Dopady společné zemědělské politiky EU na možnosti rozvoje zemědělství kraje Vysočina

RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.

Doctoral thesis

Impacts of the Common Agricultural Policy of the EU on possibilities of development of the agruculture in the Vsočina region

Abstract:

Úroveň zemědělství v kraji Vysočina je do jisté míry předurčena jeho geografickou polohou, která pak v souladu s přírodními podmínkami poskytuje jen průměrné předpoklady pro zemědělskou výrobu. Od sousedních regionů se kraj odlišuje členitostí území, vyšší nadmořskou výškou či řídkým osídlením. Přes nepříznivé podmínky pro zemědělskou výrobu však zaměstnanost v zemědělství výrazně převyšuje průměr ČR. Stejně tak je tomu i u procenta zornění. Specifičnost kraje se projevuje i specifickými dopady společné zemědělské politiky na agrární sektor. V roce 2004, kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie (EU), zároveň přijala i pravidla společné zemědělské politiky EU, která přinesla českému zemědělství řadu změn, a to jak pozitivních, tak i negativních. Toto rozšíření mělo znamenat rozšíření trhu, nárůst konkurence, výzvu k dosahování nových vyšších standardů a bezpečnosti zboží či ochranu životního prostředí. Analýza situace v agrárním sektoru před i po vstupu do EU a výsledky dotazníkového šetření mezi podniky právnických osob a samostatně hospodařícími rolníky v kraji Vysočina poodhalují skutečnosti, k nimž po vstupu do Evropské unie ve skutečnosti došlo. V kraji Vysočina je nejmarkantnější útlum zemědělské výroby. Zvýšená konkurence a vyšší míra dotovanosti západoevropského zemědělství je příčinou výrazného snížení stavu prasat a postupně také skotu. V souvislosti s útlumem zemědělské výroby a také vzhledem k tomu, že téměř polovina území kraje je zařazena do horských méně příznivých oblastí, by se měla měnit i struktura využívání půdy – na úkor orné půdy by se postupně měl zvyšovat podíl trvale travních porostů, s čímž souvisí i snahy o extenzifikaci zemědělství v kraji. Se současnou společnou zemědělskou politikou je také úzce spojen rozvoj venkova. V kraji Vysočina tak roste počet nezemědělských činností a podnikatelských aktivit úzce spojených se zemědělstvím, stejně tak jako počet farem přecházejících na ekologické zemědělství. Možnosti rozvoje zemědělství a diverzifikace aktivit se tak v kraji zdají být velmi široké, avšak stav zemědělství je ovlivňován aktuálním nastavením pravidel společné zemědělské politiky, které je pro nově přistoupivší země až do roku 2013 velmi nevýhodné. V současné době probíhají diskuze o její podobě po roce 2013. Především by mělo dojít ke srovnání podmínek pro staré a nové členské země, což spolu s dalšími případnými změnami může dále ovlivňovat vývoj agrárního sektoru, a to nejen v kraji Vysočina.

Abstract:

Position of agriculture in the Vysočina region is predetermined by its geographical location. Combined with natural conditions there are only average presumptions for agricultural production. Vysočina region differs from other regions in the Czech Republic with articulation of relief, higher altitude above sea level and sparse settlement. Despite unfavourable conditions for agricultural production employment in agriculture and percentage of tillage markedly surpass average of the Czech Republic. Specificity of the region also reflexes in specific impacts of the common agricultural policy on agrarian sector. After 2004, when Czech Republic has entered into European Union (EU), it had to also commit rules of the common agricultural policy of the EU, which brought to Czech agriculture many changes, both positive and negative. This enlargement should have brought enlargement of markets, growth of competition, challenge for reaching of higher standards and food safety or environment protection. Analysis of past and recent state of agriculture as well as results of the questionnaire survey among entrepreneurs and private farmers in the Vysočina region show reality in agrarian sector after EU entrance. In the Vysočina region there is the most striking fall of agricultural production. Higher competition and subsidising of West-European agriculture is reason of marked fall of pigs and cattle stock. In connection with fall of agricultural production and also with regard to the fact that half of the region is located in less favoured areas, it changes also structure of land use – share of grass land should be growing off the arable land. This is connected with efforts for extensification of agriculture in the region. In relation to common agricultural policy it has to be mentioned also rural development. Number of non-agricultural and entrepreneurial activities in the Vysočina region is (which is closely connected with agriculture) grows, as well as number of farms moving on organic farming. Possibilities of agriculture development seem to be very wide, however, situation in agricultural sector is influenced by settings of common agricultural policy rules which is very disadvantageous for new members of the EU. Recently, discussions about its form after 2013 have been on. It should mainly come to equate conditions for old and new member states which should influence next development of agriculture not only in the Vysočina region.

Keywords

společná zemědělská politika EU, zemědělství, rozvoj venkova, kraj Vysočina, Common agricultural policy of the EU, agriculture, rural development, Vysočina region

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 6. 12. 2010

Thesis defence

• Date of defence: 13. 1. 2011
• Supervisor: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
• Reader: RNDr. Petr Žufan, Ph.D., RNDr. Vít Jančák, Ph.D., prof. RNDr. Peter Spišiak, CSc.

Masaryk University

Faculty of Science

Doctoral programme / field:
Geography (4-years) / Regional Geography and Regional Planning