Preferují sovy (Strigiformes) při lovu kořisti jedince určitého věku?

Romana Machková

Bakalářská práce

Do owls (Strigiformes) prefer individuals of a certain age when hunting prey?

Anotace:

Sovy jsou na dostatku vhodné kořisti bytostně závislé. Při porovnávání složení potravy z různých míst a období získáme představu o změnách těchto společenstev. Změny z hlediska ekologické krajiny, většinou negativního charakteru, mají za následek rozsáhlý úbytek lučních porostů, rozptýlené a zapojené zeleně. V důsledku těchto změn dochází k zániku biotopů, kde sovy nacházejí dostatek potravy. Zmíněné negativní vlivy jsou umocněny synatropizací a nárůstem početnosti kuny lesní (Martes martes Linnaeus, 1758), která patří k nejčastějším predátorům. Populace sov ovlivňují i přirozené faktory, jako jsou například klimatické podmínky a schopnost přežít v tuhých zimách v závislosti na nabídce a dostupnosti potravy. Sovy jsou poměrně početný řád masožravých ptáků, který se dělí na dvě čeledi. První tvoří početnější a druhově rozmanitější čeleď puštíkovití (Strigidae), druhá je méně početnější čeleď sovovití (Tytonidae). Sovy loví většinou za soumraku, nebo v noci. Svou kořist chytají do pařátů a usmrcují ji zobákem. Potrava se většinou skládá z menších druhů obratlovců jako jsou drobní savci a ptáci, u některých menších druhů je zastoupen i hmyz. V letech nedostatku základní kořisti sovy přecházejí na náhradní složku potravy. V jejich úlovku se daleko častěji objevují ještěrky a obojživelníci. Sovy potřebují potravu na pokrytí svých energetických nároků. Bez dostatečné potravní nabídky nejsou schopné rozmnožování. Nestravitelné zbytky potravy vyvrhují zobákem v podobě vývržků, které v přírodě prokazují výskyt či pobyt těchto ptáků. Podle místa nálezu vývržku, jeho charakteru, velikosti nebo stáří určíme místo a dobu jejich výskytu. Podle obsahu vývržku stanovíme kvalitativní a kvantitativní složení potravy u příslušného ptačího druhu. Sýc rousný (Aegolius funerus Linnaeus, 1758) je druh malé sovy, která obývá oblasti středních a horských poloh. K hnízdění využívá dutiny vytesané datlem černým, nebo vyvěšené budky. Je typickým predátorem specializujícím se na lov drobných savců. K preferovanému druhu kořisti patří hrabošovití (Arvicolinae), rejskovití (Soricidae) a myšovití (Muridae). V období nedostatku hlavní potravy se zaměřuje na ptáky. Informace o skladbě potravy lze získat z rozboru ulovené kořisti podle zbytků lebek. Tyto výsledky se dají zjistit z rozboru vývržků. K určování věku kořisti byla popsána metoda skeletochronologie. Věk lze určit z přírůstkových linií, které se tvoří v sezónních cyklech na dlouhých kostech. K dalším popsaným metodám patří cementochronologie, která je založena na principu analýzy mikrostruktur zubního cementu a dentinu zvířecích zubů. Tato metoda určí věk jedince v době jeho úmrtí a odhadne dobu, během které se tato událost stala. V obou případech jsou přírůstkové linie přirovnány k letokruhům stromů.

Abstract:

Owls are highly dependent on an abundance of suitable prey. By comparing the composition of food from different places and periods, we can get an idea of the changes in these communities. Changes in the ecological landscape, mostly of a negative nature, have resulted in a widespread loss of grassland, scattered and connected greenery. As a result of these changes, habitats where owls find sufficient food are disappearing. These negative effects are compounded by synatropisation and an increase in the number of martens (Martes martes Linnaeus, 1758), which are among the most common predators. Owl populations are also affected by natural factors such as climatic conditions and the ability to survive in severe winters depending on the supply and availability of food. Owls are a relatively large order of predatory birds that are distinguished into two families. The first is the more numereous and species diverse family Strigidae, the second is the less numerous family Tytonidae. Owls usually hunt at dusk or at night. They catch their prey in their talons and kill them with their beaks. Their diet consists mostly of smaller vertebrate species such as small mammals and birds, with some smaller species also having insects. In years of scarcity of their main prey, owls switch to a substitute diet. Lizards and amphibians are much more common in their catch. Owls need food to meet their energy requirements. Without a sufficient food supply, they are unable to reproduce. They regurgitate indigestible food scraps with their beaks in the form of scats, which are evidence of the presence or residence of these birds in nature. The location of the ejecta, its nature, size or age will determine the place and time of their occurrence. According to the content of the spout, we determine the qualitative and quantitative composition of the food of the bird species concerned. The Barn Owl (Aegolius funereus Linnaeus, 1758) is a species of small owl that inhabits the central and mountain areas. It uses cavities carved by black woodpeckers or raised boxes for nesting. It is a typical predator specialising in hunting small mammals. Preferred prey species include voles (Arvicolinae), shrews (Soricidae) and mice (Muridae). It targets birds during periods of scarcity of its primary food. Information on the composition of the diet can be obtained from the analysis of captured prey by skull remains. These results can be obtained from the study of the scats. The method of skeletochronology was described to determine the age of the prey. Age can be selected from the incremental lines that form in seasonal cycles on long bones. Other methods described include cementochronology, which is based on the principle of analysing the microstructures of dental cementum and dentin of animal teeth. This method determines the age of the individual at the time of death and estimates the time during which the event occurred. In both cases, the increment lines are compared to tree rings.

Klíčová slova

potravní ekologie sov, osteologie, věk kořisti

Keywords

foraging ecology of owls, osteology, age of prey

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: MVDr. Romana Krejčířová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Ochrana krajiny a využívání přírodních zdrojů / Ochrana krajiny a využívání přírodních zdrojů