Ordo cisterciensis v období první Československé republiky. Proměny cisterciáckých klášterů v Československu ve světle relací pro generální kapituly řádu

František TALÍŘ

Bakalářská práce

Anotace:

Cílem předkládané práce je představit život cisterciáků v období první Československé republiky. Pro uvedení do širšího kontextu je práce rovněž věnována zhodnocení situace katolické církve jako celku, jehož nedílnou součástí byly i řeholní řády a kongregace. Cisterciácké kláštery, kterých se tato práce týká, byly v té době sdruženy do kongregace Nejčistšího Srdce Panny Marie. Patřila do ní tři opatství na území Československa, dvě opatství v Sasku a nově vzniklé převorství v Dánsku. Autor si v práci vytkl za úkol popsat materiální a personální stav těchto klášterů, založení a organizaci kongregace i každodenní život mnichů. Kromě toho se pokusil odpovědět na otázku, zda mohl mnišský kontemplativní řád, jakým cisterciáci byli, najít své místo v demokratické společnosti první republiky. Jako pramen při tom využil především relace, které byly určeny pro kapituly kongregace i celého řádu. Představení v nich popisovali nejen stav a disciplínu svých klášterů, ale také činnost řeholníků a řeholnic mezi obyvateli v okolí. Zvláštní pozornost je v práci věnována opatství ve Vyšším Brodě, které se nacházelo v regionu s převážně německým obyvatelstvem. Problém soužití obou národností a úlohu kláštera v této otázce se autor pokusil přiblížit využitím dobového tisku.

Abstract:

The thesis aims to depict the life of Cistercians during the First Czechoslovak Republic. To put it into context, the first chapter evaluates the situation of the Catholic Church as a whole, of which religious orders and congregations have been an inseparable part. During the First Czechoslovak Republic, Cistercian monasteries, which are discussed in the thesis, were united in the Congregation of the Most Pure Heart of Mary. The Congregation consisted of three abbeys in Czechoslovakia, two abbeys in Saxony, and a newly established priory in Denmark. The purpose of the thesis is to describe the material and personal conditions in the monasteries, the formation and structure of the congregation, and the daily life of monks. The thesis also seeks to answer the question if a male contemplative order, such as Cistercians, could have found its place in a democratic society of the First Republic. Reports written for chapters of the congregation as well as the whole order were used as the main source. In them, the superiors described not only the conditions and discipline in their monasteries, but also the activities of the monks and nuns among local inhabitants. The thesis is particularly focused on the Abbey of Vyšší Brod, which was located in an area inhabited predominantly by German-speaking population. The issue of coexistence of both nationalities and the role the monastery played in it is illustrated by drawing on the contemporaneous press.

Klíčová slova

cisterciácký řád, Československá republika, meziválečné období, římskokatolická církev, klášter Vyšší Brod

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2016

Zveřejnit od: 28. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: XXX Marek Šmíd, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Historické vědy / Historie