Prevalence a prognostický význam jaterních testů u pacientů s akutním srdečním selháním (data z registru AHEAD)

MUDr. Klaudia Vyskočilová, Ph.D.

Disertační práce

Prevalence and prognostic significance of liver function tests abnormalities in patients with acute heart failure (data from AHEAD registry)

Anotace:

Úvod: Jaterní dysfunkce na podkladě srdečního selhání je poměrně dobře známa, nicméně její klinická důležitost je doposud málo probádána. Cílem naší práce bylo zjistit prevalenci, klinickou charakteristiku a prognostický význam abnormalit jaterních testů (JT) u pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání. Metody: Registr AHEAD (Acute HEArt failure Database) je databáze vedená v 9 univerzitních centrech a 5 oblastních nemocnicích. V období od prosince 2004 do října 2012 byly do registru vloženy údaje o celkem 8818 pacientech hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání. Laboratorní hodnoty JT byly dostupné u 1473 pacientů (592 žen), 359 pacientů mělo akutní koronární syndrom (AKS) při přijetí. Medián sledování byl 21 (0 až 80) měsíců. Výsledky: V celkové skupině pacientů s akutním srdečním selháním byla prevalence abnormálních hodnot základních JT vysoká – aspartátaminotransferáza (AST) u 41.5%, alaninaminotransferáza (ALT) u 34.5%, alkalická fosfatáza (ALP) u 20.4%, gamaglutamyltransferáza (GGT) u 44.3% a celkový bilirubin (BIL) u 33.8% pacientů. Výskyt abnormalit JT byl častější u pacientů s kardiogenním šokem ve srovnání s akutním srdečním selháním s mírnými příznaky a plicním edémem. Co se týče distribuce elevací JT, nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u pacientů s AKS – tito pacienti měli signifikantně vyšší hodnoty jaterních transamináz, zatímco pacienti bez AKS měli vyšší podíl abnormalit enzymů cholestatického spektra. Abnormality JT také výrazně korelovaly s tíží akutního srdečního selhání (charakterizovanou systolickou dysfunkcí levé komory a funkční třídou NYHA) a klinickou manifestací. Zatímco levostranné dopředné srdeční selhání bylo definováno hepatocelulárním profilem JT, u pravostranné a bilaterální manifestace byl častější cholestatický profil. S celkovou krátkodobou mortalitou signifikantně korelovaly abnormality AST a ALT, dlouhodobou mortalitu významně ovlivňovaly abnormální hodnoty ALP a BIL. V podskupině pacientů s AKS byl výskyt abnormálních hodnot zkoumaných laboratorních parametrů následující – AST u 71.3%, ALT u 55.2%, ALP u 11.7%, GGT u 31.8% a BIL u 22.3% pacientů. Ischemická hepatitida (definována jako elevace AST nad 20násobek horního limitu normy) byla zjištěna u 6.7% pacientů. S krátkodobou celkovou mortalitou byly významně asociovány abnormální hodnoty AST a ALT, zatímco dlouhodobou celkovou mortalitu signifikantně ovlivňovaly abnormality AST, ALP a GGT. Závěr: I přes vývoj moderních biomarkerů myokardiálního poškození zůstávají JT díky jejich snadné proveditelnosti a cenové dostupnosti nezastupitelné. Definování typického profilu JT sehrává významnou úlohu v managementu pacientů s akutním srdečním selháním, mnohdy totiž umožní předejít nadbytečnému vyšetřování a diagnostickým rozpakům. Jak dále naznačují výsledky naší studie, značně důležitý je však i prediktivní význam abnormalit JT.

Abstract:

Background: Liver dysfunction caused by cardiac failure is relatively well recognized, however, its clinical importance has not been fully evaluated. The aim of our study was to assess the prevalence, clinical characteristic and prognostic significance of liver function tests (LFTs) abnormalities in patients hospitalised with acute heart failure. Methods: The AHEAD (Acute HEArt failure Database) registry is a database conducted in 9 university and 5 regional hospitals. From December 2004 to October 2012, the data of 8818 patients with acute heart failure were included. Serum activities of LFTs were available in 1473 patients (592 women) at the baseline, 359 patients had acute coronary syndrome (ACS) on admission. Median follow-up was 21 (0 to 80) months. Results: In the overall patient group, abnormal values of each LFT were frequent – aspartate aminotransferase (AST) in 41.5%, alanine aminotransferase (ALT) in 34.5%, alkaline phosphatase (ALP) in 20.4%, γ-glutamyltransferase (GGT) in 44.3% and total bilirubin (BIL) in 33.8%. Patients with cardiogenic shock were more likely to have LFTs abnormalities compared to mild acute heart failure and pulmonary edema. Concerning the distribution of LFTs elevations, the highest levels were seen in ACS patients that had significantly higher transaminases while patients without ACS had higher cholestatic enzymes. LFTs abnormalities were also strongly associated with acute heart failure severity (characterised by systolic left ventricular dysfunction and NYHA functional class) and clinical manifestation. Left sided forward heart failure was presented predominantly by hepatocelullar pattern whereas cholestatic LFTs profile occurred mainly in right sided and bilateral manifestation. Significant association with the short-term over-mortality was found in AST and ALT, long -term over-mortality was influenced by ALP and BIL.In the ACS subgroup, the occurrence of abnormalities was following – AST in 71.3%, ALT in 55.2%, ALP in 11.7%, GGT in 31.8% and BIL in 22.3%. Ischemic hepatitis (defined as an elevation of AST of at least 20 times the upper limit of normal) was observed in 6.7% patients. While AST and ALT abnormalities significantly impacted the short-term over-mortality, abnormal AST, ALP and GGT were associated with the long-term over-mortality. Conclusions: Despite the development of modern myocardial damage biomarkers, the LFTs thanks to their high accessibility and affordability remain irreplaceable. Defining the LFTs profile typical for acute heart failure plays an important role in patient management, since it may avoid redundant hepatic investigations and diagnostic misinterpretations. As indicated by our study, the predictive value of liver enzymes is also important.

Klíčová slova

akutní srdeční selhání, infarkt myokardu, jaterní dysfunkce, ischemická hepatitida, jaterní testy, bilirubin, prognóza, acute heart failure, myocardial infarction, liver dysfunction, ischemic hepatitis, liver function tests, prognosis

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 3. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 6. 2014
• Vedoucí: prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Všeobecné lékařství (čtyřleté) / Kardiologie