Souvislosti optimálního prospívání, naděje, vitality a optimismu: srovnání českého a španělského souboru

Bc. Anna Pacltová

Bakalářská práce

Relationships among flourishing, dispositional hope, vitality and optimism: Comparison of Czech and Spanish samples

Anotace:

Tato práce zkoumá, zda dispoziční naděje, subjektivní vitalita a optimismus souvisí s optimálním prospíváním a zda v jednotlivých proměnných existují rozdíly mezi českou a španělskou populací. Tato práce se dále zabývá vztahem mezi těmito proměnnými a demografickými proměnnými (pohlaví, věk, region, rodinný stav, náboženství, vzdělání, současná hlavní činnost, fyzické a psychické zdraví) a nejsilnějšími prediktory optimálního prospívání u obou populací. Data byla získána v rámci mezinárodního projektu Barometr naděje 2018. Do výzkumu se zapojilo 505 osob. V České republice se dotazníkového šetření zúčastnilo 337 respondentů, z toho 221 žen (65,6 %) a 116 mužů (34,4 %) s průměrným věkem 40 let. Ve Španělsku se do výzkumu zapojilo 168 respondentů, 36 žen (21,4 %) a 132 mužů (78,6 %), průměrný věk respondentů byl 38 let. Pro zjištění míry proměnných respondenti vyplnili Škálu optimálního prospívání (Diener, Wirtz, Tov, Kim-Prieto, Choi, Oishi, & Biswas-Diener, 2010), Škálu dispozičního optimismu (Scheier, Carver, & Bridges, 1994), Škálu dispoziční naděje pro dospělé (Snyder, Harris, Anderson, Holleran, Irving, Sigmon, … Harney, 1991), Škálu subjektivní vitality: (Ryan & Frederick, 1997) a sociodemografický dotazník. Španělská populace vykazovala statisticky významně vyšší míru subjektivní vitality (t (413,8) = -3,66; p <0,001) a optimálního prospívání (t (503) = -3,88; p <0,001). Nejsilnějším prediktorem optimálního prospívání byla u české populace regresní analýzou vyhodnocena dispoziční naděje (B= 0,668; p <0,01), u španělské populace subjektivní vitalita (B= 0,730; p <0,01). Všechny proměnné spolu vzájemně korelovaly, jak u české, tak u španělské populace. U českého vzorku byl prokázán vztah mezi dispoziční nadějí a demografickými proměnnými rodinný stav, současná hlavní činnost, fyzické zdraví a psychické zdraví, u španělského vzorku s psychickým zdravím. Optimismus měl statisticky významný vztah s náboženstvím, vzděláním, současnou hlavní činností, fyzickým a psychickým zdravím pro český vzorek, pro vzorek španělský s pohlavím, rodinným stavem, vzděláním, současnou hlavní činností a psychickým zdravím. Míra subjektivní vitality souvisela s fyzickým a psychickým zdravím u španělského vzorku a s mírou psychického zdraví u českého vzorku. Míra optimální prospívání, jež bylo stěžejním tématem naší práce, souvisela se vzděláním, fyzickým a psychickým zdravím u českého vzorku a psychickým zdravím u vzorku španělského.

Abstract:

This thesis examines the relationship between flourishing, dispositional hope, vitality and optimism among Czech and Spanish population. Moreover, we tested whether these variables were related with demographic variables (gender, age, region, family status, religion, education, current main activity, physical and psychological health) and we determined the strongest predictor of flourishing. We used data that was originally collected for the international project Hope Barometer 2018. The responses of 505 participants was recorded, 337 from the Czech Republic (221 women and 116 men) and 168 from Spain (36 women and 132 men). The average respondent’s age was 40 and 38 years for Czech Republic and Spain respectively. Respondents were asked to fill the following questionnaires: Flourishing Scale (Diener, Wirtz, Tov, Kim-Prieto, Choi, Oishi, & Biswas-Diener, 2010), Life Orientation Test-revised (Scheier, Carver, & Bridges, 1994), Dispositional Hope Scale (Snyder, Harris, Anderson, Holleran, Irving, Sigmon, … Harney, 1991), Subjective Vitality Scale (Ryan & Frederick, 1997) and sociodemographic survey. The Spanish population showed significantly higher rates of subjective vitality (t (413,8) = -3,66; p <0,001) and flourishing (t (503) = -3,88; p <0,001).The regression analysis assessed the dispositional hope as the strongest predictor of flourishing in Czech population (B= 0,668; p <0,01), and subjective vitality in the Spanish population (B= 0,730; p <0,01). All variables where correlated within each other in both populations. The relationship between dispositional hope and demographic variables such as family status, current main activity, physical health and mental health was proven for the Czech sample, for the Spanish sample with mental health. The relationship between optimism and education, current main activity, physical and mental health was significantly proven for the Czech sample and with gender, family status, education, current main activity and mental health for the Spanish sample. The level of subjective vitality was related to the physical and mental health in the Spanish sample and the rate of mental health in the Czech sample. Flourishing, the core subject of the thesis, was related to education, physical and psychological health in the Czech sample and psychological health in the Spanish sample.

Klíčová slova

Optimální prospívání, dispoziční naděje, vitalita, optimismus, kulturní srovnání, Česká republika, Španělsko Flourishing, dispositional hope, vitality, optimism, cultural comparation, Czech republic, Spain

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 5. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 6. 2019
• Vedoucí: doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Eliška Čejková

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie