Sledování ukazatelů reprodukce na vybrané farmě

Bc. Martina Divišová

Diplomová práce

The observation of reproduction trans on the chosen farm

Anotace:

Cílem diplomové práce bylo sledování ukazatelů reprodukce na vybrané farmě v závislosti na způsobu detekce říje u českého strakatého skotu. Byla stanovena hypotéza, že detekce říje pomocí počítačového systému, který měří aktivitu plemenic, bude úspěšnější než detekce vizuální. Data k této práci byla získána ze dvou různých stájí Zemědělského družstva Přeštěnice. Tyto stáje se liší ve způsobu detekce říje. V týnické stáji se zjišťuje říje vizuálně zaměstnanci. Naopak ve stáji Zhoř počítačově. Sledované reprodukční ukazatele byly zhodnoceny za rok 2015 a 2016. Soubor dat byl rozdělen do tří skupin podle fáze laktace na: Prvotelky, II. laktaci a poslední skupinu tvořily plemenice ve III. a vyšší laktaci. Dále bylo provedeno rozdělení podle plemenného zastoupení na tři skupiny: C100, C50 - C75 a C > 75. U těchto skupin došlo k posouzení následujících reprodukčních ukazatelů: Mezidobí, inseminační interval, inseminační index, servis perioda, březost po 1. inseminaci, březost po všech inseminacích, čistá natalita, počet živě odchovaných telat a u prvotelek se namísto mezidobí hodnotil věk při prvním otelení. Ke statistickému vyhodnocení bylo použito programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011). Hodnocený soubor tvořilo 810 krav. Bylo dosaženo průměrných reprodukčních ukazatelů: Pořadí laktace ve stáji Týnice dosahovalo hodnoty 2,6 laktace a ve stáji Zhoř dospělo k hodnotě 2,64 laktace. Mezidobí v týnické stáji mělo hodnotu 381,68 dní, ve stáji Zhoř představovalo 384,68 dní. Věk při prvním otelení činil u prvotelek ze stáje Týnice 862,21 dní, zatímco u plemenic ze stáje Zhoř dosahoval hodnoty 876,79 dní. Délka servis periody u pozorované skupiny dojnic ve stáji Zhoř byla 94,78 dní. V Týnické stáji dosáhla hodnoty 96,35 dní. Inseminační interval ve stáji Týnice činil 65,59 dní a ve stáji Zhoř nabýval hodnoty 67,27 dní. U sledované skupiny plemenic z týnické stáje byl inseminační index 1,73, ve Zhoři 1,80. Při hodnocení procenta zabřezávání v jednotlivých stájích, v závislosti na způsobu detekce říje, bylo zjištěno, že u plemenic ze stáje Zhoř březost po 1. inseminaci dosahovala na 48,97% a březost po všech inseminacích získala hodnotu 46,73%. Oproti tomu v týnické stáji byla březost po 1. inseminaci 43,01% a březost po všech inseminacích představovala 43,32%. Vyhodnocení počtu narozených telat bylo provedeno za dva roky, za obě stáje a za jednotlivé měsíce. Celkem tedy proběhlo 144 měření. V týnické stáji se průměrně v měsíci narodilo 6,24 telat, mrtvě narozených bylo 1,53 telat a počet uhynulých tvořil průměrně 1,09 telat. Stáj Zhoř měla v průměru 7,76 narozených telat v měsíci; 1,28 telat bylo mrtvě narozených a průměrně uhynulo 1,29 telat měsíčně. Při prozkoumání vzájemných vztahů mezi reprodukčními ukazateli bylo zjištěno, že pořadí inseminace ovlivňovalo délku servis periody (r = 0,760; P < 0,001), inseminační interval měl pozitivní vliv na délku servis periody (r = 0,483; P < 0,001) a servis perioda ovlivňovala délku mezidobí (r = 0,107; P < 0,05). Rok otelení měl statisticky průkazný vliv (P < 0,01) na inseminační index, kdy nejnižší hodnoty dosahoval v roce 2016 (1,46). Mezi roky otelení a inseminačním intervalem byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly (P < 0,05). Nejnižší inseminační interval byl v roce 2016 (61,01 dní). Statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn také u roku otelení a délky servis periody (P < 0,01). V roce 2016 bylo dosaženo délky servis periody 59,10 dní. Mezi rokem otelení a věkem při prvním otelení u prvotelek byl statisticky průkazný rozdíl na hladině významnosti (P < 0,05), kdy v roce 2014 dosahoval na 854,08 dní. Na hladině významnosti (P < 0,01) bylo zjištěno, že měsíc ot

Anotace:

elení ovlivnil délku servis periody ve všech měsících kromě října a listopadu. Nejnižší hodnoty nabývala servis perioda v prosinci (59,34 dní), ve zbývajících měsících (+ 40,5 až + 53,79 dní). Statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) u délky mezidobí v září a prosinci. V prosinci byla délka mezidobí nižší (365,54 dní) oproti září, kdy dosahovala na 406,71 dní. Efekt plemenného zastoupení měl statisticky průkazný vliv (P < 0,05) pouze na inseminační interval a servis periodu. U inseminačního intervalu byl statisticky průkazný rozdíl mezi skupinou C100 (63,66 dní) a jedinci plemenného zastoupení C > 76, u kterých představoval 68,76 dní. Délka servis periody tvořila statisticky významný rozdíl u zástupců plemene C100 s hodnotou 96,93 dní. Mezi hodnotami jednotlivých stájí (podle způsobu detekce říje) a mezi ukazateli reprodukce nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly (P > 0,05). Pořadí laktace nemělo žádný statisticky průkazný vliv (P > 0,05) na jednotlivé reprodukční ukazatele. Byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly (P < 0,01) mezi efektem pořadí laktace a počtem narozených telat, kdy nejnižší počet telat za měsíc (4,77) se narodil u krav ve 2. laktaci a nejvíce telat za měsíc (8,21) bylo od plemenic ve 3. a vyšší laktaci. Statisticky průkazné rozdíly na hladině významnosti P < 0,01 byly prokázány mezi efektem stáje (tedy podle způsobu detekce říje) a počtem narozených telat, kdy se ve stáji Zhoř měsíčně rodilo 7,76 telat a ve stáji Týnice 6,24 telat. U efektu kalendářního měsíce a roku narození telete nebyly dokázány na úrovni počtu narozených telat, mrtvě narozených telat, ani na úrovni uhynulých telat žádné statisticky průkazné rozdíly (P > 0,05). Hypotéza, která měla předpoklad, že detekce říje pomocí počítačového systému, který měří aktivitu plemenic, bude úspěšnější, než detekce vizuální, se nepotvrdila.

Abstract:

The aim of the thesis was to monitor reproduction indicators in selected farm, depending on the method of Czech Pied cattle estrus detection. The hypothesis was stated as follows: the estrus detection by the computer system, which measures the activity of cows will be more successful than visual detection. Data for this study were obtained from two different stables of Přeštěnice agricultural union. These stables are different in the way of estrus detection. In Týnické stable the estrus is determined visually by employees. While, in the Zhoř stable it is determined by computer. Monitored reproductive indicators were evaluated for the years 2015 and 2016.The data was divided into three groups according to stage of lactation: First-calvers, II. lactating cows and last group included the third and higher lactating breeding dams. Furthermore, it was divided by breeds into three groups: C100, C50 - C75 and C > 75. In these groups the following reproductive performance were assessed: cow interval, insemination interval, insemination index, service period, pregnancy after the first insemination, pregnancy after all insemination, net natality in cattle, the number of live calves and at first-calvers the age at first calving was assessed instead of cow interval. The program SAS 9.3 (SAS / STAT 9.3, 2011) was used for statistic evaluation. The evaluated sample consisted of 810 cows. The following average reproductive indicators were reached: the order of lactation in Tynice stable reached the value of 2.6 of lactation and in Zhoř stabled it was the value of 2.64 of lactation. In Týnické stable the value of cow interval was 381.68 days and in the Zhoř stable it presented 384.68 days. The age at first calving of first-calvers was 862.21 days in Týnice stable, while the cows from the Zhoř stable reached the value of 876.79 days. The length of service period of the observated group of cows in the Zhoř stable was 94.78 days. In Týnické stable it was 96.35 days. The insemination interval in the Týnice stable was determined as 65.59 days and in the Zhoř stable reached the value of 67.27 days. In the monitored group of breeding dam in Týnické stable the insemination index was 1.73, in Zhoř it was 1.80. While evaluating the percentage of pregnancy rates in each stables, depending on the way of estrus detection, it was found out that 48.97% of breeding dam from the Zhoř stable reached pregnancy after first insemination and 46.73%. after all insemination. Compared to that, in Týnické stable the pregnancy after 1st insemination was 43.01% and after all insemination it reached the percentage of 43.32%. The number of born calves was evaluated after two years from both stables and each month individualy. In total, 144 measurements ware taken. In Týnické stable 6,24 calves were born by average every month, 1,53 still-born calves and the number of dead calves generated 1.09 by average. The Zhoř stable had 7.76 born calves by average each month; 1.28 calves were still-born and by averag 1,29 calves died per month. When examining relationships between reproductive indicators, it was found out that the order of insemination affected the length of the service period (r = 0.760; P <0.001), insemination interval had a positive effect on the length of service period (r = 0.483; P <0.001) and the service period influenced the length of interval (r = 0.107; P <0.05). Year of calving had a statistically significant effect (P <0.01) at the insemination index,in 2016 the lowest level reached (1.46). Between calving and insemination interval were statistically significant differences (P <0.05). The lowest insemination interval was (61.01 days) in 2016. Statistically significant difference was also found in the year of calving and the length of the service period (P <0.01). In 2016 it was reached the length of the service period of 59.10 days. Between calving and age after the first calving at first-calver was statistically significant diffe

Abstract:

rence on the lever of significance (P <0.05), when in 2014 it reached 854.08 days. On the level of significance (P <0.01) it was found out that the month of calving influenced the length of service period for all months except of October and November. The lowest values of service period was in December (59.34 days) in the remaining months (+ 40.5 to + 53.79 days). A statistically significant difference (P <0.05) in a length of cow interval in September and December. In December, the length of cow interval was lower (365.54 days) compared to September, when it reached 406.71 day. The effect of breeding representation had a statistically significant effect (P <0.05) only for insemination interval and service period. At insemination interval there was a statistically significant difference between the C100 group (63.66 days), and the individuals of particular breed C> 76, which meant 68.76 days. Length of service period formed statistically significant difference among the representatives of the breed C100 with a value of 96.93 days. Between the values of each stable, according the estrus detection and reproduction indicators there were not found any statistically significant differences (P> 0.05). The order of lactation had no statistically significant effect (P> 0.05) on particular reproductive indicators. There were detected particular statistic significant differences (P <0.01) between the effects of lactation order and the number of calves born, where the lowest number of calves per month (4.77) was born to cows in 2nd lactation and most calves per month (8.21) were born to cows in 3rd lactation and higher. A statistically significant difference on the level of significance P <0.01 were demonstrated between the stable effect, ie according the estrus detection, and the number of born calves, when in Zhoř stable 7.76 calves were born per month and in Týnice it was 6.24 calves. In terms of calendar month and year of birth, there were not proven any statistically significant differences at the number of born calves, still-born calves or died calves (P >0.05). Hypotesis expecting the estrus detection using a computer system which measures the activity of cows being more successful than visual detection, was not confirmed.

Klíčová slova

skot, reprodukční ukazatelé, reprodukce, mezidobí, servis perioda

Keywords

reproduction, reproduction indicators, meantime, open days, cattle

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Renata Toušová, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce