Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře

Mgr. et Mgr. Ondřej SELNER

Disertační práce

Metafictional novels of the 30s and 40s in the Czech literature

Anotace:

Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.

Abstract:

This doctoral thesis focuses on literary texts containing speech acts that are in literary history and theory usually known as self-reflexive. In the first part author attempts to find inspirations for self-reflexivity in a broader historical and cultural European context as well as its potential connections to modernism. Then it tries to find relations between these modernist tendencies and Czech literary production of the day. It also deals with different views of self-reflexivity in the Czech literary theory. After dealing with these perspectives and after analysis of their potential drawbacks, thesis then moves to an attempt to find a precise meaning of self-reflexivity with respect to the term itself. On that account it analyses reflexive philosophy of major philosophers of the 1st half of the 20th century - Edmund Husserl, Jean-Paul Sartre, Martin Heidegger and Maurice Merleau-Ponty. The analysis of relevant works of these philosophers dealing with reflexivity leads to the formulation of a thought-map that embodies evident parallels between self-reflexivity in literature and reflexivity in philosophy. In order to verify these parallels, thesis then focuses on interpretation of major texts of Czech literature that are usually considered to be prototypes of self-reflexive novels. These are works Hra doopravdy by Richard Weiner, Rozhraní by Václav Řezáč and Hlava umělce by Milada Součková.

Klíčová slova

Sebereflexivita, sebereflexe, sebereflexivní próza, sebereflexivní román, individualismus, modernismus, existencialismus, identita, autenticita, subjekt, reflexe, česká literatura, Edmund Husserl, Jean-Paul Sartre, Martin Heidegger, Maurice Merleau-Ponty, Richard Weiner, Václav Řezáč, Milada Součková, Hra doopravdy, Rozhraní, Hlava umělce

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 6. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Teorie a dějiny literatury / Dějiny novější české literatury