Posouzení vhodnosti převodu porostů na les trvale tvořivý a posouzení dopadů klimatické změny na LHC Posudov

Bc. Magdalena Pellarová

Master's thesis

Assessment of suitability of conversion of forest stands to continuous cover forest and assessment of impacts of climate change on the Forest property Posudov

Abstract:

Diplomová práce se zabývá metodami hodnocení dopadu klimatické změny na lesní hospodaření a metodami posouzení vhodnosti převodu na les trvale tvořivý. Základními metodami posuzujícími vliv změn klimatu na lesy jsou globální cirkulační modely a klasifikátor Random forests. Na lesním majetku LHC Posudov byla posuzována odolnost porostních skupin vůči působení klimatické změny a následně byla doporučena adaptační opatření na klimatickou změnu směřující k trvale tvořivému lesu. LHC Posudov je tvořen dvěma komplexy lesů o celkové rozloze 240 ha. Oba celky, Blatenský les i Kaliště, se nachází v přírodní lesní oblasti 13 – Šumava, v katastrálním území obce Frymburk na jihu lipenské přehrady. Lesní hospodářský celek svou polohou náleží 6. lesnímu vegetačnímu stupni a chladné klimatické oblasti CH7. Porosty lesního celku Posudov jsou tvořeny z 90 % smrkem (Picea abies (L.) H. Karst.), z 5 % jedlí (Abies alba Mill.), z 3,5 % borovicí (Pinus sylvestris L.) a zbývající podíl 1,5 % zaujímá buk (Fagus sylvatica L.). Převažujícím cílovým hospodářským souborem na lesním majetku je CHS 53 – kyselá stanoviště vyšších poloh (85 %). Největší podíl v souborech lesních typů zaujímají z 80 % kyselé smrkové bučiny (6K).Pro posouzení odolnosti jednotlivých porostních skupin vůči změně klimatu na majetku Posudov byla navržena jednoduchá metodika. Porostní skupiny byly hodnoceny pěti kritérii (druhová skladba, způsob smíšení, věková struktura, různověkost a vnější odolnost). Na základě těchto kritérií bylo zjištěno, že převážná část porostních skupin LHC Posudov byla tvořena systémem smíšení porostních typů C a méně i DP a DZ. Většina porostních skupin byla charakteristická jednotlivým typem smíšení nebo byla bez smíšení. Převažující mladé porosty do 40 let věku nad středně starými porosty ve věku 40–80 let dokládají značnou věkovou nevyrovnanost porostů na majetku. Téměř všechny porostní skupiny byly tvořeny stejnověkými porosty. Vnější odolnost porostních skupin byla zhodnocena jako minimální vzhledem k poloze LHC uvnitř komplexu okolních lesů a orientaci převážně severním směrem. Uvedená kritéria byla souhrnně vyhodnocena a porostní skupiny byly podle dosaženého skóre ohodnoceny nízkým, středním nebo vysokým stupněm rezistence a rezilience vůči změně klimatu. Nejvíce porostních skupin bylo ohodnoceno středním stupněm (58 %), méně vysokým stupněm (28 %) a nejméně nízkým stupněm rezistence a rezilience vůči změně klimatu (14 %).Pro každý ze stupňů rezistence a rezilience vůči změně klimatu byla navržena rámcová směrnice převodu na les trvale tvořivý. U porostních skupin hodnocených nízkým stupněm byl navržen převod na trvale tvořivý les až po dopěstování současných porostů. Bylo navrženo krátké obmýtí s důrazem na časnou a kvalitní obnovu těchto porostů. Hlavním hospodářským cílem v těchto porostních skupinách bylo stanoveno udržení současné stability porostů. Pro porostní skupiny hodnocené středním stupněm byla navržena středně dlouhá doba obmýtí s hospodářským cílem zaměřeným na kvantitu, zlepšování stability porostů a bohatou strukturu porostů s delší obnovní dobou. V porostních skupinách hodnocených vysokým stupněm byla navržena nejdelší doba obmýtí a je předpokládán okamžitý přechod k jemným formám hospodaření s velmi dlouhou obnovní dobou. Hlavními hospodářskými cíli v těchto porostních skupinách by měly být kvalita, kvantita, stabilita a bohatá struktura porostů.

Abstract:

The diploma thesis deals with methods of assessing the impact of climate change on forest management and methods of assessing the suitability of conversion to continuous cover forest. The basic methods for assessing the impact of climate change on forests are global circulation models and the Random forests classifier. The Forest property Posudov assessed the resistance of stand parts to the effects of climate change and subsequently recommended adaptation measures to climate change towards a continuous cover forest. The Forest property Posudov consists of two forest complexes with a total area of 240 ha. Both units, Blatenský les and Kaliště, are located in the Natural forest region 13 – Bohemian Forest, in the cadastral area of Frymburk in the south of the Lipno Reservoir. Due to its location, the forest unit belongs to the 6th forest vegetation belt and the cold climate zone CH7. The forest stands of Posudov consist of 90 % of spruce (Picea abies (L.) H. Karst.), 5% of fir tree (Abies alba Mill.), 3.5% of pine tree (Pinus sylvestris L.) and the remaining 1.5% are occupied by beech (Fagus sylvatica L.). Management set of stands 53 – acidic habitats of higher altitudes (85%) is the predominant management set of stands on the Forest property. Acid spruce-beech forests (80%) account for the largest share of forest site type group.A simple methodology was proposed to assess the resistance of individual stand parts to climate change on the Forest property Posudov. The stand parts were evaluated by five criteria (species composition, mixture type, age structure, age diversity and external resistance). Based on these criteria, it was found out that the majority of stand parts of the Forest property Posudov consisted of a system of mixing of stand types C and less and of DP and DZ. Most of the stand parts were characterized by simple mixture type or without mixture. The prevailing young forest stands up to 40 years of age over medium-aged stand parts aged 40–80 years show a significant age imbalance of stands on forest property. Almost all stand parts consisted of the same age stands. The external resistance of the stand parts was assessed as minimal due to the position of forest property within the complex of surrounding forests and orientation mainly in the north direction. These criteria were evaluated cumulatively and the stand parts were evaluated according to the score achieved by low, medium or high degree of resistance and resilience to climate change. Most stand parts were rated medium (58%), less high (28%) and least low-grade (14%).For each of the degrees of resistance and resilience to climate change, a framework direction on the conversion of continuous cover forest has been proposed. In the case of low-ranking forest parts, a conversion to a continuous cover forest was proposed only after cultivation of current stands. A short rotation has been proposed with an emphasis on the early and high-quality regeneration of these stands. The main management goal in these stand parts was to maintain the current stability of the stands. A medium-long rotation period with a management goal of quantity, improving stands stability and a rich stands structure with a longer regeneration period has been proposed for medium-sized stands. The longest rotation period has been proposed in the stand parts of high grades and an immediate transition to fine forms of farming with a very long regeneration period is expected. The main management goals in these forest parts should be the quality, quantity, stability and rich structure of the stands.

Keywords

adaptace, Dauerwald, klimatická změna, kritéria, porost, porostní skupina, rezilience, rezistence, trvale tvořivý les

Keywords

continuous cover forest, resilience, resistance, stand part, adaptation, climate change, criteria, Dauerwald, forest stand

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 19. 4. 2020

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Michal Kneifl, Ph.D.

Mendel University in Brno

Faculty of Forestry and Wood Technology

Master programme / field:
Forest Engineering / Forest Engineering