Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury FINANČNÍ ANALÝZA OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VODNÍ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA ČESKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE TŘEBÍČ Diplomová práce (magisterská) Autor: Bc. Jana Šalbabová, Rekreologie Vedoucí práce: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Olomouc 2012 Jméno a příjmení autora: Bc. Jana Šalbabová Název diplomové práce: Finanční analýza občanského sdružení Vodní záchranná služba Českého červeného kříže Třebíč Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt: Práce je zaměřena na zhodnocení ekonomického pohledu na občanské sdružení Vodní záchranná služba Českého červeného kříže Třebíč. Cílem je analyzovat společnost Vodní záchrannou službu Českého červeného kříže Třebíč na základně získaných údajů zúčetních výkazů, kterými jsou rozvaha a výkaz zisku a ztrát za období let 2007 – 2011. Výsledkem práce je zhodnotit slabé stránky organizace, popsat jejich příčiny, navrhnout možná opatření na jejich snížení a nové zdroje financování pro tuto organizaci. Klíčová slova: nestátní neziskové organizace, grant, rozpočet, financování, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb. Author´s first name and surname: Bc. Jana Šalbabová Title of the master thesis: Financial analysis oft civic society of Water Rescue Service of the Czech Red Cross in Trebic. Department: Recreology Supervisor: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. The year of presentation: 2012 Abstract: The thesis focuses on the evaluation of the civic society of Water Rescue Service of the Czech Red Cross in Trebic from the economic point of view. The aim is to analyze the Water Rescue Society of the Czech Red Cross in Trebic, based on the data obtained from the accountancy reports, namely the balance sheets and reports of profits and losses covering the period from 2007 to 2011. The result of the thesis is to rate the weak points of the organization, to describe their causes, to suggest possible measures which could help reduce them and to present new sources of financing for this organization. Keywords: public non-profit-making organization, grant, budget, financing, Water Rescue Service of the Czech Red Cross I agree the thesis paper to be lent within the library service. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Doc. Ing. Vladimíra Hobzy, Ph.D., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. V Olomouci 29. 6. 2012 ………………………… Děkuji vedoucímu diplomové práce Doc., Ing. Vladimíru Hobzovi, PhD., za vedení a pomoc při zpracování diplomové práce. Dále děkuji ekonomce Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Třebíč za poskytnutí dat k vypracování diplomové práce a bývalému předsedovi organizace za získání informací o chodu organizace. OBSAH 1 ÚVOD ................................................................................................................................. 8 2PŘEHLED POZNATKŮ ..................................................................................................... 9 2.1 Tělesná kultura a občanská společnost ............................................................................ 9 2.2 Dobrovolnictví v tělesné kultuře...................................................................................... 9 2.3 Financování tělesné kultury ........................................................................................... 11 2.4 Hospodaření ve sportu ................................................................................................... 12 3 PRÁVNÍ FORMY SESKUPENÍ ....................................................................................... 14 3.1 Rozdělení ziskového a neziskového sektoru v České republice .................................... 14 3.2 Další dělení národního hospodářství.............................................................................. 15 3.3 Dotace a granty pro neziskové organizace..................................................................... 16 4 NEZISKOVÝ SEKTOR..................................................................................................... 17 4.1 Historie neziskových organizací .................................................................................... 17 4.2 Funkce soukromého neziskového sektoru jsou:............................................................. 18 4.3 Členění neziskového sektoru ......................................................................................... 19 4.4 Občanské sdružení ......................................................................................................... 20 5 FINANČNÍ ANALÝZA..................................................................................................... 23 5.1 Rozdělení financování nestátních neziskových organizací............................................ 23 5.2 Rozpočty nevýdělečných organizací.............................................................................. 27 5.3 Zásady a principy zákona o účetnictví........................................................................... 27 5.4 Rozvaha......................................................................................................................... 29 5.5 Výkaz zisku a ztrát (výsledovka) ................................................................................... 31 5.6 Cash flow ....................................................................................................................... 32 5.7 Vodní záchranná služba historie .................................................................................... 36 5.7.1 Stručná historie vodního záchranářství...................................................................... 36 5.7.2 Historie místní skupiny VZS ČČKTřebíč................................................................. 37 6 CÍL PRÁCE........................................................................................................................ 38 6.1 Cíl práce......................................................................................................................... 38 6.2 Úkoly práce.................................................................................................................... 38 7 METODIKA PRÁCE......................................................................................................... 39 8 FINANČNÍ ANALÝZA VODNÍ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY ČČKTŘEBÍČ .................... 40 8.1 Charakteristika Vodní Záchranné Služby Českého Červeného Kříže Třebíč ................ 40 8.1.1 Činnost VZS ČČKTřebíč.......................................................................................... 40 8.1.2 Organizační struktura VZS ČČKTřebíč ................................................................... 42 8.1.3 Ekonomické zhodnocení organizace ......................................................................... 44 8.2 Finanční analýza Vodní záchranné služby ČČKTřebíč ................................................ 50 8.2.1 Analýza rozvahy ........................................................................................................ 50 8.2.2 Analýza výkazů zisku a ztrát ..................................................................................... 53 8.2.3 Hospodářský výsledek............................................................................................... 60 8.2.4 Analýza poměrových ukazatelů................................................................................. 64 9 NÁVRH NA ZLEPŠENÍ HOSPODAŘENÍ ORGANIZACE DO DALŠÍCH LET .......... 66 9.1 Úspory v oblasti výdajů ................................................................................................. 66 9.2 Zvýšení finančních prostředků v oblasti příjmů............................................................. 71 10 DISKUZE.......................................................................................................................... 77 11 ZÁVĚR.............................................................................................................................. 79 12 SOUHRN ........................................................................................................................... 80 13 SUMMARY ....................................................................................................................... 81 14 POUŽITÉ ZKRATKY ....................................................................................................... 82 15 REFERENČNÍ SEZNAM.................................................................................................. 83 16 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 86 1 ÚVOD Tato diplomová práce je zaměřena na šíření prospěšné činnosti občanského sdružení Vodní záchranné služby. Dále chce pomocí finančních analýz zhodnotit a posléze navrhnout organizaci hospodaření na další roky tak, aby získala nejen víc finančních prostředků, kterými strádá skoro každé občanské sdružení, ale také k získání potenciálních nových členů organizace, kteří budou mít zájem o tuto dobrovolnou a prospěšnou činnost. V dnešní době sice přibývá občanských sdružení, ale pojem dobrovolnictví v nich zcela vymírá. Pro mnoho dnešních mladých lidí pojem dobrovolnictví je zcela cizí pojem. Před deseti lety byl normální jev, že lidé šli po pracovní době trávit svůj volný čas mezi ostatní lidi, stejného myšlení a zaměření. V dnešní době se mladí lidé zaměřují víc na sebe a na to jak vypadají. Mladí lidé vůbec nesmýšlejí o pocitu někomu pomoci nebo nabídnout někomu svoji pomoc. V republice je několik organizací zaměřených na podporu sociálně slabších či jinak hendikepovaných, kde se projevuje pojem dobrovolnictví. Jen organizací, které se zabývají pomoci druhým na základě poskytnutí první pomoci je daleko méně. Mezi tyto organizace můžeme zařadit například Horskou službu, Český kynologický svaz, a Vodní záchranná služba. Všechny tyto organizace se řadí mezi neziskové organizace. Ať se jedná o jakoukoliv činnost výše uvedených organizací, členové musí mít pro tuto „práci“ vlohy, čas a chuť a také peníze. Což v dnešní uspěchané době není lehké skloubit. Když už se najdou lidé, kteří jsou „zapálení“ pro dobrovolnickou činnost pak je to většinou ve větších městech, kde žije víc obyvatel, proto se najde více lidí podobného smýšlení. V menších městech je situace složitější a někteří aktivní lidé jsou zapojeni i do činnosti více spolků,přesto je zde členská základna o menším počtu členů. 8 2PŘEHLED POZNATKŮ 2.1 Tělesná kultura a občanská společnost Tělesná kultura Tělesná kultura podle Hodaňe (2010) vyjadřuje sociokulturní prostřední, kde se realizují různě vzájemně se podmiňující činnosti, z nichž vedoucí roli zaujímá tělocvičná aktivita. Hodaň (1997) do tělesné kultury zahrnuje: • tělesná výchova – záměrná pohybová aktivita vedoucí k rozvoji a udržování fyzické zdatnosti, · pohybová rekreace -odpovídající potřebě regenerace sil a aktivnímu odpočinku, · sport – charakterizovaný výkonovou motivací. Občanská společnost Pojem, který není přesně definován. Je několik autorů, kteří pojem občanská společnost definují různě. Podle dostupných zdrojů bych nazvala občanskou společností jako prostor mezi státem, občanem a jeho zájmovou sférou. Kdy občan je schopen svými činy a jednáním ovlivňovat běžné socio-ekonomické problémy (Hodaň&Hobza, 2010). 2.2 Dobrovolnictví v tělesné kultuře Dobrovolnictví je podle Hodaně (2010) základním a zásadním projevem občanské společnosti, je vyjádřením osobní iniciativy, angažovanosti a identifikace s danou společností. Méně se dobrovolnictví projevuje ve společnosti konzumní než ve společnosti postmateriální. Je tedy zřejmé, že významnou součástí občanské společnosti je tělesná kultura, kde je realizována řada aktivit, které jsou postaveny vysloveně na dobrovolné činnosti, bez ní by aktivity nebyly možné vykonávat. Dobrovolná aktivita je výsledkem svobodného rozhodnutí a je vykonávána pro ni samotnou. Právě to je výsledkem občanské vyspělosti a vysoké společenské úrovně 9 občana. Od počátku je dobrovolná činnost základním předpokladem fungování celého systému tělesné kultury a jeho schopnosti absorbování co největší části populace. Vtělesné kultuře je závažná skutečnost, že dobrovolnou činnost mohou vykonávat pouze osoby k tomu způsobilé, což je podmíněno získáním cvičitelských, instruktorských, trenérských či jiných kvalifikacích, které jsou zvyšovány či obnovovány (Hodaň, 2010). Vzájemná prospěšnost Vzájemně prospěšná dobrovolná činnost je typická ve sportovní oblasti, kdy členové oddílů dobrovolně vykonávají určitou činnost pro oddíl, načež mohou spočítat výhody toho členství. Veřejně prospěšná činnost je více využívána u školní tělesné výchovy, vzdělávání v sociálně zdravotní oblasti, charitativní a církevní činnosti atd. (Hobza, 2010). Dotacemi z veřejné prospěšnosti je podporována nejen tělesná kultura, ale obecně také kultura, sociální a zdravotní oblast, charitativní činnost, věda, školství a další (Hobza, 2010). Sport „Sport tvoří součást dědictví každého muže a ženy a nelze jej ničím jiným nahradit.“ – Pierre de Coubertin1 (Bílá kniha sportu, 2007). Sport představuje společenský a ekonomický jev narůstajícího významu, jenž význačným způsobem přispívá k naplňování strategických cílů solidarity a prosperity, vytyčených Evropskou unií. Definice „sportu“, jak ji zavedla Rada Evropy v Bílé knize sportu (2007) jsou: „veškeré formy tělesné aktivity, které jsou provozovány příležitostně nebo organizovaně a usilují tak, o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahůči dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.“ Sport je oblastí lidské činnosti, o který se zajímá velká část občanů Evropské unie a zároveň se sdružují bez zaměření na věk či společenský původ. Podle průzkumu agentury Eurobarometer z listopadu roku 2004 přibližně 60 % evropských občanů pravidelně provozuje sportovní aktivity v rámci nebo mimo rámec zhruba 700 000 klubů, které jsou samy členy velkého počtu sdružení 10 a federací. Velká část sportovních aktivit se odehrává v rámci amatérských sdružení. Narůstá význam profesionálního sportu. Sport kromě upevňování zdraví evropských občanů plní i funkci výchovnou a hraje roli společenskou, kulturní a rekreační. Společenská role sportu má rovněž potenciál utužit vnější vztahy Unie. (Bílá kniha sportu, 2007). Každý občan, který se účastní v týmu, dodržuje zásady fair play a pravidel hry, respektuje ostatní občany, je solidární a disciplinovaný a účastní se amatérských sportů v neziskových klubech, tak posiluje aktivní občanství. Dobrovolnická práce ve sportovních organizacích může občanovi dodat příležitosti k neformálnímu vzdělávání, které může vzít na vědomí a dále ho rozvíjet a šířit. Sport také nabízí nejen mladým lidem atraktivní možnosti zapojení se do společnosti, ale také pomáhá odvést od delikvence a vandalismu (Bílá kniha sportu, 2007). 2.3 Financování tělesné kultury Financování v tělesné kultuře je zajištěno ze dvou zdrojů a to z pohledu veřejných zdrojů a vlastních zdrojů. Výraznou složkou financování tělesné kultury je státní rozpočet, rozpočty z krajských a municipálních rozpočtů (viz. graf č.1) Zdroj: Hobza&Rektořík (2006) Graf č. 1. Více zdrojové financování tělesné kultury. 11 Opřerozdělování státních prostředků rozhoduje Rada pro tělovýchovu a sport, která své návrhy a rozhodnutí předává na schválení ministru školství mládeže atělovýchovy. Státní rozpočet přímo přispívá jednou třetinou z celkových zdrojů na rozvoj tělesné kultury, která je dále financována dvěma třetinami z krajských a municipálních rozpočtů. Z municipálních rozpočtů jsou financované zbylé dvě třetiny. Financování programů vrcholového sportu, zázemí a vrcholových středisek je hlavním předmětem pro přímou státní podporu na druhou stranu o financování pohybové rekreace je doménou krajských a municipálních rozpočtů (Hobza, 2010). 2.4 Hospodaření ve sportu O hospodářském významu ve sportu neexistuje dostatek spolehlivých a porovnatelných údajů, potvrzují jej studie a analýzy vnitrostátních účtů, zisků z velkých sportovních akcí a nákladů způsobených tělesnou nečinností, včetně stárnutí obyvatelstva. Ze studie představené během rakouského předsednictví v roce 2006 vyplývá, že sport v širším smyslu vytvořil v roce 2004 přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR, která odpovídala 3,7 % HDP EU, a pracovní místa pro 15 milionů lidí, tedy 5,4 % pracovní síly. Tento přínos sportu by se měl více zviditelnit a podpořit v politikách EU (Bílá kniha sportu, 2007). Sportovní organizace disponují mnoha zdroji příjmu, včetně klubových poplatků a prodeje lístků, reklamy, sponzorských darů, vysílacích práv, přerozdělování příjmu v rámci sportovních federací, merchandising, veřejné finanční podpory, atd. (Bílá kniha sportu, 2007). Dle Čáslavové (2008) za nejčastěji finančně dotované sporty patří: 1. fotbal 2. lední hokej 3. atletika 4. florbal 5. tenis 6. sportovní aerobic 7. snowboarding 8. volejbal 12 9. nohejbal 10. malá kopaná 11. basketbal 12. lyžování 13. karate 14. krasobruslení 15. motokros 16. hokejbal 17. ragby 18. stolní tenis . 3 PRÁVNÍ FORMY SESKUPENÍ 3.1 Rozdělení ziskového a neziskového sektoru v České republice Ziskový (tržní) sektor Část národního hospodářství, které je financováno z prodeje statků a služeb za tržní cenu, která se vytváří na trhu na základě vztahu nabídky a poptávky. Cílovou funkcí ziskového sektoru je zisk (Rektořík, 2010). Neziskový (netržní) sektor Část národního hospodářství, která je financována z produkce statků, a tak získaných prostředků pro svoji činnost formou přerozdělovacích procesů. Cílovou funkcí neziskového sektoru je přímé dosažení užitku, který má zpravidla podobu veřejné služby (Rektořík, 2010). Neziskový veřejný sektor Část neziskového sektoru, která je financována z veřejných financí, je spravována a řízena veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole (Rektořík, 2010). Neziskový soukromý sektor Část národního hospodářství, kde sídlem je užitek, financuje se ze soukromých zdrojů fyzických a právnických osob, které vložili své finance do předem vymezené produkce a distribuce statků, aniž by očekávali, že tento vklad přinese finanční zisk (Rektořík, 2010). Podle Rektoříka (2010) má sektor domácností v rámci národního hospodářství významnou roli, protože se začleňuje do koloběhu finančních toků a vstupem na trh produktu, faktorů a kapitálu. Z pohledu teorie a praxe ekonomiky a řízení neziskových organizací má tento sektor význam pro formování občanské společnosti, jejíž kvalita je určující zpětně pro kvalitu těchto organizací. 14 3.2 Další dělení národního hospodářství Smíšené ekonomické subjekty Veřejný, neziskový, neformální – jednorázové akce, na které byl vytvořen spolek z odborníků jen pro tuto akci (Bačuvčík, 2011). Veřejný, ziskový, formální – státní podnik zřízený za účelem podnikání. Soukromý, ziskový, neformální – drobná rukodělná výroba a jejich prodej na úrovni sousedských vztahů (Bačuvčík, 2011). Hraniční ekonomické subjekty Veřejný/soukromý, neziskový, formální – neziskové organizace zřízené státem (Bačuvčík, 2011). Soukromý, neziskový, neformální/formální – občanské iniciativy – spolky (určité seskupení občanů) (Bačuvčík, 2011). Soukromé, ziskové/neziskové formální – neziskové aktivity firem, občanské spořitelny (Bačuvčík, 2011). Získávání dotací a příspěvků pro NO: Neziskové organizace mohou ze státního rozpočtu získávat dotace a příspěvky třemi způsoby: 1. za splnění podmínek lze získat nárokový příspěvek na základě zákona (jedná se pouze o politické strany a hnutí a dále církve a náboženské společnosti), 2. požádat o dotaci skrze dotačních titulů, které jsou určeny pouze neziskovým organizacím (např. protidrogová politika), nebo 3. požádat o dotaci v rámci dotačních titulů, do kterých se mohou přihlásit všechny subjekty (např. podpora výzkumu a vývoje). Dotace a granty se udělují neziskovým organizacím také ze státního fondu, z krajů nebo obcí. Kraje a obce si určují podmínky pro přidělení dotace sami, takže účel dotace a podmínky jsou nepřehledné (Retrived 18.2.2012 from the Worl Wide Web: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/17214?ks=1585). 15 3.3 Dotace a granty pro neziskové organizace Základní princip Principem je možnost začít projekt, bez prostředku vratnosti. Grant je určen k podpoře projektu. Definice grantu Grant je suma peněz, které jsou poskytnuty organizaci. Tyto peníze jsou často nazývány jako peníze volné, není tomu tak, protože způsob využití dotovaných peněz pro organizaci je přesně určen. Definice „dotace“ Dotace je formou poskytnutí určitého množství finančních prostředků, nejčastěji ze státního či územního rozpočtu, který může a nemusí být přímo určen na určitý a konkrétní účel. Dotace se od grantu liší tím, že je přesněji určená účelovost na získání financí. Dotace je také chápána jako veřejná podpora zejména investičních nákladů projektu. Pojmy dotace a grant ale bývají často významově zaměňovány. Podle Ministerstva financí České republiky je definice dotace chápána jako nenárokový transfer, který poskytuje vláda vybraným podnikům a jehož velikost se určuje na základě úrovně produkce nebo činnosti či na základě množství a hodnoty vyprodukovaného zboží a služeb. Dále je dotace jakákoliv platba či poskytnutá daňová výhoda přiznaná jedincům vzhledem k jejich osobní situaci (nezaměstnaní, tělesně postižení, lidé postiženi živelnou událostí a další). Typy dotací Dotace jsou dvojího druhu. Obce a města dostávají od státu dotace na činnost, kterou vykonávají za stát (činnost státní správy, dotace na školství, mzdové prostředky pro zaměstnance státu, atd.) Dalším typem jsou dotace, které se žádají (jedná se např. o dotace ze Státního fondu na rozvoj bydlení). Dalším typem dotací jsou dotace z veřejných financí na podporu nepodnikatelských subjektů, výchovu, vzdělání, výzkum atd. (Retrived 18.2.2012 from the Worl Wide Web: http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=6639). 16 4 NEZISKOVÝ SEKTOR 4.1 Historie neziskových organizací Podle Stejskala (2010) za vznik neziskových organizací můžeme pokládat právo sdružování, které je jedním ze základních atributů demokratických států. Jedná se o skupiny lidí žijících a spolupracujících na daném území, organizující se a podílející se na veřejné politice. Aktivity neziskových organizací často předcházejí svojí činností reakcím veřejné správy. V neziskových organizacích se lidé vychovávají a motivují pro společné, veřejně prospěšné potřeby a cíle, učí se občanské uvědomělosti a sounáležitosti (Stejskal, 2010). Další faktor pro existenci organizací neziskového soukromého sektoru je princip dobrovolné práce. To je činnost kterou dobrovolník vykonává ve prospěch druhých, nepovinně a bez nároku na odměnu. Přínosem pro dobrovolníky je pocit seberealizace, důležitosti a uspokojení, získání nových zkušeností a znalostí, nových přátel a zážitků a zábavy (Stejskal, 2010). Přínosem pro neziskovou organizaci je především úspora mzdových nákladů a následně pro společnost je to výchovný efekt v oblasti mezilidských vztahů (Stejskal, 2010). Dle Otrusinové (2009) neziskový sektor je nejčastěji zaměřen na uspokojování potřeb občanů v oblastech: · Vzdělávání · kultury · zdravotnictví · sociálních služeb · charity · životního prostředí · veřejné správy · sportu 17 Mezi neziskové organizace patří podle rozdělení k Dani zpříjmu následující typy organizací: · zájmová sdružení právnických osob · občanská sdružení včetně odborových organizací · politické strany a hnutí · státem uznávané církve a náboženské společnosti · nadace a nadační fondy · obce · kraje · organizační složky státu a územních samosprávných celků · příspěvkové organizace · státní fondy · obecně prospěšné společnosti · veřejné vysoké školy Nepodnikatelské organizace jsou založeny zakládací nebo zřizovací listinou, kde je přesně specifikováno poslání organizace (Otrusinova, 2009). Dle Otrusinové (2009) jsou základní náležitosti zřizovací či zakládací listiny: · název zřizovatele · název, sídlo a IČ organizace · vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti · vymezení majetku a majetkových práv a povinností · okruhy doplňkové činnosti 4.2 Funkce soukromého neziskového sektoru jsou: · funkce ekonomická – má nezanedbatelný národohospodářský význam svým začleněním do koloběhu výrobních faktorů, zboží a služeb, · funkce sociální, která zahrnuje: o funkci servisní – výkon a poskytování specifických statků o funkci participační – uspokojování potřeby sdružovat se, aktivně se podílet na činnosti dané organizace a zapojovat se i do života společnosti 18 · funkce politická, která zahrnuje: o funkci ochranářskou – chrání jednotlivce i skupiny obyvatel před porušováním základních lidských práv o funkci demokratizační – má mimořádný přínos k rozvoji demokracie, dává lidem možnost ovlivnit veřejnou politiku i veřejné mínění (Stejskal, 2010). 4.3 Členění neziskového sektoru Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné: 1. Obecně prospěšná společnost 2. Nadace a nadační fondy 3. Politické strany a politická hnutí 4. Registrované církve a náboženské společnosti Neziskové veřejnoprávní organizace: 1. Organizační složka státu 2. Organizační složky územních samosprávných celků (krajů, obcí) 3. Příspěvková organizace státu 4. Příspěvková organizace územních samosprávných celků 5. Kraje 6. Obce 7. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace 1. Český rozhlas a Česká televize 2. Státní podnik 3. Vysoká škola 4. Státní fond 5. Česká národní banka 6. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky 19 Neziskové organizace typu obchodních společností a jim podobných 1. Organizace typu obchodních společností 2. Společenství vlastníků jednotek (bytových) Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné jsou: 1. Občanská sdružení 2. Zájmová sdružení právnických osob 3. Sdružení bez právní subjektivity 4. Honební společenstvo 5. Profesní komory Stejskal (2010) 4.4 Občanské sdružení Charakteristika občanského sdružení dle Stejkala (2010): Občanské sdružení je nejčastější právní formou nestátní neziskové organizace v České republice. Je samostatnou právnickou osobou nezávislou na státních orgánech. Orgány státní správy mohou do činnosti občanského sdružení zasahovat jen ve výjimečných případech a v souladu s platnou právní úpravou. Občanské sdružení vzniká za účelem společných zájmů všech členů sdružení, členy mohou být fyzické i právnické osoby. Vznik Občanské sdružení vzniká podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů v platném znění, podle zákona mají občané právo svobodně se sdružovat bez povolení státního orgánu. Sdružení vzniká zřizovací listinou a registrací u Ministerstva vnitra České republiky. 20 Návrh na registraci podávají nejméně tři fyzické osoby, z nichž alespoň jedna musí být starší 18 let. Tyto osoby jsou tzv. přípravný výbor, který připraví návrh, do kterého uvedou: a) svoje jména a příjmení, data narození a bydliště, b) zmocněnec starší 18-ti let, který je oprávněn jednat jménem organizace. K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení, kde je uvedeno: a) název sdružení b) sídlo c) cíl jeho činnosti d) orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení e) ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem f) zásady hospodaření Ministerstvo vnitra do deseti dnů zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, kam uvede den registrace, kterým je den odeslání. Vznik sdružení, jeho název, adresu sídla a jejich změny oznámí ministerstvo do sedmi dnů po registraci Českému statistickému úřadu, který vede evidenci sdružení a oznámí novému sdružení jeho identifikační číslo (IČO). Každé sdružení musí mít adresu, kde bude případně sdružení zastiženo. Orgány sdružení musí mít funkcionáře, kteří jednají jménem sdružení (statutární orgán) nazývají se tzv. předsedové výkonných orgánů-výborů a rad. Dalším orgánem jsou tzv. revizní komise nebo kontrolní komise či dozorčí rada – jsou dobrovolně ustavovány ke kontrole hospodaření. Všechny zřízené orgány musí mít jasný způsob vzniku a pravidla pro jejich fungování. Ve stanovách je i uvedeno možné členění organizace např. na oddíly, kluby, atd. Zásady hospodaření jsou stručnou informací, kde bude sdružení získávat prostředky pro svoji činnost a na jaké účely budou prostředky vynakládány. 21 Fungování Činnost sdružení, která je v ustanovení organizace, může být upravena systémem vnitřních předpisů, které budou vydány. Jedná se například o předpis upravující hospodaření, volební řád, jednací řád orgánů nebo organizační řád, pokud má sdružení složitější strukturu. Zánik Občanské sdružení zaniká výmazem z příslušného rejstříku. Před zánikem musí proběhnout proces zrušení, kdy kompetentní orgán rozhodne o zrušení občanského sdružení, které může být zrušeno i pokud uplyne doba, na kterou bylo založeno. Po té proběhne likvidace a občanské sdružení zaniká výmazem z příslušného rejstříku. Zánik může být proveden i tehdy, když se občanské sdružení sloučí s jiným sdružením. 22 5 FINANČNÍ ANALÝZA 5.1 Rozdělení financování nestátních neziskových organizací Zdroje financování neziskových organizací Vlastní zdroje: · výnosy z vlastní činnosti · výnosy z majetku · fondy Cizí zdroje: · dotace ze státního rozpočtu (prostřednictvím ministerstva) (viz.graf č.2) · jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů · dary · granty · projekty (Otrusinová, 2009). 23 Přerozdělení financí ze státního rozpočtu Zdroj: Hobza & Hodaň (2010). Graf č. 2. Schéma rozdělování státních zdrojů na programovou podporu „sportu atělovýchovy“. Legenda: Kapitola 333 – rozpočet vyčleněný ze státního rozpočtu na výdaje MŠMT Kapitola VPS – všeobecná pokladní správa (kapitola 398 – v ní zahrnuty výdaje na výpomoc neziskovým organizacím) MF – Ministerstvo financí MŠMT – Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy VPP – veřejně prospěšné programy TVS – tělesná výchova a sport OS – občanské sdružení 24 Dle Otrusinové (2009) a pravidel hospodaření příspěvkových organizací (zákony č.250/2000 Sb., č.218/2000 Sb.) zdroje financování se dělí: · zdroje získané z hlavní činnosti · zdroje přijaté z rozpočtu zřizovatele · zdroje z vlastních fondů · peněžní dary od fyzických a právnických osob · zdroje ze zahraničí Dle kritéria způsobu nabytí rozlišujeme zdroje jako podporu: · přímou · nepřímou (daňové úlevy, symbolický nájem, práce odvedená dobrovolníky) Veřejné zdroje – státní instituce a samospráva. Neziskové organizace z veřejných zdrojů (rozpočtů kapitol státního rozpočtu, z rozpočtů krajů, obcí a státních fondů) získávají finanční prostředky jako dotační programy financování, které podléhají rozhodnutí státu o jeho přidělení. Výrazná podpora neziskovému sektoru je stále především z kapitálu státního rozpočtu v rámci režimu Státní dotační politiky vůči Neziskové nestátní organizaci (dále jen NNO). Prostřednictvím dotací mohou neziskové organizace získat dotace na vlastní činnost a provoz či na poskytování veřejných a veřejně poskytovaných služeb. Velkou možností pro neziskové organizace jsou i dotace z fondů Evropské unie. Dalším zdrojem finančních prostředků jsou například odvody z hazardních her a loterií (zákon č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách). Společnosti zabývající se hazardními hrami a loterií musí odvádět daně z tržeb z hracích automatů na obce, v jejichž území provozují svoji činnost. Tyto peníze pak slouží jako prostředky, určené k financování pro nestátní neziskové organizace v této obci. (Borlová, 2010). Veřejné zakázky jsou další formou přímého financování neziskových organizací z veřejných rozpočtů, uskutečňovaných především k realizaci ve veřejných 25 službách. Uskutečnění veřejné zakázky končí uzavřením soukromoprávní smlouvy, podle občanského, živnostenského, nebo obchodního zákoníku (Borlová, 2010). Nadace, nadační fondy Český nadační fond podporuje v mnoha oblastech jako např.: firemní nadace, nadační subjekty při školách, sociálních či zdravotnických zařízeních, nadace známých osobností, zahraniční nadace. Neziskové organizace mohou požádat o finanční pomoc, čipředložit žádost o grant s vypracovaným projektem (Borlová, 2010). Podniky a podnikatelé Některé podniky či velké firmy mají grantový systém, popřípadě koncept společenské odpovědnosti firem. Chce-li nezisková organizace požádat o finanční podporu, musí napsat písemnou žádost s popisem projektu, rozpočtem, posláním projektu a cílem organizace. Žádosti pak posuzuje příslušné oddělení ve firmě. Lepší vyjednávací pozici mají neziskové organizace, které mohou nabídnout podnikům a podnikatelům protihodnotu výhodnou pro obě strany. Vpřípadě malých firem a soukromých podnikatelů pak vše záleží na osobním jednání s nimi. Většina menších firem, raději poskytne své služby zdarma. Může se tak jednat např. o kopírování zdarma, reklamní předměty, kancelářské potřeby, vybavení prostor (Borlová, 2010). Individuální dárci Individuální dárci se pro neziskové organizace stávají stále zajímavějším zdrojem peněz, know-how, informací a vyprodukované práce. Mezi individuální dárce patří například členové organizace, dobrovolníci, příbuzní cílových skupin, či lidé podobných zájmů. U neziskových organizací, které jsou postaveny na členském principu jako je například občanské sdružení, tvoří členské příspěvky pravidelný, předem plánovaný finanční zdroj (Borlová, 2010). 26 Vlastní činnost Do této skupiny lze zařadit jak prodej vlastních výrobků (např. resuscitační roušky, sterilní rukavice, lékárničky), tak každou další hospodářskou činnost (školení, kurzy, poradenství atd.). Dále jsou to nejrůznější fundrasingové (systematické činnosti, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků pro sdružení) akce jako jsou burzy, plesy, aukce, loterie atd. (Borlová, 2010). 5.2 Rozpočty nevýdělečných organizací Není žádný univerzální návod na odhad provozních příjmů v neziskové sféře, neboť zde velmi záleží na konkrétních možnostech konkrétních organizací. I nezisková organizace však může mít vlastní výnosy z prodeje služeb nebo zboží (Borlová, 2010). Dle Borlové (2010) jsou zásady rozpočtového procesu: · každoroční sestavování a schvalování rozpočtu · reálnost a pravdivost · úplnost a jednotnost rozpočtu · dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu 5.3 Zásady a principy zákona o účetnictví Příspěvkové organizace jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní uzávěrka sestavená na jeho základě, podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (Borlová, 2010). Zásady účetní jednotky Sledování stavu pohybu majetku a závazků a zjišťování výsledku hospodaření je nezbytné provádět za každou účetní jednotku, která má právní subjektivitu, tzn. že je právnickou osobou a označujeme ji jako účetní jednotku (Borlová, 2010). 27 Nejdůležitější metodické prvky, které ovlivňují účetní metody a postupy: -rozvaha -účet a soustava účtů -souvztažnost a podvojnost -syntetická a analytická evidence -účetní knihy -druhy účetních zápisů -opravy účetních zápisů -účetní dokumentace -inventarizace majetku -oceňování -odpisování majetku (Borlová, 2010) Účetnictví neziskových organizací Účetnictví plní řadu funkcí, které se navzájem prolínají a doplňují. Prvotní funkcí je funkce evidenční (registrační), což vyplývá z toho, že se v účetních dokladech a záznamech zachycuje stav a pohyb majetku a závazků, např.příjem a výdej materiálu, příjem a výdej hotovosti, pořízení majetku, jeho opotřebení, likvidace a prodej. Zvláštní význam má evidence pohledávek a závazků. Tím, že je účetnictví zaměřeno na hospodaření podniku, na ekonomickou činnost účetní jednotky a její hospodářské výsledky, plní funkci ekonomickou. Na funkci registrační navazuje funkce analytická, vyhodnocovací. Účetnictví poskytuje podklady pro rozbory hospodaření, pro zjišťování jednotlivých vlivů působících na hospodářský výsledek. Důležitá je funkce kontrolní. Z podkladů účetnictví je možno kontrolovat oprávněnost, správnost, přípustnost, účelnost a hospodárnost vynakládání jednotlivých složek majetku a provedení jednotlivých účetních operací (Stejskal, 2010). Účetní výkazy Určitý model systému účetnictví, kde se popisuje reprodukční proces nebo způsob organizace (firmy, sdružení) nebo jakým způsobem hospodaří státní organizace se svěřenými finančními prostředky tvoříúčetní výkazy, které jsou nejen přehledem o minulosti, ale také o současnosti a následně tvoříúčetní informace 28 o budoucnosti. V účetních výkazech vždy sledujeme Aktiva (majetek) a pasiva (zdroje krytí majetku) (Stejskal, 2010). 5.4 Rozvaha Občanské sdružení vlastní majetek (aktiva), který má určitou skladbu (strukturu), která se liší podle předmětu činnosti. Část má podobu dlouhodobého majetku – stálých aktiv, jejichž využitelnost je delší než jeden rok, proto dlouhodobě váže kapitál. Na druhé straně rozvahy jsou pasiva neboli zdroje krytí majetku (Stejskal, 2010). Aktiva (majetek) Podle předmětu činnosti se liší skladba majetku v organizaci (podniku, sdružení). Stálá aktiva tvoří majetek s dobou využitelnosti delší jak jeden rok. Stálá aktiva představují: · dlouhodobý nehmotný majetek · dlouhodobý hmotný majetek · finanční investice Další složkou aktiv jsou oběžná aktiva, je to majetek s životností do jednoho roku, který se neodepisuje – představuje krátkodobě vázaný kapitál. Mezi oběžná aktiva patří: • zásoby (zásoby materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů, výrobků apod.) · pohledávky (dlouhodobé a krátkodobé) · finanční majetek (peněžní hotovost, vklady v bankách, ceniny, šeky) 29 Přehled o majetku (aktivech) poskytuje levá strana účetního výkazu rozvahy, kde je zachycen stav majetku k určitému datu. Levá strana rozvahy představuje následující definiční rovnici: Aktiva= Stálá aktiva + Oběžná aktiva + Ostatní aktiva (příjmy a výnosy minulých let) Pasiva (zdroje krytí majetku) Pasiva jsou na druhé straně rozvahy, tedy na pravé a dělí se na zdroje vlastní a cizí. Vlastní zdroje Mezi vlastní zdroje patří základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření účetního období. Cizí zdroje Cizí zdroje představují závazky vůči odběratelům v podobě nezaplacených faktur, zaměstnancům v podobě mzdy, institucím sociálního a zdravotního zabezpečení (sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele), finančním orgánům jako je finanční úřad, společníkům za nevyplacený vklad a v neposlední řadě nezaplacené pohledávky věřitelům. Stejně jako u aktiv se pasiva dělí na krátkodobé, které jsou splatné do jednoho roku a dlouhodobé, splatné déle než za jeden rok. Mezi dlouhodobé můžeme zařadit vlastní kapitál a částečně i cizí zdroje, dále mezi dlouhodobé pasiva patří bankovní úvěry, dlouhodobé závazky (obligace,...) a rezervy. Pasiva tedy představují vztah: Pasiva = vlastní zdroje + cizí zdroje + ostatní pasiva (náklady, výdaje příštích období,…) Na obou stranách rozvahy jsou dosazena ostatní aktiva a ostatní pasiva, která tvoří tzv. přechodné účty (umožňující časové rozlišení položek, jež se netýkají daného období, tj. náklady, výnosy příjmy a výdaje příštích období), kurzové rozdíly (přepočet všech položek z cizí měny bránící promítání kurzových zisků do výsledku 30 hospodaření) a dohadné účty (položky týkající se daného období, u nichž však není jistá jejich výše) (Borlová, 2010) Vždy musí platit rovnice: Aktiva = Pasiva 5.5 Výkaz zisku a ztrát (výsledovka) Výkaz zisku a ztrát Občanské sdružení zajišťuje svůj reprodukční proces, v němž jsou transformovány vstupy a výstupy. Vstupem jsou vynaložené výrobní faktory v podobě sdružením využívaného dlouhodobého majetku (pozemky, budovy, stroje) a spotřebovaného oběžného majetku (suroviny, materiál, polotovary, energie). Hybatelem transformace je sdružením vynaložená práce, které zabezpečuje přeměnu vstupů na výstupy. Spotřebované výrobní faktory včetně vynaložené práce představují náklady na transformaci. Výstupem transformace jsou výrobky, resp. služby, které jsou tvořeny pro „zákazníky“, které jsou pro organizaci výnosem. Přeměna majetku sdružení či zajištění služby státní organizaci zachycuje tzv. účetní dokument s názvem výkaz zisku a ztrát (výsledovka). Tento výkaz poskytuje informace o tom, jak vzniká výsledek hospodaření společnosti daného účetního období, a vyčísluje jeho dílčí složky. Výsledovka je uspořádaná podle typu hospodaření: provozní výsledek hospodaření, výsledek hospodaření z finančních operací a mimořádný výsledek hospodaření. Zachycovány jsou kumulativně, tedy narůstajícím způsobem od počátku účetního období. Jedná se tedy o tokové veličiny za určité období (Borlová, 2010). 31 Výkaz zisku a ztráty představuje následující rovnice: Výsledek hospodaření za účetní období = výnosy – náklady (Borlová, 2010). Rozdíl mezi rozvahou a výkazem zisku a ztrát Rozdíl je především v tom, že rozvaha zachycuje aktiva a pasiva určitého časového okamžiku, výkaz zisku a ztrát se vztahuje k určitému časovému intervalu, je výsledkem hospodaření za tento interval (Růčková, 2008). 5.6 Cash flow Srovnávající účetní výkaz, který bilanční formou srovnává tvorbu peněžních prostředků (příjmů) a jejich využití (výdajů) za určité období, posuzuje skutečný jev finanční situace. Přehled o peněžních tocích podává informace o peněžních tocích v průběhu účetního období. Peněžní toky rozumíme přírůstky (příjmy a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Peněžními prostředky se rozumí peníze v hotovosti, ceniny, peníze na účtech a peníze na cestě. Peněžními ekvivalenty rozumíme krátkodobý likvidační majetek (Růčková, 2008). Dle Růčkové (2008) lze výkaz rozdělit na tři části: · provozní činnost · investiční činnost · finanční činnost Nejdůležitější částí výkazu je provozní činnost, která nám ukazuje do jaké míry ovlivňují výsledek hospodaření za běžnou činnost skutečně vydělané peníze a jak produkce peněz ovlivňuje změny pracovního kapitálu. Investiční činnost ukazuje výdaje, které se týkají pořízení investičního majetku a strukturu těchto výdajů, ale také rozsah příjmů z prodeje investičního majetku, který je vykazován právě v tomto účetním výkazu. Ve finanční oblasti hodnotíme vnější financování, zejména pohyb dlouhodobého kapitálu, tj. splácení a přijímání dalších úvěrů, výplata dividend, zvyšování vlastního jmění (Růčková, 2008). 32 Metody sestavení výkazu cash flow Jedná se o přímou a nepřímou metodu sestavení výkazu cash flow (Pavelková, 2010). Přímá metoda Přímá metoda je přehled peněžních toků sestavený na skutečných platbách (skutečně přijatých penězích) (Pavelková, 2010). Přímá metoda cash flow převedená do rovnice: Počáteční stav peněžních prostředků +příjmy za určité období – výdaje za určité období = konečný stav peněžních prostředků Nepřímá metoda Nepřímá metoda vychází z výsledků hospodaření zjištěného v podvojném účetnictví (rozdíl mezi výnosy a náklady), které přetvoří na tok peněz (Pavelková, 2010). Absolutní ukazatelé finanční analýzy Absolutní ukazatelé finanční analýzy se využívají k analýze vývojových trendů. Horizontální analýza je srovnání vývoje v časových řadách. Vertikální analýza je procentní rozbor komponent (Pavelková, 2010). Horizontální analýza Slouží k porovnání změn položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Vypočítává absolutní výši změny a její procentní vyjádření k výchozímu roku (Pavelková, 2010). Výpočet: Absolutní změna = ukazatel (t) – ukazatel (t-1) %změna = (absolutní změna x 100)/ ukazatel (t-1) 33 Vertikální analýza (procentní rozbor) Spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílu k jediné zvolené základně položené jako 100%. Pro rozbor rozvahy je obvykle za základnu zvolena výše aktiv (pasiv a pro rozbor výkazu zisku a ztráty velikost celkových výnosů nebo nákladů) (Pavelková, 2010). Výpočet: Procentní rozbor = (sledovaná hodnota / celková hodnota) x 100 (Pavelková,2010) Poměroví ukazatelé Charakterizují vztah dvou položek z účetních výkazů pomoci jejich podílu. Aby měli poměroví ukazatelé vypovídající hodnotu, musí počítané položky mezi sebou mít vzájemnou poměrovou souvislost. Při výběru ukazatele musíme myslet na cíl, který chceme analýzou poměrových ukazatelů dosáhnout. Dále jsou popisovány jen ukazatelé, které budou využity k výpočtu v kapitole č. 7.2.4 (Máče, 2010). Ukazatel rentability Poměřuje zisk a výši zdrojů, které byly vynaloženy za získání tohoto zisku. Používá se při posouzení intenzity využívání reprodukce a zhodnocení podniku (Máče, 2010). Při výpočtu rentability se vychází jak z rozvahy, tak z výkazu zisku a ztrát (Máče, 2010). Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Měří hrubou produkční sílu účetní jednotky a její celkovou výdělečnou schopnost 34 Výpočet: ROA = zisk před úroky a zdaněním / aktiva celkem (Máče, 2010). Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Vyjadřuje výnos kapitálu, který byl vložen do podniku a posuzuje zda přináší dostatečný výnos. Výpočet: ROE = čistý zisk / vlastní kapitál (Máče, 2010). Ukazatel likvidity · schopnost uhradit své finanční závazky v době splatnosti • účetní jednotka by měla mít část aktivit ve vysoce likvidním stavu, aby mohl být rychle přeměněn na peníze · likvidita je protistrana k rentabilitě účetní jednotky (Máče, 2010). Běžná likvidita Udává, jak jsou kryty krátkodobé závazky oběžnými aktivy. Výpočet: Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky (Máče, 2010). Pohotová likvidita Snižuje stav zásob v oběžných aktivech na ukazatel likvidity. Výpočet: Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby)/ krátkodobé závazky (Máče, 2010). Okamžitá likvidita Měří schopnost okamžitě hradit splatnost závazku účetní jednotky. Výpočet: Okamžitá likvidita = finanční majetek/ krátkodobé závazky (Máče, 2006) 35 5.7 Vodní záchranná služba historie 5.7.1 Stručná historie vodního záchranářství Historie vodního záchranářství ve světě bezprostředně souvisí s historií plavání: • 1767 první spolek záchranářů založený v Amsterdamu – Maatshapy Tot Redding van Drenkelingen zu Amsterdam (zaměřený jen na bezprostřední záchranu) • 1759 – 1839 Johan Fridrich Guts Muths – velká postava německé tělovýchovy. První formuloval myšlenku, že umět plavat znamená neutonout. Vedl hodiny záchranného plavání např. v šatech, potápění, plavání pod vodou i hmaty pro záchranu tonoucích. • 1850 – společnost přijímá záchranné plavání • 1863 Henri Dunant inicioval založení Červeného kříže • 1878 v Marseille první mezinárodní kongres pro záchranu životů • 1910 ve Francii na podnět Raymonda Piteta – založení mezinárodní federace pro záchranu životu s názvem Federation Internationale de Sauvetage (FIS). V době světových válek se rozvoj federace zpomalil, nic méně se federace zaměřila i na záchranu na silnicích a na horách • 1952 v Paříži kongres, který je považován za znovuzrození FIS • 1971 – založení World Life Saving Society (WLS) za účelem zřízení vzdělávacího programu bezpečnosti na moři a vodních plochách založených na vzájemné lidské pomoci • 1993 v Belgii sjezd zástupců FIS a WLS návrh na spojení obou organizací (účastní se i čeští zástupci) Vývoj členství VZS ČČK v mezinárodních organizacích: • 9. září 1988 Vodní záchranná služba Československého červeného kříže (VZS ČSČK) se stala přidruženým členem FIS • 12. srpna 1991 se stala VZS ČSČK plnoprávným členem FIS 36 • únor 1992 Vodní záchranná služba Českého červeného kříže členem FIS • 3. září 1994 VZS ČČK plnohodnotný člen nově vzniklé organizace vodní záchrany – International life saving federation (ILS) – rozděleno na 4 regiony (Afrika, Amerika, Evropa, Asie a Oceánie ) Vznik a vývoj vodní záchranné služby na území ČR: • 1857 založen Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl za cíl chránit lidský život a zdraví • 1919 PhDr.Alice Masaryková založila Československý červený kříž • 1966 Dr. J. Řepa se zasloužil o vznik a přijetí Vodní záchranné služby pod ČSČK • 1967 založení VZS ČČK • 1968 první kurz pro instruktory 5.7.2 Historie místní skupiny VZS ČČKTřebíč • 1980 založení VZS ČČKTřebíč – první organizace na jižní Moravě. o organizace si stanovila tyto úkoly: • propagace myšlenky záchrany lidí v nouzi • přenést mezi mládež myšlenku nebát se vody a naučit se plavat · MUDr. Zdeněk Zimmermann – prosadil projekt „MÁMO, TÁTO, nenechte je utonout“ pro předškolní mládež. Některé z dětí, které se zúčastnily tohoto programu, jsou nyní členy organizace. · Místní skupina Vodní záchranné služby Českého červeného kříže (MS VZS ČČK) je zařazena do týmu Integrovaného záchranného systému (IZS) pro okres Třebíč i pro kraj Vysočina. Členové (dobrovolníci) jsou na profesionální úrovni schopni zasáhnout (na základě smlouvy mezi Hasičským záchranným sborem a MS VZS ČČKTřebíč)při živelných pohromách a nehodách u vody a na vodě) (Retrived 14.4.2012 from the World Wide Web: www.trebic.vzs.cz). 37 6 CÍL PRÁCE 6.1 Cíl práce Zjistit současný stav financování a provoz občanského sdružení Vodní záchranná služba Českého Červeného kříže Třebíč. Na základě zjištěných informací navrhnout opatření ke zlepšení činnosti občanského sdružení. Navrhnout další zdroje financování a eliminovat nežádoucí výdaje. 6.2 Úkoly práce Úkoly: 1. analýza teoretických východisek 2. rozbor činnosti 3. analýza finanční situace 4. stanovení opatření 38 7 METODIKA PRÁCE Pro diplomovou práci jsem využila analýzu fundamentální, kde jsem posuzovala nejen podle zdrojových dat, ale také osobních zkušeností a pohovoru se členy. Dále bylo využito metody empirického kvalitativního výzkumu a také výzkumu kvantitativního. Na diplomovou práci je využita zejména metoda sběru dat, primární a sekundární analýza dat a matematicko-statistická metoda. Dále jsem využila koncept finanční analýzy a dílčích ukazatelů. Sběr dat K analýze jsem potřebovala zajistit dostatečné množství informací od organizace zejména peněžní deníky, rozvahu, výkaz zisku a ztrát a dále knihu hospodaření majetku. Primární analýza Použila jsem analýzu primární k zjištění aktuální situace organizace. K dosažení výsledku jsem čerpala především z výkazu zisku a ztrát, z rozvahy a peněžního deníku. Sekundární analýzy Sekundární analýzu jsem použila při vyhotovení návrhu hospodaření pro organizaci do dalších let. Informace jsem čerpala z aktuálního vyhodnocení, osobní zkušenosti a sběru dat z internetových zdrojů. Statisticko-matematická metoda Metodu kvantitativního výzkumu jsem použila k hodnocení ekonomické situace organizace a zjistila jsem tak výsledná data. Tyto data jsem pak použila v tabulkách a grafech pro snadnější orientaci ve výsledcích analýz. Metody finanční analýzy K získání finanční analýzy jsem použila finančních ukazatelů. V diplomové práci jsem použila vertikální a horizontální analýzy a poměrové ukazatele. 39 8 FINANČNÍ ANALÝZA VODNÍ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY ČČKTŘEBÍČ 8.1 Charakteristika Vodní Záchranné Služby Českého Červeného Kříže Třebíč 8.1.1 Činnost VZS ČČKTřebíč Vodní záchranná služba ČČK je občanské sdružení, kolektivní člen ČČK, která má ve svém poslání preventivně záchrannou činnost na vodních lokalitách v České republice. Dalším zaměřením záchranářů VZS ČČK je poskytování kvalifikované předlékařské první pomoci ve stanicích a ošetřovnách VZS ČČK. Ideálem všech členů VZS ČČK je na všech vodních lokalitách snížit tonutí a počty utonulých. Kromě záchrany se členové VZS ČČK zaměřují na plavecký výcvik dětí a mládeže ve výuce záchranných technik. Dále vysvětlují obyvatelstvu nebezpečí u vody a na vodě. Vodní záchranáři, kteří jsou zařazení do IZS bojují s vodními živly, některými pozemními katastrofami, ale také organizují cvičení a soutěže ve vodní záchranné službě. (viz. příloha č. 1.) Rozdělení do odvětví: 1. Výcvik: mládež a dospělí, výcvikový tábor. 2. Závody: účast a pořadatelská činnost. 3. Ukázky: školy, tábory a akce pro mládež. 4. Hlídková činnost: divoká voda, volné vodní plochy, zdravotnický dozor. 5. Záchranný tým v integrovaném záchranném systému (IZS): vybavení a schopnosti. Ad.1 Výcvik probíhá při pravidelných schůzkách na krytém bazénu, kde se členové učí a zdokonalují v plaveckých způsobech, záchraně tonoucího a ovládání záchranných pomůcek. Dále probíhá výcvik na klubovně, kde jsou členové seznamováni s lezeckou technikou, s ošetřením zranění a s veškerou teorií spojenou se záchrannou činností. Přes letní období se členové schází na rybníku Kuchyňka, kde 40 se zdokonalují v ovládání plavidel. Tyto schopnosti si každoročně zdokonalují a prověřují na letním výcvikovém táboře. Ad.2 Členové se účastní celé řady závodů. Za zmínku stojí například závody "O PUTOVNÍ POHÁR STAROSTY MĚSTA TŘEBÍČE", které pořádá organizace vodních záchranářů zTřebíče na rybníku Kuchyňka. Také se účastní "MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ZÁCHRANNÉM SPORTU", kde se členové organizace pravidelně umísťují na předních místech. Ad.3 Organizace nabízí veřejnosti ve své nabídce činností prvky záchrany pro různé typy organizací jako např.: pro školy, tábory, pořadatele různých zábavných akcí. Záchranáři tak ukazují své dovednosti a zkušenosti. Ukázky bývají zaměřeny na prevenci úrazů, zranění u vodních ploch, transport zraněných a poskytnutí první pomoci. Ad.4 V období od konce června do začátku září organizace zajišťuje zdravotnický a záchranný dozor na vodním díle Dalešice, konkrétně na Hartvíkovické pláži. Na vodním díle začala v posledních čtyřech letech jezdit lodní doprava, a tak organizace zajišťuje se svým vybavením i záchranné akce turistů na lodi. Mezi provozované činností lze zařadit také záchranné a zdravotní zabezpečení na divoké vodě,při pořádání vodáckých akcí. Ve spolupráci s pořadateli kulturních akcí členové organizace zajišťují zdravotnický dozor. Ad.5 Záchranný tým VZS ČČKTřebíč je zařazen do IZS kraje Vysočina, z čehož vyplývá povinnost členů organizace podílet se na vyzvání hasičského záchranného sboru na záchranných pracích. Nedílnou součástí jsou také prověřovací cvičení, která se konají ve spolupráci s ostatními složkami IZS. Tato cvičení prověřují schopnosti jednotlivců, celého týmu a technického vybavení organizace. Toto vybavení zahrnuje například vůz rychlé záchranné pomoci, záchranný motorový člun, vybavení pro 41 záchranu na divoké vodě, potápěčské vybavení a v neposlední řadě také vybavení lany, sedáky pro záchranu z nedostupných míst pomocí lezeckých dovedností. 8.1.2 Organizační struktura VZS ČČKTřebíč Organizace vodních záchranářů zTřebíče, je členěna do klasické struktury sportovních organizací typu občanského sdružení (viz.graf č.3). Jedinou zvláštností v organizační struktuře je částečná nadřazenost Prezidia Vodní záchranné služby Českého Červeného Kříže, které sídlí v Praze a zaštiťuje tak 42 organizaci po celé republice (informace z roku 2010). Od tohoto orgánu organizace dostává finanční podporu a registruje zde své členy i sama sebe jako celek. Prezidium VZS ČČK Valná hromada Představenstvo Předseda Dozorčí rada Graf č.3 Organizační struktura občanského sdružení VZS ČČKTřebíč. Prezidium VZS ČČK Zaštiťující orgán, sídlící v Praze a zajišťující registrace organizací i registrace členů, zajišťující dotace ze státu, vzdělávání a další jednotné smýšlení všech skupin vodní záchranné služby. 42 Valná hromada Seskupení všech členů organizace VZS ČČKTřebíč, kteří se scházejí minimálně jedenkrát ročně a schvalují rozpočet na další rok, zaměření činnosti v dalším roce, nové členy místní skupiny a při valné volební schůzi i členy představenstva. Dozorčí rada – revizní komise Jedná se o kontrolní orgán, který zajišťuje správnost účetních výkazů a dalších finančních operací organizace, stav hospodaření s penězi, právy a s majetkem organizace a podává o stavu informace představenstvu a valné hromadě. Představenstvo Skupina zvolených členů organizace, kteří zajišťují chod organizace během celého kalendářního roku Rozdělení funkcí v představenstvu Představenstvo je složeno ze sedmi členů organizace (viz.graf č.4). Na své základně se zpravidla scházejí jedenkrát měsíčně, ve výjimečných záležitostech i vícekrát za měsíc. Představenstvo řídí chod organizace a schvaluje výdaje a příjmy pro organizaci, které jsou nad rámec schváleného rozpočtu od valné hromady. K usnášení představenstva je zapotřebí většiny členů představenstva. Do představenstva jsou voleni členové organizace starší osmnácti let. Každý člen představenstva má svoji funkci, kterou vykonává na základě zadaných úkolů od představenstva. 43 Představenstvo Předseda Místopředseda Jednatelka Vedoucí výcviku dospělých a mládeže Ekonomka Vedoucí nabídkové činnosti Správce majetku Představenstvo Předseda Místopředseda Jednatelka Vedoucí výcviku dospělých a mládeže Ekonomka Vedoucí nabídkové činnosti Správce majetku Graf č. 4 Struktura představenstva ve VZS ČČKTřebíč. Předseda-je výkonným orgánem sdružení, který je oprávněný zastupovat organizaci a jednat za ni. Místopředseda -zastupující funkci předsedy Jednatelka -orgán, který jedná jménem organizace s potenciálními sponzory Ekonomka -orgán, spravující finanční i nefinanční stránku organizace z pozice ekonomické Vedoucí výcviku dospělých a mládeže -člen organizace zodpovědný za školení, výcvik a účasti na závodech v kategoriích dospělých a za výcvik, vzdělávání, rozvoj aúčast na závodech a jiných akcích uspořádaných pro mládež. Správce majetku -člen organizace, který má na starosti výpůjčky, revizi, kontrolu a nákup nového materiálu pro výcvik a chod organizace. Vedoucí nabídkové činnosti -člen organizace, která zajišťuje kontakt a plánování školení, kurzů a dalších činností pro ostatní organizace. 8.1.3 Ekonomické zhodnocení organizace Organizace v rámci svého fungování musí vést účetní knihy a dokumentace. Na základě získaných informací provádí zápisy do příslušných deníků a knih, které slouží na konci roku k sestavení výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovky). Pro 44 organizaci se kalendářní rok rovná hospodářskému roku a výsledovka se uzavírá k 31.12. Finance, ze kterých organizace zajišťuje svůj provoz, získává z příspěvkůčlenů apředevším z grantů a dotací, které jsou získané na základně podaných přihlášek do jednotlivých grantových programů a dotací. Organizace nemá zavedenou knihu pohledávek a závazků, protože všechny finanční pohledávky a závazky řeší hotovostním stykem. Účetnictví organizace Organizace účtuje svůj finanční majetek jednoduchým účetnictvím do peněžního deníku. Každoročně podává daňové přiznání na finanční úřad po kontrole daňovým poradcem, který organizaci zpracovává finanční uzávěrku na konci kalendářního roku. Druhy financování Organizace je závislá na příspěvcích členů, darech od sponzorů, grantech a na vlastní činnosti. Každý rok je organizace závislá i na možných slevách formou protislužby, kdy uspořené finance jsou věnované na činnost organizace. Rozpočet Předběžný rozpočet na následující rok sestavuje ekonomka organizace, podle čerpání příjmů a výdajů zpředchozího kalendářního = hospodářského roku. Na konci kalendářního roku upraví ekonomka nesrovnalosti v hodnotách rozpočtu, které se liší od návrhu k současného stavu. Kalkulace Organizace používá předběžnou kalkulaci k sestavení ceny objednávky pro jiné organizace. Je předem stanovená cena za 1 km použitého dopravního prostředku a částka za hodinu práce jedné osoby. 45 Příjmy Organizace potřebuje k hospodaření určité množství příjmů k pokrytí svých výdajů.Příjem vodní záchranáři získávají z několika zdrojů. Hlavním a stálým zdrojem příjmu jsou členské příspěvky, jejich výše se může měnit podle počtu osob registrovaných v organizaci a jejich činností pro organizaci. Dalšími zdroji příjmu pro organizaci jsou dotace a granty, které organizace získává, buď vypsáním žádosti do určitého grantového systému, nebo na základě své činnosti, kterou vykazuje. Mezi další hlavní činnosti, ze kterých organizace získává finanční prostředky, jsou ukázky, zápůjčky a školení pro jiné organizace. Jedná se o činnosti, kdy organizace zapůjčuje za poplatek vlastní materiál pro členy i nečleny organizace a prezentuje svoji činnost ostatním subjektům formou školení a ukázek. Vedlejším zdrojem příjmů jsou pak sponzorské příspěvky. Sponzorské příspěvky u organizace nejsou stálou položkou příjmů, protože ekonomická situace vměstě Třebíč není pro firmy zrovna příznivá. Firmy a ostatní subjekty podporují více organizace, které jsou viditelnější, i když nemají tu užitnou hodnotu pro společnost jako vodní záchranáři (viz. kapitola č. 7.1.1 Činnost organizace). Mezi příjmy organizace patří: Sponzorský příspěvek Je získáván v průběhu celého roku, kdy jej poskytují firmy z Třebíče a blízkého okolí. Výše sponzorského příspěvku není pevně stanovena. Dotace Praha Na základě zaslání registračního poplatku na Prezidium Praha, koncem každého kalendářního roku, dostává organizace na svoji činnost dotaci. Tato dotace je odvozena od počtu členů v organizaci do věkové kategorie 18-ti let. Grant Každý rok se organizace přihlašuje do grantového systému města Třebíč, v posledních letech se jednalo o granty: rodina a zdraví, ekologická výchova a péče o životní prostředí, na závody, na činnost a prevenci kriminality v podobě vzdělávání široké veřejnosti a úpravy okolí klubovny. 46 Městský úřad Třebíč Od města Třebíč organizace získává každý rok finanční příspěvek na činnost organizace. Město Třebíč organizaci přispívá i minimální výší nájmu za budovu. ČEZ Z nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany organizace dostává každý rok finanční příspěvek s podmínkou využití propagačních materiálůČEZ na akcích organizace. Příspěvky členů organizace Jeden z hlavních příjmů organizace tvořípříspěvky členů. Každý člen organizace platí členský příspěvek jedenkrát ročně vždy na začátku kalendářního roku. Výše členského příspěvku se může členovi organizace snižovat počtem odpracovaných brigádnických hodin pro organizaci. Závody Pořádání závodů vTřebíčí v záchranném sportu s názvem „ O putovní pohár starosty města Třebíče“. Ukázky a školení Organizace se zaměřuje mimo hlídkové činnosti i na ukázky a školení pro školy a organizace. Na ukázkách a školeních organizace prezentuje základy první pomoci, transport postiženého, lanové aktivity, ukázky dopomoci unavenému plavci, ukázky záchrany tonoucího a další. Zápůjčky Organizace půjčuje vlastní materiál členům i nečlenům organizace za poplatek. Poplatek pro člena je opět odvozen od počtu odpracovaných brigádnických hodin pro organizaci. Pro nečlena organizace je cena pevně stanovena v zápůjčním řádu (viz. příloha č.4). Tábor Pro členy i nečleny (děti) organizace je pořádán každoročně tábor s výukou plavání, sebezáchrany a dalších prvků záchrany ostatních osob. 47 ČČK Český červený kříž organizaci přispívá finančními i nefinančními dotacemi, které organizace využívá na vzdělávání a školení. Výdaje Pro činnost a chod organizace musí vodní záchranáři investovat finanční prostředky tzv. výdaje, aby mohli naplňovat své předem stanovené cíle. Mezi výdaji nemusí být jen výdaje určené na zdokonalování činnosti jako jsou např. výdaje na tábor, bazén, výcvik, ale také ostatní výdaje, které jsou nutné k zajištění chodu organizace. Jedná se především o výdaje za: režii, energie a registraci. Provoz vozidel Organizace vlastní jedno vozidlo, které je osvobozeno od placení povinného ručení. Výjimku organizace dostala od Ministerstva vnitra, protože je vozidlo zařazeno do IZS a slouží nejen k transportu osob na ukázky a školení, ale také kúčelům záchrany při živelných a jiných pohromách. Od povinného ručení nejsou osvobozeny vleky pod motorové čluny, ani obytný přívěs, který organizace vlastní. Do výdajů v položce provoz vozidel organizace započítává i pohonné hmoty osobních vozůčlenů organizace, které se využívají výjimečně na převoz materiálu a osob. (např. závody, tábor) Režijní výdaje Mezi režijní výdaje jsou zařazeny např. opravy budovy, materiál potřebný k chodu organizace, který neslouží k činnosti (kancelářské potřeby, materiál na opravu budovy, atd. ). Registrace Všechny místní skupiny se musí každoročně k 1. 1. registrovat na Prezidium v Praze registračním poplatkem ve výši 3000,-Kč. Každého člena Vodní záchranné služby ČČKTřebíč, musí organizace zaregistrovat na prezidiu Vodní záchranné služby v Praze. Částka registrace je pevně stanovená věkem člena VZS ČČK (mládež do 18let – částka 150 Kč za osobu, dospělí 300 Kč za osobu) (viz.příloha č.2 a 3) 48 Bazén Pro rozvoj mládeže a dospělých v záchranném sportu chodí členové organizace trénovat na bazén v Třebíči. Výcvik mládeže a dospělých probíhá po dobu devíti měsíců tj. září – květen. Jedná se o dvě hodiny plavání ve dvou drahách, kdy první hodinu plave mládež a druhou hodinu dospělí. Energie Mezi tyto výdaje patří náklady za elektřinu, plyn a vodu spotřebovanou na základně organizace. Elektřina, plyn i voda jsou výdaje, jejichž spotřeba je závislá od ročního období. Je to proměnlivý výdaj, který je odvislý nejen od národního hospodářství a ceny těchto jednotek, ale také od četnosti návštěv a vykonávané činnosti členů na základně. Výcvik Výdaj organizace, který je určen pro výcvik mládeže a dospělých. Jedná se o tréninky mimo bazén (lezecká stěna, volná voda – lodě,přírodní skály, materiál k výuce první pomoci,…) Lodě Organizace vlastní motorové i nemotorové lodě, k jejich provozu je potřeba pohonné hmoty, náklady na opravu a doplnění lodí o moderní prvky na záchranu. Ve sledovaných letech organizace nakupovala plastové a laminátové lodě a inovovala největší záchranný člun, který vlastní. 49 8.2 Finanční analýza Vodní záchranné služby ČČKTřebíč 8.2.1 Analýza rozvahy Na základě poznatků z rozvahy z let 2007 – 2011 můžeme zjistit, jaký majetek organizace vlastní a zdroje jeho krytí (viz tabulka č.1). Ze sestavené rozvahy je dále vytvořena horizontální a vertikální analýza. v tis.Kč 2007 2008 2009 2010 2011 Aktiva 5 667 5 811 5 654 5 918 5 937 Dlouhodobá aktiva 5 550 5 550 5 550 5 800 5 900 DHM 5 050 5 050 5 050 5 300 5 300 Budovy 500 500 500 500 600 Oběžná aktiva 116,5 260,6 103,5 118 37 Finanční majetek 116,5 260,6 103,5 118 37 Pasiva 5 667 5 811 5 654 5 918 5 937 Vlastní kapitál 5666,6 5810,8 5653,5 5918,2 5 937 Základní kapitál 5 550 5 550 5 550 5 800 5 800 HV z minulých let 51,6 117,9 180,9 103,6 118,3 HV běžného účet období 65 142,9 -77,4 14,6 18,8 Tabulka č.1 Rozvaha za roky 2007 – 2011. Podle účetního výkazu (rozvaha) zvyšovala organizace svůj dlouhodobý majetek a zdroje jeho krytí každý rok od sledovaného roku 2007. V posledních dvou letech tj. 2010 a 2011 organizace navýšila svoje aktiva, v první z výše uvedených roků zakoupila automobil a ve druhém sledovaném roce zvýšila majetek v podobě navýšení hodnoty budovy formou opravy a rekonstrukce. Každý rok si organizace do dalšího roku přenášela finanční majetek v podobě hospodářského výsledku z minulých let. Ve všech sledovaných letech dosáhl hospodářský výsledek hodnotu přes 100 tis. Kč až na první sledovaný rok, kdy si organizace přenesla 51,6 tis. Kč. Částka je složena jak z finančních prostředků na bankovním účtu, který organizace vlastní, tak i z finančních prostředků v pokladně. Ve sledovaných letech organizace hospodařila s kladným zůstatkem kromě roku 2009, kde jak již jsem se zmiňovala v předcházejícím odstavci, organizace koupila automobil. Nákupem vytvořená ztráta se uhradila z finančních 50 prostředků minulých let, proto si organizace nemusela brát úvěr ani jiné půjčky na zaplacení ztráty. Horizontální analýza rozvahy Organizace nemá stabilní rozvahu, proto při porovnání jednotlivých hodnot v časovém horizontu 2007-2011 jsou velké výkyvy jak na straně aktiv, tak na straně pasiv (viz. tabulka č.2). Rozdíly jsou zapříčiněny vložením finančního majetku na činnost a poslední dva roky použití finančního majetku na opravu budovy. 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 Aktiva 123,7% -60,3% 18,5% -66,9% Dlouhodobá aktiva 0,0% 0,0% 4,5% 1,7% DHM 0,0% 0,0% 4,9% 0,0% Budovy 0,0% 0,0% 0,0% 20,0% Oběžná aktiva 123,7% -60,3% 14,0% -68,6% Finanční majetek 123,7% -60,3% 14,0% -68,6% Pasiva 2,5% -2,7% 4,7% 0,3% Vlastní kapitál 2,5% -2,7% 4,7% 0,3% Základní kapitál 0,0% 0,0% 4,5% 0,0% HV z minulých let 128,5% 53,4% -42,7% 14,2% HV běžného účetního období 119,8% -0,4% -118,9% 28,7% Tabulka č. 2 Horizontální analýza aktiv a pasiv za roky 2007 – 2011. Analýza nám odkryla, že rozdíl v letech 2007/2008 byl oproti ostatním letům velmi markantní, organizace měla vysoká aktiva. Oproti tomu roky 2008/2009 a 2010/2011 skončily v minusových hodnotách, což bylo zapříčiněno koupí auta v roce 2009 a zahájení a dokončení rekonstrukce budovy v letech 2010-2011. U pasivních položek je časové zhodnocení jiné než v aktivních až na první sledovaný rok. V pasivech u hospodářského výsledku z minulých let je viditelný pokles až do roků 2009/2010, kdy se hospodářský výsledek ocitl v minusových číslech a v následujícím roku 2010/2011 je zvýšení hospodářského výsledku z minulých let v plusových hodnotách. Z toho je zřejmé, že organizace, i když se v jednom roce dostane do minusových položek je schopná se další rok svým hospodařením opět vrátit do plusových hodnot. U hospodářského výsledku z běžného účetního období je 51 taktéž zřetelné, že v době, kdy organizace nakupovala automobil a začala opravovat budovu, výsledky hospodaření na konci roků byly nižší oproti jiným rokům. Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýzou rozvahy je zkoumán procentuální podíl daných složek aktiv nebo pasiv na celá aktiva nebo pasiva (viz. tabulka č.3). Jelikož organizace nemůže sestavit plnou rozvahu, je sestavená jen částečná rozvaha z informací, které byly organizací poskytnuty. 2007 2008 2009 2010 2011 Aktiva 1 1 1 1 1 Dlouhodobá aktiva 97,9% 95,5% 98,2% 98,0% 99,4% DHM 89,1% 86,9% 89,3% 89,5% 89,3% Budovy 8,8% 8,6% 8,8% 8,4% 10,1% Oběžná aktiva 2,0% 4,5% 1,8% 1,9% 0,6% Finanční majetek 2,0% 4,5% 1,8% 1,9% 0,6% Pasiva 1 1 1 1 1 Vlastní kapitál 1 1 1 1 1 Základní kapitál 97,9% 95,5% 98,2% 98,0% 97,7% HV z minulých let 0,9% 2,0% 3,2% 1,7% 1,9% HV běžného účet období 1,1% 2,5% -1,4% 0,2% 0,3% Tabulka č. 3 Vertikální analýza aktiv a pasiv za roky 2007-2011. Zpředchozí tabulky je zcela zřejmé, že největší podíl na hodnotě celkového majetku organizace v aktivech tvoří dlouhodobý hmotný majetek, je tomu tak ve všech sledovaných letech. Oběžná aktiva jsou za sledované roky téměř vyrovnaná až na rok 2008 a 2011. Rok 2008 mělvětší procentuální poměr na celkových aktivech oproti jiným sledovaným rokům a to zdůvodu získání grantů, dotací a jiných finančních podpor, které organizace nezískává každý rok. Oproti roku 2008 je zase velký rozdíl v procentuálním poměru z celkového objemu aktiv v roce 2011, kdy oběžná aktiva netvoří ani procento. Je to ovlivněno klesajícím počtem členů a jejich činností pro organizaci, dokončováním rekonstrukce budovy a klesajícím počtem vypsaných grantových programů. Na straně pasiv tvoří největší složku základní kapitál, který tvoří každý rok přes 95%. Rok 2007 byl pro organizaci výjimečný oproti dalším sledovaným rokům tím, 52 že hospodářský výsledek z minulých let byl pod jedním procentem. I hospodářský výsledek z běžného účtu dosahoval jednoho procenta, což je oproti roku 2008, poloviční poměr. V roce 2009 byl procentuální podíl pasiv větší oproti jiným rokům v hospodářském výsledku z minulých let, díky kterému byla organizace schopná pokrýt markantní ztrátu v hospodářském výsledku běžného účtu. V roce 2010 a 2011 hospodářský výsledek běžného účetního období nedosáhl ani půl procenta celkových pasiv organizace, což má za následek větší úbytek financí za hospodářské období v podobě nákupu materiálu na činnost a opravě dlouhodobého hmotného materiálu. Celkově tak podle rozvahy můžeme zhodnotit, že organizace má relativně vysoké materiální hodnoty a nižší oběžná aktiva spolu s hospodářským výsledkem. 8.2.2 Analýza výkazů zisku a ztrát V následujících tabulkách jsou souhrnně uspořádány příjmy a výdaje za roky 2007 – 2011. Tyto položky jsou rozděleny na hlavní činnost a vedlejší činnost. Jednotlivé činnosti jsou popsané v kapitole č. 7.1.3 příjmy. 53 Příjmy Rozbor hlavních a vedlejších činností za sledované roky v tisících korunách (viz.tabulka č.4). V tisíc. Kč 2007 2008 2009 2010 2011 Hlavní činnost Prezidium 25,4 29,7 22,7 20,2 0 Měú Třebíč 100 120 145 113,8 134,5 ČEZ 100 0 120 70 73 Příspěvky 40 61,2 61,2 86,7 39,6 Ukázky 7,7 16,8 106,5 67,5 52,2 Zápůjčky 33,4 67,1 24,7 18,5 12 Lodě 60,8 0 0 0 0 Tábor 81 55,9 70,4 110,5 85 Grant Vysočina 26 34,5 62,5 0 0 ČČK 0 10,6 0 0 0 Školení 0 17 0 0 0 Vedlejší činnost Závody 23,7 3,8 0 0 0 Sponzorský příspěvek 50 0 0 0 0 Tabulka č.4Příjmy za roky 2007 – 2011. V prvním řádku ve výsledovce jsou finance od prezidia, které postupně během sledovaných let klesaly, což je zapříčiněno klesajícím počtem členů v organizaci a jak jsem se již zmínila v kapitole příjmy na str. 46, dostává organizace za každého člena dotace. V roce 2011 nedostala organizace podle tabulky příjmů žádné dotace, je to zapříčiněno tím, že prezidium dotace pro organizaci za rok 2011 zaslalo až koncem ledna 2012. Od společnosti ČEZ organizace téměř pravidelně dostávala stejný finanční obnos, s ohledem na provozovanou činnost. V roce 2008 organizace od společnosti ČEZ nezískala žádné dotace, bylo to zapříčiněno tím, že ČEZ poskytla větší dotaci v letech předchozích a následujících. Velmi zásadní pokles finančních prostředků zpříspěvkůčlenů organizace je zapříčiněn úbytkem členů v organizaci. K 1. 1. 2012 bylo v organizaci zaregistrováno 38 členů. To je oproti minulým rokům velký pokles. Před deseti lety bylo v organizaci přihlášeno přes 120 členů. Tento velký úbytek vznikl odstěhováním 54 některých osob za prací mimo Třebíč. Nebo opustili organizaci z důvodu nedostatku času či nenaplnění představ o organizaci. Rok 2009 byl finančně zajímavý v oblasti provozování ukázek, z ohledem na počet aktivních členů, kteří byli schopni přednášet a provádět ukázkovou činnost. Organizace mohla vyhovět skoro všem poptávkám po předvedení ukázky a získat tak další finanční obnos na svoji činnost. Příjmy za lodě jsou uvedeny jen v roce 2007 (ve výčtu sledovaných let) protože při hlídkové činnosti na Dalešické přehradě organizace půjčovala své vlastní lodě pro návštěvníky kempu. V dalších letech majitel kempu sám zajišťuje tuto činnost, proto organizace přestala mít tyto finanční prostředky. Podle získaných dat, je patrné, že organizace v posledních dvou sledovaných letech podala do grantového programu kraje Vysočina žádosti, které nebyly zařazeny do grantového programu. Od Českého červeného kříže organizace získávala částečné příspěvky až do roku 2008. V následujících letech červený kříž začal mít problémy s financováním své činnosti , proto od té doby nemůže přidělit finance vodním záchranářům. Červený kříž napomáhá organizaci bezúplatnou zápůjčkou školícího materiálu např.dětského ambumana, cvičných lékárniček na obvazovou techniku, zapůjčením odborné literatury. Pořádání závodů bylo pro organizaci vždy pocta a čest. Od roku 2009 přestal být zájem o účast na závodech nejen od členů organizace, ale také od členů jiných skupin vodních záchranářů. Ve vedlejších činnostech organizace získala sponzorský příspěvek jen v roce 2007. Příčinou může být nedostatečný zájem o činnost organizace, nekontaktování velkých firem o spolupráci a mnoho dalších aspektů, které ovlivňují absenci sponzorského příspěvku pro organizaci. 55 Horizontální analýza příjmů Z tabulky příjmů byla sestavena horizontální analýza příjmů za sledované roky 2007 -2011, kde je zřetelně vidět, jak organizace získávala příjmy z jednotlivých typů činností během sledovaných let v porovnání s rokem následujícím (viz. tabulka č.5). Činnosti 07/08 08/09 09/10 10/11 Hlavní činnost Prezidium 16,93% -23,26% -10,97% -100% Měú Třebíč 20% 20,83% -21,51% 18,20% ČEZ 100% 0% -41,60% 4,28% Příspěvky 53,01% 0,07% 41,63% -54,30% Ukázky 119,29% 530,97% -36,60% -22,60% Zápůjčky 100,90% -63,13% -25,30% -35,10% Lodě 100% 0% 0% 0% Tábor -30,93% 25,82% 57% -23% Grant Vysočina 32,69% 81,16% -100% 0% ČČK 0% -100% 0% 0% Školení 0% -100% 0% 0% Vedlejší činnost Závody -84% -100% 0% 0% Sponzorský příspěvek -100% 0% 0% 0% Tabulka č. 5 Horizontální analýzy příjmů za roky 2007 – 2011. Z výše uvedené tabulky Horizontální analýzy příjmů jsou znatelné rozdíly příjmů od prezidia, kdy se v posledních sledovaných letech částka snižovala, jak už jsem zmínila, je to z důvodu úbytku členů. Se snížením počtu členů souvisí ipříspěvky, které za poslední rok klesly až o 50%. Upříjmů za ukázky byl nárůst v meziročním porovnání roků 2008/2009, kdy organizace dosáhla procentuální hodnoty 530%, následné roky byl velký pokles až o 560%, což má za následek úbytek členů a tím i snížení počtu ukázek prováděných organizací.. Veškeré hodnoty v tabulce vypovídají o tom, že organizace má každý rok rozdílné příjmy, proto vznikají tak velké finanční skoky. Největší rozdíl je v letech 2009 – 2011. Kdy se většina sledovaných hodnot dostala do minusových procent a nebo téměř nulových procent. 56 Vertikální analýza příjmů Z vertikální analýzy příjmů organizace ve sledovaných letech 2007 – 2008 je zřejmé odkud procentuálně organizace čerpala nejvíc příjmů na svoji činnost (viz. tabulka č.6). Ve všech sledovaných letech není zcela jasný jeden hlavní příjem, vždy organizace měla příjmy téměř vyrovnané ze všech činností. Výhodou tohoto financování je, že když v jednom roce organizace ztratí příjem z jedné činnosti, je schopná využít příjmu z dalších činnosti, aby nemusela chod organizace omezit. V tisíc. Kč 2007 2008 2009 2010 2011 Hlavní činnost Prezidium 4,6% 7,1% 3,7% 4,1% 0,0% Měú Třebíč 18,1% 28,7% 23,6% 23,3% 33,9% ČEZ 18,1% 0,0% 19,6% 14,4% 19,7% Příspěvky 7,2% 14,7% 9,9% 17,8% 9,9% Ukázky 1,4% 4,1% 17,4% 13,8% 13,2% Zápůjčky 6,0% 16,1% 4,0% 3,8% 3,0% Lodě 11,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Tábor 14,7% 13,4% 11,5% 22,6% 21,4% Grant Vysočina 4,7% 8,3% 10,2% 0,0% 0,0% ČČK 0,0% 2,5% 0,0% 0,0% 0,0% Školení 0,0% 4,1% 0,0% 0,0% 0,0% Vedlejší činnost Závody 4,3% 0,9% 0,0% 0,0% 0,0% Sponzorský příspěvek 9,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Tabulka č. 7 Vertikální analýzy příjmů za roky 2007 – 2011. Zpředchozí tabulky příjmů, která je zhodnocena vertikální analýzou je jasné, že organizace nemá jeden hlavní zdroj příjmů. Za každý rok jsou to většinou 2-3 činnosti, které dominují v příjmu financí pro organizaci. V roce 2007 můžeme pokládat za zdroje příjmůČEZ, MěÚTřebíč a zápůjčky lodí. V roce 2008 za tyto hlavní příjmy lze počítat příspěvek z MěÚTřebíč, zápůjčky a příspěvky. V letech 2009 – 2011 jsou hlavní příjmy téměř stejné, jedná se zejména o příspěvek od MěÚ Třebíč, od ČEZu a příjem z ukázek. 57 Výdaje V následujících tabulkách jsou hodnoceny výdaje organizace za sledované roky. V první tabulce je souhrn všech činností, za které má organizace výdaje a musí je hradit ze svých příjmů. Tabulka je rozdělena dle roků a činností, kdy finance jsou v tisících korunách (viz tabulka č.7). V tisíc. Kč 2007 2008 2009 2010 2011 Provoz vozidel 27,6 19,8 312,2 17,6 39 Režijní výdaje 24,4 10,6 131 253,8 66,5 Registrace 10,7 0 10,9 28,5 12 Bazén 75,8 78,4 59,7 62,4 71,4 Energie 44,2 10,9 17,3 25,7 32 Výcvik 134,2 60,3 0 0 0 Lodě 89 38 0 0 0 Tábor 81 55,9 70,4 74,7 85 Pojištění 0 0 7 10 18,5 Soutěže 0 0 52,7 0 0 Ostatní 0 0 28,8 0 52,9 Tabulka č. 7. Výdaje organizace za jednotlivé činnosti za roky 2007 – 2011. Z celkového pohledu na výdaje organizace, zjistíme, že největší položku činí výdaje za bazén. Výdaje dosahovaly částky okolo 60-70tisíc korun ročně. Mezi další výdaje, které každoročně zatěžují organizaci, jsou režijní výdaje a výdaje na provoz vozidel. U provozu vozidel je markantní výdej v roce 2009, kdy organizace koupila automobil a u režijních výdajů jsou velké výdaje v roce 2010, kdy započala rekonstrukce budovy organizace. 58 Horizontální analýzy výdajů V tabulce porovnávám výdaje za činnosti mezi sledovanými roky 2007 – 2011, které organizace musela za uvedené období zaplatit (viz tabulka č.8). Rozdíl mezi jednotlivými lety je z tabulky zřejmý. U některých činností se předpokládá navýšení výdajů za tuto činnost. Činnost 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 Provoz vozidel -28% 1470% -94,4% 121,4% Režijní výdaje -56,4% 1132% 93,7% -73,8% Registrace -100% 100% 161,5% -57,9% Bazén 3,4% -23,8% 4,6% 14,4% Energie -75,2% 58,7% 48,1% 24,8% Výcvik -55% -100% 0% 0% Lodě -57,3% -100% 0% 0% Tábor -31% 25,8% 6,1% 13,8% Pojištění 0% 0% 43,9% 84,2% Soutěže 0% 0% -100% 0% Ostatní 0% 0% -100% 0% Tabulka č. 8 Horizontální analýza výdajů za jednotlivé činnosti za roky 2007 – 2011. Procentuální čísla v celé tabulce vypovídají o skutečnosti, která byla zmíněna vpředchozí tabulce. Vypovídají však také o průměrně stejných výdajích za všechny sledované roky. Výjimky tvoří provoz vozidel, režijní výdaje a registrace. Provoz vozidel při porovnání let 2008 – 2009 vystoupal až na 1470%. Velký vzestup zapříčinila koupě automobilu, zvýšení nákladů na nákup pohonných hmot, jejichž cena v naší republice každý rok vzrůstá a v neposlední řadě i zvýšení pojistného za obytný vůz a vleky pod motorové čluny. Proti tomu pak při porovnání let 2009/2010 je hodnota záporná, protože organizace nemusela vynaložit tolik finančních prostředku jako předchozí rok. Druhou zmiňovanou položkou, kdy se cifra vyhoupla do tisíce procent (1132%) jsou režijní výdaje. V roce 2009 organizace vynaložila finanční prostředky na nákup materiálu a dalších potřeb nutných k rekonstrukci budovy. 59 Vertikální analýza výdajů Procentuální zjištění nejvíce zatěžovaných výdajů pro organizaci ve sledovaných letech. Organizace byla ve všech sledovaných letech téměř výdajově vyrovnaná (viz. tabulka č.9). V tisíc. Kč 2007 2008 2009 2010 2011 Provoz vozidel 5,7% 7,2% 45,2% 3,7% 10,3% Režijní výdaje 5,0% 3,8% 18,9% 53,6% 17,6% Registrace 2,2% 0,0% 1,6% 6,3% 3,2% Bazén 15,6% 28,6% 8,6% 13,2% 18,9% Energie 9,0% 3,9% 2,5% 5,4% 8,5% Výcvik 27,5% 21,9% 0,0% 0,0% 0,0% Lodě 18,3% 13,8% 0,0% 0,0% 0,0% Tábor 16,6% 20,4% 10,2% 15,8% 22,5% Pojištění 0,0% 0,0% 1,0% 2,1% 4,9% Soutěže 0,0% 0,0% 7,6% 0,0% 0,0% Ostatní 0,0% 0,0% 4,2% 0,0% 14,0% Tabulka č. 9 Vertikální analýza výdajů za roky 2007-2011. Zpředchozí tabulky Vertikální analýzy výdajů je zřejmé, že organizace nemá, až na výjimku v letech 2009 a 2010, jeden prioritní výdaj a následně pak drobné výdaje, ale výdaje jsou rovnoměrně rozložené do všech činností organizace. V roce 2009 byl hlavním výdajem výdaj za provoz vozidel, ostatní výdaje za činnost jsou oproti provozu vozidla jen drobné finanční částky. V roce 2010 tvořily režijní výdaje 53,6 %, jak již jsem uvedla, způsobily to výdaje za nákup materiálu na opravu budovy. 8.2.3 Hospodářský výsledek Za jednotlivé činnosti ve sledovaných letech, jsou z celkových příjmů a výdajů organizace sestaveny pro větší přehlednost grafy. Každý sledovaný rok, je zvlášť vložen do grafického znázornění spolu s celkovými příjmy a výdaji za rok a činnosti v daném roce. 60 Příjmy a výdaje za rok 2007 (viz.graf č.5) Příjmy a výdaje za rok 2007 0 100000 200000 300000 400000 500000 600000 Penize Příjmy 369052 7700 33436 60897 81000 552085 Výdaje 285254 7014 24752 89065 81000 487085 Výcvik Ukázky Zápůjčky LoděTábor Celkem Graf č.5Příjmy a výdaje za rok 2007. Podle grafického znázornění vynaložila organizace největší příjmy i výdaje za výcvik. Druhou položkou byly příjmy a výdaje za tábor, který je podle grafu i čísel roven nule (příjmy a výdaje se rovnají nule). Třetí v žebříčku činností jsou výdaje apříjmy za lodě, v tomto případě měla organizace větší výdaje než příjmy. Ale tyto výdaje byly pokryty z prostředků na výcvik. 61 Příjmy a výdaje za kalendářní rok 2008 (viz graf č.6). Příjmy a výdaje za rok 2008 0 50000 100000 150000 200000 250000 300000 350000 400000 450000 Peníze Příjmy 239501 16885 67194 37685 417215 Výdaje 139875 17000 23399 38012 274236 Výcvik Ukázky Zápůjčky LoděCelkem Graf č.6Příjmy a výdaje za rok 2008. V roce 2008 má organizace největší příjmy za výcvik a také i největší výdaje za tuto činnost. Druhou činností organizace, kdy příjmy jsou vyšší, jsou zápůjčky. Výdaje v této činnosti jsou nižší. Třetí položkou jsou lodě, kdy příjmy a výdaje jsou téměř vyrovnané. Příjmy a výdaje za kalendářní rok 2009 (viz graf č.7). Příjmy a výdaje za rok 2009 0 200000 400000 600000 800000 Peníze Příjmy 369122 106540 24722 42414 70400 613248 Výdaje 421723 121722 28302 48458 70400 690605 Výcvik Ukázky Zápůjčky LoděTábor Celkem Graf č.7Příjmy a výdaje za rok 2009. Ve sledovaném roce 2009 měla organizace celkově vyšší výdaje než příjmy, je tomu tak i u činnosti výcvik, která je nejvyšší výdajovou i příjmovou položkou tohoto 62 roku. Druhou nejvyšší výdajovou i příjmovou činností jsou příjmy a výdaje za ukázky. Příjmy a výdaje za kalendářní rok 2010 (viz. graf č.8). Příjmy a výdaje za rok 2010 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 Peníze Příjmy 291 097 67503 18500 110530 487630 Výdaje 279820 64888 17783 110530 473021 Výcvik Ukázky Zápůjčky Tábor Celkem Graf č.8Příjmy a výdaje za rok 2010. Podle grafického znázornění měla opět organizace vyšší příjmy i výdaje za činnost výcvik. Rozdíl mezi příjmy a výdaji v této činnosti nedosáhl velkého finančního rozdílu. Druhou položkou příjmů a výdajů, která ovlivnila hospodaření v roce 2010 byly ukázky, kdy příjmy a výdaje se téměř rovnaly. Z celkového porovnání příjmů a výdajů je zcela patrno, že přebytek je téměř nulový. Příjmy a výdaje za kalendářní rok 2011(viz.tabulka č.9). Příjmy a výdaje za rok 2011 0 100000 200000 300000 400000 500000 Peníze Příjmy 247295 52241 12000 85050 396586 Výdaje 232318 49077 11274 85050 377719 Výcvik Ukázky Zápůjčky Tábor Celkem Graf č.9Příjmy a výdaje za rok 2011. 63 Také v posledním sledovaném roce byl rozdíl mezi celkovými příjmy a výdaji nepatrný. První položkou jsou příjmy a výdaje za výcvik, druhou tvořípříjmy a výdaje za tábor a teprve na třetí místě jsou příjmy a výdaje za ukázky. Celkové hodnocení příjmů a výdajů Celkové zhodnocení příjmů a výdajů je vloženo do následující tabulky, pro zjištění stavu přebytku či ztráty za sledované roky. Čísla v následující tabulce jsou uvedena v korunách (viz tabulka č.10). 2007 2008 2009 2010 2011 Příjmy 552085 417215 613248 487630 396586 Výdaje 487 085 274236 690605 473021 377719 Hospodářský výsledek 65000 142 979 -77357 14609 18867 Tabulka č. 10 Hospodaření ve sledovaných letech 2007-2011. Hospodaření organizace za pět sledovaných let bylo částečně vyrovnané. Ve všech uvedených letech kromě roku 2009, dosáhla organizace přebytku. V roce 2009 se tak nestalo z důvodu nákupu „nového“ automobilu., jak již jsem zmínila v bodě zhodnocení výdajů. Markantní zvýšení hospodářského výsledku dosáhla organizace v roce 2008, protože v letních měsících zapůjčovala na nedaleké přehradě své lodě. Hospodaření v letech 2010-2011 vytváří pro organizaci vyrovnané roky, protože dosahovala hospodářského výsledku v podobě přebytku. 8.2.4 Analýza poměrových ukazatelů Na základě zjištěných výsledků hospodaření, rozvahy a výkazu zisku a ztrát je organizace hodnocena i z pohledu poměrových ukazatelů. Pro sledovanou organizaci byly poměrové ukazatele zkrácené na následující podobu, protože hodnocená organizace nedodala ukazatele jako jsou pohledávky a závazky, které slouží k zjištění poměrových ukazatelů jako je například běžná likvidita (viz. tabulka č.11). 64 Pro hodnocení jsem použila: · Rentabilitu celkového kapitálu (ROA) · Rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) Poměrový ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011 ROA 1,15% 2,46% -1,37% 0,25% 0,32% ROE 1,15% 2,46% -1,37% 0,25% 0,32% Tabulka č. 11 Poměrové ukazatelé za rok 2007 -2011 Organizace využívá jen vlastního kapitálu, proto se rentabilita celkového i vlastního kapitálu rovná. Podle zjištěných výsledků můžeme zhodnotit, že organizaci se ve sledovaných letech snižovala výnosnost. Celková aktiva během sledovaných let rostla, ale hospodářský výsledek ve sledovaných letech klesal. 65 9 NÁVRH NA ZLEPŠENÍ HOSPODAŘENÍ ORGANIZACE DO DALŠÍCH LET Podle souhrnných dat, které jsem zpracovala z přehledů výdajů apříjmů za posledních pět let můžeme vyhodnotit největší finanční zátěž pro organizaci amůžeme tak nalézt opatření pro zlepšení financování v organizaci. 9.1 Úspory v oblasti výdajů Z porovnání všech výdajů jednotlivých položek za pět let je zřejmé, že se organizace musí zaměřit na úsporu režijních výdajů, výdajů spojených s provozem vozidla, výdajů za pořádání tábora a výdajů za bazénu. Kromě položky tábor, která byla za všechny sledované roky s nulovým přebytkem, tak u ostatních výdajů navrhnu opatření, která by je mohla snížit. Návrhy na úsporná opatření: 1. Režijní výdaje 2. Provoz vozidla 3. Tábor 4. Bazén Ad.1 Návrhy na snížení režijních výdajů: 1. Zateplení budovy organizace 2. Provedení rozvodů vody 3. Zajištění tepelného čidla na dálkové ovládání topení 4. Zajištění vhodnějšího uskladnění materiálu, tím zmenšení vytápěných prostor 5. Nová vrata do velké garáže = izolace Všechny uvedené body budou na počátku další let režijní výdajovou položkou, která se v průběhu dalších let stane položkou úspornou. Plnění prvních čtyř bodů bylo zahájeno přestavbou v roce 2009. V tomto roce byly režijní náklady zřetelně vyšší než v letech předchozích. Výše uvedené stavební úpravy jsou stále uváděny, protože návratnost této investice ještě nebyla započatá. 66 Zateplení budovy MS VZS ČČKTřebíč vlastní zděnou budovu, ve které jsou dvě garáže a klubovna se sociálním zázemím Při koupi budovy byla v dezolátním stavu. Organizace postupně začala budovu opravovat tak, aby finance vynaložené na režijní náklady byly, co nejmenší. V roce 2010 započala, organizace se zateplováním budovy, jak jsem již zmínila a v roce 2011 pokračovala s touto prací. V letošním roce začíná první rok, kdy je budova odizolovaná a zateplená. První bod mých návrhů by měl být znát v úspoře režijních výdajů v roce 2012. Rozvod vody Jak již jsem se zmínila, budova je stará a dříve byla využívána jako velká garáž. Organizace si ji, začala sama přestavovat na klubovnu, která slouží jako školící centrum, sklad a garáže. V roce 2010 se organizace rozhodla vybudovat sociálního zázemí (sprchový kout, záchod a kuchyňku). Do roku 2010 nebyla do budovy zavedená voda a tedy ani záchod, i když měl odpady, nemohl být plně využíván. V roce 2012 by měly být úpravy sociálního zázemí hotové a tento kout se sociálním zázemím, by měl být plně funkční. Na první pohled se zdá, že přívod vody bude další výdajovou položkou, ale díky této přestavbě by mohlo být část klubovny používáno i pro školení dalších organizaci, tím získávání dalších finančních prostředků. Tepelné čidlo na dálkové ovládání Uvnitř budovy se topilo v kamnech na pevná paliva. V roce 2009 se v rámci stavebních úprav vybudovalo ústřední topení na plyn. V zázemí se instalovalo čidlo na ovládání plynového kotle. Bohužel se toto čidlo musí manuálně nastavovat, takže když je potřeba být v klubovně, je tam zima, protože nikdo dopředu nezatopil. A nebo se zapomene vypnout a kotel topí, i když v klubovně nikdo není. Proto navrhuji změnu teplotního čidla na čidlo na dálkové ovládání. Přístup k dálkovému ovládání by měli 2-3 osoby z představenstva, které by před příchodem do budovy přes mobilní telefony zapnuly topení. Tak by budova nemusela být nekoordinovaně vytápěna a mohly by se uspořit náklady na energii. 67 Prostor pro sušení materiálu a inovace v klubovně Organizace dosud dostatečně nezačala pracovat na rozdělení úložného prostoru jen pro materiál a prostoru pro schůzky a školení. V zázemí, kde je topení, se nyní suší mokré vesty, neopreny a případně i lana, tedy vzniká zde vlhkost a tím, další případné výdaje na opravu a nápravu způsobených škod. Navrhuji, aby byl vytvořen prostor na sušení mokrého materiálu. Tento prostor by byl ohraničen sádrokartonovou zdí, byl by tam odtokový kanálek, větrání, topení, sušáky na boty a kovová příčka na pověšení a sušení mokrých neoprenůči namotaných lan. V budově bylo částečně vytvořeno zázemí pomocí vystavěné koupelny s toaletou a kuchyňky. Myslím si, že nové vybavení prostoru klubovny by dokázalo obohatit a přivést organizaci k dalším financím. Navrhuji vyměnit staré dřevěné lavice za židle a lavice, které by se daly rychle složit a přemístit, dále podobně funkční stoly a v neposlední řadě novou podlaha. Bohužel, i podlahou uniká tepelná energie. Podlaha byla vytvořena z dřevěných prken jako provizorní možnost při nedostatku financí před třinácti lety. Nyní díky sušení mokrého materiálu (neopreny, vodácké vesty, lana) a špatné izolaci se dřevo zkroutilo a mezerami uniká teplo ven. Ad. 2 Druhým největším výdajem je výdaj na provoz vozidla. Což bylo zapříčiněno koupi „nového“ automobilu v roce 2009. Organizace během let 2010 až 2011 částečně i v roce 2012 vybavuje tento vůz i dalšími prostředky pro transport, reklamu a záchranu. Jsou to např.: zahrádka na střechu vozidla, reklamní potisk vozidla, který slouží k propagaci vlastní organizace, vybavení vozidla prostředky k záchraně osob z vody. Můžeme tedy konstatovat, že tato položka není natolik zatěžujícím prvkem. Samozřejmě jsou zde rezervy, které můžeme omezit v podobě snížení určitých výdajů spojených s provozem vozidla. Návrhy na snížení výdajů na provoz vozidla 1. omezit zbytečné jízdy 2. pověřit jednu osobu správou vozidla 68 Ad.3 Položku tábor, nemůžeme hodnotit jako zatěžující výdajový prvek, protože výše příjmů i výše výdajů je stejná. V tomto boděčinnosti jsou příjmy a výdaje vyrovnané a dosahují nulového přebytku nebo ztráty. Návrh na snížení výdajů na tábor Návrh na snížení výdajů na tábor není pro organizaci podstatný, protože v této položce se musí hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Ad.4 Členové organizace chodí již od otevření krytého plaveckého bazénu v Třebíči trénovat na tento bazén. Bazén postupem času prochází částečnými rekonstrukcemi a s nimi se zvyšuje i nájem za dráhy. Před deseti lety jsme na tomto bazénu pomáhali držet hlídkovou činnost (členové organizace zde pracovali jako plavčíci), proto nám majitel udělal slevu na pronájem drah. V této době měla organizace pronajatý celý bazén na jednu hodinu každou sobotu. Před pěti lety musela organizace omezit množství pronajatých drah kvůli jiné organizaci. Změnil se i den plavání ze soboty na všední dny. Členové organizace začali chodit 2x týdně plavat, a to pondělí a pátek dvě dráhy na dvě hodiny. První hodinu plave mládež a vede je jeden z dospělých členů podle vytvořeného tréninkového plánu, druhou hodinu plavou dospělí, trénují se sami. S majitelem bazénu se organizace snažila několikrát domluvit na podobných podmínkách jako před deseti lety. Nabízeli, že někteříz členů budou zastřešovat hlídkovou činnost na bazénu, a organizace by mohla mít slevu na pronájem drah. Bohužel tato nabídka nebyla přijata. Návrhy na snížení výdajů na bazén: 1. Jiné časové rozvržení plavání a snížení počtu pronajatých hodin 2. V letních měsících upřednostnit plavání ve volné vodě Jiné časové rozvržení plavání Jiné časové rozvržení a zkrácení počtu hodin plavání, by napomohlo ke snížení výdajů za bazén i v případě využívání jen krytého plaveckého bazénu. 69 Navrhované opatření při snížení počtu drah: Porovnání aktuálního tréninkového plánu pro členy, s navrhovaným rozložením počtu drah a hodin do většího počtu dnů (viz tabulka č.12). Dny v týdnu/ roky Po Út St Čt Pá rok 2011 1dráha /2hodiny x x x 2dráhy/2hodiny návrh na rok 2012 září 1dráha /1hodina x 1dráha/2hodiny x 1dráha /1hodina Tabulka č. 12 Návrh opatření na snížení počtu drah. Návrh spočívá především ve zkrácení počtu hodin a drah v tréninkovém dnu a navýšení dalšího tréninkového dne. Finanční stránka nákladů na bazén Vycházíme z částky 351 Kč/ dráha/hodina a počtu drah z aktuálního systému a navrhovaného sytému (viz tabulka č.13). 12 měsíců 10 měsíců 9 měsíců 20drah/měsíc (v roce 2011) 84 240 Kč 70 200 Kč 63 180 Kč 16 drah/měsíc (v roce 2012 od září) 67 392 Kč 56 160 Kč 50 544 Kč Rozdíl (úspora) 16 848 Kč 14 040 Kč 12 636 Kč Tabulka č. 13 Návrh na úsporu financí za pronájem drah na bazénu V tabulce se především zaměříme na finanční výdaje za devětměsíců docházky na bazén, protože organizace nechodí plavat celoročně.Během letních měsíců je výcvik zrušen a nahrazen jedním letním táborem a hlídkovou činností na přehradě. Částky jsou vypočítané bez předpokladu zrušení plavání z důvodu: svátků, závodů, sanitárního dne či jiných událostí. Je tedy zcela zřetelné, že navrhovaný model tréninku je úspornější a to o 12 636 Kč za rok. Plavání ve volné vodě Výcvik ve volné vodě v letních měsících by pomohl v dětech rozvinout vztah kpřírodě a odstranit strach z pohybu ve volné vodě, ale také by ušetřil finanční náklady organizace viz. předchozí bod, kdy jsem navrhla návštěvu bazénu na využití tréninku jen 9 měsíců v roce. 70 Na okraji města Třebíč je několik rybníků, kde by se mohlo trénovat. Na jednom z nich se před lety trénovalo plavání a také záchrana tonoucích pomocí plavidel. U tohoto rybníku má organizace i mobilní buňku, kde může mít uskladněné záchranné pomůcky na výcvik a tato buňka může sloužit jako zázemí pro mládež. Tento rybník je dostatečně velký a tak, by výcvik zde byl vhodný a účinný. Ad. 5 Navrhuji výměnu vrat do velké garáže. Nová vrata by v zimě lépe izolovala a sousedící část klubovny by nemusela promrzat. V současné době tam jsou vrata plechová, která nedostatečně těsní a nedostatečně izolují, díky tomu v zimě uniká z budovy teplo. 9.2 Zvýšení finančních prostředků v oblasti příjmů Navrhované činnosti, kde je možno zajistit další zdroj příjmu: 1. Městský úřad Třebíč 2. ČEZ (české energetické závody) 3. Závody 4. Ukázky 5. Zápůjčky 6. Granty z Kraje Vysočiny Jak už bylo výše řečeno a znázorněno v grafech, organizace není ztrátová, a tak by mohla pokračovat ve stejných principech a metodách jako doposud. Příjem není dostačují na to, aby organizace mohla nabídnout novým členům zajímavé podmínky apřínosné (lákavé) nabídky. Proto bych chtěla navrhnout následující body, jak zlepšit příjmy organizace bez zbytečných dalších výdajů. 71 Ad1. Městský úřad Třebíč vypisuje každý rok granty, kterých se organizace zúčastňuje. Organizace se zaměřuje pouze na granty městské a případněčástečně krajské. Protože je tato organizace nestátní nezisková, ale hlavně je to občanské sdružení, všichni členové organizace vykonávají práci pro organizaci zadarmo tzv. dobrovolnicky. Proto každý projekt, grant, kterého se organizace zúčastní je časově i psychicky náročný pro ekonomku, která vypisuje žádosti a zpracovává vyhodnocení grantu. Organizace ročně vypisuje 4 až 5 žádostí o grant a město odsouhlasí 1 až 2 granty. Město Třebíč se zaměřilo více na ostatní sporty jako je hokej, fotbal a baseball. Ostatní organizace zajímající se o všestranné využití volného času mládeže mají v rámci grantů od města nižší finanční příjem. Při hledání možností, jak zvýšit příjem z grantů a dotací, jsem zjistila, že organizace nevyužívá grantů státních či evropských a přitom každý rok Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) vypisuje programy státní podpory. Pro rok 2011 až 2015 je vypsaný program : „Programy státní podpory práce sdětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015“. Tohoto programu by se organizace mohla zúčastnit a zaujmout, tak díky dalším financím širokou veřejnost ve městě Třebíč a okolí. Samozřejmě mé doporučení se vztahuje i na vytrvání v podávání grantů ve stávajících oblastech. Ad.2 Nedaleko Třebíče je Jaderná elektrárna Dukovany, která patří do skupiny ČEZ (České energetické závody), tato společnost na základě předložené žádosti přiděluje organizaci finanční příspěvek za uvedenou reklamu a propagace této společnosti na akcích pořádaných organizací. V této oblasti bych organizaci navrhla zvýšit reklamní podporu skupiny ČEZ umístěním loga ČEZ na oblečení členů organizace. Ad.3 Podle finančních uzávěrek na konci jednotlivých roků bylo zjištěno, že závody se naposledy konaly v roce 2008. Od té doby už organizace závody nepořádala. Dříve se organizace účastnila i závodů v jiných organizacích. Členové organizace jezdili na 72 Mistrovství republiky v záchranném sportu, kde několikrát za sebou obsadili: v mužích první místo a v ženách se umísťovali taktéž na stupni vítězů. V mládežnických kategoriích nikdy členové neskončili hůř než na třetím místě, proto je velká škoda, že nynější mládež nemá o závodní činnost zájem. Velký vliv na účast na závodech mají i finanční náklady (startovné, ubytování, cestovné). Při výcviku mládeže na bazénu se organizace snažila mládež motivovat k závodní činnosti, ale bohužel mládež v tom nevidí přínos pro svoji osobu. Přitom právě závody jsou pro mladé lidi určitým prvkem zařazení se do společnosti, porovnání svých dovedností s ostatními a v neposlední řadě i poznávání ostatních měst. Motivací mládeže by mohlo být uspořádání závodů na „domácí půdě“ , tak jak to bývalo v minulosti. Závody, které se v Třebíči konaly, se jmenovaly „ O putovní pohár starosty města Třebíče“ . Byly zaměřeny na soutěže dospělých a soutěžilo se na volné vodě. Pro mládež byly v Třebíči uspořádány první dva ročníky Mistrovství mládeže na volné vodě. Tyto závody byly později přesunuty do Čech. Mládež by mohla začít závodit „doma“ a posléze jezdit i na ostatní závody. Jediné negativum, které by mohlo nastat, je, že o závody nebudou mít zájem družstva z ostatních organizací a tak by pořádat závody nemělo smysl. Ad.4 Ukázková činnost organizace byla v letech 2009-2010 velmi rozšířeným druhem příjmu, bylo to umožněno tím, že členové organizace studující na vysokých školách měli čas a možnost jezdit po ukázkách. Proto během jednoho dne mohly být uskutečněny dvě ukázky současně a organizace, tak měla vyšší příjem z této činnosti. Přiklad č. 1: Školení první pomoci pro SŠ v Třebíči dojezdová vzdálenost 3km, 45minut školení, 1 školící osoba, 30 žáků, téma: první pomoc-resuscitace. Porovnání a návrh cen na školení viz. příklad č. 1 (viz tabulka č.14). 1školitel/1hodina/ Kč 3 km/Kč Celkem Aktuální cena 100 Kč 30 Kč 130 Kč Navrhovaná cena 150 Kč 45 Kč 195 Kč Rozdíl 50 Kč 15 Kč 65 Kč Tabulka č. 15 Návrh na zvýšení ceny školení na příkladu č. 1. 73 Z tabulky je vidět, že navrhované zvýšení cen, není tak vysoké, ale na druhou stranu, organizaci přinese vyšší finanční příjem. Zvýšit částku za školitele o víc nelze, protože region Třebíč je relativně chudý a při vyšších cenách, by si tyto služby (ukázky, školení) mohla dovolit jen málo která organizace. Příklad 2 : Lanové aktivity pro SŠ na okraji Třebíče ve vzdálenosti 4km, 1hodina aktivit, 2 školící osoby, 15 žáků, téma: nízké lanové aktivity. Porovnání a návrh cen na školení viz. příklad č. 2 (viz tabulka č.15). 2 školitelé /1hodina/ Kč 4km / Kč Celkem Aktuální cena 300 Kč 40 Kč 340 Kč Navrhovaná cena 500 Kč 60 Kč 560 Kč Rozdíl 200 Kč 20 Kč 220 Kč Tabulka č. 15 Porovnání a návrh cen na školení viz. příklad č. 2. Navrhované zvýšení je rozdílné oproti aktuální ceně jen o 220 Kč, ale jak už jsem zmínila v příkladu č.1, kdyby si organizace stanovila vyšší ceny, nemusela by s touto cenou v regionu Třebíč uspět. Nyní je v organizaci 38 členů z toho 8 osob do 14-ti let, 2 osoby do 18-ti let a 28 osob starších 18-ti let. Samotné ukázky může provádět max. 10 členů organizace. Při srovnání pohledu dobrovolnictví s Německem, je průměrný věk dobrovolníků vNěmecku 37,4 roků,vtřebíčské organizaci to je 30,1%. V Německu je brán tento průměr celkově ve všech dobrovolnických organizacích. V této situaci, kdy chybí mladí členové, bych navrhla udělat nábor nových členů. Chybí propagace organizace pomocí náboru na základní a středních školách, kterých je v Třebíči osmnáct. Na všech těchto školách jsou potenciální noví členové organizace. Do základních škol a středních škol bych přišla s návrhem bezplatného školení první pomoci pro všechny třídy, se zaměřením podle věku dětí, v hodinách přírodovědy (biologie) zároveň by se dětem předala stručná brožurka o tom, čím se organizace zabývá. Odkaz na webové stránky, kde najdou organizaci a kdy se mohou přijít zapojit. Dále bych investovala do upomínkových předmětů, na kterých by byly webové stránky a na druhé straně logo. U starších studentů na středních školách bych 74 předávala resuscitační roušku složenou do malého balíčku. U mladších dětí, bych předávala malé taštičky či propisky s logem organizace. VTřebíči je jedna vysoká škola, kde bylo možno také zajít s myšlenkou náboru nových členů pro organizaci. Do finanční položky ukázky bych ještě navrhla: 1. školení pro školy – ukázky první pomoci 2. školení pro firmy první pomoc – ve firmách by zaměstnanci měli dostávat školení o první pomoci, a proto by organizace mohla využít této příležitosti a poskytovat školení první pomoci. 3. teambuilding školy a firmy – teambuliding akce pro školy a firmy zaměřené na lezení ze skal, ovládání plavidel, vodní atrakce a další sportovní vyžití 4. výuka plavání pro začátečníky – vypsání kurzu pro začátečníky – výuka plavání pro děti i dospělé. 5. rozšířit záchranný sport do hodin TV na základní školy – v rámci hodiny TV na základní škole by se děti učily sebezáchranu na bazénu. Ad. 5 V roce 2008 organizace měla největší finanční příjem za zápůjčky, konkrétně způjčování lodí na přehradě pro návštěvníky autokempu. Od té doby jsou finanční prostředky za zápůjčkyjen za půjčení materiálu pro členy organizace. Návrhem pro organizaci je zapůjčování materiálů i pro nečleny organizace, a to v podobě vyvěšení zápůjčního řádu na webových stránkách organizace a vystavení nabídky na nástěnkách organizace. Ad. 6. Za vypsání grantů na Kraj Vysočina, kraj uznal organizaci granty v letech 2007 – 2009. Od roku 2010 nezískala organizace žádný grant z Kraje Vysočina na podporu financování. Pro rok 2012 Kraj Vysočina vypsal program: „Volný čas 2012“, kterého by se organizace mohla příští rok zúčastnit, tento program byl poprvé vypsán roku 2010 jako program státní podpory práce s dětmi a mládeží pro NNO a následně roku 2011 vypsán jako program pro volný čas. 75 Neekonomický návrh podpory VZS ČČKTřebíč Vpředchozích kapitolách jsem navrhovala finanční podobu pro zlepšení činnosti organizace. Kromě finanční stránky je i zapotřebí změnit propagaci organizace. Největší propagace v dnešní době je na internetu. Organizace vlastní webové stránky, které jsou nyní již zastaralé a nepřehledné. Navrhla bych jejich renovaci, novelizaci, zajímavější a přehlednější řešení struktury. Organizace má i špatnou reklamu na budově, kde sídlí. Kromě reklamy ČEZ není budova označená, že patří Vodním záchranářům jako např.: vývěsní nástěnka s informacemi o činnosti organizace, program činností na daný rok, kontakt a další.. Navrhuji na plechová vrata nakreslit či jinak transparovat barevně všechny činnosti, které organizace nabízí. Návrhy na umístění reklamy na budovu jsou z důvodu lokality, ve které se budova nachází, velmi zajímavé, protože nedaleko budovy je parkoviště pro návštěvníky letního koupaliště. V letních měsících je tu velká fluktace osob. Reklama na budově by mohla kromě propagace mít i stránku náborovou. 76 10 DISKUZE Z finanční analýzy vyplynulo, že organizace měla za všechny sledované roky kladný hospodářský výsledek až na rok 2009, kdy byla ztrátová. Tuto ztrátu organizace byla schopna pokrýt příjmy z minulých let. Organizaci bylo předloženo několik úsporných návrhů a dále možnosti dalších příjmů. Organizaci bylo mimo jiné navrženo, aby udělala náborovou kampaň a získala tak nové členy. Momentálně je v organizace jen 38 členů, což je nedostačující počet pro činnost, kterou organizace může či by měla vykonávat ve svém regionu a v kraji. V Kraji Vysočina pracuje jediná organizace Vodní záchranné služby ČČKv Třebíči. Další nejbližší vodní záchranáři jsou v Brně, Soběslavi, Chrudimi nebo v Břeclavi. Proto třebíčští záchranáři mohou pokrýt svou činností velké území a stáhnout tak do organizace velké množství nových i „starých“ členů. V Kraji Vysočina dříve působily i další organizace např. v Moravských Budějovicích, Novém městě na Moravě a v Pelhřimově. Všechny dříve působící organizace museli v kraji skončit, kvůli nedostatkům finančních zdrojů. Nejpodstatnější pro organizaci v takovéto situaci je, nábor nových členů pro možnost, vytváření rozsáhlejšího programu pro veřejnost a možnosti získávání další finančních prostředků. Dále bylo navrženo rozšíření činnosti i na team buildingové akce, jejichž pořádání je momentálně v organizaci závislé na počtu členů a jejich věku. Věkové složení organizace je v současné době následující: mládež do patnácti let, dospělí od 24let do 32let a pak už jen dospělí ve věku 50 až 60let. V organizaci je tedy generační pauza, jednak mezi mládeží a také mezi dospělými, která by se náborem měla doplnit. Pro organizaci byly navrženy i úpravy a opravy klubovny, které povedou k úsporám nákladů především na energii (topení). Které momentálně v zimním období trápí organizaci, když se schází v klubovně například na představenstvo, valnou hromadu nebo na školení. V navrhovaných opravách pro organizaci je i vybudování uzavřené místnosti pro sušení materiálu, který byl použit k výcviku nebo k záchraně ve vodě. Nyní tento materiál organizace suší v klubovně, která k tomu není přizpůsobena. Navrhovaná místnost by mohla být menších rozměrů tak, aby tam bylo možno sušit mokré lana, sedací úvazky a další potřebný materiál z ukázek nebo neopreny s vybavením potřebným pro dvě osoby na potápění. Další úspory byly navrženy úpravou výcviku na místním bazénu, v jiném rozvržení plaveckých hodin. Členové už rok trénují plavání podle tréninkového 77 plánu, který zvýšil jejich plavecké dovednosti a výkonnost. Díky navrhovanému rozložení hodin se členové budou moci více věnovat zdokonalování plaveckých způsobů. Pro organizaci by měl být i velkým přínosem návrh na vypsání dvou grantů, kterých se organizace nezúčastňuje. Jedná se o grant Ministerstva školství a mládeže atělovýchovy a druhý grant vypisuje Kraj Vysočina. Oba granty by měli sloužit na podporu činnosti organizací pro činnosti s mládeží. Myslím si, že když organizace bude disponovat dostatečným množstvím finančních prostředků pro činnost s mládeží, bude moct být práce s mládeží rozmanitější, a tím i proně zajímavější a přitažlivější. 78 11 ZÁVĚR V této diplomové práci jsou nastíněny typy organizací, které jsou součástí neziskových organizací, do kterých patří občanská sdružení. Předmětem zkoumání byla finanční analýza občanského sdružení Místní skupiny Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Třebíč, zaměřená na ekonomické hospodaření organizace v letech 2007 – 2011. Ve všech sledovaných letech se organizaci podařilo vytvořit hospodářský výsledek v podobě přebytku kromě roku 2009, kdy organizace dosáhla záporného hospodářského výsledku a to částkou 77 357 Kč. V následujícím roce, tj. v roce 2010 organizace dosáhla kladného hospodářského výsledku 18 867 Kč. V roce 2011 už byl opět pokles hospodářského výsledku na částku 14 609 Kč. K největším výdajům v celém sledovaném období let 2007 – 2011 patřily režijní výdaje a výdaje na provoz vozidel. Režijní výdaje se tak v roce 2010 dostaly na 53,6% celkových výdajů v daném roce. Provoz vozidel byl dalším hlavním výdajem, v roce 2011 dosáhly výdaje 45,2% celkových výdajů. Největší příjmy organizace jsou od Městského úřadu vTřebíči a od České energetické společnosti. V roce 2011 organizace měla největší procentuální podíl na celkových příjmech od Městského úřadu v Třebíči a to 33,9% a od ČEZ 19,7%. Rok 2011 byl jediný, kdy dva příjmy byly tak velké, že společně tvořili více jak 50% celkových příjmů organizace. V ostatních letech je poměr jednotlivých příjmů rovnoměrný. Na základě analýz byly organizaci předloženy návrhy hospodaření v dalších letech, pro zlepšení hospodaření beze ztrát a návrhy k efektivnějšímu financování a k získání kladného hospodářského výsledku v každém roce. 79 12 SOUHRN V České republice je k březnu roku 2011 zaregistrováno přes 72 tisíc občanských sdružení, které mají jedno společné a to, že trpí nedostatkem financí pro svoji činnost. Převážná část občanských sdružení se zabývá sportovní činností nebo dalšími volnočasovými aktivitami mládeže. Všechny tyto organizace díky nedostatku finančních prostředků omezují svoji práci a nemohou tak plnohodnotně vykonávat činnost, pro kterou byly vytvořeny. Tento nedostatek má vliv i na tělesnou kulturu občanů v České Republice. Především u občanských sdružení přestává fungovat dobrovolnictví, které je tak důležité pro tento typ neziskových organizací. Cílem práce proto bylo zhodnotit ekonomický stav organizace Místní skupiny Vodní záchranné služby Třebíč za pět posledních let a ze získaných finančních analýz zjistit slabé stránky v hospodaření a následně vytvořit návrhy na hospodaření a rozvoj činnosti do dalších let. K hlavním metodám v této diplomové práci jsou použity vertikální a horizontální analýza, stavové ukazatele a částečná analýza poměrových ukazatelů. Na tyto analýzy byly použity účetní výkazy za roky 2007 – 2011. Na základě získaných informací z těchto analýz byly vytvořeny návrhy na zlepšení hospodaření v dalších letech, a tak byly splněny všechny úkoly práce. 80 13 SUMMARY In the Czech Republic there are 72,000 civic societies registered to the date of March 2011. All of them have something in common – they all suffer from a lack of finance for their activities. The majority of the civic societies are engaged in sport activities or other leisure time activities for the youth. All of these organizations are limiting their work load due to the lack of funds and therefore cannot fully pursue the activities for which they have been founded. This lack of funding reflects on the physical culture of the inhabitants in the Czech Republic. Voluntary work in particular is ceasing to function, and this type of work is very important to this type of non-profit-making organizations. The goal of this thesis therefore was to evaluate the economic state of the Local Group of Water Rescue Service in Trebic for the last five years, based on the obtained financial analyses, to identify the weak point of its management and consequently create some suggestions for the management and development of its activities in the following years. The main methods used in this master thesis are vertical and horizontal analysis, indexes of the organization’s condition, and a partial analysis of proportional indexes. These analyses were based on accountancy reports for the period of 2007 – 2011. The acquired information from theses analyses was used to draw suggestions for improvements in the following years and therefore all the component aims have been met. 81 14 POUŽITÉ ZKRATKY ČČK-Český červený kříž ČEZ – Česká energetická společnost ČSČK– Česko Slovenský Červený Kříž ČR– Česká republika FIS –Federation Internatonale de Sauvetage ILS-International Life Saving federation IZS – Integrovaný záchranný systém MěÚ–Městský úřad MS – Místní skupina VZS-Vodní záchranná služba WLS-World Life Saving society 82 15 REFERENČNÍ SEZNAM Bačuvčík, R. (2011). Marketing neziskových organizací. Zlín: VeRBuM. Borlová I. (2010). Příspěvkové organizace 2010. Praha: Meritum Segment. Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu. Praha: Olympia. Daňová evidence občanského sdružení VZS ČČKTřebíč (2007). Daňová evidence občanského sdružení VZS ČČKTřebíč (2008). Daňová evidence občanského sdružení VZS ČČKTřebíč (2009). Daňová evidence občanského sdružení VZS ČČKTřebíč (2010). Daňová evidence občanského sdružení VZS ČČKTřebíč (2011). Eger L. & Tlučhoř J. (2009). Management a marketing sportu a cestovního ruchu. [Sborník]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Hackel F. & Pruckner G.J. (2003). Wertschätzung für Erste Hilfe – eine ökonomische Analyse des Roten Kreuzes.Linz. Hamerníková, B. (2000). Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia. Hodaň, B. & Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex. Hodaň, B. & Hobza, V. (2010). Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Hurytová, I. (2001). Grantování: proces přidělování nadačních příspěvků. Brno: Doplněk. Jansa, P., Dovalil, J. & kol. (2009). Sportovní příprava. Praha: Q-art. 83 Kovář, D. & kol. (2011). Moderní sportovní klub -řízení a administrativa SK a TJ. Poradce pro dobrovolníky působící ve sportu. Retrieved: 26. 5. 2012 from the World Wide Web: http://www.msmt.cz/file/19892. Máče, M. (2006). Finanční analýza obchodních a státních organizací. Praha: Grada. Ministerství mládeže a tělovýchovy (2010). Programy státní podpory dětmi a mládeží pro NNO na léta 2011 až 2015. Retrived 25.5.2012 from the World Wide Web: http://www.msmt.cz/file/11467. Otrusinová, M. (2009). Hospodaření nepodnikatelských organizací. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Pavelková, D.(2010). Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada . Rektořík, J. et al. (2010). Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie s řízení. Praha: Ekopress, s. r. o. Retrived 18.5.2012 from the World Wide Web: http://www.kr-vysocina.cz/volny-casdeti- a-mladeze/ds-300601/p1=25384. Retrived 18.5.2012 from the World Wide Web: http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=6639. Retrived 18.5.2012 from the World Wide Web: http://www.edotace.cz/slovnikpojmu/-/ G/. Retrived 23.5.2012 from the World Wide Web: http://www.kr-vysocina.cz/pravidlarady- kraje-vysocina-c-12-11-pro-pridelovani-dotaci-na-dofinancovani-evropskychprojektu/ d-1560565/p1=25369. Retrived 23.5.2012 from the World Wide Web: http://www.kr-vysocina.cz/volny-cas2012- pravidla-rady-kraje-vysocina-pro-pridelovani-dotaci/d-4038248/p1=25369. 84 Retrived 23.5.2012 from the World Wide Web: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538_543/fakta_neziskovky-v_statistika-poctuneziskovych- organizaci/. Rertrived 20.6.2012 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C5%A1kol_v_T%C5%99eb%C3%AD%C4% 8Di. Růčková, P. (2008). Finanční analýza.Metody, ukazatele, využití v praxi. Havlíčkův Brod: Grada. Scholleová, H (2008). Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy . Praha: Grada. Stejskal, J. (2010). Ekonomika neziskové organizace. Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum; Pardubice: Koalice nevládek Pardubická. Topinka J.& Stanjura J.(2001). Občanská sdružení ve sportu. Právní, účetní a daňové problémy. Praha: Olympia. Vodní záchranná služba ČČK (2012). Naše činnost. Retrived 18.5. 2012 from the World WideWeb:http://www.vzs.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2&It emid=9. Vodní záchranná služba ČČKTřebíč (2011). Stručná historie vodního záchranářství. Retrived 18.5.2012 from the World Wide Web: http://www.trebic.vzs.cz/main.php?stranka=o_nas/historie.php. 85 16 SEZNAM PŘÍLOH 1. Stanovy VZS ČČK 2. Registrační list VZS ČČK 3. Registrační řád VZS ČČK 4. Zápůjční řád VZS ČČKTřebíč ve zkrácené podobě 86 Příloha č. 1 – Stanovy VZS ČČK - 87 88 89 Příloha č.2 – Registrační list VZS ČČK 90 Příloha č. 3 – Registrační řád VZS ČČK 91 Příloha č. 4 – Zápůjční řád VZS ČČKTřebíč ve zkrácené podobě Zápůjční podmínky 1. Správce smí zapůjčit materiál pouze za předpokladu, že bude dodržen „Zápůjční řád“. 2. Materiál si může zapůjčit osoba (člen VZS, nečlen VZS) k soukromým účelům, za poplatek uvedený v „Zápůjčním ceníku“. Každé zapůjčení musí být evidováno v „Zápůjční knize“. 3. Půjčení materiálu na akci VZS Akce VZS je akce schválená představenstvem. Na tuto akci se materiál zapůjčuje pouze za amortizační poplatek v hodnotě 1/3 z ceny za zapůjčení a to nerozhodne-li představenstvo jinak. 4. Na zapůjčený materiál pro soukromé účely lze získat slevu. Osoby mající slevu jsou uvedeny v „Seznamu slev“. Slevy získávají: Členové představenstva při 50% účasti na zasedání představenstva za zapůjčení materiálu zaplatí 2/3 z ceny a při odpracování 50 brigádnických hodin zaplatí 1/3 z ceny uvedené v „Zápůjčním ceníku“. Členové VZS mající odpracováno 50 brigádnických hodin zaplatí za zapůjčení materiálu 2/3 z ceny uvedené v „Zápůjčním ceníku“. Členové VZS mající odpracováno 100 brigádnických hodin zaplatí za zapůjčení materiálu 1/3 z ceny uvedené v „Zápůjčním ceníku“. 5. Maximální doba zapůjčení materiálu je 7 dní, ode dne zapůjčení. Zapůjčení materiálu na dobu delší než 7 dní schvaluje představenstvo. V případě, že půjčující si osoba nevrátí do tří dnů po stanoveném termínu zapůjčený materiál nebo vrácení materiálu nezajistí, bude za každý další den prodlení účtovaná částka 10% z ceny vyměřené za zapůjčený materiál. 92 6. Úhradu za zapůjčení materiálu provádí půjčující si osoba správci při zapůjčení, a to v hodnotě uvedené v „Protokolu o zapůjčení“. Nezaplatí-li půjčující si osoba za zapůjčení materiálu, nebude jí materiál zapůjčen. 7. Vrácení materiálu se provádí v termínu uvedeném v „Protokolu o zapůjčení“, v termínu dohodnutém oběma stranami. Nemohou-li se domluvit nebo nesejdou-li se obě osoby (správce, půjčující si) ve stanoveném termínu, stanoví se nejbližší možný termín vrácení, který udává správce. Rozdíl doby vzniklý oddálením termínu vrácení zapůjčeného materiálu vinnou správce, se půjčující si osobě nezapočítává k ceně za zapůjčení. 8. Půjčující si osoba je povinna vrátit zapůjčený materiál v dohodnutém termínu, množství a stavu v jakém mu byl zapůjčen, kompletní a čistý. Zároveň musí nahlásit jakoukoliv závadu nebo poškození materiálu. 9. Opravu poškozeného materiálu provede osoba, která si materiál zapůjčila. Materiál, který nelze opravit svépomocí, předává správce na odbornou opravu, kterou hradí osoba, která si materiál zapůjčila a zavinila poškození nevhodným zacházením. Vpřípadě nedostatečné opravy nahlásí správce tuto událost představenstvu v nejbližším termínu jeho zasedání a představenstvo rozhodne o dalším postupu. 10. Správce má právo nepřevzít materiál, který není ve stavu a množství v jakém byl zapůjčen. Po dobu odstraňování závad nebo uvedení materiálu do původního stavu, nebude půjčující si osobě zapůjčen žádný jiný materiál. 11. Veškeré manipulace s materiálem (zapůjčení, vrácení, sjednaný termín vrácení, účtovaná cena) musí být prokazatelná a dohledatelná z „Protokolu o zapůjčení“. Půjčující si je povinen zkontrolovat si stav a množství zapůjčeného materiálu s „Protokolem o zapůjčení“ a po jeho podpisu odpovídá za všechny rozdíly. 12. Zapůjčit se může jen tolik materiálu, aby v případě povolání k zásahu zůstal na klubovně materiál k prvotnímu zásahu. 93