Martin Lupáč z Újezda: osobitý myslitel doby interregna a Jiřího z Poděbrad

Mgr. Bc. Adam Pálka, Ph.D.

Disertační práce

Martin Lupáč of Újezd: a Distinctive Thinker of the Interregnum and Poděbrad Period

Anotace:

Předkládaná práce analyzuje vybrané aspekty myšlení Martina Lupáče, významného utrakvistického diplomata, kněze a teologa. Tato analýza se z velké části opírá o Lupáčovy polemické spisy. Pozornost je věnována celkem čtyřem aspektům. Zaprvé, disertace sleduje, jakým způsobem Martin Lupáč v průběhu let modifikoval své vzpomínky na významné události 30. let 15. století, kterých se sám nezřídka účastnil. Zadruhé je představeno Lupáčovo hodnocení význačných historických aktérů, přičemž v případě basilejského koncilu jsou za účelem komparace zohledněny spisy dalších utrakvistů pozdního středověku. Třetím sledovaným aspektem je Lupáčova interpretace basilejských kompaktát, rozčleněná podle jednotlivých třecích ploch, které mezi kališníky a katolíky kvůli odlišnému chápání kompaktát vznikaly. Jde přitom o zatím nejobsáhlejší vhled do tohoto typu polemiky. Začtvrté, především na základě studia pramenů z prostředí Jednoty bratrské hledá disertace odpověď na otázku, do jaké míry mohly být Lupáčovy rady zodpovědné za ustanovení nezávislého bratrského kněžstva v roce 1467.

Abstract:

The thesis analyses selected aspects of Martin Lupáč’s thinking. He was a significant Utraquist diplomat, priest and theologian and the analysis is mostly based on his polemical writings. Attention is given to four aspects. Firstly, the thesis examines in what way Martin Lupáč modified, throughout the years, his memories of important events from the 1430s in which he often took part. Secondly, Lupáč’s evaluation of historic figures is presented. In the case of the Council of Basel, other Utraquists‘ writings are taken into account for the sake of comparison. The third examined aspect is Lupáč’s interpretation of the Compactata of Basel, segmented according to individual bones of contention which emerged between the Utraquists and Catholics because of different understanding of the Compactata. Thus, the thesis offers the most extensive insight into this type of polemic to date. Lastly, mainly on the basis of sources from the Unity of the Brethren‘s milieu, the thesis aims to answer the question to what extent Lupáč’s advice may have been responsible for the establishment of the Unity’s independent clergy in 1467.

Klíčová slova

Martin Lupáč, konfesní polemika, kompaktáta, basilejský koncil, utrakvisté, katolíci, soudce chebský, basilejská disputace, dekret Ut lucidius videatur, Zikmund Lucemburský, Evžen IV., přijímání podobojí, přijímání dítek, Pius II., Jan Papoušek ze Soběslavi, Hilarius Litoměřický, Jednota bratrská, religious polemic, Compactata, Council of Basel, Utraquists, Catholics, Judge of Cheb, Basel disputation, Ut lucidius videatur decree, Sigismund of Luxembourg, Eugene IV, communion in both kinds, communion of infants, Pius II, John Papoušek of Soběslav, Hilarius of Litoměřice, Unity of the Brethren

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 7. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 6. 1. 2021
• Vedoucí: Mgr. Tomáš Borovský, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Jindřich Marek, Ph.D., doc. Mgr. Ota Halama, Th.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy (čtyřleté) / Historie - české dějiny