Vliv výživy a dalších faktorů na růstovou schopnost telat

Veronika Paldusová

Bakalářská práce

Influence of nutrition and other factors on calves growth ability

Anotace:

Cílem této bakalářské práce bylo zpracovat literární přehled zabývající se problematikou vlivu výživy a dalších faktorů, působících na intenzitu růstu telat, a to zejména v období od narození do odstavu. Pro chovy s tržní produkcí mléka je jedním z velmi důležitých ukazatelů právě míra úspěchu odchovu mladých zvířat pro obnovu vlastního stáda. Nejkritičtějším obdobím v odchovu jalovic je období od porodu do odstavu, kdy dochází k největším ztrátám. Správnou výživou a optimalizací environmentálních faktorů je možné pozitivně ovlivnit vývoj telat a dosáhnout zdravějších a dobře prosperujících jedinců. V rámci praktické části práce byly sledovány průměrné denní přírůstky telat v závislosti na výživě, pohlaví, plemeni, způsobu ustájení a infekčním tlaku, který na ně ve sledovaném období působil. K realizaci praktické části jsem si vybrala chov dojeného skotu na experimentální farmě Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. (dále v práci uváděno jako VÚŽV) v Netlukách, protože zde již několik let působím jako ošetřovatelka telat, a tak jsem měla všechna telata a dění kolem nich pod nepřetržitým dohledem. Mohla jsem po celý rok sledovat, jak prospívají a sbírat si o nich veškeré informace a potřebná data, a tak snáze analyzovat řadu efektů, které mají vliv na růstové schopnosti telat během období mléčné výživy. Sledování probíhalo po dobu celého roku 2023, a bylo sledováno celkem 228 telat tří plemen (holštýnský skot, český strakatý skot a původní linie českého strakatého skotu (genetický zdroj)). U všech pozorovaných jedinců byla sledována tělesná hmotnost a výskyt infekčních onemocnění trávicího ústrojí. Následně byl vyhodnocen vliv plemene, pohlaví, typu ustájení a výskyt patogenních organismů u léčených jedinců. Z výsledků je patrné že býčci rostli intenzivněji (833 g/den) než jalovičky (790 g/den). V závislosti na plemeni byl zjištěn nejintenzivnější růst u zástupců plemene ČESTR (860 g/den), zatímco nejnižší intenzita růstu byla zjištěna u plemene původní ČESTR (GZ) (765 g/den). Na průměrné denní přírůstky měl vliv i způsob ustájení, přičemž nejvyšší přírůstky byly evidovány u telat ustájených ve venkovních skupinových boxech (VSB, 946 g/den). Dalším důležitým faktorem, který měl vliv na průměrný denní přírůstek telat, byl výskyt patogenních mikroorganismů. Nejčastěji byla zaznamenána průjmová onemocnění způsobená jedním a dvěma patogeny. Téměř všechna telata, u kterých se vyskytlo průjmové onemocnění, byla nakažena patogenem Cryptosporidium parvum. Dalšími patogeny, které se u nemocných telat objevovaly, byly Clostridium perfringens, Escherichia coli, Rotaviry a Coronaviry. U telat plemene ČESTR, která prodělala průjmové infekční onemocnění, byly zjištěny vyšší průměrné denní přírůstky oproti holštýnským telatům (rozdíl 55 g u býčků a 106 g u jaloviček). Můžeme tedy konstatovat, že dobře nastavené a zvládnuté postupy léčby průjmového onemocnění u telat, mohou mít podobný efekt jako restrikce v krmení. Tuto skutečnost by bylo vhodné ověřit ještě dalšími sledováními.

Abstract:

This bachelor thesis aimed to prepare a literature review dealing with the influence of nutrition and other factors that affect the growth rate of calves. Especially in the period from birth to weaning. For dairy farms, one of the very important indicators is the success rate of rearing young animals for the renewal of their own herd. The most critical period in heifer rearing is the period from birth to weaning when the greatest losses occur. Through proper nutrition and optimization of environmental factors, it is possible to positively influence the development of calves and achieve healthier and more prosperous individuals. In the practical part of the thesis, the average daily gain of calves was monitored in relation to nutrition, sex, breed, housing methods, and infectious pressure acting on them during the period under study. For the practical part, I chose dairy cattle breeding on the farm of the Research Institute of Animal Science (VÚŽV) in Netluky, because I have been working there as a calf nurse for several years. And so I had all the calves and the events around them under continuous supervision. I was able to watch them throughout the whole year and collect all the pieces of information and data I needed about them. It was more easily evaluated the many effects that affect the growth ability of calves. The monitoring was carried out over the whole year 2023, and a total of 228 calves of three breeds (Holstein cattle, Czech spotted cattle, and original Czech spotted cattle (genetic source)) were monitored. Weight and the incidence of infectious digestive diseases were monitored in all observed individuals. Subsequently, the effect of breed, sex, type of housing, and the prevalence of pathogens in treated animals was evaluated. The results showed that bulls grew more intensively (833 g/day) than heifers (790 g/day). Depending on the breed, the most intensive growth was found in representatives of the breed Czech spotted cattle (860 g/day), while the lowest growth intensity was found in the breed original Czech spotted cattle (GZ) (765 g/day). The average daily gains were also influenced by the type of housing, with the highest gains recorded in calves housed in outdoor group housing (VSB, 946 g/day). Another important factor affecting the average daily gain of calves was the presence of pathogenic microorganisms. Most often, diarrheal diseases were caused by one or two pathogens Almost all calves with diarrhoeal disease were infected with the pathogen Cryptosporidium parvum. Other pathogens present in sick calves were Clostridium perfringens, Escherichia coli, Rotavirus and Coronavirus. Higher average daily gains were found in calves of the Czech spotted cattle breed that had suffered diarrhoeal infectious disease compared to Holstein calves (difference of 55 g in bulls and 106 g in heifers). We can therefore conclude that well-set and managed treatment procedures for diarrhoeal disease in calves can have a similar effect as feeding restrictions. This should be verified by further observations.

Klíčová slova

telata, způsob ustájení, přírůstek, průjmová onemocnění, období mléčné výživy, mlezivo

Keywords

calves, method of housing, gain, diarrhoeal diseases, period of milk feeding, colostrum

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D.
• Oponent: Matúš Gašparík, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Chov hospodářských zvířat