Towards Reading Steampunk

Bc. Silvia Kováčová

Bakalářská práce

Anotace:

Hlavním záměrem této bakalářské práce je zjistit, co činí literární žánr steampunk natolik atraktivním, že se již po několik desetiletí těší obrovské oblibě. Tento žánr nachází inspiraci v dílech Julese Verna a H. G. Wellse, která byla tehdy označována jako “věděcké romány”, i když dnes jsou chápana spíše jako science fiction. A i přestože je science fiction zejména o budoucnosti, vždy v něm zůstávají prvky přítomnosti. Kvůli tomu jsou díla těchto dvou “průkopníků” plné módy a etikety devatenáctého století, což bylo právě to, co zaujalo K. W. Jetera, Jamese Blaylocka a další významné autory science fiction scény sedemdesátych let dvacátého století. Jeterovo žertovné označení jejich románů jako “steampunk” se okamžitě ujalo a nový žánr tak byl na světě. Čím více autorů se pak pustilo do fantazírování o viktoriánské době zasazené do parou poháněné budoucnosti, která nám nyní ale místy připomíná spíše minulost. Samozřejmě, tento vztah minulosti a budoucnosti se ne vždy obejde bez těžkostí. Z tohoto důvodu se moje bakalářská práce zabývá hlavními problémovými oblastmi, a to těmi týkajícími se jak děje, tak postav. Kupříkladu, vyobrazení lidí jiné barvy pleti je vzhledem na kolonialistickou minulost Británie nadále velice citlivou záležitostí, na kterou reagují někteří autoři tím, že ji zcela ignorují, zatímco jiní se do ní pouští s hořkostí. Uvedený druhý přístup, ačkoli z historického hlediska plně opodstatněný, způsobuje zejména to, že se jejich díla poměrně obtížně čtou. Obdobná situace je s chudými lidmi, zatímco, co se ženských postav týče, tam je to zcela opačné: většinou bývají zobrazovany jako velice emancipované, což je ovšem anachronismus. V konečném důsledku jde o to, zda autor staví do popředí historickou přesnost (a tím tedy určitou dávku těžce stravitelných skutečností) nebo únik z reality. Jelikož si tato bakalářská práce dala za cíl (mimo jiné) obhájit uvedenou druhou možnost jako zcela adekvátní, v případě, že uspěla, splnila svůj účel.

Abstract:

The thesis sets out to reflect on the appeal of steampunk fiction, which has enjoyed considerable popularity over the last couple of decades. It draws much of its inspiration from the works of Jules Verne and H. G. Wells, who wrote what was then referred to as “scientific romances” but now goes under the name of science fiction. And although science fiction is by default about the future, it is never quite free of the present, either. Thus, the works of these two steampunk “pioneers” were infused with the nineteenth-century fashions and etiquette, which was exactly what caught the eyes of K. W. Jeter, James Blaylock and other key figures of the 1970s sci-fi scene. When Jeter jokingly referred to their works as “steampunk”, a new genre was born, and a host of authors hastened to contribute with their own “Victorian fantasies” set in a steam-powered future that just happens to look like our past. Of course, this relationship between the past and the future is not always an easy one, which is why the thesis provides an overview of the main challenges, both plot- and character-related. For example, the portrayal of people of colour in steampunk remains a sensitive issue due to Britain’s colonialist past, with some authors disregarding this problem completely and others treating it with a bitterness that, while understandable, makes their works rather gritty reads. The portrayal of the poor is very similar, while women are somewhat different in that many authors prefer to opt for the independent woman anachronism. Finally, it all boils down to whether it is historical accuracy (and thus the general grittiness that is its natural companion) or escapism that is at the heart of the given steampunk novel. The thesis’s other aim had been to justify the latter as a perfectly viable alternative, and if it succeeded, it has fulfilled its objective.

Keywords

alternative history, gadgets, literature, steampunk, technology, Victorian era

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 5. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 6. 2014
• Vedoucí: Bonita Rhoads
• Oponent: Mgr. Alexandra Stachurová

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Filologie / Anglický jazyk a literatura