Riziko, deprese a problémové chování v období adolescence

Mgr. Barbara Bocková

Rigorózní práce

Risk, depression and problem behaviours during adolescence

Anotace:

Předložená práce usiluje o podání analýzy povahy, významu a modalit riskování v procesu dospívání, při něm a po něm. Postupuje při tom od definic pojmů adolescence a rizika k jejich prolnutí v pokusu o vypracování komplexního bio-psycho-sociálního modelu determinant podmiňujících rozhodnutí dospívajících chovat se nebezpečně, riskovat. Specifická pozornost je při tom věnována jednak kategorii adolescentní deprese coby výrazně rizikového faktoru, a jednak roli a významu rodinných vztahů při zvládání náročného úkolu dospívání. Tato teoretická analýza při tom sice na jedné straně akceptuje pojetí rizikového chování coby atributu či normativní součásti vývojové etapy adolescence, které k ní nejen z definice náleží, nýbrž v ní i hraje konstitutivní (a dost možná nezastupitelnou) roli. Na straně druhé ovšem nezapomíná, že žádná seriózně míněná definice rizika se nemůže nevyčerpat jen sumou možných zisků a reálných či hypotetických pozitiv, nýbrž že k ní nutně náleží také ztráty, prohry a škody. Každá mince má dvě strany, risk není pouze zisk a ztráty mohou být o to větší, citelnější a nenapravitelnější, oč víc je z hlediska potenciálu dospívajících i jejich nedokončeného vývoje, stále ještě teprve ve hře. Odvrácenou stranu rizika zde dostatečně výmluvně naznačují jak statistiky zdravotnické záchranné služby, tak data Policejního prezidia, o něž se v teoretické části opíráme. Empirická část práce pak otázky po příčinách rizikového chování, vlivu depresivity a kvality rodinných vztahů na něj a (v neposlední řadě i) jeho vlivu na různě závažné formy nehod dospívajících metodicky rozpracovává do sedmi hypotéz, šetřících kompletní škálu vztahů mezi takto vytýčenými proměnnými, přičemž také zohledňuje a komparuje skóre respondentů s ohledem k jejich pohlaví. Výzkumný soubor sestávající ze 170 respondentů (80 mužů a 90 žen) byl šetřen sérií tří v ČR doposud nikdy nepoužitých metod, které jsme vypracovali na základě výzkumů E. B. Hansena, G. Breivika a R. Studenského, polského badatele, který se tematice rizika věnuje řadu let, a s nímž jsme zde měli tu čest spolupracovat. Zmíněné metody doplnila data týkající se frekvence a závažnosti aktivní účasti na nehodách, struktury rodin respondentů a subjektivně zakoušené kvality emočních vazeb k rodičům. Náš výzkum ukazuje, jak souvisí podstupování (společensky akceptovaných i neakceptovaných) forem nebezpečného chování a s ním spojená nehodovost s osobnostním rysem pracovně nazvaným náklonnost k riziku i s dalšími faktory zvyšujícími pravděpodobnost aktivní účasti v nehodách, jako je deprese, rodinné podmínky a kvalita vztahů s rodiči. V několika případech jsme dospěli k překvapivým výsledkům, které představují impulz a výzvu k dalšímu zkoumání.

Abstract:

This thesis focuses on the analysis of the nature, significance and modalities of risk-taking within the process of adolescence, during the process and after. It proceeds from the definitions of adolescence and the risk to their penetration in an attempt to create a complex bio-psycho-social model of the determinants of conditional decisions of adolescents to behave dangerously and take risks. Specific attention is paid to the category of adolescent depression as a significant risk factor as well as to the role and importance of family relations in coping with the challenge of adolescence. This theoretical analysis, on the one hand, accepts the concept of risk behavior as a part of an attribute or normative developmental stage of adolescence, to which they belong, not only by definition, but it also plays a constitutive (and possibly indispensable) role in it. However, on the other hand, it does not forget that seriously intended definition of risk may not be depleted only by the amount of potential profits and real or hypothetical positives, but that also wastes, losses, and damages necessarily belong to it. Each coin has two sides, the risk is not only profit and losses may be even larger, more considerable and irretrievable, the more still remains in the game as to the potential in terms of adolescents and their incomplete development. The reverse side of the risk is sufficiently indicated in the statistics of emergency medical services and in the Police Presidium data on which we base the theoretical part. The research part of the thesis then methodically develops the questions about the causes of risky behavior, the influence of depression and quality of family relations on it and (not at the least) its influence on variously serious forms of accidents of the adolescents into seven hypotheses, trying to investigate the full range of relationships between these variables while it also takes into consideration and compares the scores of the respondents regarding their sex. The research group consisting of 170 respondents (80 men and 90 women) was investigated in a series of three methods that have never been used in the Czech Republic, which we developed based on the studies of E. B. Hansen, G. Breivik and R. Studentský, a Polish scholar, who has been interested in the subject of risk for many years and with whom we had the honor to cooperate. The above mentioned methods were completed by the data concerning the frequency and the relevance of active participation in accidents, family structures of the respondents and the subjective quality of emotional ties to their parents. Our research shows how the forms of dangerous behavior (socially either accepted or not) and the accident rate associated with it relate to the personality characteristic so called inclination to risk and other factors that increase the probability of active participation in accidents, such as depression, family conditions and the quality of the relationship with parents. In several cases we have come to surprising results that represent an impulse and a challenge for further research.

Klíčová slova

adolescence, rizikové chování, nehodovost, vrstevnické vztahy, vztahy s rodiči, deprese, problémové chování, rizikové sexuální chování, požívání drog, kriminalita, agrese, násilí, záškoláctví, hazard, rizikové a ochranné faktory adolescence, risk behaviour, accident freguency, peer relations, parent relations, depression, problem behaviour, risk sexual behavior, drugs use, criminality, agression, violence, truancy, gambling, risk and protective factors

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 6. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 12. 2011
• Oponent: PhDr. Jaroslava Dosedlová, Dr., PhDr. Martin Lečbych, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Psychologie / Psychologie