Prediktory druhové bohatosti rostlin na různých prostorových škálach

Bc. Veronika Korvasová

Diplomová práce

Predictors of the plant species richness at different spatial scales

Anotace:

Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit jaký je vliv prostorového měřítka na relativní významnost environmentálních prediktorů druhové bohatosti rostlin. Na základě literární rešerše a dostupných dat byla vybrána skupina environmentálních proměnných, které byly korelovány s druhovu bohatostí fytocenologických snímků a kvadrátů floristického mapování. V případě fytocenologických snímků byly environmentální proměnné počítány jako průměr (případně relativní plocha) pro kruhové zóny (o průměru 500 m, 1, 3 a 5 km) obklopující každý snímek a byl sledován vliv velikosti této zóny na sílu vztahu mezi druhovu bohatostí a danou environmentální proměnnou. V případě kvadrátů floristického mapování byly environmentální proměnné počítány jako průměr (nebo relativní plocha) pro každý kvadrát a vliv prostorového měřítka byl zjišťován pomocí agregace těchto kvadrátů. Vztah druhové bohatosti a environmentálních proměnných byl vyjádřen Pearsonovým korelačním koeficientem, jejich vývoj skrz všechna prostorová měřítka byl vynesen do grafů. Základním předpokladem bylo, že pro nejpodrobnější lokální měřítko by mohly být nejdůležitější specifické faktory v daném místě jako půdní/geologické nebo rozloha určitých typů krajinného pokryvu. Ve větších krajinných měřítcích by se mohly více projevit klimatické proměnné, ale nejvíce by jejich vliv měl být patrný až v regionálním měřítku. Obecně, nejvyšší korelační koeficienty vycházely pro klimatické proměnné, kdy průměrná teplota má vazbu na druhovou bohatost napříč všemi měřítky. Naopak u průměrných srážkových úhrnů bylo zjištěno, že jsou s druhovou bohatostí nepřímo korelované. V jednotlivých měřítcích byla průměrná teplota vždy doplněna o další proměnnou vykazující slabý vztah k druhové bohatosti.

Abstract:

The aim of this thesis was to disentangle the effects of spatial scale on relative importance of environmental variables explaining plant species richness. Based on literature and available data, I selected environmental variables, which were subsequently correlated with the numbers of species recorded in vegetation plots and in grid cells of floristic mapping. In the case of vegetation plots, environmental variables were calculated as an average (or relative occupancy area) for circular buffer zones of different sizes (diameter 500 m, 1, 3 and 5 km) surrounding each vegetation plot. Strength of the relationship between species richness and each environmental variable was compared across the range of buffer zone sizes. In the case of grid cells, environmental variables were calculated as an average for each cell, and the effect of spatial scale was expressed by the aggregation of neighbouring cells. Relationships were calculated using Pearson’s correlation coefficient, and its development across all spatial scales was plotted in graphs. The basic assumption was that for the finest local scale, specific factors at the site such as soil / geological or landscape variables should be the most important. Climatic variables could already be reflected in larger landscape scales, but their influence should be the most pronounced at a regional scale. In general, the highest correlation coefficients were counted for climate variables, where the average temperature is positively correlated to species richness across all scales. By contrast, average precipitation was found to be negatively correlated with species richness. At individual scales, there were always additional variables to the average temperature showing a weak relationship to species richness.

Klíčová slova

druhová bohatost, diverzita rostlin, environmentální proměnná, přírodní podmínky, prostorová škála, lokální měřítko, krajinné měřítko, regionální meřítko, Česká republika, species richness, plant diversity, environmental variable, natural conditions, spatial scale, local scale, landscape scale, regional scale, Czech republic

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 6. 2019
• Vedoucí: RNDr. Jan Divíšek, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Irena Axmanová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Geografie a kartografie / Fyzická geografie