Povolovací řízení v právu životního prostředí

Ing. Pavel Benirške

Bachelor's thesis

Permit procedure in the environmental law

Abstract:

Příznivé životní prostředí je jedním ze základních práv člověka daných Listinou základních práv a svobod. Ochrana pak představuje snahu o jeho zachování, ochranu před nešetrnými nebo i zbytečnými zásahy člověka, popř. před ničivým působením přírodních sil, ale též snahy o odstraňování ekologických škod z minulosti. Je důležitá, protože dobrý stav životního prostředí je předpokladem existence člověka na Zemi. Jedním z hlavních prostředků ochrany životního prostředí je právo. Jako takové je v ochraně sice nezastupitelné, ale samo, bez spolupůsobení ostatních mimoprávních prostředků ochrany, nemůže zajistit dosažení sledovaných cílů. Prameny práva životního prostředí jsou představovány v současné době početným souborem právních norem obsažených v právních předpisech, které se výlučně, nebo alespoň převážně, věnují ochraně životního prostředí (např. zákon o životním prostředí, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon o ovzduší a další), nebo v právních předpisech, které spolu s úpravou jiných vztahů obsahují též normy na ochranu životního prostředí (např. zákon o péči o zdraví lidu, stavební zákon, občanský zákoník, trestní zákon a další). Za stěžejní z hlediska této práce pak lze považovat jednotlivé složkové právní předpisy upravující jednotlivé části oblasti ochrany přírody. Z těchto částí za stěžejní považuji ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělského půdního fondu, ochranu lesů, vod a ovzduší, jejichž právní úprava týkajících se povolovacího řízení byla v práci podrobněji rozebrána Povolovací řízení lze chápat jako proces, jehož výsledkem je vydání povolení, souhlasu či stanoviska (vyjádření). Právní úprava tohoto procesu závisí na jeho výsledku, nejčastěji probíhá podle správního řádu nebo stavebního zákona. Povolovací řízení lze považovat za jednu z nejdůležitějších částí ochrany životního prostředí, neboť stanovíme-li přísnější limity, příkazy či zákazy, nedojde k poškození životního prostředí, avšak opomineme-li v rámci povolovacího řízení vyhodnotit některé z možných důsledků, mohou následky být už nenapravitelné. Toto řízení také představuje aplikaci obecných právních norem na konkrétní situaci. Povolení má obvykle formu rozhodnutí povolujícího určitou činnost a představuje výsledek správního řízení vedeného orgánem vydávajícím toto povolení. Proces vydání povolení je obvykle zahajován na žádost a právě při této aplikaci právních norem dochází k největší konkretizaci, která se týká nejen předmětu, ale i subjektu. V rámci vydání povolení pak příslušné orgány také mohou stanovit podmínky, za kterých se požadovaná činnost povoluje. Souhlasy a stanoviska jsou vydávány k aktivitám, jež by se mohly dotýkat zájmů chráněných jednotlivými předpisy na ochranu životního prostředí a rozhodnutí je pak vydáváno po dohodě s úřady, které tyto zájmy chrání. Nejčastějšími případy, kdy je nutné vydat určité stanovisko či souhlas v zájmu ochrany přírody, jsou stavební řízení a nástroje plánování. Souhlas pak představuje jinou formu rozhodnutí vydávanou v rámci povolovacího řízení. Má buď povahu podkladu pro jiné správní rozhodnutí nebo může být i konečným rozhodnutím. Právní úprava pak obvykle počítá s tím, že orgány vydávající povolení ke stavbám či činnostem, kde je tento souhlas vyžadován, toto povolení nevydají, pokud žadatel tento souhlas nepředloží. Stanoviska či vyjádření obvykle nenahrazují souhlas nebo povolení, nejsou rozhodnutími podle předpisů o správním řízení. Stanovisko má charakter spíše informativní, vyjadřuje stanovisko dotčeného orgánu,

Abstract:

který ho vydává, a často není ani závazné pro orgán vydávající rozhodnutí. Ten se posléze může s těmito stanovisky vypořádat v rámci odůvodnění rozhodnutí. Poněkud jiný charakter pak má závazné stanovisko, kde podmínky v něm vyjádřené jsou dále uvedeny v podmínkách následného povolení, v případě rozporu je tato situace řešena dohodou s dotčeným orgánem. Povolení, souhlasy i stanoviska jsou podrobně upraveny ve složkových předpisech, které upravují nejen to, ke kterým činnostem jsou nutné, ale i proces jejich vydávání a určují i orgán, do jehož kompetencí vydání spadá. Hlavní úlohou povolovacího řízení je tedy prevence. Příkazy a zákazy se více uplatňují až při jejich porušení, kdy se aplikují sankce v nich obsažené. Orgány ochrany přírody používají povolovací řízení na všech úrovních (od ústředních orgánů až po obce), byly dokonce zřízeny speciální orgány zabývající se pouze ochranou životního prostředí, a stanoviska všech těchto orgánů se uplatňují i při řízení v oblastech, kde ochrana životního prostředí není stěžejní. Životní prostředí se však stále jeví důležitější a jeho ochrana získává čím dál větší úlohu ve všech oblastech života.

Abstract:

Licensing procedure can be understood as a process which results in the issuing of a development permit, a consent or an expert opinion. Legislative regulation of this process corresponds to its result, yet in general it is regulated by the Rules of Administrative Procedure or the Building Act. Legislative regulation can be viewed as one of the most important components of environmental protection. This procedure usually takes the form of a decision which authorises some activity and represents the result of administrative proceedings conducted by an authority issuing this licence. A consent, indeed, represents another form of decision-making granted within the framework of licensing procedure. It is either the basis for another administrative decision or constitutes the final decision as such. Opinions or judgements cannot usually replace a consent or permission; they are not considered to be rulings according to the regulations of administrative procedure. An opinion is rather informative in nature; it expresses a judgement of the relevant agency which has given it and it may often not be binding for the decision-making authority. A binding opinion is somewhat different in character. Conditions expressed in it are then enumerated as the conditions of a subsequent consent; in case of conflict, an agreement with the relevant authority has to be reached first. Permits, consents and opinions are regulated in detail by unit regulations. Thus the main task of licensing procedure is prevention. Environmental protection agencies utilise licencing procedure at all levels (from central authorities to local communities). Furthermore, special agencies have been set up to deal exclusively with environmental protection and their views are enforced even in respect of areas where protection of the environment is not pivotal.

Keywords

povolovací řízení, povolení, souhlas, stanovisko

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 14. 4. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 8. 6. 2006
• Supervisor: doc. JUDr. Ilona Jančářová, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Law

Bachelor programme / field:
Legal Specializations / Public Administration