Věková struktura přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese

Petr Prokeš

Bachelor's thesis

Age structure of natural regeneration after dieback of tree layer of mountain spruce forest

Abstract:

Získávání informací o ekosystému horského smrkového lesa, jeho přirozené obnově a věkové struktuře v krátké době po disturbanci, je podstatné pro pochopení fungování celého ekosystému a jeho resilience, tedy schopnosti se znovu obnovit i po úplném odstranění dospělého porostu. Cílem této práce je analyzovat věkovou strukturu jedinců horského smrkového lesa, vyskytujících se na těchto plochách v raném sukcesním stádiu po disturbanci způsobené gradací lýkožrouta smrkového (Ips typographus). Především určit období, ve kterém dochází k uchycení největšího počtu jedinců a přinést poznatky o tom, jak se liší věková struktura mezi jednotlivými druhy dřevin a mezi hlavními mikrostanovišti, kde jedinci rostou. Data byla získána na trvalých výzkumných plochách v Národním parku Šumava. Plochy byly založeny v letech 2008–2009. Jedinci zmlazení dřevin byli označeni štítkem, byl odhadnut jejich věk podle počtu přeslenů a zaznamenáno jejich mikrostanoviště. Poté byli každoročně přeměřováni a byla tak získána data o mortalitě a měnící se výšce. V období před disturbancí (2007) se uchytilo 81,8 % (10 244.ha-1) zmlazení smrku vyskytujícího se na výzkumných plochách v roce 2016. V průběhu disturbance v roce 2007 pouze 5,7 % (72.ha-1) a v době po disturbanci se uchytilo 12,5 % (1560.ha-1) zmlazení. Z práce vychází jako nejvhodnější doba pro uchycení zmlazení smrku ztepilého (P. abies) období dva roky před disturbanci, tedy rok 2005, kdy se na výzkumných plochách uchytilo 353 z 3131 zaznamenaných jedinců smrkového zmlazení (P. abies). V případě jeřábu ptačího (S. aucuparia) bylo nejproduktivnější období tří let po disturbanci, tedy rok 2010, kdy došlo k uchycení 14 z 28 zaznamenaných jedinců. Data o mikrostanovištích na výzkumných plochách prokazují důležitost výskytu mrtvého dřeva, jakožto nejlepšího mikrostanoviště pro vznik zmlazení smrku. Zmlazení se na mikrostanovištích uchycovalo především v době před disturbancí. Zjištěné informace prokazují schopnost ekosystému horského smrkového lesa dosáhnout kvalitní, odolné a četné obnovy po disturbanci, která ačkoli může mít pro dosavadní porost fatální následky, dává vzniknout novému porostu se značně širokou věkovou strukturou.

Abstract:

Getting information about the ecosystem of the mountain spruce forest, its natural regeneration and the age structure early after disturbance is important for understanding function of all ecosystem, its resilience and its ability to recover even after the complete canopy dieback. The aim of this study is analyzing the age structure of mountain spruce forest individuals growing on these areas in the early succession stage after disturbance caused by the bark beetle (Ips typographus) outbreak. At first it is important to determine the period in which the biggest number of individuals regenerate and to bring the knowledge about age structure varies between species of woody plants and among the main microsites, where the individuals grow. Data were collected on the permanent research plots in Šumava National Park. These plots were established in 2008–2009. The individuals of regeneration were labeled, their age was estimated by the number of whorls and also the microsite was recorded. 81.8 % (10 244.ha-1) of the spruce seedlings found on the research plots in 2016 were established on the plots in the period before the disturbance in 2007. In the course of disturbance in 2007 only 5.7% (72.ha-1) were established. At the time just after the disturbance, 12.5% (1560.ha-1) of individuals were established. As a result of this study it shown that the most appropriet period for the rejuvenation of norway spruce (P. abies) is the term of two years before disturbance, it means year 2005, when 353 from 3131 individuals of registered spruce (P. abies) were established on the research plots. In the case of the rowan (S. aucuparia), the most productive period was three years after disturbance, in 2010, when 14 from 28 registrated individuals were established. The dates of the productivity of microhabitats in the research plots show the importance of occurrence of decaying wood as the best microhabitat for spruce regeneration. The rejuvenation on the microsites was positive mainly before the disturbance. The information demonstrate the ability of the mountain spruce forest ecosystem to reach high-quality, durable and numerous regeneration after the canopy dieback, which, although it may have fatal consequences for the wood, gives to grow to a new forest with a very variety age structure.

Keywords

smrk ztepilý, Picea abies, jeřáb ptačí, semenáčky, věková struktura, mikrostanoviště, početnost

Keywords

Norway spruce, Picea abies, rowan, seedlings, age structure, microhabitat, abundance

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 11. 4. 2019

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Radek Bače, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Forestry and Wood Sciences

Bachelor programme / field:
Forestry / Forestry