt a efekt vytváření, který AI přináší studiem literatury, následuje výpočet indexu AI každé provincie v Číně metodou hodnoty entropie, poté shromažďuje a shromažďuje objem zaměstnanosti pracovní síly, hrubý regionální produkt a průměrnou mzdu pracovní síly ve 30 provinciích a městech v Číně od roku 2010 do roku 2016 a podle úrovně vzdělání Pracovní síla byla rozdělena do 3 indexů: nízká, střední a vysoká kvalifikace pracovní síla. Nakonec byl empirickou analýzou zkonstruován model regresní analýzy a dospěl k závěru, že AI má substituční účinek na celkovou zaměstnanost pracovní síly v Číně, ale substituční účinek je podstatně větší u nízkokvalifikované práce než u středně kvalifikované práce, zatímco vysoce kvalifikovaní práce bude ovlivněna efektem tvorby a zaměstnanost se zvýší. Článek je zakončen návrhy na současnou situaci v Číně v naději, že vláda, podniky a pracovníci budou spolupracovat, aby čelili výzvám a příležitostem, které přináší rozvoj technologie AI.

Abstract:

The creation effect and substitution effect of artificial intelligence technology on labor force employment in China exist simultaneously, which will not only bring about changes in total employment but also cause changes in employment structure. In recent years, artificial intelligence technology in China has shown rapid development, which has triggered high attention from the society, and AI technology, as the core of the fourth technological revolution, will have a significant impact on human production, and lifestyle, in this context, this paper In this context, this paper investigates the impact of AI on the total amount and structure of employment in China through the ideas of theoretical analysis-empirical analysis-conclusions-suggestions. Firstly, this paper introduces the meaning and birth background of AI, then analyzes the substitution effect and creation effect brought by AI through the study of literature, followed by the calculation of AI index of each province in China using entropy value method, then collects and collates the employment volume of labor force, gross regional product, and average wage of labor force in 30 provinces and cities in China from 2010 to 2016, and by education level The labor force was classified into 3 indices: low, medium, and high skill labor force. Finally, a regression analysis model was constructed by empirical analysis and concluded that AI has a substitution effect on total labor force employment in China, but the substitution effect is significantly greater for low-skilled labor than for medium-skilled labor, while high-skilled labor will be affected by the creation effect and employment will increase. The paper concludes with suggestions on the current situation in China, hoping that the government, enterprises and workers will work together to face the challenges and opportunities brought by the development of AI technology.

Klíčová slova

umělá inteligence, celková zaměstnanost, zaměstnanecká struktura, substituční účinek, efekt tvorby

Keywords

employment structure, substitution effect, total employment, artificial intelligence, creation effect

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 8. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 8. 9. 2021
• Vedoucí: Petr Špecián
• Oponent: Tomáš Lichard

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program / obor:
Ekonomie a hospodářská správa / Economics