Klimatická změna a Nepál - změny a potřeby v oblastech institucí, adaptačních opatření a souvisejícím financování v Nepálu

Tek Jung Mahat, Ph.D.

Doctoral thesis

Changing Climate Change Landscape in Nepal - A Review of Climate Change Institutions, Adaptation Planning and Associated Finance in Nepal

Abstract:

Konsenzus vědecké komunity uznává antropogenní vliv na klima a jeho rostoucí negativní dopady na lidstvo a ekosystémy. Země jako Nepál, které jsou méně socio-ekonomicky rozvinuté, mají problematickou geografii a jsou závislé na přírodních zdrojích, trpí těmito dopady nejvíce. Pátý report IPCC kvantifikoval, že je třeba udržet stávající uhlíkovou rovnováhu, aby globální teploty v budoucnu nevzrostly vice než o 2 stupně Celsia nad předindustriální úroveň. Nicméně, současné trendy emisí ukazují, že tento předpoklad bude překročen v roce 2050, což představuje rizika pro ztráty ledovců, extrémní počasí, sucho, lesní požáry a další dopady změny klimatu. Nepál, který je opakovaně zařazován mezi nejohroženější země na planetě, nemá jinou možnost, než se připravit na nejhorší. Jsou potřeba rychlé akce, které posílí vědecké porozumění dopadům klimatu na různých úrovních, škálách a sektorech. Je třeba identifikovat a umožnit lepší podmínky života pro nejvíce ohrožené komunity. Je nutné zavést zákonné nástroje na národní úrovni, zajistit kvalitní rozvojové plány a projekty, významně zlepšit vizibilitu Nepálu a posílit jeho vliv v mezinárodních procesech tak, aby byly dobře reflektovány klíčové problémy prostřednictvím mezinárodní spolupráce nebo finančních kompenzací. Je také potřeba dobře směřovat navazující klimatické a rozvojové finance pro lowcarbon rozvoj, transfer technologií a budování kapacit pro řešení dopadů klimatu. Předložená dizertace se zabývá připraveností Nepálu v oblastech uvedených nahoře a formuluje klíčová politická doporučení, která podporují koncepty zelené ekonomiky a zeleného růstu, v souladu s Rio+20 dokumentem “Future We Want”. Dizertace staví na minulých výzkumech široké škály problémů, jako jsou vulnerabilita, dopady, moženosti mitigace a adaptace. Zahrnuty jsou review národních institucionálních a politických uspořádání, hodnocení trendů v klimatických financích globálně a na národní úrovni. Shrnuty jsou také intervence v posledních dvou dekádách v Nepálu. Práce, která organizuje široký “climate landscape” v Nepálu je dělena do pěti podkapitol. První čtyři podkapitoly zahrnují institucionální rozvoj a reformy v Nepálu, zdůrazňují národní politiku, plán, programy, strategie a diskutují vedení Nepálu a jeho zapojení v mezinárodních procesech uvnitř a mimo UNFCCC. Pátá kapitola je založená na originálních pracech autora a zahrnuje dva texty pro časopisy, dva publikované články ve vědeckých časopisech a také rozpracované rukopisy. První text reflektuje klíčové klimatické změny v Nepálu a přináší sedmibodové doporučení pro oblasti výzkumu, budování kapacit, governance, implementace xvi klimatických financí, adaptace a mitigace. Druhý časopisecký text hodnotí mezery v adaptaci na změnu klimatu v Nepálu a doporučuje 4 hlavní cesty a směřování. První článek ve vědeckém časopise je zaměřen na přístupy rozvoje rámce zelené ekonomiky v kontextu horských zemí, kterou je např. Nepál. Zdůrazňuje vertikální distribuci biomu v horách, která vyžaduje komplexní politiku a mezi-sektoriální spolupráci, budování povědomí a lepší zapojování lokálních hráčů. Druhý odborný článek hodnotí dostupnost a distribuce klimatických financí na globální úrovni a národní úrovni Nepálu. Článek dále shrnuje mechanismy v Nepálu a identifikuje klíčové oblasti, kde mohou být využívány finance z veřejných a soukromých zdrojů tak, aby podporovaly zelenou ekonomiku a zelený růst. Rozpracovaný rukopis srovnává měnící se vnímání klimatické změny v Nepálu v posledních dvou dekádách, reviduje adaptační plánovací procesy na národní úrovni od okamžiku, kdy se diskuze v roce 2001

Abstract:

staly součástí UNFCCC procesu. Text také srovnává možnosti krátkodobých adaptací (NAPA) a jejich dalšího rozvoje do dlouhodobých perspektivních plánů (NAP). Celkově výzkum a dokumentace předložená v této dizertaci poskytují důležitou referenci v problému klimatických změn v Nepálu se zaměřením na instituce, vládnutí, politiku a mezinárodní procesy. Očekává se využití dizertační práce k otevřené diskuzi pro budoucí intervence v této oblasti.

Abstract:

There is a clear consensus among the scientific community about anthropogenic climate and it’s exaggerated negative consequences to human and ecosystems, with countries like Nepal, that have poor socio-economic development, difficult geography and heavy dependence on natural resources, to suffer the most. When the IPCC’s Fifth Assessment Report has quantified the carbon budget to be maintained in order to keep the global temperature rise to 2 degree Celsius pre-industrial level, current emission trend show that we are already exceeding that threshold by 2050, risking more glacier loss, extreme weather conditions, drought, dangerous forest fires, and other climate impacts. Repeatedly ranked as one of the most climate-vulnerable countries in the world over this decade, Nepal has no choice, but to prepare for the worst. Therefore, Nepal needs swift actions to enhance scientific understanding about climate change impacts at various scales, levels, and sectors; identify and enable better living conditions for the possibly worst affected communities; put relevant legal instruments in place nationally to prevent the situation from going worse; ensure all development plans and projects are climateproof; and significantly improve its visibility and influence in international processes to ensure her problems are well heard and adequately addressed through international cooperation in the form of financial compensation to climate-related loss and damage, additional climate and development finance for low-carbon development, technology transfer, and capacity building and co-development of climate solutions. This thesis aims to assess the preparedness of Nepal in above areas and formulate key policy recommendations to embrace the concept of green economy and green growth, in line with the Rio+20 outcome document – the “Future We Want”. Building on past scientific researches covering wide range of issues – vulnerability, impact, mitigation and adaptation among others; reviewing the national institutional and policy arrangements; carefully assessing the trend and amount of climate finance globally and nationally; and taking stock of major climate-related interventions over last two decades in Nepal, the thesis organizes climate change landscape in Nepal in five dedicated sub-chapters. The first four subchapters cover institutional development and reforms in Nepal; highlight national policy, plan, programmes, and strategies; and discuss discusses Nepal’s leadership and engagement in the international processes within and outside the UNFCCC. The fifth chapter is based on original works of the author and comprises two magazine articles, two published xiii journal articles, and work-in-progress manuscripts. The first magazine article, reflecting key climate change issues in Nepal, makes seven-point recommendations covering issues such as research, capacity building and governance, climate finance implementation efficiency, and equitable weightage for both adaptation and mitigation. The second magazine article assesses climate adaptation implementation gaps in Nepal and recommends a four-point way forward. The first journal article focuses on approaches to developing a green economy framework in the context of mountainous countries like Nepal and stresses vertical distribution of biome in mountains require cross-sectorial policy coupled with cross-sectoral collaboration, increased awareness and effective role for local actors. The second journal article assesses the availability and distribution of climate finance at global and Nepal level, reviews climate budget governing mechanism in Nepal and identifies key areas that can tap additional climate finance from the public as well as private sectors to foster the green economy and green growth. The work-inprogress article compares changing people’s perception to climate change in Nepal over last two decades, revisits adaptation planning process at national level since adaptation dis

Abstract:

cussion became part of the UNFCCC process in 2001 and compares the temporal, as well as the knowledge dimension/evolution on adaptation planning and delivers key recommends on how to build on short term (NAPA) adaptation plans to develop perspective adaptation plans (NAP). In summary, research and documentation made as part of this thesis are expected to offer ready reference on climate change landscape in Nepal until now focusing major areas of institutions, governance, policy, and international processes and provoke discussions for future interventions.

Keywords

adaptace na klimatické změny, plánování a financování adaptačních opatření, zelená ekonomika \ climate change adaptation, adaptation planning, adaptation finance, green economy

Language used: English

Date on which the thesis was submitted / produced: 20. 9. 2019

Thesis defence

• Date of defence: 1. 11. 2019
• Supervisor: prof. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D.
• Reader: Assoc. Prof. Krishna Shrestha, Assoc. Prof. Jon Marco Church, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Science

Doctoral programme / field:
Environmental Health Sciences / Environmental chemistry and toxicology