Petroarchaeological research of ceramic production in the area of Western Carpathians at the end of the Early Bronze Age

Mgr. Jan Petřík, Ph.D.

Disertační práce

Anotace:

Na konci starší doby bronzové existovala v prostoru mezi Českým masivem na západě a nížinami kolem Západních Karpat na východě mozaika hradišť a nížinných osad osídlených komunitami, které byly více nebo méně zapojeny do dálkového obchodu a metalurgie. Tyto komunity s typickou materiální kulturou jsou dnes nazývány “komplex kultur Maďarovce-Věteřov-Böheimkirchen” a “kultura Otomani-Füzesabony”. Velké množství dochované keramiky typických tvarů, někdy nalezené ve formě keramických depotů a často formované z velmi jemného materiálu s leštěným povrchem, vedlo badatele k předpokladu o vysoké úrovni keramické produkce a existenci specializovaného řemesla. Cílem této práce je vzájemné srovnání provenienčních a technologických charakteristik souborů keramiky z různých lokalit, identifikace možných produkčních skupin a především kritické zhodnocení a interpretace získaných dat zahrnující srovnání s modely a představami o sociálním a ekonomickém fungování společnosti na konci starší doby bronzové ve střední Evropě. Základními použitými metodami bylo studium výbrusů keramiky pod polarizačním mikroskopem, stanovení chemismu pomocí nedestruktivní XRF analýzy doplněné RTG-difrakcí pro zjištění minerálního složení a srovnání keramiky s potenciálními zdroji hrnčířské suroviny. Archeometricky zjištěné nepřímé doklady indikují, že jemná keramika specifických tvarů byla vyráběna spíše na centrálních lokalitách nebo v jejich blízkém okolí a hrubá keramika byla často na lokality transportována z jiných lokalit v regionu. Také bylo zjištěno, že produkce leštěného a redukčně vypáleného stolního zboží vykazuje známky zintenzivněné výroby. To může být odrazem hierarchizovaných a centralizovaných regionálních ekonomikých vztahů, spíše než decentralizované nadregionální ekonomiky. Na druhou stranu, stopy mimoregionálních keramických importů nejsou na centrálních lokalitách zcela výjimečné. Prostorová distribuce technologických znaků ukazuje paralelní existenci více úrovní technologických tradic, které se prostorově překrývaly s keramickými styly. Přítomnost lokálně vyráběných nádob v „cizím“ a „místním“ keramickém stylu není výjimečná.

Abstract:

At the end of the Early Bronze Age (18–16th centuries BC) in Central Europe, in the lowland adjacent to the Western Carpathians, a mosaic of fortified hills and open settlements was populated by communities more or less involved in long-distance trade and metallurgy. These communities, which had a characteristic material culture, are nowadays called the Maďarovce-Věteřov-Böheimkirchen complex and the Otomani-Füzesabony culture. The vast amount of preserved pottery of typical shapes, sometimes found as ceramic hoards, often with a polished surface and a very fine composition, inspired scholars to presume a high level of pottery production and the establishment of a specialized craft. This thesis presents the results of a comparative study of provenance and technological characteristics of individual pottery collections, the identification of possible production groups, and, mainly, a critical evaluation and interpretation of obtained data, including their necessary confrontation with different models of social and economic connections existing in the societies of the end of the Early Bronze Age period. The basic methods used were ceramic micropetrography combined with low or non-destructive portable XRF analysis supplemented by X-ray diffraction for mineral determination and comparison with potential raw materials. Archaeometry-based indirect evidence indicates that tableware of specific shape was produced using a specific technology at central sites or in their close vicinity and that coarse ware was frequently brought to today’s archaeological sites from elsewhere. Moreover, the production of burnished tableware fired under a reducing atmosphere could be a result of intensified production. It could be a reflection of hierarchical and centralized regional economics. On the other hand, traces of more distant imports at central sites are in no way extraordinary. The spatial distribution of technological features shows multiple parallel levels of technological traditions existing besides ceramic styles broadly perceived as archaeological cultures. Some important technological features, such as addition of grog forming spatial macro-structures, do not fit into any recognized ‘ceramic culture’. The presence of locally produced vessels of ‘foreign’ and ‘local’ ceramic styles is not extraordinary either.

Keywords

doba bronzová, hrnčířská produkce, technologie, provenience, Západní Karpaty, mikropetrografie, ruční XRF, XRD

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 8. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 12. 2017
• Vedoucí: prof. RNDr. Antonín Přichystal, DSc.
• Oponent: Attila Kreiter, prof. RNDr. Ján Spišiak, DrSc.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Geologie (čtyřleté) / Geologické vědy