Produkční a ekologický potenciál borových porostů na antropogenních půdách post-těžebních lokalit

Ing. Lukáš Dragoun

Disertační práce

The Production and Ecological Potential of Pine Stands on Anthropogenic Soils of Post-Mining Sites

Anotace:

Těžba nerostných surovin představovala základ rozvoje industriálních společností po celém světě. Má však zásadní dopad na krajinu a životní prostředí. Obnova území narušených těžbou nerostných surovin je aktuálním problémem zejména na velkých plochách po povrchové těžbě. V zájmovém území sokolovského regionu byla v letech 1969-1972 lesnicky rekultivována výsypka Antonín, kde byly za stejných podmínek založeny porosty různého druhového složení. Cílem práce je porovnání stavu smíšených borových porostů na antropogenní půdě výsypky více jak 40 let po jejich založení, zhodnocení jejich vhodnosti pro rekultivaci a popsání vlivu přimíšených listnatých dřevin na produkční a ekologický potenciál lokality. Na zkusných plochách byly změřeny základní dendrometrické a produkční veličiny, dále byla provedena dendrochronologická analýza hlavní dřeviny borovice lesní a zjištěn její tloušťkový přírůst. Na základě přírůstu tloušťky byla zhotovena toleranční analýza pro nejrizikovější faktor těchto lokalit - sucho. Jako nejvhodnější se v místních podmínkách jeví struktura borových porostů s příměsí lípy, které se vyznačují nejvyšším produkčním, půdotvorným a ekologickým potenciálem. Práce také poukazuje na dva důležité faktory, které pěstování porostů na výsypce zásadně ovlivnili. Jedná se o zanedbání výchovy, a tím výrazné narušení stability všech porostních skupin, a limitující přísun vody, způsobující výrazné poklesy v přírůstu bez ohledu na smíšení a charakter porostů.

Abstract:

Extraction of mineral resources constituted the development of industrial companies worldwide. But it has a major impact on the landscape and environment. Restoration of areas disturbed by mining is current issue especially on large surfaces after surface mining. In the Sokolov region, the forest reclamation was carried out on the Antonin spoil bank in the years 1969-1972, where forest stands of different species composition were established under the same conditions. The aim of this work is to compare the mixed pine stands on anthropogenic soils more than 40 years after their foundation, to assess their suitability for reclamation and to describe the influence of admixed deciduous trees on the production and ecological potential of the site. On the plots the basic mensurational and production quantities of the stand were measured. The dendrochronological analysis was performed and the diameter increment was detected for the main species Scots pine. Based on the diameter increment, the tolerance analysis was carried out for the highest risk factor on these sites - drought. The most appropriate in local conditions seems to be a structure of pine stands with an admixture of lime trees, which is characterized by the highest production, soil formation and ecological potential. The work also points to two important factors that significantly influenced the silviculture on the Antonin spoil bank. It is the neglect of stand tending, and thus significant disruption in stand stability, and limiting intake of water, causing significant declines in increment regardless of an admixture or character of the stands.

Klíčová slova

borové porosty, antropogenní substráty, Sokolov, listnatá příměs

Keywords

anthropogenic soils, Sokolov region, deciduous admixture, pine stands

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 7. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Ján Merganič, PhD.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Doktorský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Hospodářská úprava lesa