Užití agenta při odhalování a objasňování trestné činnosti

Ing. Jan Ticháček

Rigorózní práce

The Using of an Undercover Agent in Detecting and Investigation of the Criminal Activity

Anotace:

Předkládaná práce pojednává o užití agenta při odhalování a objasňování trestné činnosti. Agent, který spolupracuje se zločin páchajícím jedincem, resp. který byl úspěšně infiltrován do zločinecké organizace, je vysoce účinným prostředkem potírání závažné trestné činnosti a boje s organizovanou kriminalitou. Současně však použití agenta mnohdy působí intenzivní zásahy do základních práv a svobod jednotlivců a rovněž vyvolává nebezpečí zneužití tohoto institutu, které plyne mimo jiné z obtížnosti kontroly agentova konání v průběhu operace. V neposlední řadě pak v určitých hraničních situacích nemusí být zřejmé, zda konkrétní jednání agenta je zákonem připuštěno či nikoliv. Již z takto ve stručnosti předestřeného se podává, že užití agenta je problematikou nikoliv okrajovou, k níž je nutno přistupovat s vědomím možných pozitivních a negativních důsledků užití agenta, která nastoluje úvahy a množství otázek, jejichž zodpovězení není vždy jednoznačné. Úvodní část práce vymezuje některé základní pojmy, jež se v předkládané práci vyskytují, a to za účelem odstranění případných nejasností, které by mohly plynout z jejich nepřesného chápání. Následující kapitola se zabývá operativně pátracími prostředky, čímž je sledováno zasazení předmětu této práce do širších souvislostí, neboť použití agenta je jedním z operativně pátracích prostředků, jež jsou zakotveny v trestním řádu. Samostatná kapitola je věnována české právní úpravě použití agenta, jak je obsažena v trestním řádu. Mimo samotného podrobného rozboru platné právní úpravy použití agenta jsou zde rovněž identifikovány její problémové oblasti. Zde je tak poukazováno na určité nedostatky právního zakotvení institutu použití agenta v české právní úpravě, k čemuž připojuji návrhy jejich možného odstranění. V pořadí čtvrtá kapitola zkoumá přípustná užití agenta v trestním řízení. V této kapitole jsou tak charakterizovány způsoby a metody použití agenta, jež jsou v souladu s platnou právní úpravou, a to náhledem odborné literatury a aplikační praxe. Jedním ze zajímavých poznatků této kapitoly je jistý nesoulad mezi tím, co shledává odborná literatura za určující pro učinění zjištění, že konkrétní použití agenta neodporuje platné právní úpravě a hledisky, která za účelem zhodnocení přípustnosti použití agenta a jeho jednání v jednotlivém případě zvažuje aplikační praxe, jmenovitě Ústavní soud. Kapitola pátá volí ve vztahu k užití agenta v trestním řízení, ve srovnání s kapitolou předcházející, přesně opačné pojetí, neboť v této je analyzováno, které způsoby a metody použití agenta, resp. jaké jednání agenta v rámci skryté operace, již dle platné právní úpravy připustit nelze. Rovněž v této kapitole jsou představeny náhledy odborné literatury a aplikační praxe. Za velmi významnou v rámci této kapitoly považuji subkapitolu 5.3, v níž předkládám test provokace, který jsem vytvořil na podkladě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Teixeira de Castro proti Portugalsku, rozhodnutí Ústavního soudu a odborné literatury. Tento test provokace, jenž je zamýšlen jako prostředek standardizace přístupů k posuzování policejní provokace (nezákonné policejní iniciace trestné činnosti) v rozhodovací praxi, by měl v konkrétní záležitosti přispět ke zjištění, zda v této bylo konání agenta provokační, resp. nepřípustně iniciační. Tento test, eventuálně po jeho vhodném doplnění či pozměnění, by tak mohl být užitečnou pomůckou pro aplikační praxi. Skutečnost, že případná potřeba vyslechnutí agenta jako svědka zpravidla vyvolává nezbytnost úvah o utajení tot

Anotace:

ožnosti a podoby agenta při jeho svědecké výpovědi v trestním řízení, je reflektována v kapitole šesté, která je zaměřena na naznačení předpokladů a důsledků výslechu agenta jako utajeného svědka. V následující kapitole, nazvané užití agenta v zahraničí – iniciace, provokace trestné činnosti, je nejprve proveden stručný přehled slovenské právní úpravy policejní provokace, to jako ilustrace, jakým způsobem lze přistoupit k implementaci policejní iniciace či provokace trestné činnosti do právního řádu, který je ve značném rozsahu podobný českému. Převažující část této kapitoly pak popisuje americkou právní úpravu a praxi policejní iniciace trestné činnosti, to především v rámci výkladů vázaných na pojmy sting operations a defense of entrapment. V tomto směru je možno konstatovat, že ač právní úprava a praxe policejní iniciace trestné činnosti v USA vychází z významně odlišných teoretických východisek a z rozdílného přístupu k trestnímu procesu americké právní úpravy, při porovnání s právní úpravou českou, přesto však seznámení se s postojem k policejní iniciaci trestné činnosti a jeho projevy v USA, kde disponují s jejím použitím ze strany agenta značnými zkušenostmi, může diskuzi v českém právním prostředí přinést nový impuls. Závěrečná kapitola představuje další metodu užití agenta, která je aplikována v zahraničí, a to užití agenta za účelem podvodného získání doznání či informací, kdy agentem prováděná skrytá operace směřuje vůči podezřelému ze spáchání nevyřešené vraždy či jiného zvlášť závažného trestného činu.

Abstract:

The thesis is titled: “The Using of an Undercover Agent in Detecting and Investigation of the Criminal Activity”. The first chapter defines and explains some of the terms, which appear in the thesis (operational and searching means in criminal proceedings, undercover agent, police provocation, organized crime, corruption), to preclude possible ambiguities and confusions resulting from the non-uniform understanding of the terms. The second chapter deals with the operational and searching means in criminal proceedings embodied in the Criminal Procedure Code. It puts the core subject of the thesis into the broader context, as the using of an undercover agent belongs to the operational and searching means incorporated in the Criminal Procedure Code. The chapter 3 contains thorough analysis of the Czech legislation of the using of an undercover agent. It also outlines minor legislation’s shortcomings and suggests possible ways of the elimination of the shortcomings. Following chapter provides an overview of the methods of using of an undercover agent compliant with the Czech law. The author presents the view of the scholarly literature and the courts. An interesting finding of the chapter is scholarly literature and the Constitutional Court of the Czech Republic apply different measures and perspectives when stating if the specific using of an undercover agent within the police operation and agent’s conduct in the operation have been lawful or unlawful (unconstitutional). The fifth chapter is based on the reverse approach to the using of an undercover agent. It examines what agent’s behavior, which methods of using of an undercover agent are inadmissible and forbidden by virtue of the Czech law. An important passage of the chapter is the part introducing the test of provocation. The test of provocation was established by the author and its sources are the decision of the European Court of Human Rights in Teixeira de Castro v. Portugal, decisions of the Constitutional Court of the Czech Republic and scholarly literature. The test is intended to contribute to proper court-assessment of the cases entailing the issue of police initiation or provocation of the criminal activity. The chapter 6 concerns with the issue of hearing of an undercover agent as a witness with the hidden identity. The focus of the ensuing chapter is the using of an undercover agent as an initiator or provocateur of the criminal activity. The first part of the chapter describes relevant Slovak legislation and it is meant as an illustration of an incorporation of an agent initiator (agent provocateur) into the law of the country with the same law origins as the Czech Republic. The prevailing part of the chapter discusses the U.S. law and the practice of a using of an undercover agent as an initiator of a criminal activity. It concentrates on the definition and explanation of the terms sting operation and defense of entrapment. This passage of the thesis enriches the Czech scholarly literature and it supplies an inspiration for the Czech law as well. The last chapter of the thesis deals with an involvement of an agent in the post-offense undercover operations targeted on the suspect of the murder or of another extremely serious offence. These operations are permitted in some jurisdictions, for example in Canada.

Klíčová slova

operativně pátrací prostředky, agent, iniciace trestné činnosti, provokace, policejní provokace, sting operation, defense of entrapment

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 6. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 12. 2008
• Oponent: JUDr. Antonín Draštík, prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Právo a právní věda / Právo