Využití metody triage při MU a její znalost mezi vybranými složkami IZS

Bc. David HAVLÍČEK

Diplomová práce

Use of the triage method in emergency events and its importance among selected bodies of the integrated rescue system

Anotace:

Tématem diplomové práce je Využití metody triage při mimořádné události a její znalost mezi vybranými složkami integrovaného záchranného systému. Práce je rozdělena na dvě části, a to část teoretickou a část empirickou. Teoretická část obsahuje definici mimořádné události a definici hromadného postižení zdraví. Dále jsou zmíněny organizace, které se na řešení těchto situací podílí. Hlavním bodem této části práce je ovšem problematika samotné triage, a to ve smyslu její historie, elementárního rozdělení a uvedení nejpoužívanějších metod. Důležitá kapitola je také popis dokumentace, která je s touto problematikou spojená, konkrétně se jedná o třídící a identifikační karty z pohledu ZZS a JPO. Posledním bodem teoretické části je zmínka o traumatologickém plánování. Empirická část začíná stanovením tří hypotéz, které se zaměřují na zjištění míry teoretické připravenosti mezi vybranými složkami IZS. První předpoklad byl, že zaměstnanci ZZS mají v oblasti triage lepší znalosti než příslušníci ostatních složek. Zbylé hypotézy kladou stejné požadavky, ale z hlediska délky působení vybraných pracovníků u IZS, kdy se lepší znalosti předpokládají u déle působících pracovníků, a u pracovníků, kteří již mají s problematikou triage nějaké zkušenosti. Kapitola zároveň popisuje statistickou metodu, která umožnila potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz - dvojvýběrový t-test. Metodika popisuje způsob sběru dat pomocí dotazníku, popisuje užité statistické metody a obohacuje je o stanovení elementárních empirických parametrů a jejich komparaci. Zjištěná rozdílnost znalostí v teoretické přípravě byla vyjádřena v procentech. Výsledkem zpracování dat ze sekundárních pramenů bylo především zjištění, že zkoumaná problematika je na území ČR velice roztříštěná, a to jak z hlediska samotných metod, tak i z hlediska třídící a identifikační dokumentace. Data potřebná pro potvrzení hypotéz byla nashromážděna od příslušníků ZZS, HZS ČR a JSDH. Při zpracování hypotéz byla potvrzena pouze jediná. Empirické šetření ukázalo, že teoretické znalosti zaměstnanců ZZS nejsou lepší než u ostatních, ale vykazují velice podobnou hladinu jako u příslušníků HZS ČR. Avšak příslušníci JSDH ve znalostech problematiky triage za těmito skupinami závažně zaostávají. Dalším objevem bylo zjištění, že délka působení pracovníků v rámci výjezdových složek nemá žádný vliv na kvalitu jejich teoretické připravenosti, empirické šetření totiž opět stanovilo tyto znalosti jako přibližně stejné. Naopak co má vliv na míru těchto znalostí, je předchozí zkušenost. Toto tvrzení vyplývá ze skutečnosti, že pracovníci ze zkoumaných souborů, kteří se ocitli v situaci, kdy byla prováděna triage, a to ať v reálném nebo cvičném prostředí, vykazují daleko vyšší míru teoretických znalostí než pracovníci, kteří se s touto problematikou dosud nesetkali. Cílem práce bylo, kromě zpracování teoretických poznatků a určování hypotéz, identifikovat současné slabiny ve znalostech pracovníků vybraných složek a určení způsobu, jak tyto slabiny napravit. Na základě výsledků byl proto vytvořen grafický manuál přesného postupu triage při mimořádných událostech. Měl by sloužit zejména u příslušníků JSDH, z důvodu jejich vlastní poptávky po pomůcce tohoto druhu a zároveň kvůli zjištěné poměrně nízké míře jejich teoretické připravenosti, a to jako studijní pomůcka k prohloubení znalostí nebo jako pomůcka pro připomenutí postupu u cvičných nebo reálných situací. Stejně tak ale může sloužit jako studijní materiál u všech zájemců o řešenou problematiku. Závěrem je doporučení vyvinout snahu o nápravu

Anotace:

některých zjištěných slabin v teoretické připravenosti zaměstnanců a příslušníků složek IZS, a to pomocí většího přístupu ke studijním materiálům, absolvování kurzů odbornosti zaměřené na tuto problematiku a možností větší účasti na cvičeních týkající se řešení hromadných neštěstí společně s ostatními záchrannými složkami.

Abstract:

Subject matter of the thesis is Use of the triage method in emergency events and its importance among selected bodies of the integrated rescue system. It contains both teoretical and research parts. Theoretical part includes definition of emergency events and definition of mass disaster. It also mentions organizations, which help to deal with these events. But the main point of the thesis is formed by triage issues in terms of its history, elementary distribution and putting the most frequently used methods. An important chapter is a description of the documentation associated with issues, especially triage and identification cards from the perspective of emergency medical services and fire protection units. The last point of the theoretical part is the mention of traumatology planning. The research part sets out three hypotheses, which focus on finding a theoretical readiness among selected bodies of the integrated rescue system. The first presupposition was that the knowledge of the staff of medical rescue services is better than knowledge of the members of other selected bodies. The remaining hypotheses put the same requirements, but in terms of lenght of employment of selected workers in integrated rescue system. Better knowledge is expected for the longer-acting staff and for staff, who have some experience with triage issues. Chapter also describes the statistical method which enabled the confirmation or refutation of the hypotheses - pair t-test. The methodology describes the method of data collection by using questionnaire, describes used statistical methods, provides basic empirical parameters and their comparison. The result of this comparison was expressed in percentage. The result of data processing from secondary sources was to determining that examined issue in the Czech Republic is very fragmented, in terms of used methods and documentation. Data needed to confirm hypotheses was collected from the staff of emergency medical services, fire rescue units and volunteer firefighters. Only a single hypothesis was confirmed. Theoretical knowledge of the staff of emergency medical services is not better than the knowledge of the other selected bodies. It is very similar to knowledge of staff of fire rescue units. However members of volunteer firefighters have the worst triage knowledge. Another finding was that lenght of employment of workers of ambulance components doesn´t affects the quality of their theoretical preparedness. Empirical research identified knowledges approximately the same. On the contrary, previous experience affects the degree of this knowledge. This assertion is based on the fact that workers from examined bodies, who had to solve real or training emergency events, by triage methods, have better degree of theoretical knowledge. The objective of the thesis was, besides process determination of the theoretical knowledge and hypotheses also identification of weaknesses in triage knowledge of workers from selected bodies and determination methods for their correction. Therefore, based on the results, was created a graphic manual procedure for triage in emergency events. It was created as a learning tool to deepen the knowledge or as a reminder tool of triage procedure for training or real situations. It is designed for all workers, especially for members of volunteer fire units, or other people, who are interested in this issue. Conclusion of the thesis includes suggestion for correction of some of the weaknesses identified in the theoretical readiness of employees or members of integrated rescue system, especially units of volunteer firefighters. This objective can be achieved by better access to educational materials, exchange of expertise focused on this issue and the possibility of greater participation of mass casualties training with other bodies of integrated rescue system.

Klíčová slova

triage, integrovaný záchranný systém, hromadné postižení zdraví, třídící a identifikační dokumentace, START

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 5. 2013

Zveřejnit od: 20. 5. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: MUDr. Josef Štorek, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ochrana obyvatelstva / Civilní nouzová připravenost