Huculský kůň jako genová rezerva

Kateřina Zemanová

Bakalářská práce

Hucul horse as a gene resource

Anotace:

Úkolem této práce bylo zmapovat chov huculského koně jako genové rezervy. Huculští koně pocházejí z východní oblasti pohoří Karpat. Jsou to potomci původního lesního tarpana. Vynikají svou odolností, skromností a schopností dobře zdolávat složité terény. Tělesná stavba je obdélníkovitého tvaru. Velikost tělesných rozměrů závisí na pohlaví, místě původu, ale i na příslušnosti k jednotlivým liniím a příměsi jiných genů, například arabských nebo fjordských. Kohoutková výška se pohybuje v rozmezí 134 až 145 centimetrů. U zbarvení převažují různé odstíny hnědé, primitivním znakem koní je výskyt zebrování na nohách a tak úhořího pruhu na hřbetě. Chovným cílem u huculských koní je upevnění typu malého horského koně. První oficiální chov huculských koní byl založen v roce 1856 v Luczině. V průběhu let byly zakládány další chovy na území Slovenska, Maďarska, Polska, Rumunska, Ukrajiny, Rakouska a České republiky. Dnes je chov na území České republiky soustřeďován do pěti velkých chovů. Zvířata se do genových rezerv zařazují především kvůli zachování ohrožených druhů a plemen. Huculský kůň byl mezi zvířata chráněná genofondem FAO zařazen v roce 1979. Velký podíl na záchraně huculských koní a jejich zařazení do genofondu FAO má organizace Hucul Club, která byla založena v roce 1972. Později, v roce 1993, byl huculský kůň prohlášen za genovou rezervu České republiky. Od roku 2000 má na starosti řízení chovu huculských koní federace chovatelů huculského koně (HIF) založena v roce 1994 v Polsku. Genové rezervy zvířat jsou uchovány několika způsoby. Základní způsob je tak zvané uchování in situ, kdy jsou chována živá zvířata v přirozeném prostředí. Druhou možností je kryokonzervační způsob, ex situ, kdy se uchovávají vajíčka, spermie, embrya nebo tkáně. Při sestavování připařovacích plánů huculských klisen je potřeba brát ohled na koeficient příbuznosti a inbreedingu. Koeficient příbuznosti se stanovuje před spářením sledovaných jedinců, kdy se hodnotí rodokmeny a sleduje se výskyt příbuzných jedinců v rodokmenech. Vzhledem k malé populaci huculských koní je třeba udržovat koeficient inbreeding v nízkých hodnotách, což se v chovu daří. Hodnota inbreedingu se pohybuje v rozmezí od 0% do maximálně 5%. Pro identifikaci jedinců, kontrolu původu a populační studie se využívá analýzy mikrosatelitů, která se provádí z krve nebo z chlupových cibulek.

Abstract:

The objective of this thesis was to explore the breeding of the Hucul horse as a gene reserve. Hucul horses come from the eastern region of the Carpathian Mountains. They are descendants of the original Forest Tarpan. Hucul horses excel in resistance, undemanding character and ability to cope with difficult terrains. The shape of their body is rectangular. The size of their physical dimensions depends on sex, place of origin, but also on belonging to individual pedigrees and admixtures of other genes, e.g. from Arabian horses or Fjord horses. Height at the withers ranges from 134 to 145 centimetres. Various shades of brown dominate in their colours; a primitive feature of these horses is the occurrence of zebra stripes on the legs and a dorsal stripe on the back. The objective of breeding of the Hucul horses is to support this type of small mountain horses. The first official breeding of the Hucul horses was established in Luczin (today is Romania) in 1856. In the course of the following years, breeding farms were established in the territory of Slovakia, Hungary, Poland, Romania, Ukraine, Austria as well as the Czech Republic. Today, breeding in the territory of the Czech Republic is concentrated in five large farms. Animals are included in gene reserves mainly due to the protection of endangered species and breeds. The Hucul horse was included among the protected animals of the FAO gene pool in 1979. The Hucul Club organisation, founded in 1972, contributed greatly to the rescue of the Hucul horses and to their inclusion in the FAO gene pool. Later, in 1993, the Hucul horse was declared a gene reserve of the Czech Republic. Since 2000, the Hucul International Federation (HIF) founded in Poland in 1994, has been responsible for managing the breeding of the Hucul horses. Gene reserves of animals are preserved in several ways. The basic method of preservation is "in situ" - live animals are bred in their natural environment. The second possibility is cryopreservation, "ex situ" - egg cells, sperms, embryos and tissues are preserved by cooling to very low temperatures. When putting together the mating plans for Hucul mares, it is necessary to take into account the coefficient of kinship and inbreeding. Kinship coefficient is determined before mating of the monitored individuals, and it evaluates the pedigrees and occurrence of related individuals in the family lines. Due to the small population of Hucul horses, it is necessary to keep inbreeding coefficient in low values, which is achieved in breeding. The value of inbreeding ranges from 0% up to a maximum of 5%. Microsatellite analysis, which is done from blood or hair bulbs, is used to identify individuals, control of origin and for studies of the population.

Klíčová slova

Huculský kůň, biodiverzita, genová rezerva, zbarvení, chov

Keywords

Hucul horse, gene reserve, coloring, breeding, biodiversity

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Barbora Hofmanová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zemědělství, zahradnictví a rozvoj venkova / Chovatelství