Posouzení efektivnosti odhadních metod pro stanovení zakmenění porostů

Bc. Zdeňka Kejšarová

Master's thesis

Evaluation of efficiency of methods for stocking assessment

Abstract:

Diplomová práce je zaměřená na porovnání vybraných metod zjišťování zakmenění se zakmeněním referenčním s cílem zjistit, zdali existuje nějaký rychlejší, ovšem dostatečně přesný způsob, který by mohl nahradit náročnější metody zjištění zakmenění. Mezi srovnávané metody byly zařazeny: počet stromů, relaskopická metoda, rozestup stromů (tzv. "had"), taxační odhad a odhad podle dopočtu chybějících stromů navržený J. Vaníkem (Šmelko 2002, s. 227). Za referenční hodnotu bylo zvoleno zakmenění zjištěné z kruhové základny. Šetření probíhalo na KZP o velikosti 3, 5 a 10 arů se shodným středem a bylo provedeno v 11 porostních skupinách, celkem na 72 KZP. Zjištěná zakmenění se počítala na celé číselné hodnoty i na hodnoty dvou desetinných míst. Limitem určujícím přijatelnost nebo nepřijatelnost zjištěného zakmenění při porovnání se zakmeněním referenčním byla u zaokrouhlení na celé číslo zvolena hodnota 0 a 1 a u zaokrouhlení na dvě desetinná místa pak hodnota 5 % a 10 %. Zakmenění, jejichž rozdíl byl tedy 0 nebo do 5 % je přijatelné, a naopak zakmenění s rozdílem větším než 1 či 10 % je nepřijatelné. Hodnoty +-1 nebo 5-10 % jsou považovány za mezní, které se mohou v případě snížení či zvýšení přesnosti zahrnout buď do první, nebo druhé skupiny. Zakmenění se porovnávala jak v jednotlivých KZP, tak v celé PSK. Dále byly vzájemně srovnávány také KZP. Porovnání jednotlivých metod ukázalo, že nejpřesnější je metoda počtu stromů, dále metoda relaskopická využívající zásobu a při určité taxační praxi také odhady, a to jak taxační, tak způsob odhadu navržený J. Vaníkem.

Abstract:

The dissertation is focused on the comparison selected methods of detection the stand density with the stand density reference in order to determine, if some faster, but still enough precise method exists, which could replace methods exacting. Among the comparator methods were put: the number of trees, the angle-gauget method, the spacing of trees, the estimate mensurational and the estimate suggested by J. Vaník. As a value reference was selected the stand density identified by the basal area. Investigation conducted on the points sampling with the same center, which had size 3, 5 and 10 ares. It was realized in 11 stand parts, total to 71 point sampling. Stand density were determined over the whole number values as well as in the values of two decimal places. Limit determining the acceptability or unacceptability identified stand density was by rounding to integer selected the value 0 and 1, and by rounding to two decimal places the value 5 % and 10 %. The stand density , whose difference was, therefore, 0 or to 5 % is acceptable, on the contrary the stand density, whose difference was greater than 1 or 10 % is unacceptable. The values +-1 or 5-10 % are considered questionable values, which may be added to the first or second group according to decrease or increase the accuracy. The stand density was compared as in the individual points sampling as in the whole stand parts. Were also compared to each other such points sampling. Comparasion of different methods has shown that the most accurate method is method of the number of trees. Then the angle-gauget method using volume, and at a certain practice mensurational also estimates.

Keywords

dendrometrie, zakmenění, odhadní metody

Keywords

dendrometry, stand density, estimated methods

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 27. 3. 2015

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Karel Kuželka, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Forestry and Wood Sciences

Master programme / field:
Forestry Engineering / Forest Engineering