Efektivita hnojení chmele s ohledem na obsah živin v půdě

Vojtěch Jiří Špringl

Bachelor's thesis

Efficiency of hop plant fertilization with with regard of soil nutrient content

Abstract:

Chmel je vytrvalá rostlina, která je pěstována na jednom stanovišti i desítky let. Díky tomu je náročná na půdní úrodnost a živiny mezi nimi, především dusík, zinek a bór. Dusíku rostlina nejvíce spotřebuje v období intenzivního dlouživého růstu, který probíhá od konce dubna po polovinu července. Zinek je potřeba po celou dobu pěstebního cyklu rostliny, neboť při jeho nedostatku nastává kadeřavost chmelových rostlin. Bór je důležitý jako živina, která spolu s fosforem a sírou, určuje obsah pivovarsky cenných látek, ze kterých nejdůležitější jsou alfa hořké kyseliny. Během sklizně je však z chmelnic odvezena většina nadzemní biomasy, díky čemuž se půda ochuzuje o živiny. Ve chmelařských podnicích se tyto posklizňové zbytky kompostují a jako kompost poté využívají k organickému hnojení, ten ale není schopen nahradit chlévský hnůj, který se přestal díky snížení živočišné výroby téměř používat. Díky tomu na spoustě chmelničných půd dlouhodobě chybí mikroživiny a síra, která přestala unikat do ovzduší díky odsíření elektráren. V pokusu byla sledována reakce chmelových rostlin na různé množství dusíkatého hnojiva, které jim bude dodáno přihnojením v období kvetení, které nastalo v červenci. Byly použity tři varianty, které byly na jedné chmelnici, kdy každá varianta byla tvořena 20 rostlinami. Jednotlivé varianty pak byly hnojeny 151 kg/ha LAV 27 (varianta N150), 79 kg/ha LAV 27 (varianta N075), nebo přihnojeny nebyly vůbec (N000). Parametry, kterými byl určován a hodnocen rozdíl mezi jednotlivými variantami byly zvoleny délka a hmotnost chmelových rostlin, kvalita chmelových hlávek a jejich teoretický výnos na hektar. Největší délku a váhu měly rostliny varianty N000, jejichž medián délek byl však srovnatelný s rostlinami varianty N150. Hmotnost přihnojených variant byla stejná. Kvalitu chmelových hlávek, která byla určena obsahem alfa hořkých kyselin ze vzorků, měla nejhorší varianta N150 a nejlepší ji měla varianta N075. Tato varianta měla i nejvyšší teoretický výnos. Nejmenší teoretický výnos poté měla varianta N000.

Abstract:

Hops are a perennial plant that can be cultivated in one place for decades. This makes it demanding in terms of soil fertility and nutrients, mainly nitrogen, zinc and boron. The plant uses the most nitrogen during the period of intensive growth, which runs from late April to mid-July. Zinc is needed throughout the plant's growing cycle, as its deficiency leads to curling of the hop plants. Boron is important as a nutrient which, together with phosphorus and sulphur, determines the content of brewing-valuable substances, the most important of which are alpha-bitter acids. However, during the harvest, most of the above-ground biomass is removed from the hop plants, which depletes the soil of nutrients. In hop-growing enterprises, these post-harvest residues are composted and then used as compost for organic fertilisation, but this is not able to replace manure, which has almost ceased to be used due to the reduction in livestock production in the Czech Republic. As a result, many hop-growing soils have been lacking micronutrients and sulphur for a long time, which has stopped escaping into the air thanks to the desulphurisation of power stations. In the experiment, the response of hop plants to different amounts of nitrogen fertiliser supplied by fertilisation during the flowering period, which occurred in July, was monitored. Three treatments were used in one hop field, with each treatment consisting of 20 plants. The individual variants were then fertilised with 151 kg/ha of LAV 27 (N150 variant), 79 kg/ha of LAV 27 (N075 variant) or not fertilised at all (N000). The parameters used to determine and evaluate the difference between the variants were hop plant length and weight, hop head quality and theoretical yield per hectare. Plants of the N000 variant had the greatest length and weight, but their median length was comparable to that of the N150 variant. The weight of the fertilised variants was the same. Hop head quality, as determined by the alpha bitter acid content of the samples, was worst in the N150 variant and best in the N075 variant. This variant also had the highest theoretical yield. The lowest theoretical yield was then the N000 variant.

Keywords

hnojení, výnos, chmel, dusík, půdní úrodnost

Keywords

yield, hops, nitrogen, soil fertility, fertilisation

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 28. 4. 2024

Thesis defence

• Date of defence: 30. 5. 2024
• Supervisor: Ing. Jindřich Černý, Ph.D.
• Reader: Štěpán Klas, externi

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme:
Crop Production