Zdatnost a kvalita života pacientů, kteří v dětství prodělali léčbu pro hematoonkologické onemocnění

MUDr. Iva Tomášková, Ph.D.

Disertační práce

Fitness and quality of life of the patients who had a treatment for hematooncological childhood diseases

Anotace:

Úvod: Dramatický vývoj a pokrok v léčbě vede k nárůstu počtu přežívajících a vyléčených onkologických pacientů léčených v dětském věku. Proto se klade velký důraz na pozdní následky terapie a kvalitu života. Únava a snížená fyzická aktivita jsou jedním z nejčastějších symptomů, který nemocní uvádějí. Nejzávažnějším z pozdních následků je kardiotoxicita, která má též vliv na fyzickou zdatnost. Až 100% pacientů popisuje únavový syndrom v průběhu terapie, kolem 40-70% v období delším jak rok od léčby. Asi 60-80% pacientů má diagnostikovánu subklinickou kardiotoxicitu a u 20% se objevují symptomy srdečního selhání ve druhém decéniu po terapii. Záměrem předložené práce bylo stanovit kvalitu života (QoL), fyzickou výkonnost a srdeční funkci u pacientů léčených v dětství pro malignitu a srovnat tyto parametry s odpovídajícím populačním vzorkem. Dalším cílem bylo vyhodnotit efekt jednoročního programu domácího aerobního tréninku na kardiopulmonální funkci. Pacienti a metody: Bylo zařazeno 131 bývalých nemocných (74chlapců/57dívek) ve věku 17±6 let v kompletní remisi a v době sledování od léčby 7+4 roky. Podskupinu 72 pacientů (38chlapců/34dívek) jsme srovnali s populačním vzorkem 70 zdravých dobrovolníků (38chlapců/32dívek). Byla provedena klidová echokardiografie, spiroergometrie a kontrolní testy po roce. Vyhodnotili jsme ukazatele funkce a morfologie levé komory (LK), ukazatele kardiopulmonálního výkonu a QoL byla vyšetřena dotazníkovou akcí za použití dotazníku EORTC QLQ-C30 (verze 3.0). Výsledky: Hraniční hodnoty EF byly zjištěny u 6% nemocných, snížená zátěžová tolerance u 62%, pokles pVO2 u 12% a METs u 38% pacientů. Po ročním sledování jsme nenalezli signifikantní zlepšení kardiopulmonálního výkonu. Při srovnání se zdravými kontrolami vzdor shodným hodnotám EF byly dopplerovské ukazatele u nemocných zhoršeny. Ukazatel pVO2 významně koreloval s dopplerovskými ukazateli funkce LK v obou skupinách a s kumulativní dávkou antracyklinů u nemocných. Při analýze výsledku dotazníku EORTC QLQ-C30 (verze 3.0) byly nalezeny významné rozdíly v ukazateli celkové kvality života (funkční stupnice). Zařazení norské populace se neosvědčilo jako standard pro naši populaci. Závěry: U asymtpomatických pacientů po protinádorové léčbě s normální EF jsou dopplerovské parametry funkce LK významně zhoršeny ve srovnání s kontrolami a představují subklinickou kardiotoxicitu, která negativné ovlivňuje toleranci zátěže. Parametr pVO2 významně koreluje s věkem, kumulativní dávkou doxorubicinu a dobou sledování pacienta, zatímco vztah k EF je vágní. Zavedení aerobního tréninku nebylo při roční kontrole doprovázeno adekvátním zlepšením fyzické kondice. Negativní přístup okolí zejména rodiny, malá motivace a dostatečné vedení při tréninku patrně hrají zásadní roli v jistém selhání našich doporučení u řady pacientů.

Abstract:

Introduction: Advances in the treatment have increased the survival rate of children and adolescents with cancer dramatically. Attention has been directed increasingly toward treatment related sequelae and their effect on quality of life (QoL). Fatigue with decreased physical acitivity is one of the most common and distressing symptoms experienced by cancer patients. The most important treatment-related sequelae with significant impact on physical functioning is late cardiotoxicity. About 100% of patients undergoing the treatment suffered from chronic fatigue syndrom in the treatment period, and about 40-70% late after one year of follow-up. About 60-80% suffered from late subclinical cardiotoxicity and about 20% reveale symptoms of heart failure in the second decenium after the treatment. The aim of present study was to assess the QoL, the exercise performance and cardiac function in pediatric cancer survivors and compare these parameters to a spample of healthy population. The second aim was to estimate the effect of one-year home-based aerobic exercise program on parametres of cardiopulmonary function. Patients and methods: We have enrolled 131 patients (74boys/57girls) aged 17±6yrs in complete remision of disease in the follow-up of 7+4yrs. Sub-group of 72 patients (38boys/34girls) was compared to the sample of 70 volunteers (38boys/32girls). Rest echocardiography and spiroergometry were performed at baseline and were repeated after one-year. We have calculated parametres of left ventricular (LV) morphology and function, parameters of cardiopulmonary performance, and QoL was assessed using the EORTC QLQ-C30 (version 3.0) questionnaire. Results: Boderline ejection fraction (EF) was found in 6% of patients, depressed exercise tolerance in 62%, pVO2 in 12% and METs in 38% of pts. After one-year follow-up no significnat improvement in physical performance was found. When compared to volunteers, all doppler parameters of LV function were impaired despite normal EF. The parameter pVO2 significantly correlates with Doppler markers of LV function in both groups and with cumulative dose of doxorubicin in patients. Analysig the results of EORTC QLQ-C30 (version 3.0) questionnaire, significant changes were found only in global healthy status (functional scale). The introducing of norwegian population sample values has failed as a standard for czech population. Conclusions: In asymtpomatic pts with normal EF Doppler parameters of LV function were significantly depressed compared to controls as a markers of subclinical cardiotoxicity that negatively correlate with exercise capacity. The parameter pV02 significantly correlated with the age, cumulative dose of doxorubicin, and the time of follow-up, respectively. The relationship to EF is very week. The introducing the aerobic exercise was not accompained with the improvement of exercise capacity. Negative approach of the family, low motivation or supervising may play singnificant role in the failure of exercise recommendation in most of patients.

Klíčová slova

únava, kardiotoxicita, kvalita života, protinádorová léčba

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 3. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 3. 2012
• Vedoucí: prof. MUDr. Lubomír Elbl, CSc.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Onkologie (čtyřleté) / Onkologie