Volební chování v průběhu transformace na regionální úrovni

Ing. et Ing. Michal Ševčík, Ph.D.

Disertační práce

Voting behavior during the transition at the regional level

Anotace:

Tato disertační práce poskytuje analýzu motivů, které formovaly volební chování v České republice během ekonomické transformace po pádu komunismu, se zaměřením na vliv místních socioekonomických podmínek na volební chování. Práce je strukturovaná do tří základních článků a dvou esejů a zabývá se pěti výzkumnými otázkami. Cílem disertace je odpovědět, jak faktory, jako ekonomický rozvoj, úpadek průmyslu a politická homofilie formují volební vzorce v lokálním kontextu. Tato disertační práce nabízí pohled na to, jak místní podmínky ovlivňují volební rozhodování během významných období ekonomických a politických změn. Článek 1 zkoumá, zda místní ekonomické podmínky ovlivnily volební účast a podporu stran v českých parlamentních volbách v období transformace. Konkrétně zkoumá volební výsledky tří skupin stran: vládních stran, prosystémových stran a komunistů. Vzhledem k nedostatku ekonomických dat na úrovni obcí byla ve článku jako zástupná proměnná místního ekonomického rozvoje v období ekonomické transformace využita intenzita nočního osvětlení z povrchu Země. Studie zjistila, že zvýšená intenzita nočního osvětlení je spojena s vyšší volební účastí ve prospěch prosystémových stran. Změny v intenzitě nočního osvětlení však nemají vliv na podporu komunistů. Esej 1 zkoumá vztah mezi zaměstnaností v jednotlivých odvětvích a volebním chováním v obcích silně industrializovaného okresu Blansko na počátku české ekonomické transformace. Na základě dat z voleb do Poslanecké sněmovny v roce 1992 a sčítání lidu v roce 1991 esej zjišťuje mírnou pozitivní korelaci mezi zaměstnaností v průmyslu a podporou levice, včetně komunistické strany, což naznačuje, že obavy o jistotu zaměstnání a nostalgie po komunistické éře mohly ovlivnit voličské preference v industrializovaných oblastech. Naopak obce s vyšší zaměstnaností v zemědělství vykazují mírnou negativní korelaci s podporou všech analyzovaných stran, což naznačuje příklon venkova ke středovým stranám. Článek 2 se zabývá společností Adamov Engineering („ADAST“), významnou českou průmyslovou a zbro-jní společností, která za socialismu prosperovala, ale v roce 2009 zbankrotovala. S využitím teorie závislosti na zvolené cestě a na základě archivního výzkumu, rozhovorů a údajů z českého obchodního rejstříku tato studie analyzuje, jak historická rozhodnutí společnosti ADAST ovlivnila její adaptabilitu v novém tržním prostředí. Trajektorie ADASTu odráží širší výzvy, kterým postsocialistické podniky čelily. V rámci centrálního plánování ADAST těžil ze zaručeného odbytu na trhu Rady vzájemné hospodářské pomoci a čelil jen malému tlaku na inovace. Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 se ADAST snažil udržet relativní prosperitu, ačkoliv kvůli závislosti na předchozím vývoji a transformačním změnám zbankrotoval. Esej 2 zkoumá vliv ADASTu na místní rozvoj města Adamov v období socialismu a v období transformace. Na základě rozhovorů s bývalými zaměstnanci ADASTu tato esej zjišťuje, že za socialismu byl ADAST významným zaměstnavatelem, který přispíval k místním investicím do bydlení, zdravotnictví a kultury a budoval silnou místní identitu. S úpadkem ADASTu během transformace se však rozvoj Adamova zpomalil a někteří obyvatelé odešli. Tato esej doplňuje esej 1 a článek 2 tím, že představuje subjektivní vnímání životní úrovně v Adamově v obou obdobích a upozorňuje na faktory, které mohly ovlivnit volební chování v transformujících se průmyslových oblastech. Cílem článku 3 je zjistit, zda se v českých parlamentních volbách vyskytuje politická homofilie – tedy situace, kdy voliči preferují sobě podobné kandidáty. Tato studie anal

Anotace:

yzovala homofilii na základě vzdělání, věku, povolání, pohlaví a místa bydliště kandidátů. Na základě dat o preferenčním hlasování v českých parlamentních volbách a se zaměřením na malé obce jako identifikační strategii byla zjištěna politická homofilie v oblasti vzdělání, věku a místa bydliště.

Abstract:

This dissertation analyzes the motives shaping voting behavior in the Czech Republic during its economic transition after the end of communism, focusing on the impact of local socioeconomic conditions on electoral decisions. Structured around three core research papers and two essays, this work addresses five primary research questions that examine how factors such as economic development, industrial decline effects, and political homophily shape voting patterns within local contexts. This dissertation offers insights into how local conditions impact electoral choices during significant periods of economic and political change. Paper 1 investigates whether local economic conditions influenced voter turnout and party support in Czech parliamentary elections during the transition period. Specifically, it examines the electoral performance of three groups of parties: incumbent parties, pro-system parties, and the Communist Party. Due to the lack of economic data at the municipal level, the paper uses nighttime light intensity as a proxy for local economic development during the economic transition. The study found that increased nighttime light intensity is associated with higher voter turnout in favor of pro-system parties. However, changes in nighttime light intensity do not impact support for the Communist Party. Essay 1 explores the relationship between sectoral employment and local voting behavior in the municipalities of the industrialized Blansko district at the onset of the Czech economic transition. Using data from the 1992 Chamber of Deputies election and the 1991 census, the essay finds a moderate positive correlation between industrial employment and left-wing support, including the Communist Party, suggesting that concerns over job security and nostalgia for the communist era may have influenced voter preferences in industrialized areas. Conversely, municipalities with higher agricultural employment show a moderate negative correlation with support for all analyzed parties, indicating a rural inclination toward centrist parties. Paper 2 examines Adamov Engineering („ADAST“), a major Czech industrial and arms-manufacturing company that thrived under socialism but closed in 2009. Using path dependency theory and drawing on archival research, interviews, and Czech Commercial Register data, this study analyzes how ADAST’s historical choices affected its adaptability in a new market environment. ADAST’s trajectory reflects broader challenges faced by post-socialist enterprises. Under central planning, ADAST benefited from a guaran-teed COMECON market, facing little pressure to innovate. After 1989’s political and economic shift, ADAST struggled to become profitable but went bankrupt, mainly due to the path dependency and transition impacts. Essay 2 examines ADAST’s impact on local development in the town of Adamov during socialism and the transition. Using interviews with former ADAST employees, this essay finds that, under socialism, ADAST was a major employer that contributed to local investments in housing, healthcare, and culture, building a strong local identity. However, as ADAST declined during the transition, Adamov’s development slowed, and some residents left. This essay complements essay 1 and paper 2 by presenting subjective perceptions of living standards in Adamov in both periods and highlighting factors that may have influenced voting behavior in transitioning industrial areas. The aim of paper 3 is to determine whether political homophily – where voters prefer candidates similar to themselves – occurs in Czech parliamentary elections. This study analyzed homophily based on candidates' education, age, occupation, gender, and place of residence. Using preferential voting data from Czech parliamentary elections and focusing on small municipalities as an identification strategy, the findings reveal evidence of political homophily in education, age, and place of residence.

Keywords

economic transition, regional and local development, voting behavior, economic voting, industrial decline, nighttime light, homophily, oral history, ekonomická transformace, regionální a místní rozvoj, volební chování, úpadek průmyslu, noční světla, homofilie, orální historie

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 11. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 2. 2025
• Vedoucí: doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D.
• Oponent: doc. Ing. Petr Rozmahel, Ph.D., Ing. Tomáš Lichard, M.A., Ph.D.

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Hospodářská politika / Hospodářská politika