Technologie ustájení prasnic na porodnách a jejich vliv na chování prasnic

Tereza Helena Ullmannová

Bakalářská práce

The influence of farrowing and lactation housing sows on their behavior

Anotace:

Práce popisuje druhy ustájení rodících a kojících prasnic. Shrnuje výhody a nevýhody ustájení s trvalou fixací, dočasnou fixací a volného ustájení. Dále popisuje ustájení skupinové a venkovní. Konvenční kotce s trvalou fixací jsou nejrozšířenější, ale v posledních letech se řeší jejich využívání z etického hlediska. Prasnice je zde po celou dobu fixovaná, a to není zcela vhodné vzhledem k jejím etologickým potřebám. Tento systém ustájení se ale používá z důvodu menší ztráty selat zalehnutím. Ustájení s dočasnou fixací nebo volné ustájení naopak podporují přirozené chování prasnic a jsou tedy lepší pro jejich pohodu. V systému dočasné fixace je důležité také dobře zvážit začátek fixace a konec fixace, protože to také velice ovlivní chování prasnic. Dále jsou v práci popsány problémy, které se v chovu mohou vyskytovat. Například zalehávání selat je velice častý důvod úhynu selat před ostavem. Mezi další nejčastější příčiny úhynu patří vyhladovění a hypotermie. Sele po porodu je nedostatečně vybaveno pro život mimo dělohu prasnice. Velice radikálně se změní podmínky prostředí a pro selata je náročné se přizpůsobit. Teplota jejich termoneutrální zóny je mnohem vyšší než u prasnice a tomu se musí přizpůsobit i ustájení. Stres u selat způsobuje změny v morfologii a funkci tenkého střeva, tím se narušuje trávení, a to vede ke zpomalení růstu. Bylo zjištěno, že chování prasnic ovlivňuje chování selat. V přírodě se prasnice pohybují ve skupinkách. Den před porodem se od skupiny oddělí, najdou si vhodné místo pro porod a začnou stavět hnízdo. Prasnice je se selaty v hnízdě 9 dní a poté se vrací zpátky ke skupině a selata ji následují. V posledních letech se společnost stále více zabývá otázkou welfare zvířat. V chovu prasat jsou nejdiskutovanější právě porodní kotce, kvůli jejich omezování pohybu prasnic. Do budoucna se očekává vyšší poptávka po mase, ale zároveň budou lidé stále víc řešit z jakých podmínek zvířata pochází. Hnací silou rozšiřování chovů a zároveň zlepšování welfare budou vetší příjmy lidí z rozvojových zemí a nové vědecké objevy. Kontakt s člověkem je velmi důležitým faktorem ve sledování chování zvířat. V případě pozitivní interakce selata projevují méně strachu a to může zmírňovat jejich stres při ošetřování. Naopak negativní interakce způsobuje větší stres a strach a má vliv na velikost nadledvin a na přírůstky. Během sledování videozáznámů z komerčního chovu dvou prasnic v rozdílných systémech ustájení bylo zjištěno, že prasnice se selaty ustájenými volně probíhá mnohem vyšší aktivita. Prasnice více stojí a selata více běhají. U obou druhů ustájení byla vyšší aktivita přes den a v noci byla zvířata klidnější. Prasnice ve volném ustájení kojila více v noci než přes den.

Abstract:

The thesis describes the types of housing for parturient and lactating sows. It summarizes the advantages and disadvantages of permanent fixation, temporary fixation, and free stall housing. It also describes group and outdoor housing. Conventional pens with permanent fixation are the most widely used, but in recent years the ethical considerations surrounding their use have been addressed. The sow is fixed there all the time and this is bad for her welfare. However, this housing system is used because there is less loss of piglets through crushing. Temporary housing or free housing, on the other hand, encourages the natural behaviour of the sow and is therefore better for her welfare. In a temporary restraint system, the start of restraint and the end of restraint should also be well considered, as this will also greatly influence the sow's behaviour. Furthermore, the problems that may occur in breeding are described in the paper. For example, crushing of piglets is a very common reason for piglet mortality before weaning. Other common causes of mortality are starvation and hypothermia. The newborn piglet is inadequately equipped for life outside the sow's uterus. Environmental conditions change very radically and piglets find it difficult to adapt. The temperature of their thermoneutral zone is much higher than that of the sow, and the housing has to adapt to this. Stress in piglets causes changes in the morphology and function of the small intestine, which disrupts digestion and leads to stunting. The behaviour of sows has been found to influence the behaviour of piglets. In nature, sows move in groups. The day before farrowing, they break away from the group and find a suitable place for farrowing and begin to build a nest. The sow stays with the piglets in the nest for 9 days and then returns to the group and the piglets follow her. In recent years, society has become increasingly concerned about animal welfare. In pig farming, farrowing pens are the most debated because of their restriction of the sows' freedom. In the future, the demand for meat is expected to increase, but at the same time people will be increasingly concerned about the conditions the animals come from. Driving the expansion of farms while improving welfare will be higher incomes for people in developing countries and new scientific discoveries. Human contact is a very important factor in monitoring animal behaviour. With positive interaction, piglets have less fearful behaviour and you can relieve their stress during handling. Conversely, negative interaction causes more stress and fear and affects adrenal size and gain. While watching video footage of 2 commercial sows in different housing systems, it was found that sows with free-housed piglets had much more activity. Sows stand more and piglets run more. In both types of housing there was more activity during the day and the animals were quieter at night. Sows in free-range housing nursed more at night than during the day.

Klíčová slova

Prasnice, Welfare, Technologie, Chování, Porodní kotce

Keywords

Farrowing pens, Welfare, Behaviour, Technology, Sows

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 1. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 5. 2024
• Vedoucí: doc. Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D.
• Oponent: Kateřina Zadinová, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Chov hospodářských zvířat