Dispozice s pozemky ve správě Pozemkového fondu

Bc. Ivo Průša

Master's thesis

Disposal of Land in Land Fund Administration

Anotácia:

Cílem této diplomové práce je popis dispozičních oprávnění Pozemkového fondu ČR v souvislosti s pozemky, které má ve správě. Jedná se tedy o dispozice v souvislosti s restitučními a privatizačními procesy v užším smyslu slova. Toto je velmi rozsáhlá materie, která svým rozsahem značně převyšuje možnosti diplomové práce. V 1. kapitole stručně zmiňuji historický vývoj, který samotnému konstituování Pozemkového fondu ČR předcházel a který nutnost jeho vzniku zapříčinil, tzn. léta 1948 až 1990. Následuje kapitola, která se věnuje obecně majetku státu a jeho správě. Tato popisuje různé druhy majetku a subjekty, které jej spravují, respektive s ním nakládají, jako jsou státní organizace, organizační složky státu, Pozemkový fond ČR a další. Rovněž jsou zde blíže definovány pojmy jako majetek a hospodaření. Pozemkový fond ČR jako orgán sui generis je popsán v kapitole následující. Ta se široce věnuje několika aspektům jeho vzniku a charakteru jako právnické osoby. Popisuje jeho organizační strukturu, kterou tvoří řídící, výkonné a kontrolní orgány. V neposlední řadě zde popisuji způsob jednání, hospodaření atp. Kapitola věnující se prodeji státní půdy dle zákona č. 95/1999 Sb. se nejprve zmiňuje o smyslu a účelu tohoto zákona a obecně o něm pojednává. Následně se věnuje převodům pozemků postupně na obce, vlastníky staveb a uživatele pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách; na vlastníka sousedícího pozemku; na samostatně hospodařící rolníky, vlastníky zemědělské půdy, společníky obchodních společností, členy družstev a oprávněné osoby a v neposlední řadě se věnuje prodeji ostatním osobám. V dialogu s tímto se věnuje náležitostmi kontraktu, zejména ceně, majetkovým právům a rovněž okolnostem vylučujícím jeho uzavření. Tato pasáž je zakončena zmínkou o aktuálních legislativních návrzích de lege ferenda a jejich zhodnocení. 5. kapitola nesoucí název zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se věnuje obecně smyslu a účelu tohoto zákona, jeho subjektům, jako jsou oprávněné a povinné osoby, a v neposlední řadě a především postupům při převodech pozemků tímto zákonem upraveným. Zde zejména reaguji na nový postup ohledně převodu jiných pozemků za pozemky nevydané pro překážky, které tento zákon zmiňuje, a rovněž na tomto místě kriticky hodnotím tzv. zvláštní režim, který byl nastolen rozhodnutím presidia Pozemkového fondu ČR v červnu 2005. Stimulem k napsání poslední kapitoly byla kvalita soudních rozhodnutí, zejména nálezů Ústavního soudu, a to konkrétně jejich odůvodnění . Podrobuji zde rozboru a kritice nález pléna Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, ve věci „restituční tečky“, který je v jistých aspektech své části odůvodnění v příkrém rozporu s platnou právní úpravou, doktrínou i praxí. Dále zde poukazuji na nález pléna ze dne 15. 2. 2007 ve věci „legislativních přílepků“, který by mohl mít vliv na platnost ustanovení zákona o půdě, která do něj byla vtělena novelou nesouvisejícího zákona o rostlinolékařské péči. V závěru práce sumarizuji a zobecňuji poznatky, ke kterým jsem dospěl u jednotlivých kapitol.

Abstract:

Ziel dieser Diplomarbeit ist die Beschreibung der dispositionellen Berechtigungen des Bodenfonds der Tschechischen Republik im Zusammenhang mit Grundstücken, die in seiner Verwaltung stehen. Es handelt sich um Dispositionen im Zusammenhang mit Restitutions- und Privatisationsprozessen. Dies ist eine sehr weit reichende Materie, die durch ihren Umfang erheblich die Möglichkeiten einer Diplomarbeit überschreitet. Im 1. Kapitel fasse ich kurz die historische Entwicklung zusammen, die der Konstituierung des Bodenfonds der der Tschechischen Republik voranging und seine Notwendigkeit begründete. Damit meine ich besonders die Jahre 1948 und 1990. Danach folgt ein Kapitel, das sich dem Staatsvermögen und seiner Verwaltung allgemein widmet. Es werden darin verschiedene Vermögensarten und Subjekte beschrieben, die es verwalten, respektive damit umgehen. Mit den Subjekten meine ich Staatsorganisationen, diverse Glieder der Staatsorganisationen, den Bodenfonds der Tschechischen Republik und weitere. Ebenfalls definierte ich hier Begriffe, wie das Vermögen und das Wirtschaften. Im nächsten Kapitel ist der Bodenfond der Tschechischen Republik als Organ sui generis beschrieben. Dieses widmet sich ausgiebig auch einigen Aspekten seines Entstehens und seinem Charakter als Rechtsperson. Es beschreibt seine Organisationsstruktur, die die Leitungs-, Ausübungs- und Kontrollorgane bilden. Nicht nur zuletzt beschreibe ich darin auch die Handlungsart, das Wirtschaften und ähnliches. In dem Kapitel über den Verkauf des Staatsbodens, nach dem Gesetz Nr. 95/1999 Slg., wird zuerst der Sinn und Zweck dieses Gesetzes erwähnt und allgemein darüber berichtet. Folglich widme ich mich der sukzessiven Übertragung des Bodens an die Gemeinden, Baustelleneigentümer und Nutzer der Grundstücke in den Gärten und Sommerhausareals, sowie an den Eigentümer des Nachbarsgrundstückes, an die selbstständigen Landbewirtschafter, Eigentümer des Agrarbodens, Teilhaber der Handelsgesellschaften, Genossenschaftsmitglieder und berechtigte Personen, und zuletzt an andere Personen. In einer Art von Dialog mit den oben angeführten Möglichkeiten widme ich mich den obliegenden Eigenschaften eines Kontraktes, wie dem Preis, den Vermögensrechten und ebenfalls Umständen, die seine Abschließung unmöglich machen. Dieser Kapitelteil beschließe ich mit einem Vermerk über die aktuelle legislative Vorschläge de lege ferenda, und erlaube mir, ihre Bewertung. Das 5. Kapitel, das den Titel des Gesetzes Nr. 229/1991 Slg., über die Besitzeigenschaften zum Boden und anderem Agrarvermögen trägt, widmet sich dem Sinn und Zweck dieses Gesetzes allgemein, seinen Subjekten, wie es die berechtigte und verpflichtende Personen sind, und nicht zuletzt und vor allem den Vorgängen bei den Bodenübertragungen, die durch dieses Gesetz vorgeschrieben sind. Hier reagiere ich besonders auf den aktuellen Vorgang bezüglich Tauschübertragung von so genannten anderen Grundstücken, die nicht wegen Hindernisse, die dieses Gesetz erwähnt, zurückgegeben wurden. Auf dieser Stelle bewerte ich kritisch das so genannte Sonderregime, das durch den Beschluss des Bodenfondspräsidiums der tschechischen Republik im Juni 2005 installiert wurde.

Kľúčové slová

Pozemkový fond, dispozice, pozemek, majetek, nemovitost Land Fund, disposal, land, property, real estate

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 3. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 5. 2007
• Vedúci: doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc.

Masaryk University

Faculty of Law

Master programme / odbor:
Law and Legal Science / Law