Vliv dominantní rukodělné výroby na formování a proměnu venkovských společenství na příkladu obcí Křižánky a Metylovice. Identifikace specifických forem rukodělné výroby.

Mgr. Václav Michalička, Ph.D.

Disertační práce

The influence of dominant handicraft production on the formation and transformation of rural communities illustrated by an example of municipalities Křižánky and Metylovice. Identification of specific forms of handicraft production.

Anotace:

Předkládaná disertační práce je výsledkem několikaletého výzkumu zaniklého rukodělného řemenářství v obci Metylovice a pilnikářství v obci Křižánky. Přestože téma rukodělné výroby již více než sto let stojí v zorném úhlu národopisného bádání, je stále patrný určitý nedostatek prací věnujících se dopadu rukodělné produkce na venkovskou komunitu v širokých ekonomických, sociálních a kulturních souvislostech. Cílem této práce je alespoň částečně přispět k poznání vzájemných vazeb výroby, podílu rukodělné práce a specifické technologie na ekonomické a sociální aspekty promítající se do každodenního života venkovské society. Dlouholetý cílený terénní i archivní výzkum zaměřený na Metylovice a Křižánky vytvořil předpoklady k zpracování analýzy vlivu specifických rukodělných výrob na formování a proměnu venkovských společenství v širším historickém kontextu. Obě rukodělné výroby - v Křižánkách pilnikářství, v Metylovicích řemenářství - představovaly již v době svého rozkvětu v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století nadregionálně ojedinělé a specifické záležitosti, jejichž podstatou byla důsledná výrobní specializace. Ta zajišťovala lokálním produktům věhlas přesahující hranice státu a výrobcům dlouhodobý odbyt. Provedený výzkum a následné analýzy v obou modelových případech ukázaly, že příčiny prosperity specializovaných lokálních výrob je třeba hledat v širších spojitostech a také v závislosti na dějinných nepředvídanostech. V obou vybraných místech spočíval jeden ze zásadních hybných momentů dokumentovaných procesů v hledání alternativ nezemědělské produkce u osob ze sociální vrstvy domkářů, podruhů i malorolníků. Východiska postupného ukotvení specializované rukodělné výroby v obou venkovských lokalitách byla velmi odlišná. Zatímco v Křižánkách se jednalo o záležitost ryze řemeslnou a první dílny byly zakládány v rámci cechovní struktury, v Metylovicích se domácí výroba transformovala do mimocechovní produkce za naturální i finanční směnu. Společná pro pilnikářství i řemenářství byla doba rozvoje v druhé polovině 19. století. Toto období charakterizovala přeměněna výrob do živnostenských provozů vedených na základě podnikatelských principů. Pilníkářství v Křižánkách i řemenářství v Metylovicích procházely v druhé polovině 19. století vzestupem v důsledku zvýšených možností podnikání, ale také zejména díky narůstajícímu objemu poptávek. Zájem odběratelů byl dán především specifickým vzhledem artefaktů, technologickými vlastnostmi i precizností v detailech zajištěnou generačně předávanými znalostmi a specializovanou dělbou práce. Tyto kvality představovaly rozhodující záležitosti a zajišťovaly produktům určitou výlučnost. Technické parametry i estetický aspekt byly velmi podstatné v obou případech. Výzkum přinesl také důležitá zjištění o důsledcích plynulého přísunu většího množství hotových peněz do Metylovic i Křižánek. Výskyt výraznějšího kapitálu měl za následek zformování nového systému výroby využívajícího vedle řemeslné práce mistra, tovaryšů a učňů také dílenské zaučené dělníky a námezdní domácké dělníky. Tento výrobní systém zcela nevyhnutelně vyprodukoval nové typy společenských vztahů, které přesahovaly rámec samotné výroby. Podstatnou změnou bylo, že došlo k vytvoření sociálních a ekonomických vazeb mnoha členů venkovské komunity na specializovanou výrobu a na jednotlivé větší i menší živnosti. Velmi rozdílná zjištění přineslo zkoumání vztahů a závislostí osob spjatých s pilnikářstvím v Křižánkách a řemenářstvím v Metylovicích na zemědělské půdě. Pi

Anotace:

lnikářství i kožedělná výroba se v obou případech rozvíjely ve venkovském tradičně agrárním prostoru, ve kterém byl rolnický způsob života zásadní a péče o půdu představovala samozřejmou podstatu každodenního života. Pilnikáři v Křižánkách si i v období prosperity výroby zachovali silnou vazbu na zemědělskou půdu. Proto získaný kapitál investovali v mnoha případech především do půdy. V Metylovicích se situace vyvíjela zcela odlišně a půda ve vnímání především nejmovitějších řemenářů rychle ztrácela pozice nezastupitelnosti. Bylo možné vysledovat, že již ke konci 19. století se část řemenářů plně spolehla pouze na výrobní prostředky a získaný kapitál. V Křižánkách nové společenské elity z řad pilnikářů v podstatě navázaly na postavení sedláků. Získaly obdobný status sociální prestiže vycházející z držby půdy, který byl v jejich případě podpořen finančním kapitálem a možnostmi výdělků pro široké spektrum místního obyvatelstva. V Metylovicích nová řemenářská elita postavila svou sociální prestiž především na kapitálu a existenční závislosti mnoha obyvatel vesnice na jejich prosperitě. Již ke konci 19. století se řemenáři velmi ostře vymezili proti selské vrstvě, a převzali její dominantní postavení, což se promítlo do mnoha sociálních, ekonomických i duchovních aspektů. Zánik rukodělné výroby v obou obcích bylo možné podchytit jak pomocí písemných pramenů, tak na základě narací pamětníků. Zde se ukázaly přednosti i limity terénního výzkumu. Zatímco proces znárodnění i socializace představovaly pro narátory v Metylovicích velmi oblíbené téma, v Křižánkách se jednalo o záležitost na základě výpovědí jen obtížně dokumentovatelnou. Rozdílné jsou v obou obcích i současné postoje obyvatel k zaniklé pilnikářské a řemenářské výrobě coby lokálně-identifikačnímu faktoru. Pro obě vesnice historické produkce představují přitažlivé téma, které v Křižánkách využili především k zvýšení turistické atraktivity lokality a v Metylovicích k posílení vlastní lokální identity a historických kulturních vazeb. V případě zpracování většího množství podobně profilovaných okrajových a dosud přehlížených rukodělných výrob by výsledky výzkumu v Křižánkách i Metylovicích mohly představovat příhodný komparační materiál při definování společných ekonomických, sociálních a technologických procesů.

Abstract:

The presented dissertation is the result of several years’ research of extinct handmade belt making in the village of Metylovice and file making in the village of Křižánky. Although the topic of handicraft production has been the focus of attention of ethnographic research for more than a century, there is still a noticeable lack of works dealing with the impact of handicraft production on rural community in the broad economic, social and cultural contexts. The aim of this work is at least partially contribute to the knowledge of the mutual relations of production, the share of craftsmanship and specific technology in the economic and social aspects, reflected in the daily life of rural society. Longtime targeted field and archival research focused on Metylovice and Křižánky created conditions to prepare an analysis of the impact of specific handicraft production on the formation and transformation of rural communities in a wider historical context. Both handicraft productions – file making in Křižánky, belt making in Metylovice - already represented unique and specific supra-regional matters the consistent production specialization during their boom in the late 19th and the first half of the 20th century. This specialization provided local transboundary fame for the products and long-term sales for the producers. The research and subsequent analyses in both model cases showed that the cause of prosperity of specialized local production is to be found in the broader continuity and that it also depends on historical unpredictability. In both of these selected areas, one of the major driving moments of the documented processes consisted in the search for alternatives to non-agricultural production in persons from social layers of crofters, smallholders and laborers. The background of gradual anchoring of specialized handicraft production in both rural areas was very different. While in Křižánky it was a matter of pure craft and the first workshops were established within the guild structure in Metylovice, domestic production transformed into non-guild production for kind and financial shift. What file making and belt making had in common was the time of development in the second half of the 19th century. This period was characterized by converting to the production of trade-led operations based on business principles. In the second half of the 19th century, file making in Křižánky and belt making in Metylovice went through the rise due to increased business opportunities, but also thanks to the growing demand. The interest of customers was mainly determined by specific artifacts, technological characteristics and precision in detail secured by generationally transmitted knowledge and specialized division of labor. These qualities represent critical issues and provide some exclusive products. Technical parameters and aesthetic aspects are very important in both cases. The research also brought important findings about the consequences of a continuous flow of large amounts of cash to Metylovice and Křižánky. The occurrence of stronger capital resulted in the formation of a new production system utilizing, next to the master’s craftsmanship, journeymen and workshop apprentices, also taught-wage workers and home workers. This production system inevitably produced new kinds of social relationships that went beyond the production itself. A significant change was that social and economic ties of many members of the rural community to the specialized production and to various large and small businesses were created. Exploring the relationships and dependences between people associated with file making in Křižánky and belt making in Metylovice on agricultural land brought very different findings. File making and belt making in both cases developed in traditionally rural agrarian area in which the peasant way of life and essential care of the land constituted a natural essence of everyday life. In a period of pr

Abstract:

osperity of the production, file makers in Křižánky maintained a strong connection to agricultural land. Therefore, in many cases they invested the resulting capital especially in the land. In Metylovice, the situation developed quite differently and land was quickly losing the position indispensability, mainly with wealthier belt makers. It can be seen that already in the late 19th century, part of belt makers relied only on the means of production, and the capital. In Křižánky, new social elites of the file makers basically followed the position of farmers. They took a similar status of social prestige based on land tenure, which in their case was supported by financial capital and income opportunities for a wide spectrum of the population. In Metylovice, the new elite of belt makers based their reputation primarily on social capital and existential dependency of many villagers on their prosperity. Towards the end of the 19th century, belt makers very roughly defined themselves against peasant layer, and took their dominant position, which was reflected in many social, economic and spiritual aspects. Termination of handicraft production in both villages could be followed using both written sources and the narratives of survivors. This has shown the advantages and limitations of field research. While the process of nationalization and socialization accounted for very popular topic for narrators in Metylovice and in Křižánky, it was a matter of statements difficult to document. Another difference in the two villages is the current public attitude to the extinct file making and belt making production as a factor of local identification. For both villages, historical production represents an attractive theme, which have been primarily used to increase the tourist attractiveness of the locality in Křižánky, while in Metylovice it was utilized to strengthen its local identity and historical cultural ties. In the case of processing a large number of similarly profiled peripheral and yet overlooked handicraft productions, the results of research in Křižánky and Metylovice could represent a convenient comparative material in defining common economic, social and technological processes.

Klíčová slova

Metylovice, Křižánky, rukodělná výroba, řemeslo, domácká výroba, živnosti pilnikářství, řemenářství, handicraft production, rural communities, file making, belt making

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 9. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 4. 12. 2014
• Vedoucí: doc. PhDr. Daniel Drápala, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Jiří Langer, CSc., doc. PhDr. Miroslav Válka, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy (čtyřleté) / Etnologie