Působení tradičního dialektu na mluvu mladé generace v Ostravě

Mgr. Petra Havlásková, Ph.D.

Disertační práce

The Influence of Traditional Dialect on Young Generation’s Language in Ostrava

Anotace:

Předložená doktorská práce Působení tradičního dialektu na mluvu mladé generace v Ostravě předkládá výsledky výzkumu realizovaného u příslušníků mladé vrstvy ostravské populace, který byl proveden anketovou metodou v roce 1999. Zaměřil se na žáky 9. tříd základních a 1. – 4. ročníků středních škol v různých částech Ostravy. Zvláštní pozornost byla věnována těm obcím, které původně tvořily samostatné venkovské části dnešního města a které se nacházejí na styku různých podskupin slezských nářečí. Ostrava je místem velmi vhodným ke zkoumání stavu současného jazyka. Leží totiž na styku slezských okrajových nářečí opavských, dotýká se jižní nářeční skupiny a sousedí s nářečími česko-polského smíšeného pruhu. Obyvatelstvo města navíc v průběhu historického vývoje přicházelo do kontaktu s jinými jazyky, což spoluvytvářelo podmínky pro bouřlivý jazykový vývoj. Původní nářeční podloží města, které se od roku 1945 postupně urbanizuje, se tak silně proměňuje. Cílem zkoumání bylo zjištění současného stavu vybraných hláskových, morfologických, lexikálních a v menší míře syntaktických jevů, které mají původ v nářečí v mluvě mládeže. Jevy byly vybrány na základě studia dialektologické literatury, jako základ lexikální části posloužil hlavně Lamprechtův Slovník středoopavského nářečí. Zjišťujeme četnost jevů a na základě výsledků určujeme, nakolik nářeční jevy ustupují a nakolik naopak přežívají a také jak jsou nahrazovány prostředky jiných útvarů národního jazyka. V neposlední řadě upozorňujeme na shody či rozdíly našeho materiálu a údajů v ČJA. Takové pozorování může pomoci odhalit obecnější vývojové proudy působící uvnitř běžně mluveného jazyka ve městech a vymezit specifické znaky, jimiž se mluva Ostravy odlišuje od mluvy jiných obcí. Výsledky zkoumání jsou shrnuty do tabulek, které uvádíme pro každý zkoumaný jev. Pod tabulkou upozorňujeme vždy na místa největšího a nejmenšího výskytu sledovaného jevu. Výsledky typově stejných jevů sumarizujeme ve shrnutích, která doplňujeme údajem o průměrném výskytu. Pro větší názornost doplňujeme práci grafy, které zachycují stupeň zachování tradičních nářečních jevů a četnost výskytu těchto jevů v jednotlivých jazykových rovinách. Stanovili jsme rovněž dialektový index škol, který určuje pořadí škol podle míry zastoupení tradičních dialektových prvků. Výsledky výzkumu ukázaly, že u mladé generace v Ostravě je patrné vyjadřování tendující ke spisovnému jazyku. Nářeční prvky, které jsou příliš příznakové, ustupují novým, většinou spisovným. Některé dialektové jevy jsou v mluvě mládeže minimalizovány, u lexémů dokonce respondenti neznají ani jejich význam (např. cihlička, černidlo, jahudky = rybíz). Získané výsledky poskytují cenné poznatky pro studium nářečního vývoje, formování mluvy města a vztahu jeho obyvatel ke spisovnému jazyku, eventuelně i k obecné češtině. Mohou být využity i ve výuce českého jazyka.

Abstract:

The present doctor thesis titled The Influence of Traditional Dialect on Young Generation’s Language in Ostrava presents the results of research carried out using the survey method among members of young Ostrava population in 1999. The research focused on 9th form primary school pupils and 1 to 4th form secondary school students in different parts of Ostrava. Special attention was paid to communities that originally formed independent rural areas of the today’s city and are located at the intersection of different Silesian dialect subgroups. Ostrava is a very suitable place for the examination of contemporary language state. The city is situated at the intersection of Silesian peripheral dialects of Opava, touches the southern dialect group and is adjacent to Czech-Polished mixed zone dialects. In addition, the city inhabitants came into contact with other languages during the historical development, which helped create conditions for a vigorous language development. The original underlying dialect of the city, which has been undergoing gradual urbanisation since 1945, is therefore subject to dramatic changes. The aim of the research was to find out the present state of selected phonal, morphological, lexical and, to a lesser extent, syntactic phenomena originating in the dialect of young people’s speech. The phenomena have been selected based on the dialectological literature study; the Dictionary of Central Opava Dialect by Lamprecht was used principally as a basis for the lexical part. We find the frequency of phenomena and based on the results determine to what extent the vernacular phenomena withdraw or survive, and how they are replaced by the means of other national language structures. Last but not least, we highlight the concordances and differences between this material and the Czech Language Atlas. Such observations may help reveal more general development streams usually acting within the common spoken language in cities, and define specific signs differentiating the Ostrava language from languages in other communities. The research results are summarised in tables shown for each phenomenon under review. The places of maximum and minimum incidence of the given phenomenon are highlighted under the tables. The results of phenomena of equal type are summarised in overviews supplemented with average incidence rate data. To provide a better illustration, the work is supplemented with diagrams capturing the level of survival of traditional dialect phenomena and the frequency rate of these phenomena at each language level. We have also determined a school dialect index, arranging the schools in order based on the occurrence of traditional dialect features. The research results have shown that the young generation in Ostrava obviously tends to the literary language. The overly marked dialect features make room for new, mostly literary ones. Some dialect phenomena are minimised in the youth’s language; the respondents even do not know the meaning of some lexemes (such as cihlička, černidlo, jahudky = currant). The results obtained provide valuable knowledge for the study of dialect development, city language forming and of the city inhabitants’ relation to the literary language or to the standard Czech language, respectively. The results may also be utilised in teaching the Czech language.

Klíčová slova

Ostrava region, dialect, young generation’s language, Ostravsko, dialekt, mluva mladé generace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 5. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 1. 6. 2007
• Vedoucí: prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc.
• Oponent: PhDr. Stanislava Kloferová, CSc., PhDr. Jarmila Bachmanová, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filologie / Český jazyk