Vliv porodní hmotnosti a mateřského chování bahnic na přežitelnost a růstové schopnosti jehňat suffolk

Bc. Jaroslav Peták

Master's thesis

Analysis of birth weight and maternal characteristics on suvivability and growth performance traits for suffolk lambs

Abstract:

Odchov jehňat je v chovu ovcí zásadní, proto je snahou zajistit co nejlépe fungující stádo s co nejnižším procentem úhynu jehňat a za minimální přítomnosti člověka. V zájmu chovatelů je tedy analyzovat všechny faktory a metody řízení chovu v závislosti na přežitelnosti jehňat, včetně monitoringu mateřských schopností bahnic.Měření pro diplomovou práci bylo prováděno na farmě v ekologickém režimu, nacházející na území Středočeského kraje v nadmořské výšce 307 m n. m. s celoročním úhrnem srážek 423 mm a průměrnou roční teplotou 10, 4 °C. Sledovanými ukazateli byli věk bahnic při obahnění, mateřské chování bahnice, četnost vrhu, pohlaví jehňat, porodní hmotnost jehňat a jejich vliv na vitalitu, přežitelnost jehňat do 48 hodin, přežitelnost jehňat do 100 dnů věku, živou hmotnost ve 100 dnech věku, hloubku MLLT a protučnělost. Mateřské chování bahnic bylo bodováno dle hodnotících kritérií podle O'Connor et al. (1985) a vitalita jehňat podle Lamb Vigour Scoring System dle Steele (2017).Bahnice ve věku 3 – 5 let měly neprůkazně (P=0,0775) nejvitálnější jehňata v porovnání s bahnicemi ve věku při obahnění 1 – 2 let (o 0,51 bodu) a 6 – 9 let (o 0,2 bodu). Vliv mateřského chování na vitalitu jehňat byl průkazný (P<0,05). Průkazně (P<0,05) vitálnější byla jehňata matek, které byly ohodnoceny dle bodovacích kritérií 3 – 4 body oproti bahnicím s 0 – 2 body. Neprůkazně vitálnější (P>0,05) byla jehňata z vícečetných vrhů v porovnání s jedináčky. Neprůkazný rozdíl (P>0,05) byl zaznamenán mezi vlivem pohlaví jehňat a jejich vitalitou, stejně tak tomu bylo u vlivu porodní hmotnosti jehňat na jejich vitalitu. Neprůkazně vitálnější byla jehňata s porodní hmotností vyšší než 4 kg, oproti jehňatům s porodní hmotností 1 – 2,5 a 3 – 4 kg. Nebyly shledány žádné signifikantní vlivy věku bahnice při obahnění, mateřského chování, četnosti vrhu, pohlaví a porodní hmotnosti na přežitelnost jehňat do 48 hodin věku. Dále byl popsán neprůkazný vliv (P>0,05) věku bahnice při obahnění na přežitelnost jehňat do 100 dnů věku, kdy nejyšší přežitelnost měla jehňata bahnic ve věku 3 – 5 let při obahněnív porovnání s bahnicemi ve věku 1 – 2 a 6 – 9 let. Jako nesignifikantní (P>0,05) byl zaznamenán vliv mateřského chování a četnosti vrhu na přežitelnost jehňat do 100 dnů. Významné rozdíly (P<0,05) byly u vlivu pohlaví jehňat na přežitelnost do 100 dnů věku, a to o 0,16 procentního bodu ve prospěch beránků. Průkazný (P<0,05) byl také vliv porodní hmotnosti na přežitelnost jehňat do 100 dnů věku ve prospěch jehňat s porodní hmotností nad 4 kg oproti jehňatům s hmotností 3 – 4 kg a 1 – 2,5 kg. Dále byly popsány vlivy působící na živou hmotnost jehňat. Vliv věku bahnice při obahnění, mateřského chování, četnosti vrhu a porodní hmotnosti jehňat nebyly signifikantní (P>0,05). Jako průkazný (P<0,05) byl shledán vliv pohlaví na živou hmotnost, kdy beránci měli o 3,11 kg vyšší hmotnost oproti jehničkám. Pro hloubku MLLT a pro protučnělost nebyly shledány žádné signifikantní (P>0,05) vlivy.Hypotéza, že mateřské vlastnosti bahnic a porodní hmotnost jehňat ovlivňují přežitelnost jehňat a následně jejich růstové schopnosti byla částečně potvrzena.

Abstract:

Rearing lambs is an essential factor in breeding sheep, therefore a flock able to operate without often presence of man and with low mortality of lambs is desirable. All factors and methods of managing the breed which can influence a function of flock, like a lamb survivability and monitoring of maternal behaviour, should be in the breeders’ interest.The data for this thesis come from an ecological farm. The farm is situated in the central Bohemian region with 307 meters height above sea level, rainfall 423 mm during the year and average annual temperature 10,4 °C. The monitored indicators were: age of ewes during lambing, maternal behaviour of ewes, litter size, lamb gender, birth weight of lambs, and the effect of these factors on the vitality of lambs, lamb survival to 48 hours of age, lamb survival to 100 days of age, live weight in 100 days of age, depth of MLLT and fat cover. Maternal behaviour of ewes was evaluated according to the criteria from O'Connor et al. (1985), and vitality of lambs according to Lamb Vigour Scoring System Steele (2017).Ewes (3 – 5 years old) during lambing had lambs which were inconclusively (P=0.0775) more vital than lambs from ewes 1 – 2 (+ 0.51 score points) and 6 – 9 years old (+ 0.2 score points). Maternal behaviour influenced vitality of lambs significantly (P<0.05). Also, significantly (P<0.05) more vital lambs were from ewes which had 3 – 4 score points against ewes with 0 – 2 score according to the evaluation criteria. Inconclusively more vital lambs (P>0.05) were from multiple litters compared to single lambs. An inconclusive difference (P>0.05) was registered between the influence lamb gender and their vitality, the same situation was registered about the influence of birth weight on their vitality. Inconclusively more vital lambs were those with birth weight higher than 4 kg compared to the lambs with birth weight 1 – 2.5, and 3 – 4 kg. No significant influence of the age of ewe during lambing, maternal behaviour, litter size, sex and birth weight on survivability to 48 hours of age was found. Also, non-significant influence (P.0.05) of ewes’ age on lambs’ survivability up to 100 days of age was traced. The influence of maternal behaviour and litter size to survivability of lambs up to 100 days of age was recorded as non-significant (P>0,05). Significant differences (P<0.05) were found in the influence of sex to survivability (+ 0.16 percentage point in favour of male lambs). Significant (P<0.05) influence was also found in the birth weight on survivability to 100 days of age in favour of lambs >4 kg in comparison to lambs 3 – 4 kg, and lambs 1 – 2.5 kg. Effects on live weight of lambs here were also described. The influence of ewe’ age during lambing, maternal behaviour, litter size and birth weight were not significant (P>0.05). As significant (P>0.05) was found the influence of gender on live weight. Male lambs were heavier (+3.11 kg) compared to female lambs. For the depth of MLLT and for fat cover were found no significant (P>0.05) factors.The hypothesis that maternal characteristics of ewes and birth weight of lambs affect the survivability and their growing skills was partially confirmed.

Keywords

mateřské chování, živá hmotnost, životaschopnost

Keywords

live weight, vitality, maternal behaviour

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 12. 4. 2019

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Martin Ptáček, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Animal Science / Animal Science