Nevědomá percepce: Metody a koncepce

Mgr. Dalibor Špok, Ph.D.

Disertační práce

Unconscious perception: Methods and conception

Anotace:

Nevědomá percepce (subliminální percepce) je tématem, kterým se vědecká psychologie zabývá více než sto let. Během této doby byly opakovaně (re)formulovány výzkumné plány, z jejichž nového pohledu byly reinterpretovány předchozí výzkumy a publikována jejich kritika. Tu lze shrnout lapidárně – žádný výzkumný přístup zatím jednoznačně nevyloučil opozitní hypotézu slabého, fragmentárního, degradovaného uvědomění, které je zodpovědné za údajně nevědomé efekty. Ani současné experimentální přístupy nejsou vůči této kritice imunní. Podrobná analýza moderních experimentálních paradigmat, kterou přináší tato práce – přímého/nepřímého efektu percepce, subjektivních a objektivních percepčních prahů, procesové disociace, kvalitativních rozdílů a teorie detekce signálu, ukazuje, že jednoznačný důkaz tvrdé nevědomé percepce nejsou schopny podat. Neúspěch současných experimentálních přístupů v prokazování tvrdé formy nevědomé percepce, tedy percepce se zcela jasně prokázanou absenci uvědomění, není způsoben pouze používanými metodami. Ty jsou velmi sofistikované a v mnoha jiných oblastech kognitivní psychologie (např. výzkumu paměti) dávno přinášejí požadované výsledky. Za tuto situaci jsou také, a možná zásadně, zodpovědné dva faktory, které většinou stojí mimo zájem výzkumníků: (1) Nepropojenost koncepční a metodologická – neexistence konsenzuální definice jevů a procesů, které zkoumáme, stejně jako hlubší analýzy samotného uvědomění, které stojí ve středu zájmu tohoto výzkumu. (2) Nemožnost poskytnout důkaz absence uvědomění, který je zásadní podmínkou důkazu nevědomé percepce. Tato nemožnost není problémem metodologickým, ale epistemologickým, vyplývajícím z ontologické subjekt-objektové dichotomizace novověké filozofie a související s následnou chybnou reifikací psychologických konstruktů a metafor, omezenými možnostmi operacionalizmu a behaviorální (verbální) indikace introspektivních fenoménů a snad i s nedostatečně rozvinutými metodami první osoby (first-person approaches) v psychologii. Další cesta ve výzkumu nevědomé percepce by pak měla směřovat (1) k prohlubováním teoretické a koncepční diskuze, (2) k částečnému opuštění snahy o jednoznačný důkaz neuvědomění, ale naopak k rozšířenému zkoumání nabízejících se zajímavých (ne nutně subliminálních) fenoménů v okolí percepčních prahů. Ve výzkumu vztahu mezi percepcí a uvědoměním je pak velmi žádoucí rozšířit úroveň percepčního uvědomění o metakognitivní úroveň atributivního uvědomění. (3) K dalšímu rozvoji stávajících metod výzkumu. Posun v této oblasti představuje metoda analýzy nesprávných odpovědí, kterou tato práce v závěru představuje. Tato metoda řeší některé tradiční kritiky paradigmatu přímého/nepřímého vlivu a ve dvou experimentech prokazuje strukturní a sémantický vliv podnětů percipovaných pod objektivním rekogničním prahem.

Abstract:

Unconscious perception (subliminal perception) has been a subject of scientific psychological research for more than 100 years. During this time, new research paradigms have been repeatedly (re)formulated and old research has been reinterpreted and criticized from these new points of view. These critical arguments are straightforward: until today, no research paradigm succeeded in unequivocal denial of opposite hypothesis of weak, fragmented, degraded awareness that is responsible for allegedly unconscious effects. Even contemporary approaches are not immune to this type of critique. Detailed analysis of up-to-date experimental paradigms – direct and indirect effects of perception, subjective and objective perceptual thresholds, process dissociation, qualitative differences, and signal detection theory – proves that unambiguous evidence of hard unconscious perception can not be reached. However, failure of contemporary methods in proving hard unconscious perception (which is defined as perception with absolutely clear evidence of absence of awareness) is not caused solely by virtue of these methods. They are very sophisticated and bringing very satisfactory results in other areas of psychology (e.g. memory research). Other two factors, standing mostly outside researchers’ attention, are responsible – maybe fundamentally – for this situation: (1) Weak conceptual and methodological interconnection - nonexistence of consensual definition of phenomena and processes we research, as well as deeper analysis of awareness itself, which in fact should stay in the middle of research interest. (2) Impossibility of proving the absence of awareness; thus the evidence that is fundamental condition of proving unconscious perception. This impossibility is not methodological problem, but epistemological problem, stemming from ontological subject-object dichotomization of modern philosophy and from subsequent erroneous reification of psychological constructs and metaphors, limited possibilities of operationalism and behavior (verbal) indication of introspective phenomena and maybe also insufficient development of first-person approaches in contemporary psychology. Next development in the realm of unconscious perception research should follow these ways: (1) Deepening theoretical and conceptual discussion (2) Partial abandoning the effort of unequivocal evidence of the absence of awareness, but on the other hands broadening the research of interesting phenomena around perceptual thresholds (not necessarily subliminal). We should also focus not only on perceptual awareness, but also on metacognitive attributional awareness, when studying the ling between perception and consciousness. (3) Subsequent development of contemporary methods. Incorrect-trial analysis, which is introduced at the end of this study, can be viewed as a shift in this sphere. This method solves some critiques of direct/indirect effects paradigm and in two experiments it proves structural, as well as semantic influence of stimuli perceived under objective recognition threshold.

Klíčová slova

nevědomá percepce, subliminální percepce, přímý/nepřímý vliv percepce, procesová disociace, subjektivní percepční prahy, teorie detekce signálu, metoda analýzy nesprávných odpovědí Unconscious perception, subliminal perception, direct/indirect effect of perception, process dissociation, subjective perceptual thresholds, signal detection theory, incorrect-trial analysis

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 1. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 5. 2. 2008
• Vedoucí: prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.
• Oponent: doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., doc. PhDr. Igor Brezina, CSc.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie / Obecná psychologie