Škody zvěří a optimalizace managementu jehličnatých porostů v České vysočině

Ing. Pavel Brabec

Disertační práce

Game Damage and Management Optimization of Coniferous Forest Stands in the Česká Vysočina

Anotace:

Abstrakt Vliv škod způsobených zvěří na strukturu, obnovu a stabilitu jehličnatých porostů představuje v podmínkách České republiky zásadní problém, který je s postupující klimatickou změnou stále výraznější a vyžaduje cílenou optimalizaci lesnického managementu. Cílem disertační práce je vyhodnotit jednak škody způsobené zvěří v jehličnatých porostech České vysočiny, ale i navrhnout vhodné managementové přístupy u jehličnatých porostů včetně využití introdukovaných dřevin či tvorbu směsí jako adaptace na klimatickou změnu, a to i ve srovnání se zahraničními oblastmi. Z hlediska škody okusem, v dominantních jehličnatých porostech, největší škody byly zjištěny u jedle bělokoré (Abies alba Mill.) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.), přičemž míra poškození u těchto druhů přesahovala 75 %. Okrajové části porostů navíc vykazují o 40 % vyšší škody než vnitřní části porostů. Loupání a ohryz nejvíce poškozoval smrk ztepilý (Picea abies [L.] Karst.), kde v některých lokalitách bylo poškozeno až 89 % jedinců, přičemž ohrožení se stále posouvá do nižších tloušťkových tříd (nejčastější u stromů s tloušťkou 2–6 cm). Navíc následná hniloba poškozených jedinců redukuje produkční potenciál smrkových porostů o 50–71 % a urychluje šíření kůrovcových kalamit. Z hlediska adaptace na klimatickou změnu a rozsáhlé plošné disturbance smrkových porostů bylo zaměřeno na potenciál introdukovaných dřevin. Zejména se jedná o porovnání možných náhrad smrku ztepilého jinými druhy smrků v našich podmínkách. Smrk sitka (Picea sitchensis Bong.) vykazoval vysoký produkční potenciál, avšak tato dřevina je velmi sensitivní na srážkový deficit. Z hledisky kvality dřeva (mechanických vlastností) a rezistence vůči klimatickým extrémům smrk omorika (Picea omorika [Pančić] Purk.) byl jediným druhem vykazujícím dobré vlastnosti, což ho činí vhodným kandidátem pro obnovu lesů v kontextu klimatické změny. S ohledem na možné řešení klimatické změny byly porovnány jehličnaté monokultury a smíšené porosty. Smíšené porosty borovice lesní (Pinus sylvestris L.) a smrku ztepilého vykázaly o 29,8 % vyšší produkci oproti monokulturám. Tato zjištění jsou možným řešením stabilizace současných porostů s ohledem na stanovištní poměry s probíhající klimatickou změnou jako jeden z nástrojů v kombinaci s přírodě blízkými způsoby hospodaření. Zároveň se zde nabízí možnost užití vybraných introdukovaných dřevin v lesnické praxi. Nicméně nejdůležitějším faktorem je harmonizace pěstebního a mysliveckého managementu a snížení stavů zvěře na ekologicky únosnou mez.

Abstract:

Abstract The impact of wildlife damage on the structure, regeneration, and stability of coniferous forest stands represents a major problem under the conditions of the Czech Republic. With ongoing climate change, this issue is becoming increasingly pronounced and requires targeted optimization of forest management. This dissertation aims not only to assess the extent of wildlife damage in the coniferous forests of Česká vysočina, but also to propose appropriate management strategies for these stands—including the use of introduced tree species and mixed-species compositions—as part of climate change adaptation, with comparisons to selected foreign regions. In terms of browsing damage, the most affected tree species in dominant coniferous stands were silver fir (Abies alba Mill.) and sycamore maple (Acer pseudoplatanus L.), with damage rates exceeding 75%. Edge zones of stands exhibited 40% higher damage levels compared to interior areas. Bark stripping most heavily affected Norway spruce (Picea abies [L.] Karst.), with up to 89% of individuals damaged in some localities. Moreover, such damage increasingly affects thinner trees (most commonly those with dbh between 2–6 cm). The resulting fungi decay in damaged trees reduces the production potential of spruce stands by 50–71% and accelerates the spread of bark beetle outbreaks. In response to climate change and the large-scale disturbances of spruce stands, attention was given to the potential of introduced coniferous species. The study focused on comparing possible replacements for Norway spruce under Czech conditions. Sitka spruce (Picea sitchensis Bong.) showed high production potential but proved highly sensitive to precipitation deficits. In contrast, Serbian spruce (Picea omorika [Pančić] Purk.) exhibited good wood quality (mechanical properties) and resistance to climatic extremes, making it a promising candidate for forest regeneration in the context of climate change. Additionally, coniferous monocultures were compared with mixed stands as a potential climate adaptation strategy. Mixed stands of Scots pine (Pinus sylvestris L.) and Norway spruce produced 29.8% higher yields than monocultures. These findings offer potential solutions for stabilizing current forest stands under changing environmental conditions, particularly when combined with close-to-nature management approaches. At the same time, the controlled use of selected introduced tree species in forestry practice appears promising. However, the most critical factor remains the harmonization of silvicultural and game management and the reduction of ungulate populations to ecologically sustainable levels.

Klíčová slova

Struktura a dynamika lesa, přírodě blízké hospodaření, přirozená obnova, okus, ohryz, loupání

Keywords

Forest structure and dynamics, close-to-nature management, natural regeneration, browsing, bark stripping

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 7. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D.
• Oponent: Petr Zahradník, Ph.D., Ing., externi, Ivan Lukáčik, externi, Jiří Kadlec, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Doktorský studijní program:
Pěstování lesa