Zkreslení smyslového vnímání koně v současnosti

Hedvika Hejhalová

Bachelor's thesis

Distortion of the sensory perception of a horse today

Anotácia:

Koně byli pro rozvoj lidské civilizace nejvýznamnějším zvířetem. Mechanizace a motorizace zásadně změnila využití koní, které se nyní nachází především ve sportu a rekreaci, kdy z hospodářského zvířete se stává zvíře spíše společenské. Vývojová řada equidů začíná před 60 miliony lety ve spodním eocénu formou zvanou Hyracotherium nebo také Eohippus. Postupně se tyto formy přetvářely na formy Orohippus, Mesohippus, Miohippus, Parahippus, Meryhippus, Pliohippus, Plesihippus, z něhož se v Evropě a Asii vyvinul dnešní rod Equus. Dle fylogenetického původu lze rozdělit předky dnešních koní do čtyř základních skupin: skupina koní mongolských – kertak, skupina koní východních – tarpan, skupina koní západních – lesních a skupina koní severských – nordických. Kůň byl člověkem domestikován dle různých pramenů přibližně před 7 tisíci lety, o čemž hovoří řada archeologických nálezů. Prostředí, které člověk domestikovaným koním vytvářel, se lišilo nejen v závislosti na společenském postavení a ekonomických možnostech, ale také na oblastech či kulturní vzdělanosti. Relevantní informace o behaviorálním vnímání koní lze získat z řady vědeckých studií, nejčastěji ve spojení welfare a z ní odvozených pěti svobod. Předejít negativním stavům a vytvořit dobré životní podmínky zvířat bylo úkolem FAWC – nyní AWC. Doktor Webster v roce 1993 formuloval tyto ideální podmínky v bodech, které shrnul do pěti ustanovení známých jako Pět svobod. Svoboda od hladu a žízně, svoboda od nepohodlí, svoboda od bolesti, zranění a nemoci, svoboda od strachu a úzkosti a svoboda projevovat přirozené chování. Několik studií následně tyto body částečně zpochybňovalo, neboť považovalo Pět svobod, které definují svobody „od“ z fyziologického hlediska jako nemožné. Mellor v roce 1994 transformoval paradigma pěti svobod na pět hlavních domén, které definoval jako žízeň/hlad, životní prostředí, nemoc/úraz, behaviorální/interaktivní omezení a úzkost. V návaznosti na tato dogmata definoval kvalitu života pomocí neutrálního bodu, který se nachází mezi dvěma kladnými a dvěma zápornými hodnoceními s odůvodnění, že oprostit život od všech negativních vlivů není možné. Výsledkem hodnocení kvality života byla pětice závěrů od dobrého života po život, který nestojí za to žít. Senzorické modality většiny obratlovců tvoří zrak, sluch, čich, chuť a dotek. Podrobněji jsou popsány v článku Saslow (2002), ve kterém poukazuje také na fyziologickou rozdílnost způsobenou evolučním vývojem, kterým se živočišné druhy přizpůsobily konkrétním potřebám. Pro sofistikovanější pochopení behaviorálního vnímání koní je také nutné dostatečně prozkoumat oblast jejich emočních stavů, vycházejících z jejich přirozených podmínek. Interakce kůň-člověk nepochybně ovlivňují subjektivní emoční zážitky i behaviorální vyjádření koně. Hall (2018) ve své studii dospěl k závěru, že negativní pocity, mohou sice vést ke krátkodobému úspěchu, ale budou také produkovat bojácné koně. Závěr testu Freymond (2014) vede k domnění, že změna k lepšímu vyvolává pozitivní kognitivní víru, zatímco pozitivní posilování vede ke stagnaci. Přiznáním emocí koní může podle Hotzela (2019) vést k pozitivní změně postoje majitelů a ošetřovatelů koní, další studie však poukazují na rozšiřující se antropomorfismus a jeho dopad na kvalitu dobrých životních podmínek zvířat. Zatímco Birke (2008) popisuje vztah některých majitelů ke svým koním za téměř rovný, Dashper (2014) naopak upozorňuje na rostoucí komercializace jezdeckého sportu, která vztah mezi koněm a člověkem narušuje. Pro lepší posouzení prostředí vnímaném koňmi, nutné

Anotácia:

porozumět, jak sám člověk vidí prostředí, které koním vytváří. Provedené studie potvrdily rozdílnost při řešení problémů například týkající se ustájení v závislosti na stupni odborné vzdělanosti či ekonomických možnostech.

Abstract:

Horses were the most important animal for the development of human civilization. Mechanization and motorization have fundamentally changed the use of horses, which are now found mainly in sports and recreation when a farm animal becomes more of a social animal. The evolutionary line of equides begins 60 million years ago in the Lower Eocene in a form called Hyracotherium or Eohippus. Gradually, these forms were transformed into the forms of Orohippus, Mesohippus, Miohippus, Parahippus, Meryhippus, Pliohippus, Plesihippus, from which the present genus Equus evolved in Europe and Asia. According to their phylogenetic origin, the ancestors of today's horses can be divided into four basic groups: a group of Mongolian horses - kertak, a group of eastern horses - tarpan, a group of western - forest horses, and a group of northern horses - Nordic horses. The horse was domesticated by man according to various sources about 7,000 years ago, as evidenced by a number of archaeological finds. The environment that man created for domesticated horses differed not only depending on social status and economic opportunities, but also on areas of cultural education. Relevant information on the behavioral perception of horses can be obtained from a number of scientific studies, most often in connection with welfare and the five freedoms derived from it. Preventing negative conditions and creating animal welfare was the task of the FAWC - now the AWC. In 1993, Dr. Webster formulated these ideal conditions in points, which he summarized in five provisions known as the Five Freedoms. Freedom from hunger and thirst, freedom from discomfort, freedom from pain, injury, and illness, freedom from fear and anxiety, and freedom to behave naturally. Several studies have subsequently partially challenged these points, considering the Five Freedoms, which define "from" freedoms as physiologically impossible. In 1994, Mellor transformed the five-freedom paradigm into five major domains, defining thirst/hunger, the environment, illness/injury, behavioral/interactive restraint, and anxiety. Following these dogmas, he defined the quality of life using a neutral point, which is located between two positive and two negative evaluations, on the grounds that it is not possible to free life from all negative influences. The quality of life assessment resulted in five conclusions from a good life to a life not worth living. The sensory modalities of most vertebrates are sight, hearing, smell, taste, and touch. They are described in more detail in the article by Saslow (2002), in which he also points out the physiological differences caused by the evolutionary development by which animal species have adapted to specific needs. For a more sophisticated understanding of the behavioral perception of horses, it is also necessary to sufficiently explore the area of their emotional states, based on their natural conditions. Horse-human interactions undoubtedly affect subjective emotional experiences as well as the horse's behavioral expression. In his study, Hall (2018) concluded that negative feelings may lead to short-term success, but they will also produce timid horses. The conclusion of the Freymond test (2014) leads to the belief that change for the better evokes positive cognitive faith, while positive reinforcement leads to stagnation. According to Hotzel (2019), acknowledging the emotions of horses can lead to a positive change in the attitude of horse owners and caregivers, but other studies point to the expanding anthropomorphism and its impact on the quality of animal welfare. While Birke (2008) describes the relationship of some owners to their horses as almost equal, Dashper (2014), on the other hand, draws attention to the growing commercialization of equestrian sport, which disrupts the relationship between horse and human. To better assess the environment perceived by horses, it is necessary to understand how one sees the environment that creates for horses.

Abstract:

The studies carried out confirmed the differences in solving problems, for example concerning housing, depending on the level of professional education or economic opportunities.

Kľúčové slová

welfare, kognitivní, konaktivní, životní podmínky, ustájení

Keywords

welfare, cognitive, conative, living conditions, stables

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: Ing. Cyril Neumann

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / odbor:
Animal Science / Horse Breeding