Ochrana lidských práv ( se zřetelem na jejich původ )

JUDr. Klára Veselá Samková

Disertační práce

Protection of Human Rights ( with Regard to their Origin )

Anotace:

Anotace: Práce „Ochrana lidských práv“ vychází nutnosti zaobírat se otázkou lidských práv a jejich z hlediska jejich smyslu. Práce vychází z rozdělení práva na přirozenoprávní a normativně-právní teorii s tím, že ve snaze o porozumění problému usiluje ještě o další více zobecňující krok. Cílem je odhalit, co je zdrojem jak onoho „přirozeného“ práva, tak zdroje idejí obsažených. Práce obhajuje zejména samotnou existenci lidských práv jako součásti právního pořádku a součásti pozitivně-právní úpravy. Téma práce je tématem mezioborovým. Stěžejním oborem je právní teorie, úzce svázána se sociologií. Zde vychází zejména z teorie společnosti jako biologického organismu Herberta Spencera. Dotknutými vědními obory jsou evoluční biologie a částečně matematika; to zejména ve snaze objasnit fungování systému práva jako neuzavřeného komputativního systému, na který je možno aplikovat věty o neúplnosti Kurta Gödela nebo teorii chaosu ve věci fraktálovité struktury právních norem. Práce se dělí na dvě části – teoretickou, ve které je pojednáváno o problematice lidských práv s paralelami k přírodním vědám, a stránku praktickou, kde jsou ukazovány některé příklady obhajoby lidských práv u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V teoretické části je poukazováno na nástroje kulturní evoluce, která vystřídala či významně doplnila biologickou evoluci. Ta v určité době již nemohla rychlému vývoji lidského druhu stačit. Právní norma – regulátor chování - je nazírána z hlediska teorie memu,tedy rychle se šířící jednotky informace. Celá práce poukazuje na nutnost spolupráce mezi tzv. vědami přírodními a společenskými, srovnává redukcionistický a holistický způsob nazírání reality a tyto přístupy demonstruje na právním prostředí. Právní normy mají odpovídat principům, které byly vyselektovány biologickou evolucí jako správné. Každý pozitivní legislativní počin i každá individuální aplikace práva musí tyto principy naplňovat, jinak o ní lze hovořit jako o „nespravedlivé“. Jedním z cílů práce je najít tyto základní principy a zjistit jak se stalo, že jim navzdory se ve všech vnitrostátních i mezinárodních právních systémech práva šíří přebujelá legislativa. Kardinální otázkou zůstává, co je determinantem obsahu normy, která je způsobilá jít napříč kulturními prostředími. Je to také otázka existence skutečné svobodné vůle a biologické předurčenosti jednání. S teorií volního chování a úplné volnosti při normotvorbě konfrontována s teorií her s nenulovým součtem. Tyto matematické modely chování jsou takovým jednáním, ve kterém není ani vítězů ani poražených, ale obě strany získávají ze vzájemné spolupráce prospěch. Základní pohnutkou jednání lidského jedince je dosahování vzájemných výhod právě ve smyslu těchto matematických modelů jednání, což je dále rozvedeno v obsáhlém pojednání o altruismu, jako specifického nástroje a regulátora jednání lidí. Práce se dotýká některých sociologických a antropologických poznatků relevantních pro danou problematiku a též naznačuje jistá srovnání s jinou než euro-americkou právní kulturou, jmenovitě naznačuje některé paralely s buddhistickým vnímáním spravedlnosti a morálky. Teorie memů je rozvedena a ukázána na katalozích lidských práv a principy, kterým se mem jako informační jednotka chová, jsou demonstrovány rozvinutí lidských práv tak zvaně čtyř generací. Na problematiku legislativy jako memu navazuje teorie fraktálů. Z ní vyplývá systémově nezvládnutelná nutnost neustálé a nevyhnutelné expanze právních norem. Právě z důvodu nemožnosti systémového řešení stále podrobnější legislativní úpravou je nutno

Anotace:

se vrátit k podstatě práva, jehož vyjádření je nacházeno právě ve formulaci lidských práv a základních svobod. Na závěr obecné části je poukázáno na některá obecná pravidla aplikovaná v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a jsou naznačeny souvztažnosti této Úmluvy a anglosaského právního systému. Zvláštní část tvoří dva okruhy právních případů. Prvním druhem případových studií jsou takzvané „otcovské“ případy, tedy případy, kdy je otcům upírán styk s jejich dětmi. Ty jsou popsány jednak chronologicky, jednak s ohledem na vývoj postoje a rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva. Práce se zabývá případ Přemysla Donáta, Evžena Voleského, Václava Kříže a zmíněn je i případ pana Nenada Pedoviče, dále případ Luboše Patery a Radky Paterová. Druhý okruh případů tvoří rozbor ochrany vlastnického práva, zejména s ohledem na problematiku regulace nájemného. Je rozebírán případ stěžovatelky Hutten – Czapské a jeho možné dopady na právní situaci v České republice. V závěru je zodpovídán skutečný význam lidských práv. Jejich úloha nespočívá pouze v tom, že jejich aplikace přináší individuální spravedlnost v konkrétních případech. Nejdůležitější úloha obrany lidských práv spočívá v tom, že jednotlivé případy ochrany lidských práv jsou testovacími případy funkčnosti celého systému právního řádu dané jurisdikce. Hlavní úlohou lidských práv je podávat formou zpětné vazby právnímu systému informace o jeho fungování či nefungování. Celý tento systém vychází z biologické predestinace jednání lidské společnosti, na kterou navázaly nástroje kulturní evoluce. Ačkoliv lidská práva tak v pojetí práce ztrácejí svoje výsostné humanistické postavení, dostává se jim postavení nepoměrně významnějšího a zásadnějšího – postavení „hlídacího psa“ celého systému, ve kterém funguje euro-americká civilizace.

Abstract:

Annotanion: The work “Defending Human Rights” is based on the need to discuss the purpose of human rights. The topic of the work involves different fields. It analyzes legal theory from the position of evolutionary biology and talks about the creation and role of legal standards, legislative activities and the impact of a biological predestination of the human race on the creation of the law as such. In this respect, the author also used other concepts such as Kurt Gödel’s incompleteness theorems, the mathematical theory of games or the theory of self-similar shapes, i.e. fractals that can be easily applied to the law. The work is divided into two parts – a theoretical part that discusses human rights in relation to natural sciences and a practical part that provides some examples of defense of human rights at the European Court of Human Rights in Strasbourg. The theoretical part talks about instruments of cultural evolution that replaced or significantly supplemented biological evolution, which, at a certain point, could no longer keep up with the fast evolution of the human race. The law as a regulator of behavior is regarded from the point of view of the theory of memes, i.e. quickly spreading units of information. The entire work points out the necessity of cooperation between so-called natural and social sciences, compares the reductionistic and holistic way of approaching reality and demonstrates these approaches on a legal background. Legal standards are to correspond with the principles selected by biological evolution as correct. Every positive legislative act and every individual application of the law must fulfill these principles, otherwise it can be considered “unjust.” One of the objectives of the work is to find these basic principles and to find out why, in spite of these principles, all national and international legal systems have rampant legislation. The cardinal question remains, what is the determinant of the content of a legal standard that is able to accommodate different cultural environments. It is also a matter of real free will and biological predetermination of behavior. The theory of voluntary behavior and absolute freedom in creating legal standards is compared with the theory of non-zero-sum games. These mathematical models of behavior represent the type of behavior where there are no winners or losers and both sides benefit from mutual cooperation. The basic motive of behavior of a human individual is to achieve mutual advantages as in these mathematical models of behavior, which is further elaborated on in the extensive discussion on altruism as a specific instrument and regulator of people’s behavior. The work also employs some sociological and anthropological information relevant for this issue and indicates certain parallels with a culture other than the Euro-American legal culture, specifically the Buddhist perception of justice and ethics. The theory of memes is further developed and demonstrated on the catalogs of human rights; the principles, based on which a mem as an information unit behaves, are demonstrated by developing of the so-called four generations of human rights. Legislation as a mem is connected to the theory of fractals showing the systematically uncontrollable need for a constant and inevitable expansion of legal standards. Due to the impossibility of a systemic solution by more and more detailed legal standards, it is necessary to go back to the essence of the law that is formulated by human rights and basic freedoms. At the end of the general part, the author points out some general rules incorporated in the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms and indicates the correlation between the Convention and the Anglo-Saxon legal system. Two types of legal cases are discussed separately. The first types of case studies are so-called “father” cases, where fathers are denied contact with their children. These cases are described

Abstract:

both chronologically and in respect to changes in the attitude and ruling of the European Court of Human Rights. The second type of case studies concerns protection of the ownership right, in particular regulated rent. At the end, the author discusses the importance of human rights. Their role is not only in the fact that they bring justice to people in individual cases. The most important role of protection of human rights is in the fact that human rights protection cases test the functioning of the entire legal system of the given jurisdiction and thus provide feedback about the functioning of the legal system. This entire system is based on a biological predestination of the behavior of human society, from which instruments of cultural evolution stem.

Klíčová slova

teorie práva, spravedlnost, Evropský soud pro lidská práva, vztah práva a biologie, právo jako mem, legislativa a přírodní zákony, sociobiologický přístup k právu, vlastnická práva, původ práva, přirozené právo, redukcionismus, svobodná vůle, teorie her a právo, altruismus a právo, fraktály a legislativa, případ Hutten – Czapská versus Polská republika, případ Kříž proti Česká republika, případ Donát proti Česká republika, případ Patera proti Česká republika, případ Voleský proti Česká republika

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 9. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 9. 2008
• Vedoucí: doc. PhDr. Tatiana Machalová, CSc.
• Oponent: doc. JUDr. Jan Svatoň, CSc., JUDr. Eduard Bárány, DrSc.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Teoretické právní vědy / Teorie práva