Sociální konstrukce holocaustu jako místa paměti a místa samozřejmosti

Mgr. Martina Dobrovolná

Diplomová práce

The social construction of holocaust as a place of memory and a place of selfevidence

Anotace:

Záměrem předkládaného textu bylo představit koncept holocaustu jako postupně vykrystalizovanou kategorii, která vyrostla na podkladě různých kolektivních pamětí a k jejímu významovému ustálení došlo až s odstupem času. S využitím teorie vybraných autorů jsme se pokusili nastínit, jak paměťová práce postupně čelila kulturnímu traumatu, a to jak v případě pachatelů, tak v případě obětí, což jsou hlavní dvě kategorie, na které jsme účelově rozdělili zkoumané skupiny. S odkazem na popsané proměny kolektivní paměti jsme poukázali na vědomé i nevědomé formy manipulace s minulostí a některé typy zneužívání paměti, případně na rozdíly mezi politikou a etikou holocaustu. V tomto kontextu není nezanedbatelným tématem vázanost kolektivní paměti a historie na partikulární národní identitu daného společenství. Další nosnou osu textu tvoří pokus o reflexivní uchopení vztahu mezi pamětí a historií, které nechápeme substanciálně jako dvě proti sobě stojící opozita, ale jako vzájemně závislé a prolínající se procesy formované v různých sociálních kontextech.

Abstract:

The main purpose of this master thesis was to introduce a concept of holocaust as a gradually crystallized category, which has sprung from the basis of different collective memories and its meanning was fixed only with some distinct lapses of time. Applying theories of selected authors we attempt to outline the work of memory facing culutral trauma, in the case of both, perpetrators and victims, which are two categories we have intentionally sorted analyzed groups. With reference to described changes of collective memory conscious and unconscious forms of manipulation with past and several types of exploiting memory were higlighted, as well as the differencies between politics and ethics of holocaust. In this context, interconnections of collective memory and history with particular national identity of concrete community are crucial. Another central axis of this text is constituted by an endeavour to reflexively grasp relation between memory and history, which we don´t conceive as two opposites, but on the contrary, as mutually dependent and reciprocally penetrating proccesses formed in various social contexts.

Klíčová slova

kolektivní paměť, kolektivní trauma, místa paměti, holocaust

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 1. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 1. 2012
• Vedoucí: doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Ing. Radim Marada, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Magisterský studijní program / obor:
Sociologie / Sociologie