Teologie Hnutí víry - kritická analýza

Michaela MARATOVÁ

Doctoral thesis

Spirit and tradition. Reflections on ecumenical pneumatology and the development of the charismatic community of Manina.

Abstract:

Předmětem této studie byla analýza základních antropologických, christologických a soteriologických přístupů učení Hnutí víry, které je považováno za součást širšího neocharismatického hnutí. Práce přistupuje k problematice s cílem analyzovat toto učení a předložit systematické pojednání, které bude příspěvkem k odborné diskuzi na téma teologie Hnutí víry v českém prostředí. Analýza vychází z kontextu dnešní linie bádání s přihlédnutím ke kritice, která byla namířena na adresu této teologie. Hnutí víry od počátku svého vzniku vzbuzuje svým učením značné kontroverze. Jako problematické se jeví především jeho pojetí víry s důrazem na zdraví a bohatství. Mnozí jeho oponenti mu vytýkají synkretický charakter učení a jsou přesvědčeni, že jeho zdroje je třeba hledat v metafyzických kultech 19. století, zejména v Novém myšlení a Křesťanské vědě. Kritika, která ale na adresu této teologie zaznívá, opomíjí celou řadu dalších možných vlivů. Svou pozornost například vůbec nevěnuje učení, které nacházíme v probuzenecké tradici 18. a 19. století. Tato práce se pokusila této kritice čelit tím, že si všímala věroučných důrazů této tradice, které posléze podrobila komparaci s věroučnými důrazy Hnutí víry. Výchozí hypotézou této práce bylo, že se základní aspekty teologie Hnutí víry shodují s tím, co nacházíme v probuzenecké tradici a v klasickém pentekostalismu. Práce je současně vedena snahou nalézt v teologii Hnutí víry takové myšlenky, které hranici této tradice překračují a které lze označit jako heterodoxní. Teologická reflexe je založena na rešerši literatury tří vybraných autorů, jejichž učení bylo pro tuto teologii tohoto hnutí formativní. Konkrétně se jedná o Esseka W. Kenyona, Kennetha E. Hagina a Kennetha Copelanda. První kapitola této práce je věnovaná uvedení do problematiky. Jsou zde stručně představeny prameny, z nichž Hnutí víry vychází. Tato kapitola také nabízí nástin historického vývoje klasického letničního a charismatického hnutí. Současně jsou zde předloženy biografické náčrtky vybraných představitelů Hnutí víry, které ukazují na vztah mezi jejich učením. V druhé kapitole jsou představeny klíčové teologické důrazy, které toto učení charakterizují. Třetí kapitola je věnována současné diskuzi o problematice tohoto učení. Čtvrtá kapitola se věnuje základním antropologickým přístupům, které nacházíme v Hnutí víry. Pátá a šestá kapitola pak nabízí christologickou a soteriologickou reflexi teologie tohoto hnutí. Sedmá kapitola je zaměřena na teologii prosperity jako jednu z charakteristických doktrín Hnutí víry. Na závěr práce je přiložen krátký exkurz věnovaný tématu "theosis" (deifikace) v pojetí vybraných představitelů západní teologie. Poslední a závěrečný oddíl je zaměřen na vyhodnocení získaných poznatků a akcentování shod a rozdílů.

Abstract:

The subject of this study is the analysis of the basic anthropologic, Christological and soteriological approaches to the Word-Faith Movement, which is a part of the broader neo-charismatic movement. This study aims to analyze this movement and to present a systematic essay, which contributes to the discussion on the topic of the Word-Faith Movement theology within the Czech context. The analysis is based on the context of today's thinking and is also considering the critique towards this theology. The Word-Faith Movement's teaching has always been surrounded by controversy. Its view on faith with emphasis on wealth and health is rather problematic. Many opponents of the Word-Faith Movement are criticizing its syncretic character and are convinced that the sources of this teaching should be sought for in the metaphysical cults of the 19th century, namely in the New thinking and Christian science. The critique towards this theology however ignores many of its potential influences. It does not focus on for example the teaching from the Revivalist traditions of the 18th and 19th centuries. This study attempted to face this critique by paying extra attention to the religious emphasis of this tradition, which were then compared to the religious emphasis of the Word-Faith Movement. The hypothesis of this study is that the basic aspects of the Word-Faith Movement theology are identical to those in the Revivalist tradition and in classical Pentecostalism. The study also attempts to find ideas that step over the limits of this tradition and could be therefore regarded as heterodoxic. This theological reflection is based on the literature from three main authors, which were crucial for this study, specifically from authors as Essek W. Kenyon, Kenneth E. Hagin and Kenneth Copeland. The first chapter introduces the overall topic of The Word-Faith Movement and its sources. This chapter also describes the historical development of Pentecostal and charismatic movements. Further, the chapter discusses the main Word-Faith Movement representatives and refers to the relations between their and other teachings. The second chapter addresses the main theological emphases which are crucial to the teaching itself. The third chapter focuses on the issues of the teaching and the fourth chapter discusses the basic anthropological approaches towards the Word-Faith Movement. The fifth and sixth chapters offer a Christological and soteriological reflection on this movement's theology. The seventh chapter focuses on the theology of prosperity as one of the distinctive doctrines of the Word-Faith Movement.

Keywords

Hnutí víry, antropologie, christologie, soteriologie, Vtělení, Kříž, duchovní smrt, vykoupení, evangelium prosperity, letniční hnutí, probuzenectví, hnutí vyššího života

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 31. 3. 2023

Thesis defence

• Supervisor: prof. doc. Jaroslav Vokoun, Th.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Theology

Doctoral programme / field:
Theology / Theology