Suicidální proces a vnitřní příběh díla Virginie Woolfové a Sylvie Plathové

Mgr. Ida Kodrlová, Ph.D.

Disertační práce

Suicidal Process and the Inner Story of works by Virginia Woolf and Sylvia Plath

Anotace:

Význam psychologické analýzy literárního díla jako metody, pomocí níž je možné sledovat suicidální proces, je podporován výzkumy nejrůznějšího teoretického i metodologického původu. Díla suicidálních autorů nám tak jakožto výsledek kreativního procesu poskytují záznam části procesu suicidálního. Cílem výzkumu prezentovaného v této disertační práci bylo objasnit vztah mezi vnitřním příběhem díla Virginie Woolfové a Sylvie Plathové a suicidálním směřováním jejich životního příběhu a ukázat tak možnosti využití kvalitativní metodologie (analýzy textů) v tomto typu psychologického výzkumu. Výzkum probíhal ve třech základních metodologických krocích – tematická analýza díla, komparativní analýza s biografickými materiály, a rekonstrukce vnitřního příběhu díla ve vztahu k suicidiu. Na základě tematické analýzy byly pojmenovány tři hlavní tematické oblasti objevující se v díle – téma smrti, téma významných druhých, a téma self, které zároveň formují tři ústřední interpretační rámce vedoucí k porozumění suicidálnímu procesu na základě analýzy vnitřního příběhu literárního díla. Bylo zjištěno, že analýza způsobu zacházení s těmito tématy v díle autorek nás může dovést k porozumění procesu, který dovedl autorky k rozhodnutí ukončit svůj život sebevraždou. Během analýzy díla Woolfové a Plathové jsem dospěla k formulaci konceptu touhy po mumifikaci self, jíž lze v nejobecnější rovině definovat jako touhu každého jedince zanechat po své smrti dílo, které ho přežije a i nadále bude spojováno s jeho jménem. U literárních autorů pak tato touha, jak ukazuje dílo Woolfové i Plathové, dostává specifický význam zejména proto, že text umožňuje mumifikaci self par excellence – nejenže bývá spojován se jménem autora, ale autor v něm může sám sebe a své self konstruovat či dokonce se pokoušet jej přes tvorbu reparovat (Kavaler-Adlerová, 1993). Ve chvíli, kdy reparace self není možná skrz dílo a potažmo tak skrz vztah k vnitřním objektům, ani skrz vztahy k vnějším objektům, a umělec uvízne v regresivní fázi tvůrčího procesu bez schopnosti kritického odstupu, hrozí suicidium. Samotná volba literární formy pak může představovat rizikový nebo protektivní faktor v rozvoji samotného suicidia. V oblasti interpersonálních vztahů se jako stále funkční interpretační rámec ukázal koncept odmítnutí-agrese. Dalším interpretačním rámcem se stala teorie objektních vztahů a zejména teorie Kavaler-Adlerové (1993), podle níž se v tvorbě traumatizovaných umělkyň objevuje snaha reparovat self skrz literární tvorbu. Směr dalšího výzkumu vidím ve zkoumání konceptu mumifikace self ve vztahu k osobnostním charakteristikám, profesní a morální orientaci. Význam psychologické analýzy literárního díla jako metody, pomocí níž je možné sledovat suicidální proces, je podporován výzkumy nejrůznějšího teoretického i metodologického původu. Díla suicidálních autorů nám tak jakožto výsledek kreativního procesu poskytují záznam části procesu suicidálního. Cílem výzkumu disertační práce bylo objasnit vztah mezi vnitřním příběhem díla Virginie Woolfové a Sylvie Plathové a suicidálním směřováním jejich životního příběhu a ukázat tak možnosti využití kvalitativní metodologie (analýzy textů) v tomto typu psychologického výzkumu. Výzkum probíhal ve třech základních metodologických krocích – tematická analýza díla, komparativní analýza s biografickými materiály, a rekonstrukce vnitřního příběhu díla ve vztahu k suicidiu. Na základě tematické analýzy byly pojmenovány tři hlavní tematické oblasti objevující se v díle – téma smrti, téma významných druhých, a téma self, které zároveň formují tři ústřed

Anotace:

ní interpretační rámce vedoucí k porozumění suicidálnímu procesu na základě analýzy vnitřního příběhu literárního díla. Bylo zjištěno, že analýza způsobu zacházení s těmito tématy v díle autorek nás může dovést k porozumění procesu, který dovedl autorky k rozhodnutí ukončit svůj život sebevraždou. Během analýzy díla Woolfové a Plathové jsem dospěla k formulaci konceptu touhy po mumifikaci self, jíž lze v nejobecnější rovině definovat jako touhu každého jedince zanechat po své smrti dílo, které by přežilo po jeho smrti a i po ní bylo spojováno s jeho jménem. U literárních autorů pak tato touha, jak ukazuje dílo Woolfové i Plathové, dostává specifický význam zejména proto, že text umožňuje mumifikaci self par excellence – nejenže bývá spojován se jménem autora, ale autor v něm může sám sebe a své self konstruovat. Ve chvíli, kdy reparace self není možná skrz dílo a potažmo tak skrz vztah k vnitřním objektům, ani skrz vztahy k vnějším objektům, a umělec uvízne v regresivní fázi tvůrčího procesu bez schopnosti kritického odstupu, hrozí suicidium. Samotná volba literární formy pak může představovat rizikový nebo protektivní faktor v rozvoji samotného suicidia. V oblasti interpersonálních vztahů se jako stále funkční interpretační rámec ukázal koncept odmítnutí-agrese. Dalším interpretačním rámcem se stala teorie objektních vztahů a zejména teorie Kavaler-Adlerové (1993), podle níž se v tvorbě traumatizovaných umělkyň objevuje snaha reparovat self skrz literární tvorbu. Směr dalšího výzkumu vidím ve zkoumání konceptu mumifikace self ve vztahu k osobnostním charakteristikám, profesní a morální orientaci.

Abstract:

The importance of the psychological analysis of the literary works as a method, with the help of which one might reach the understanding of the suicidal process, is supported by researches of various theoretical as well as methodological backgrounds. The works written by suicidal authors as the result of creative process serve thus as a record of the suicidal process itself. The aim of my dissertation research was to enlighten the relationship among the inner story of the works written by Virginia Woolf and Sylvia Plath and the suicidal tendencies in their life stories. This served also to show the possibilities of the qualitative methodology (textual analysis) in this type of the research. The research was carried out with the help of three methodological steps – thematic analysis of the works, comparative analysis with the biographical materials, and reconstruction of the inner story of the artwork in relationship to the suicide. Three main thematic categories were discovered during the thematic analysis – theme of death, theme of significant others and theme of self. These served also as the main interpretation frames helping us to understand the suicidal process as recorded in the inner story of the artwork. It was found, that the analysis of the way these themes are processed in the works of the authors can lead us to understanding of the process that might bring the authors to end their life with suicides. During analysis of works by Woolf and Plath, I postulated a new concept that I called the desire for mummification of self. This can be defined in its broadest sense as a desire of every human being to create something that will be preserved even when one dies and that will be still connected with the name of its author. In case of literary authors, this desire gets the specific form as was illustrated on the works by Woolf and Plath. That’s because the text enables the mummification of self par excellence – not only it is connected to the name of its author, but the author has the power to portrait himself or herself and construct and reconstruct his or her self within the text. At the moment when the reparation of self is not possible any more - not only through the artistic creation within which one might deal with the relationship to inner objects, but through the relationship with outer objects as well, the artist might got stuck in the regressive phase. Unable of the critical distance, he or she delves into the suicidal thoughts. The choice of the literary form might then serve by itself as the risk or protective factor for suicide. In the sphere of interpersonal relationships the interpretation frame of rejection-aggression concept seems still plausible. Another interpretation frame used was the theory of object relations and mainly theory of Kavaler-Adler (1993) who wrote, that the works written by traumatized woman represent often an attempt to repair the self. The follow-up research should concentrate on the elaboration of the mummification of self concept in relation to personality characteristics, professional and moral orientation.

Klíčová slova

KLÍČOVÁ SLOVA, Sylvia Plathová, Virginia Woolfová, vnitřní příběh díla, suicidium, kreativita, touha po mumifikaci self, reparace self KEY WORDS, Sylvia Plath, Virginia Woolf, inner story of artworks, suicide, creativity, desire for mummification of self, reparation of self

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 7. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 8. 2007
• Vedoucí: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.
• Oponent: PhDr. Vladimír Chrz, Ph.D., prof. Pavel Machotka, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie / Obecná psychologie