Žena v síti kriminalizačních mechanismů. Kriminalita žen ve druhé polovině dlouhého 19. století

Mgr. Stanislava MUSILOVÁ

Disertační práce

Woman in the network of criminalization mechanisms. Criminality of women in the second half of the long 19th century

Anotace:

Kriminalita jedince - zkoumaná prostřednictvím komunikačních strategií, nahlížená pomocí analytické kategorie gender v kontextu sledované společnosti - se stala hlavním cílem předkládané disertační práce. Výzkum je zasazen do celkového vývoje soudobé společnosti, která se prostřednictvím procesu modernizace transformuje do zcela nových podob. V intencích osvícenecky racionálního kalkulu se proměňují i kdysi stabilní kategorie jako je zločin, vina a trest a zločinné jednání je nově podmíněno svobodnou vůlí jedince, který si je vědomý překročení platných norem. Podobné proměny jsme svědky i v případě fungování vězeňských institucí, nově pojímaných jako centrální prostor výkonu trestu, jehož podstatou je odnětí svobody. Především v rámci internačních zařízení určených ženám lze s úspěchem aplikovat gender jako analytickou kategorii výzkumu (re)produkce znakového systému v rámci (re)formace veškerých praktik a jednání uvnitř těchto institucí. Genderově specifické rysy vykazuje i charakter trestné činnosti odsouzených žen. Významnou roli v rámci ženské zločinnosti hraje jak v absolutních ukazatelích, tak v roli referenční kategorie především specifický zločin infanticidia a některé další druhy násilných trestných činů jako je vražda, zabití či ublížení na zdraví. Pokud tedy jako referenční ukazatel zvolíme kvalitu trestné činnosti, jeví se adjektivum ženská v souvislosti s kriminalitou ve druhé polovině dlouhého devatenáctého století jako adekvátní avšak s vědomím že ona ženskost je determinována genderem a nikoliv pohlavím. Většinu trestaných žen lze z hlediska sociálního a rodinného zázemí zařadit mezi dolní či dokonce vyloučené vrstvy populace, proto se jako velmi problematické jeví postihnutí jakýchkoliv souvislostí ženského emancipačního hnutí a kriminálního jednání. Emancipační diskurs vnímáme především v prostředí vyšších a vzdělanějších skupin obyvatelstva, avšak vzorce chování a způsoby jednání jednotlivých trestaných žen odrážejí spíše rigiditu kriminalizovaných vrstev než doklady cíleně emancipovaných aktů. Stereotypizované výpovědi trestněprávních pramenů umožňují sledovat složitou síť sociálních vazeb uvnitř venkovských i městských komunit, kde se v rámci kriminalizovaného jednání podřizuje forma sociální komunikace obraně jednotlivce před trestním stíháním na jedné straně a veřejné kontrole sociálního prostoru na straně druhé. Četnost užití jednotlivých komunikačních strategií potom odkazuje k jejich kolektivnímu porozumění. Kontrolní mechanismy fungovaly jako standardní způsob (sebe)disciplinace s cílem zachovat status quo dané society, a měly proto preventivní i represivní charakter. Celkový mechanismus obrany i kontroly zkoumaný prostřednictvím komunikačních strategií uvnitř sledovaných komunit lze modelovat jako komplexní síť navzájem propojených vztahů, které fungují na principu kooperace a kombinace. Charakter zkoumaných jevů a způsob komunikace sledovaných jedinců však ukazují, že principy kriminality a zločinnosti lze vnímat spíše jako příznačný projev longue durée, než jako prvek modernizace společnosti. Myšlenkové struktury kriminalizace tak demonstrují rigiditu okrajových vrstev společnosti, které navzdory modernizačním tendencím zůstávají v zajetí zcela předmoderních schémat.

Abstract:

The criminality of the individuals examined through communication strategies using analytical category of gender in the context of the society has become the main goal of this dissertation. The research is put into the context of development of contemporary society, which is transformed through the process of modernization into entirely new forms. Once stable categories such as crime, guilt and punishment are also changing in the intentions of the Enlightenment's rational calculation and criminal action is reconditioned by the free will of the individual aware of crossing the current standards. We are witnessing similar changes in the function of prison institutions, newly conceived as the central area of the sentence based on imprisonment. We can successfully apply gender, especially in the context of detention facilities for women, as an analytical category for research of (re)production of sign-system in the context the (re)formation of all the practices and behaviour inside these institutions. The nature of crime committed by sentenced women also shows the gender-specific features. Especially the specific crime of infanticidium and some other types of violent crimes (murder, homicide or battery) plays an important role in female criminality ? both, as an absolute term and in the role of the reference category. Therefore, if we choose as benchmark the quality of crime, the adjective female in relation to the crime in the second half of the long nineteenth century seems as an adequate, knowing that this femininity is determined by gender not sex. Most of the women prisoners can be classified in terms of social and family background as the members of the lower or even excluded classes, so it seems very difficult to identify the context of the female emancipation and criminal behaviour. Emancipative discourse is perceived rather in a milieu of higher and more educated classes, but the behaviour patterns and manners of women prisoners reflects the rigidity of criminalized classes rather than intentional emancipated acts. Stereotyped testimonies of criminal sources let us study the complexity of socialrelationships- web within both rural and urban communities, where form of social communication in the context of criminalized actions subordinates the protection of individuals from prosecution on the one hand and public control of social space on the other hand. The frequency of usage of various communication strategies refers to the collective understanding. The control mechanisms served as a standard way of (self)disciplanation to maintain the status quo of the society therefore had a preventive and repressive character. The general mechanism of defence and control examined through communication strategies within communities can be modelled as a comprehensive network of interconnected relationships based on a principle of cooperation and combination. However, the nature of researched phenomena and manner of communication of studied individuals show that the principles of crime and criminality can be seen rather as a sign of longue durée than an element of modernization. Ergo, criminalization thought-structures demonstrate the rigidity of the excluded classes, which despite modernization tendencies remain in captivity of completely premodern schemes.

Klíčová slova

19. století, kriminalita, gender, ženy, modernizace, disciplinace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 12. 2014

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy / České dějiny