Vznik a vývoj farní organizace na západní a jihozápadní Moravě v předhusitském období

PhDr. Petr Jokeš, Ph.D.

Disertační práce

Origins and Development of the Parochial Organisation in the west and southwest Moravia in Pre-Hussite Era

Anotace:

Předkládaná práce se soustředí na problém farní organizace, chápané jako systém kostelů a kaplí sloužících duchovní správě obyvatelstva, přičemž sleduje v zásadě dva cíle: prvním je ujasnění některých metodologických východisek, druhým vlastní rekonstrukce farního systému, jeho vzniku, rozsahu a změn v čase. Pokud jde o první cíl, autor na základě rozboru pramenů analyzuje charakter základních kamenů farní sítě – farních a filiálních kostelů. Uvedená analýza prokázala potřebu určitých změn v jejich chápání oproti dosavadní literatuře. Jde především o to, že farní, ale i filiální kostely byly dosud vnímány hlavně na základě svého právního postavení, bez dostatečného zřetele k jiným aspektům, z nichž nejdůležitější je cura animarum, tedy poskytování duchovní péče. Na tomto základě se pak např. ukazuje, že faktické postavení filiálních kostelů vůči farním bylo variabilnější, než se dosud předpokládalo, neboť všechny sice byly podřízeny svým mateřským, tj. farním kostelům, avšak právě cura animarum se u nich případ od případu lišila, někdy i dosti podstatně. Co se týče druhého cíle, na základě kombinace využití písemných, uměleckohistorických a v menší míře rovněž archeologických pramenů se podařilo vytvořit katalog 233 sakrálních objektů, které v daném období na daném území fungovaly jako střediska duchovní péče. Na katalog navazuje rekonstrukce jednotlivých fází vývoje farního systému, zachycující jeho stav v časových horizontech let 1150, 1200, 1250, 1300, 1350 a 1419. Výsledky ukazují, že první kostel na západní a jihozápadní Moravě vznikl pravděpodobně v 9. století, podstatný růst počtu bohoslužebných míst však začíná až ve druhé polovině 12. století. Na základě některých nových archeologických výzkumů lze přitom mít za to, že v rozvinutějších nížinných oblastech mohl větší počet kostelů, dnes v pramenech nedoložitelných, vznikat již dříve (od konce 11. století?). Za období největšího rozvoje farní sítě můžeme považovat třinácté století, během nějž se objevilo na zkoumaném území 145 nových kostelů. Naopak v první polovině století čtrnáctého křivka růstu znatelně klesá (pouhých 27 nových svatyň), později však opět stoupá (41 nově zachycených kostelů a kaplí v období 1351-1419). Po roce 1300 se farní systém celkově stabilizuje a nová založení souvisejí hlavně s jeho doplňováním v oblastech dříve pomíjených. Součástí práce je rovněž kapitola věnovaná děkanátní organizaci jako úrovni církevní správy farnímu systému bezprostředně nadřízené a tvořící jeho organizační rámec. Na daném území se podařilo zachytit čtyři středověké děkanáty, Znojmo, Bítov, Třebíč a Tasov, přičemž první tři zahrnovaly kolem 50 kostelů, zatímco tasovský děkanát jen asi 16-18 kostelů. Pozoruhodným zjištěním je fakt, že centra bítovského, třebíčského a tasovského děkanátu byla umístěna asymetricky – na starším sídelním území než zbylá část děkanátu. Může to svědčit o tom, že tyto děkanáty vznikly poměrně brzy a později k nim byly připojovány nově osidlované oblasti. Dizertační práce rozšiřuje poznání dosud v české medievistice opomíjeného tématu. Přibližuje konkrétní podobu systému duchovní správy, jak se vyvinul na středověké západní a jihozápadní Moravě, a ukazuje rovněž na možnosti dalšího bádání.

Abstract:

The submitted doctoral thesis focuses on medieval parish organization, understood as a system of churches and chapels serving the spiritual cure of population. There are two aims of the research: firstly, the clarification of some methodological premises, secondly the reconstruction of parish organization itself, its origins, extent and changes in time. As far as the first aim is concerned, author analyses the character of the parochial organisations´ fundamental constituents – parochial and filial churches – on the basis of sources. This analysis shows that, compared with older literature, it would be useful to change the understanding of these terms. The point is that up to this time both parochial and filial churches were perceived above all as a juristic phenomenon, missing out some other aspects, especially cura animarum – that means giving a spiritual cure. In connection with it we can see, for example, that the real relations between parochial and filial churches were more various than assumed, because all filial churches were subordinated to the parochial ones, but they differed from each other in form of cura animarum. As far as the second aim is concerned, on combination of written, art-historical and (to a lesser extent) archeological sources a list of 233 sacral objects was set up, that functioned as centres of spiritual cure in mentioned time and territory. The recontruction of single phases of the parochial organisation´s evolution follows up on the list, expressing a concrete state of system in years 1150, 1200, 1250, 1300, 1350 and 1419. The results show that the first church in west and southwest Moravia came into existence probably in 9th century, but the number of sacral objects starts to rise significantly in the mid-12th century for the first time. Some new archeological explorations show, that in more developed territories more new churches may come into existence earlier (since the end of 11th century?). The 13th century we can take for period of the largest expansion of parochial system; 145 new churches appeared. By contrast, in the first half of the 14th century curve of growth falls down (only 27 new sacral objects), however later goes up again (41 newly ascertained churches and chapels in the period of 1351-1419). After 1300, the parish organization generally became stabilized and new foundations were most of all in relation with its completing in earlier behindhand territories. The submitted thesis contains also a chapter which deals with an organisation of decanal districts, as the level of church administration, which is immediately superior to parish organisation. In the west and southwest Moravia there were four decanal districts ascertained, with centres in Znojmo, Bítov, Třebíč and Tasov. The first three ones included about 50 churches, the fourth only about 16-18 churches. It´s remarkable, that the centres of Bítov, Třebíč and Tasov decanal districts were situated asymmetrically, nearer an older territory of settlement then the other parts of decanal districts. It may indicate that these decanal districts came into existence rather early and later were extended with new settled teritories. The submitted doctoral thesis enlarges our knowledge of the theme which was omitted by the Czech medievistics till now. It shows the concrete forms of a spiritual cure system in medieval west and southwest Moravia and presents some of possibilities for the further research.

Klíčová slova

středověk, církevní správa, farní síť, děkanáty, middle ages, church administration, parish organisation, decanal districts

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 5. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 6. 2009
• Vedoucí: prof. Mgr. Libor Jan, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Petr Elbel, Ph.D., prof. PhDr. Zdeňka Hledíková, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy / Historie - české dějiny