Controlled by Social Policy? Housing policy in Real-Existing Socialism Revisited

Mgr. Vojtěch Ripka

Disertační práce

Anotace:

Vědecká diskuse o komunistických režimech a jejich odkazu postrádá porozumění role sociální politiky v těchto systémech. Široce přijímaným faktem je, že poslední období komunistické vlády započalo rekonfigurací zdroje legitimity jako základu jejich stability. Součástí těchto snah bylo zavádění štědřejší a ambicióznější sociální politiky. Domnívám se, že výzkum by měl být postaven především na důkladné konceptualizaci sociální politiky tak, aby mohl poskytnout rámec adekvátní studium systémů zásadně odlišných od liberálně-demokratických systémů. Dosavadní alternativy jako “welfare state” či “welfare system” v této práci odmítám pro jejich kulturní zatížení. Navrhuji proto využití vlastního konceptu „social welfare domain“, který je založen na sociálních potřebách a jejich uspokojování namísto dříve užívaných sociálních rizik či sociálních práv. Má výzkumná otázka se týká legitimační role aktivit v “social welfare domain” v systému, který definuji jako reálný socialismus. Československý komunistický režim v letech 1969 až 1989 představuje příhodný případ. Komunistický režim v Československu byl zřejmě “nejúspěšnější”, měříme-li tento úspěch silou opozice či jinými formami nesouhlasu. Československo zároveň kvůli stupni svého ekonomického rozvoje před nástupem komunistické vlády nejlépe odpovídá marxisticko-leninské teorii o vývoji k socialismu a komunismu. Pro účely hlubší analýzy se soustředím na aspekty sociální kontroly v rámci aktivit “social welfare domain” v Československém reálném socialismu. K výzkumu aktivit v “social welfare domain” jsem si pro nutné přiblížení vybral oblast bytové politiky. Analýza se také opírá o postřehy a přístupy z výzkumného programu týkajícího se sociální politiky v Německé demokratické republice, neboť tento program je nejrozvinutější. Využívám výzkumného paradigmatu založeného na soustředění se na stát (state-centered approach). Přestože je tento přístup předmětem silné kritiky, pro můj specifický případ politického systému se „státostranou“ je vhodný. S pomocí historického institucionalismu a interpretativním přístupem argumentační analýzy založeném na konstruktivistickém paradigmatu zkoumám z různých hledisek proces tvorby politik v bytovém sektoru. Soubor dat využitých v této práci pochází z mnoha různých zdrojů a stupňů otevřenosti, počínaje dříve tajnými archivními materiály přes výzkumy veřejného mínění prováděné Rádie svobodná Evropa až po dobové propagandistické texty. K zajištění validity a reliability výsledků užívám triangulační metodu, kterou tyto zdroje konfrontuji a provádím analýzu na úrovni státu i na lokální úrovni. V rámci výzkumu využívám celou škálu kvalitativních metod včetně archivního výzkumu, obsahové analýzy, tematické analýzy či techniky kvazi-rozhovoru. Dynamický charakter legitimace nachází odraz v mé pozornosti věnované nástupu reálného socialismu v letech 1969-1971. Ukazuji, že kategorie sociální či životní jistoty tvořila zásadní složku tzv. nabídky nově se rodícího režimu. Předmětem výzkumu je dále bytová politika v historickém kontextu zrození a vývoje sociální politiky v českých zemích. Následuje analýza modelu vládnutí a právního kontextu se zvláštním důrazem na transformativní charakter vlastnických vztahů. Následující rozbor domény bydlení ukazuje proces, který nazývám „sektorizace“. Komunistický režim připravil rozdělením sektoru bydlení na relativně nesouvislé subsektory komunálního, družstevního, podnikového a soukromého rodinného bydlení půdu pro provádění politiky „divide and pacify“ (rozděl a uklidni), tedy strategii objevenou v s

Anotace:

ociální politice pozdějšího období Vanhuyssem. Klíčovým procesem pro porozumění domény bydlení je v mém případě alokační mechanismus. Po prozkoumání jeho regulačního rámce a ideologického kontextu na úrovně státostrany, tedy normativních pravidel a záměrů, představuji analýzu do lokální praxe vlastní distribuce na konkrétním místě. Terénní výzkum byl proveden ve městě Žďár nad Sázavou, neboť jsem ho identifikoval jako „vzorové socialistické město“ s nejpříhodnějšími podmínkami pro zavádění socialistických alokačních principů. Vnější validita této sondy je omezená, avšak přesto prezentuji výsledky ukazující na silnou sociálně-kontrolní funkci bytové, respektive sociální politiky. Integrativní funkce, hrozba represí a paternalismus byly všechny součástí alokačního procesu ve Žďáru nad Sázavou.

Abstract:

The scholarly oriented discussion about communist regimes and their legacies largely lacks understanding of the role of welfare policies in these systems. It has been widely acknowledged that the last period of communist rule started with attempts at reconfiguration of legitimacy as a source of stability. These efforts included implementation of more generous (and ambitious) welfare policies. I propose to start with a proper conceptualization of welfare policies, which would provide an adequate frame to study systems distinctively different from liberal democratic systems. Dismissing the existing alternatives such as welfare state or welfare system for their cultural bias, I argue for my abstract concept of social welfare domain based on social needs and their catering instead of previously utilized concepts of social risk or social rights. The research question tackles the legitimation role of activities in the social welfare domain in a system I define as real-existing socialism. Czechoslovak communist regime from 1969 to 1989 presents a suitable crucial case. In Czechoslovakia, the communist regime was arguably the most “successful” as measured by strength of opposition or other forms of discontent. It also fits the Marxist-Leninist theory of development of socialism and communism best with its relatively high level of economic development before the advent of communism. I narrow the study of real-existing socialism in Czechoslovakia and the function of its activities in the social welfare domain by focusing on the aspect of social control and by choosing housing policy as a proxy for social policy to perform an in-depth analysis. The analysis is based on occasional employment of insights and gathered approaches used in the research the research program of social policy in the German Democratic Republic, since it presents the cutting edge in the field. I employ state-centered approach, which is appropriate due to the specific character of the party-state polity, though it is currently under strong criticism. Using historical institutionalist perspective and interpretative approach of argumentative analysis based on constructivist paradigm, I examine the policy process in the housing sector from a number of different angles. The data selected for this study come from various domestic and foreign sources and levels of openness, ranging from previously secret archival documents through public opinion surveys conducted by the Radio Free Europe to official scholarship and propaganda texts. In order to ensure validity and reliability of my findings, I have used triangulation methods confronting these different sources, but also using various methods and analysis at the level of the state and at the local level. Various qualitative analytical techniques are applied including archival research, content analysis, thematic analysis or the method of quasi-interview. The dynamic character of legitimation is reflected in close attention paid to the advent of the real-existing socialism between the years 1969 to 1971. I identify “social certainties” one of the chief elements of the offer of the newly establishing political system. Housing policy is then studied in the historical context of the evolution of social welfare domain in Czech lands. It is followed by analysis by the governing model and legal context with particular attention paid to the newly established conception of ownership rights. Further probe into the structure of the housing domain reveals a process I call sectorization. I argue that by dividing the housing sector into relatively disparate subsectors of municipal, cooperative, corporate and family housing, the communist regime exploited the strategy of divide and pacify aptly discovered by Vanhuysse for the later period. The evolution of this strategy helps to explain its occurrence in the post-1989 welfare system. The instrument key to the understanding of the housing sector in my case is the allocation proces

Abstract:

s. Having examined its regulatory framework and its ideological context on the level of party-state and thus rules and intentions, I present an analytical probe into the actual practices of allocation of housing in a particular location. The field study was conducted at Žďár nad Sázavou, since I have identified it as the “paragon socialist city” with the most favorable conditions for implementation of the socialist allocation principles. Despite the fact that the external validity of this probe is limited, I have come to the conclusion that social control was one of the strong functions housing policy. The integrative role, repressive threats, and paternalism were all present in the allocation practices in Žďár nad Sázavou. I argue that all these functions were fulfilled in a relatively effective way, and thus the housing policy was an important and successful constituent of legitimacy of the communist regime in Czechoslovakia. This hypothesis finds support not only in my findings from Žďár nad Sázavou, but also in adopting by the regime exponents themselves the housing policy and the social welfare domain in general for a strategically important field. The notion of “societal peace”, “peace to work” became flagship of the communist regime in Czechoslovakia. Their guarantees in the sense of nominal social policy and its functional equivalents found its public expression in the phrase “social certainties”, one of the defining features of the regime. My research opens number of questions that the current research methods and approaches in comparative welfare policy are unable to answer. It has therefore been necessary to construct a new, more abstract conceptual frame and to use it for a detailed and contextualized probe into specific domain. Cross-case validity of my findings is in question, but tools and provisional answers of my study, which has an ambition of a “building-bloc”, can build on my theoretical findings in order to understand communist, and in general non-democratic social welfare domains without cultural bias of the liberal-democratic experience.

Keywords

welfare system, social policy, communist regie, Czechoslovakia, normalization, housing policy, Žďár nad Sázavou, distribution, allocation, state-party, social control, social welfare domain, legitimacy

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 4. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 12. 6. 2013
• Vedoucí: doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
• Oponent: Dr. Jolanta Aidukaite, doc. JUDr. PhDr. Jakub Rákosník, Ph.D., Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Politologie (čtyřleté) / Politologie