Stanovení množství posklizňových zbytků v osevním postupu v podmínkách hospodaření se živočišnou výrobou

Bc. Tomáš Barteska

Diplomová práce

Determination of the amount of post-harvest residues in the crop rotation in the conditions of farming with livestock production

Anotace:

Diplomová práce se zabývá problematikou posklizňových zbytků v osevním postupu. V práci je popsána metodika zakládání pokusu, měření, odběru a analýzy vzorků. Je uvedena i charakteristika a klimatické podmínky pokusné lokality. Množství posklizňových zbytků bylo sledováno u 3 plodin (pšenice ozimá po vojtěšce, pšenice ozimá po kukuřici a ječmen jarní po cukrovce) u třech variant zpracování půdy a ve třech hloubkách odběru. Z vybraných plodin nejvíce posklizňových zbytků 24,98 t.ha-1 zanechala pšenice ozimá pěstovaná po vojtěšce seté u varianty s přímým setím. Naopak nejmenší množství 13,02 t.ha-1 je u ječmene jarního po variantě minimalizační. Varianta orba u pšenice po vojtěšce a pšenice po kukuřici dosáhla v průměru 17,5 t.ha-1. Průměrné množství zanechané podzemní biomasy po všech plodinách bez rozdílu variant zpracování v hloubce 0 -- 0,15 m činilo 10,03 t.ha-1. V hloubce 0,15 -- 0,30 m to bylo 2,84 t.ha-1 a v hloubce 0,30 -- 0,45 m -- 2,40 t.ha-1. Celkové množství posklizňových zbytků (podzemní biomasa + sláma strniště) bylo u pšenice ozimé pěstované po vojtěšce -- 21,25 t.ha-1, pšenice ozimé po kukuřici -- 18,77 t.ha-1 a ječmene jarního po cukrovce -- 13,45 t.ha-1.Výsledky diplomové práce prokázaly značnou odlišnost od výsledků uvedených v literárních zdrojích. To mohlo být způsobeno vlivem ročníku, který byl mimořádně výnosný nebo také může být ovlivněno výběrem reprezentativního místa, protože odebraný vzorek zastupuje pouze malý úsek z celkové plochy.

Abstract:

The dissertation focuses on issue of a post-harvest residues in the crop rotation. The paper describes methodology of setting up the experiment, measurements, collection and analysis of samples. Also available is a characteristics and climatic conditions of the experimental locality. The amount of post-harvest residues were followed up for 3 crops (winter wheat after alfalfa, winter wheat after maize and spring barley after sugar beet) for three variants of tillage and three sampling depths. From these selected the most post-harvest residues 24.98 t.ha-1, was left by winter wheat grown after alfalfa sown variant with direct seeding. The smallest amount of 13.02 t.ha-1 was measured for spring barley after method of minimization. Option of plowing for wheat after alfalfa and wheat after corn reached was measured by average of 17.5 t.ha-1. Average amount of underground biomass of all crops without distinction in processing variations was resulted at the depth of 0 - 0.15 m amount of 10.03 t.ha-1. At a depth of 0.15 to 0.30 m, it was 2.84 t.ha-1 and at a depth of 0.30 to 0.45 m - 2.40 t.ha-1. The total amount of post-harvest residues (underground biomass + straw stubble) Winter wheat was grown after alfalfa - 21.25 t.ha-1, winter wheat after corn - 18.77 t.ha-1 and spring barley after sugar beat - 13.45 t.ha-1. The results of dissertation showed a significant difference according the results listed in the literature sources. This could be due to the influence of the year, which was extremely profitable and may also be influenced by the selection of representative localities, because the sample taken represents only a small portion of the total area

Klíčová slova

posklizňové zbytky, kořeny, technologie zpracování půdy, strniště

Keywords

tillage technology, roots, stubble, post-harvest residues

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Lubomír Neudert, Ph.D.
• Oponent: Ivo Hartman, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Agronomická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Zemědělská specializace / Zemědělské inženýrství