Vybrané vlivy na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu

Dominika BENEŠOVÁ

Bakalářská práce

Anotace:

I přestože se celorepublikové průměrné hodnoty ukazatelů plodnosti za předešle roky zlepšily, stále dochází v jednotlivých chovech k překročení jejich maximálních hod-not. Tato bakalářská práce se zabývala hodnocením vybraných vlivů na celkovou úroveň reprodukce ve stádě holštýnského skotu. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci plemenic. Přehled se týkal zejména jejich reprodukčních ukazatelů, managementu reprodukce spolu s metodami řízené reprodukce a hlavních faktorů, které ovlivňují samotnou schopnost reprodukce dané plemenice. Dalším stanoveným cílem této práce bylo u vybraného stáda holštýnského skotu vyhodnotit vybrané faktory, které ovlivňují jejich repro-dukci. Analýza ukazatelů plodnosti a vybraných vlivů probíhala na farmě Hadačka, která spadá pod zemědělský podnik Kralovická zemědělská a.s. Ve zvoleném chovu byly analyzovány tyto ukazatele plodnosti: délka servis periody, délka inseminačního intervalu a délka mezidobí. Následně tyto vybrané ukazatele byly hodnoceny dle pořadí laktace, denního a průměrného denního nádoje, věku při 1. otelení a plemenné příslušnosti. Do sledovaného souboru bylo zařazeno 242 ks dojnic holštýnského skotu nebo jejich kříženců, tyto vybrané dojnice splňovaly následující kritéria: poprvé se otelily od roku 2019 do roku 2022 a zároveň byly v tomto vymezeném časovém období ve stavu připuštěná, březí a otelená. Se vzrůstajícím pořadí laktace dochází ke zkrácení doby reprodukčních ukazatelů. Nejkratší dobu servis periody vykazovaly dojnice v 2. laktaci a nejdelší dobu doj-nice na 1. laktaci. Nejkratší trvání mezidobí měly dojnice na 3. a další laktaci a nejdelší měly dojnice na 2. laktaci. Naopak nejkratší doba inseminačního intervalu byla u dojnic v 1. laktaci a nejdelší u dojnic ve 2. a další laktaci. U vlivu denního nádoje a průměrného denního nádoje bylo zjištěno, že nejkratší servis perioda a inseminační interval byla analyzována u dojnic s největším denním nádojem (46-60 l) a průměrným denním nádojem (56-65 l). Naopak nejkratší doba mezidobí byla zjištěna jak u denního (8-20 l), tak průměrně denního nádoje (11-25 l) u dojnic s nejnižší hodnotou daného nádoje. V souvislosti s věkem při 1. otelení bylo stanoveno, že nejkratší trvání servis periody (98 dnů) a mezidobí (380 dnů) vykazují dojnice, které se poprvé otelily v dřívějším věku (636 až 710 dnech, respektive ve 21 až 23 měsících). Naopak nejkratší dobu inseminačního intervalu vykazují plemenice, které se poprvé otelily v pozdějším věku (787 až 950 dnech, 25 až 31 měsících). Nejdelší trvání servis periody a mezidobí dosahují plemenice, které se otelily v nejpozdnějším věku (787-950 dnů). Porovnání ukazatelů plodnosti mezi čistokrevnými a kříženými plemenicemi, vykazovala čistokrevná zvířata delší trvání servis periody (o 2 dny) a inseminačního intervalu (o 0,5 dne). Naopak nejdelší mezidobí vykazují křížené plemenice (387 dnů) a to o 9 dnů delší, než je u čistokrevných plemenic (378 dnů).

Abstract:

Even though the Czech Republic average values of fertility indicators have improved in previous years, their maximum values are still exceeded in individual farms. This bachelor's thesis dealt with the evaluation of selected influences on the overall level of reproduction in the Holstein cattle herd. The aim of my work was to develop a literature review on the reproduction of cow reproduce. The literature review concerned their reproductive indicators, repro-ductive management together with methods of controlled reproduction and the main factors that influence the reproduction ability of a given dam. Another stated goal of this work was to evaluate selected factors that influence their reproduction in a se-lected herd of Holstein cattle. The analysis of fertility indicators and selected influ-ences took place on the Hadačka farm, belonging to company Kralovická zeměděská a.s. 242 cows of Holstein cattle or their hybrids were included in the monitored group, these selected dairy cows met the following criteria: they calved for the first time from 2019 to 2022 and at the same time were admitted, pregnant and calved in this defined time. The following fertility indicators were analyzed in chosen breed: length of ser-vice period, length of insemination interval and length between-calving interval. Sub-sequently, these selected indicators were evaluated depending on lactation order, daily and average daily milk yield, age at first calving and breed. As the lactation phase increases, the period of reproductive indicators is short-ened. The shortest period of fertility indicators (service period -68 days, insemination interval -68 days, calving interval -365 days) was showed by dairy cows in the 5th lactation, and the longest service period (107 days) by dairy cows in the 1st lactation, insemination interval (71 days) for the 3rd and 4th lactation and calving interval (390 days) in dairy cows for the 2nd lactation. Regarding the influence of daily milk and average daily milk yield, it was found that the shortest service period and insemination interval were analyzed in dairy cows with the largest daily milk (46-60 l) and average daily milk yield (56-65 l). On the contrary, the shortest calving interval was found for both daily (8-20 l) and average daily milk (11-25 l) in dairy cows with the lowest value of the milk production. In connection with the age at the 1st calving, it was determined that the shortest time of service period (98 days) and calving interval (380 days) are showed by dairy cows that calved for the first time at an earlier age (636 to 710 days, respectively at 21 to 23 months). On the contrary, the shortest time of insemination interval showed by heifers that calved for the first time at a later age (787 to 950 days, 25 to 31 months). The longest time of service period and calving interval are achieved by heif-ers that calved at the latest age (787-950 days). Comparing fertility indicators between purebred animals and their hybrids, pure-bred animals showed a longer service period (by 2 days) and insemination interval (by 0.5 days). On the contrary, the longest calving interval is shown by hybrids (387 days), which is 9 days longer than that of purebred animals (378 days).

Klíčová slova

holštýnský skot, reprodukce, ukazatele plodnosti, vybrané vlivy, dojnice

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Jan Beran, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Fakulta zemědělská a technologická

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Zootechnika