Social Software to the Benefit of the Elderly

Ing. David Zejda

Disertační práce

Anotace:

Nedávné pokroky ve vědě a průmyslu, včetně rozvoje digitálních technologií, umožňují paradigmatický přechod od informační společnosti ke společnosti znalostní, což vede k nebývalé prosperitě. Výsledné přínosy však nejsou ve společnosti rozdělovány spravedlivě napříč dimenzemi, jako je sociální postavení, národnost, rasa nebo věk, což vede k novým výzvám a růstu napětí ve společnosti. Senioři patří mezi skupiny ohrožené digitální propastí. Všudypřítomné technologie, které postupně transformují téměř každý sektor hospodářství a každý aspekt lidského života, mohou působit, že se senioři cítí být na vedlejší koleji, ztrácejí sebeúctu, omezují svou aktivní účast, celkově roste generační propast. Technologie speciálně určené starším lidem nemusejí být vždy prospěšné; některé mohou dokonce stigmatizovat. Příčina rozporu mezi potřebami seniorů a funkcemi produktů spočívá v chybějících nebo nedostatečných znalostech tvůrců a poskytovatelů služeb a produktů a dalších zúčastněných. Ti, i když pracují se seniory jako zákazníky, postrádají znalosti o seniorech jako lidech, charakterizovaných omezeními, ale i potřebami a aspiracemi. Jako disciplína popisující procesy získávání, zpracování a sdílení znalostí je znalostní management vhodným teoreteickým východiskem. Ovšem, na rozdíl od tradičního pojetí, kdy znalostní management sleduje především obchodní, technické nebo organizační cíle (např. obrat, zisk, produktivita, délka vývojových cyklů, sociální sítě mezi jednotlivci, atd.), navržený odpovědný znalostní management zaměřuje pozornost na využití potenciálu organizace k pozitivním dopadům na společnost a životní prostředí. Předložena je hypotéza, že zahrnutí těchto vlivů do sledovaných prioritních cílů znalostního managementu může ve výsledku vést k průlomovým inovacím, které přinesou zákazníkům zásadně vyšší užitek a zároveň podstatnou konkurenční výhodu samotné organizaci. Jednou ze složek odpovědného znalostního managementu je vnímání spotřebitele/zákazníka jako lidské bytosti. Dříve než jsou navrhovány a vyvíjeny produkty, je třeba pečlivě prozkoumat a pochopit chování, návyky, potřeby a myšlení zákazníků. Poté je možné tyto znalosti systematicky proměňovat do charakteristik produktů a služeb. Aby se výzkum neomezil pouze na teorii bez vazby na praxi a zároveň jako evoluční krok v lidsko-centrickém návrhu, navržen je hloubkový lidsko-centrický návrh. Ten na základě pilířů v podobě teorie přirozené volby a kognitivních věd poskytuje výzkumným pracovníkům, produktovým návrhářům a vývojářům soubor principů a metod výzkumu a návrhu zaměřených na získávání a využívání důkladných znalostí o spotřebitelích, jež mohou vést k prospěšnějším produktům. Navrhované principy a metody jsou pak experimentálně aplikovány v následujících kapitolách. Nejprve je prezentován provedený explorativní výzkum potřeb seniorů spolu se závěrem v podobě čtyřech identifikovaných klastrů hlubokých potřeb. Na základě těchto znalostí je navržen nový koncept inkluzivního sociálního softwaru, který by mohl seniorům umožnit, mimo jiné, využívat těch technologií digitálního světa, které jsou pro ně z velké části nepřístupné. Navrhovaný inkluzivní sociální software kontrastuje s běžnými službami a produkty, jakými jsou např. sociální média, která lidi zdánlivě spojují, ve skutečnosti ale mohou rozdělovat. Architektura, funkce, podmínky provozu a nasazení navrhovaného inkluzivního sociálního softwaru jsou zkoumány a transformovány do praktických návrhů. Na základě návrhu byl vyvinut prototyp. Vychází ze zásad dobrého návrhu software a souvisejících inženýrsk

Anotace:

ých postupů, vedoucích např. ke znovupoužitelnosti kódu, udržovatelnosti, rozšiřitelnosti, škálovatelnosti atd. V souladu s principy hloubkového lidsko-centrického návrhu byly použity kreativní návrhové přístupy. Dobrovolníci byli zapojeni již do předvývoje např. formou fokusní skupiny. Deset účastníků se pak podílelo na kvalitativním hloubkovém testování použitelnosti. Během procesu jsme kombinovali data z částečně strukturovaných rozhovorů, neformálních dialogů s údaji o interakci uživatelů shromážděných systémem. Subjektivně zhodnoceno, hloubkové metody se prokázaly jako užitečné a poměrně snadno proveditelné, i když časově náročné. Pro drtivou většinu účastníků byl prototyp snadno použitelný a zároveň přínosný. Test prohloubil porozumění seniorům v jejich roli uživatelů digitálních technologií a naznačil, že pomocí vhodných produktů by digitální propast mohla být zásadně zmenšena. Oblasti jako odpovědný znalostní management, hloubkový lidsko-centrický návrh nebo inkluzivní sociální software poskytují mnoho příležitostí jak pro další výzkum, tak i pro praktické aplikace, jak je popsáno v závěrečné části práce.

Abstract:

The recent advancements in the science and industry, including the proliferation of digital technology allow paradigmatic shift from information society towards knowledge society, leading to the unprecedented prosperity. However, resulting benefits are not distributed fairly within the society across its dimensions, such as social status, nationality, race, or age; it leads to new challenges and tensions in the society. Seniors are among the groups endangered by the digital divide. Omnipresent technology, gradually transforming almost every economic sector and every aspect of human life, may make seniors feel side-tracked, lose self-esteem, limit their active participation, thus widen the generation gap. Technologies designed specifically for the elderly are not automatically beneficial; some even stigmatise. The root of the discrepancy between seniors' needs and products' functions lies in the missing or inadequate knowledge of product designers, service providers and others involved. Though they work with seniors as customers, they may still be lacking knowledge about seniors as humans, with not just limitations, but also needs and aspirations. As a discipline of knowledge acquisition, processing and sharing, the knowledge management serves as a suitable principal foundation for the research. However, unlike traditional knowledge management which mainly targets business, technical or organisational goals (such as turnover, gain, productivity, length of development cycles, social network connectivity between individuals, etc.) the proposed responsible knowledge management leverages the organisation's potential to make positive impact on the society and the nature. As the thesis hypothesize, it may eventually lead into breakthrough or disruptive innovations, giving a new measure of benefit to its customers, and a substantial advantage to the organisation itself. Responsible knowledge management involves treating consumers/customers as human beings. So, before reaching out to them with products or services, their behaviours and habits, needs and thinking are to be widely and meticulously examined, understood and eventually systematically targeted by products and services. To support the diffusion of knowledge management theory into practice and as an evolutional step in human-centric design, the in-depth human-centric design is proposed to assist researchers, product designers and developers. Based on pillars of rational choice theory and cognitive science, it provides a set of principles and a toolbox of research and design methods focused on acquisition and utilisation of in-depth knowledge about consumers, potentially leading to truly beneficial products. The suggested principles and methods are experimentally applied through the following chapters. First, explorative research into seniors' needs is presented with four identified clusters of deep needs as its results. Based on the acquired knowledge about their needs, a proposed novel type of inclusive social software could allow seniors, besides others, benefit from technologies of the digital world, meanwhile inaccessible for them. The proposed inclusive social software contrasts with widespread services and products, such as social media, which seemingly connect people, but in effect may even put people apart. Areas of architecture, functions, operation and deployment of the proposed inclusive social software are examined thoroughly and transformed into practical suggestions. Based on the proposal, a prototype has been developed. It follows good software design and engineering practices including code reuse, maintainability, extensibility, scalability, etc. In harmony with the in-depth human-centric design principles, creative design approaches have been applied. Volunteers participated since the pre-development phase in a focus group with a user interface mock-up and in a game session. Ten participants were involved in the qualitative in-depth usability testing. During

Abstract:

the trial, we combined semi-structured interviews, informal dialogues and user interaction data collected by the system. The in-depth methods have proven to be easy to perform, though time-consuming. A big majority of participants found the prototype both easy-to-use and beneficial. The trial further deepened the understanding of seniors in the role of digital technology users and suggested, that by appropriate products, the digital divide might be reducted not just gradually, but even almost suddenly. The areas of responsible knowledge management, in-depth human-centric design, and the novel inclusive social software provide ample opportunities for both further research and practical applications, as examined in the concluding sections of the thesis.

Klíčová slova

odpovědný znalostní management, spotřebitelské chování, interdisciplinární studia, kognitivní věda, teorie přirozené volby, senioři a stárnutí, hloubkový lidsko-centrický návrh, inkluzivní sociální software, softwarová architektura, hloubkové testování použitelnosti

Keywords

responsible knowledge management, consumer behaviour, interdisciplinary studies, cognitive science, rational choice theory, seniors and ageing, in-depth human-centric design, inclusive social software, software architecture, in-depth usability testing

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 12. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 6. 2019
• Vedoucí: prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
• Oponent: doc. PhDr. Blanka Klímová, M.A., Ph.D., Zdena Lustigová, Łukasz Tomczyk

Univerzita Hradec Králové

Fakulta informatiky a managementu

Doktorský studijní program / obor:
Systémové inženýrství a informatika / Informační a znalostní management