Pohni hmotou! aneb symbiotická kultura bakterií, kvasinek a ženy

Natalie VACÍKOVÁ

Bakalářská práce

Motion as a form of meditation

Anotace:

Pohni hmotou! Aneb symbiotická kultura bakterií, kvasinek a ženy byl dosud mým nejrozsáhlejším projektem, založený na intimních pocitech a průzkumech z průběhu tvorby. Vývoj a kurátorství této instalace mě stálo energii i čas, ale proces se mi odvděčil a obohatil stav mé mysli i těla. Nebyla to jednosměrná ani jasná cesta, jejíž začátek byl zastíněn alternativní vizí a médiem, ke kterému jsem necítila osobní vazbu. K nálezu materiálu došlo náhodou; pořídila jsem si kombuchu na čaj a začala ji pěstovat. Potenciál instalačního prvku byl zřejmý, její lehce nevýrazný pohyb byl fascinující; nová vrstva paradoxně roste neuvěřitelně rychle. Kombucha mi nastavila rutinu, kterou jsem se řídila, a vytvořila si důvěrný vztah k jejím mnoha podobám. Motivy synonymní péče, symbiózy a pauzy od vnějšího světa prostřednictvím jemného pohybu mi dodávaly klid. Po mnoho měsíců soužití jsme si vybudovaly virtuální a doslovné místo k růstu. Prostřednictvím natáčení makro záběrů materiálu jsem zdokumentovala podivuhodnou hmotu kvasících bakterií a kvasinek. Mým cílem bylo prezentovat subjektivní i objektivní projevy a zkoumat filozofii fenomenologie pohledem Merleau-Pontyho; jako lidé jsme v neustálém stádiu stávání se, pohyb je klíčový pro pochopení toho, jak žijeme ve světě. Naše těla se nachází přesně mezi subjektem a objektem a pohybují se směrem k širším souvislostem. Využila jsem této filozofie k ztvárnění uměleckého úhlu projektu. Zároveň jsem nechala hmotu mluvit za sebe, po stopách hnutí 60. let 20. století Anti-form a Mono-ha. Projekt následoval svou předurčenou cestu. Moje minimální intervence se soustředila především na dešifrování jazyka kombuchy. Tento tvůrčí proces na mě působil meditativně. Studium kombuchy přineslo nové poznatky, díky kterým se projekt posouval dál. Uvědomění jak moc se naše žití prolíná. Navzájem jsme se starali se jeden o druhého. Pud natočit vlastní expresivní pojetí rutiny a rituálu také vzešel z obdivu prací Any Mendiety, Josepha Beuyse a Joan Jonas. První performativní debut byl obhacující. Tyto scény jsem natáčela na ruční videokameru Canon MiniDV, sama, čímž jsem posílila spojení mezi materiálem a sebou. Tyto nekvalitní záběry mají v sobě jednoduchost a přenechává prostor jasnému sdělení. S makro scénami je spárována zvuková stopa srdečního tepu, sestříhaná tak, aby zdůrazňovala vzdálený podvodní efekt (reakcí na vizuály kapalin a materiálů ve smyčce). Tep je zpočátku zrychlený a postupně se snižuje, podvědomě ovlivňující atmosféru prostřednictvím měnící se rychlosti a frekvence. Instalace se skládá ze čtyř smyček umístěných na CRT televizích, s hlavní smyčkou makro detailů na HD televizi. Jako ódu své materiální spolubydlící jsem zakomponovala živé komuchy v prostoru instalace a vytvořila objekt ze sušené kombuchy. Kontrast těchto složek propůjčuje instalaci interaktivní prvek a moment ucelení. Co se týče tématu, Pohyb jako forma meditace, je mou subjektivní zkušeností. Původní rozhodnutí pramenilo ze znepokojivého duševního stavu. Pohyb byl jedinou formou úlevy. Výsledný pohyb z průběhu tvorby byl léčivým a napomáhal mému zotavení. Dodával mi sílu díky rutinní péči o kombuchu a následně i o mne samotnou.

Abstract:

Move That (M)ass! a Symbiotic Culture of Bacteria, Yeast and a Woman has been the most extensive complex project to date, based on my intimate feelings and discoveries made during the development period. Cultivating and curating this installation has taken both energy and time, but the process has repayed me, enriching the state of my mind and body. It has not been a clear or singular path, the beginning of which was overshadowed by an alternate vision and medium containing little personal connection. Finding my focal material happened by chance; I acquired a kombucha tea starter and began to feed it. The installation potential being apparent, its slight indistinct motion was fascinating; paradoxically, new layers of kombucha grow incredibly fast. Kombucha set a routine for me to follow and I established an intimate relationship to its many forms. Themes of synonymous care, symbiosis and relief from external factors, through soft motion, gave me peace. We continued our parallel life cycles and cohabitation for many months, a virtual and verbatim place to grow. Through filming macro shots of the material, I wanted to document the strange mass of fermenting bacteria and yeast - fungi. I aimed to present both subjective and objective expressions in my work, exploring the philosophy of phenomenology, through Merleau-Ponty's lens; our bodies are in the constant state of becoming and movement is crucial to understanding how we live in the world. Our bodies being precisely in between the subject and object, moving towards a broader context.  Using this as an artistic angle, I embraced the motion of the fermenting material. Let it be a leading notion, similarly to the movements of the 1960's, Anti-form and Mono-ha. The project followed its destined path. My minimal intervention was mainly focusing on deciphering its language. This process had a meditational effect on me.  Studying the kombucha gave new insights into the continuation of my project. I realised how interlaced our living was. We fed each other, cleaned the other and took care of one another. This was an indication to film my own subjective understanding and routine. My first performative debut was exciting, as I deeply admire the works of Ana Mendieta, Joseph Beuys and Joan Jonas. I filmed these scenes on a Canon MiniDV handheld camcorder, alone, strengthening the connection between the material and myself. These low quality shots have a simplicity about them that let the message speak louder.   Paired with the macro scenes is an audio track of a sped up heartbeat steadily decreasing, edited to accentuate a distant underwater effect, taking into account the visuals of liquids and materials. It subconsciously influences the viewer's experience through the changing speed and frequency. The installation consists of four loops situated on CRT TV's with the main loop of macro details on an HD TV. As an ode to my material roommate, I chose to preview live kombuchas and an object made of dried kombucha skin. The contrast of the opposing states lends the installation an interactive element with a fill circle moment. As for the theme,  Motion As A Form Of Meditation, is my personal experience. Initially, I opted for this message due to a declining mental state. Movement was the only form of release. Throughout this project, the resulting motion has been healing and has assisted my recovery. Giving me strength through the act of taking care of the kombucha and consequently myself. For this, I am grateful.

Klíčová slova

Symbióza materiálů, tělesnost ve fenomenologii vnímání, vzájemná péče, očista mysli, udržitelný pohyb, fermentace, organické struktury, arte-povera, anti-form, nerůst, psychosomatika.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2024

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: MgA. Viktor Takáč, Ph.D., MgA. Milan Mazúr, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Bakalářský studijní program / obor:
Výtvarná umění / Multimediální design, specializace Multimédia