Minimální reziduální choroba u karcinomu pankreatu

Dušan Klos

Disertační práce

Minimal Residual Disease in Pancreatic Cancer

Anotace:

Úvod: Minimální reziduální chorobou (MRD) u nemocných pacientů s karcinomem pankreatu rozumíme přítomnost izolovaných nádorových buněk v těle pacienta, u něhož byl odstraněn primární tumor a který je v současnosti bez klinických známek onemocnění. Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí považovat za prekurzory mikrometastáz. Posouzení MRD u pacientů s tímto vysoce maligním onemocněním by mohlo eliminovat provedení zatěžujícího chirurgického výkonu u nemocných se systémovou molekulární diseminací nemoci a zpřesnit prognózu onemocnění. Materiál a metoda: Do studie bylo k dnešnímu dni zařazeno 70 pacientů operovaných s kurativním záměrem pro karcinom slinivky. Metodou real-time RT-PCR byly na míru exprese hTERT (telomeráza), EGFR1 (receptor pro epidermální růstový faktor) a CEA (karcinoembryonální antigen) vyšetřeny vzorky systémové a portální krve, kostní dřeně a peritoneální laváže. Naměřené hodnoty exprese testovaných markerů byly korelovány s klinicko-patologickými charakteristikami a s parametry přežití. Výsledky: Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi mírou exprese EGFR1 v portální krvi a klinickým stadiem, kde pacienti s pokročilým onemocněním mají vyšší expresi EGFR1 v portálním řečišti, než pacienti s nízkým klinickým stadiem. Obdobně koreluje exprese EGFR1 v portální krvi se stupněm diferenciace primárního tumoru, kde pacienti s tumory G3 mají statisticky významně vyšší expresi EGFR1. Dále byla prokázána vysoká exprese EGFR1 v peritoneální laváži pacientů s metastatickým onemocněním, na rozdíl od pacientů bez přítomnosti metastáz. Bohužel se nepodařilo prokázat signifikantní závislosti mezi ostatními testovanými markery (hTERT, CEA) a ostatními kompartmenty (systémová krev, kostní dřeň). Při hodnocení parametrů přežití bylo prokázáno několik zajímavých výsledků. Především to bylo hodnocení přežití vzhledem k pozitivitě exprese testovaných markerů v peritoneální laváži. Pozitivita EGFR1 (p=0,01) a CEA (p=0,1) v předoperační peritoneální laváži značí kratší celkové přežívání pacientů s karcinomem pankreatu. Dále bylo prokázáno kratší přežívání u pacientů s pozitivitou hTERT v systémové i portální krvi (p{$<$}0,06, p?0,015). Závěr: Výsledky naší pilotní studie potvrzují dostatečnou senzitivitu a specificitu realtime RT-PCR metodiky pro detekci cirkulujících nádorových buněk u pacientů s karcinomem pankreatu. Pouze necelých 40% operovaných a testovaných pacientů bylo klinického stadia I-III a byl u nich proveden radikální výkon s kurativním záměrem. Tento fakt bohužel značně omezuje použití této metodiky pro prognostické účely. Přesto však v této skupině bylo možné identifikovat pacienty s kratším přežíváním, a to na základě exprese vybraných markerů, hTERT, CEA a EGFR1 v krvi a peritoneální laváži. Pro definitivní ověření prognostické hodnoty minimální reziduální choroby je však potřeba delšího sledování většího souboru pacientů. Zvláště u pacientů s hraničně operabilním nálezem by bylo možné při známkách mikrodiseminace zvažovat neprovedení radikálního, řadou rizik zatíženého, chirurgického resekčního výkonu

Abstract:

Introduction: Pancreatic cancer is one of the most aggressive malignities with the statistically proven upward trend and a very poor prognosis. This is due to local recurrence and early dissemination, either by hematogenic or lymphogenic way. Minimal residual disease (MRD) in patients with pancreatic cancer is defined as the presence of isolated tumor cells in the patient?s body, in which the primary tumor was removed and is currently without clinical signs of disease. Based on current knowledge, these isolated tumor cells may be described as precursors of micrometastases. Assessment of MRD in patients with this highly malignant disease could eliminate burdensome implementation of surgery in patients with systematic dissemination of molecular disease and provide a more precise prognosis. Material and Methods: The study to date included 70 patients with carcinoma of the pancreas operated on with curative intent. Samples of peripheral and portal blood, bone marrow, peritoneal lavage and of the tumor itself were analyzed by real-time PCR which measured the expression of hTERT (telomerase), EGFR1 (receptor for epidermal growth factor) and CEA (carcinoembryonic antigen). The expression of these markers was correlated with clinicopathological characteristics and survival parameters. Results and Conclusion: We found a statistically significant association between EGFR1 expression levels in the portal blood and clinical stage, where patients with advanced disease have a higher expression of EGFR1 in the portal stream, than the patients with low clinical stage. Similarly, EGFR1 expression in the portal blood correlates with the degree of differentiation of the primary tumor, where patients with G3 tumors had a statistically significantly higher expression of EGFR1. We also showed high expression of EGFR1 in the peritoneal lavage of patients with metastatic disease, in contrast to patients without the presence of metastases. Unfortunately, we failed to demonstrate a significant dependence between the other tested markers (hTERT,CEA) and other compartments (systematic blood, bone marrow). In assessing the parameters of survival, we found several interesting results. In particular it was the evaluation of survival with regard to the positivity of expression of tested markers in the peritoneal lavage. EGFR1 and CEA positivity in preoperative peritoneal lavage means shorter overall survival of patients with pancreatic cancer. Furthermore, although statistically insignificant, we demonstrated a shorter survival in patients with positive hTERT in systematic and portal blood. The results of our pilot study confirm the adequate sensitivity and specificity of the RT-PCR method for detecting circulating tumor cells in patients with pancreatic cancer. Only less than 40% of patients were in the clinical stage I-III and underwent a radical surgical operation with curative intent. Unfortunately, this fact significantly reduces the use of this methodology for forecasting purposes. Nevertheless, we are able to identify patients with a shorter survival based on the expression of selected markers ? hTERT, EGFR1 and CEA in the blood and peritoneal lavage. For the final certified prognostic value of MRD it is necessary to monitor a larger group of patients

Klíčová slova

karcinom pankreatu, prognotické faktory, metoda RT-PCR

Keywords

pancreatic cancer, prognostic factors, RT-PCR method

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 1. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 5. 2010

Univerzita Palackého

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Chirurgie / Chirugie