Vyhodnocení růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na různých chovatelských podmínkách

Bc. Jan DUŠEK

Master's thesis

Abstract:

Cílem každého chovatele skotu by mělo být životaschopné, dobře rostoucí zdravé tele, které předá svou genetickou informaci dalším generacím. Tato práce řeší vliv růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na zvolené technologii odchovu ve vybraném chovu holštýnského skotu. Cílem bylo v provozních podmínkách porovnat jednotlivé způsoby ustájení telat. Zvolená hypotéza predikuje dosažení lepších výsledků u telat ustájených v individuálním systému (VIB), oproti skupinovému (VSB). Ve vybraném chovu, v období roku 2020, byla sledována skupina telat (n 41), která byla rozdělena rovnoměrně do různých systémů ustájení (individuální/skupinový). Pokus trval od narození do 85. dne věku. Dle výsledků pokusu, dostávala telata obou pozorovaných skupin kvalitní mlezivo (průměrná hodnota 26,17 % Brix) v dostatečném množství (průměrné množství při prvním nápoji 3,45 l). V podniku nejsou telata při narození vážena (teleti je přiřazena hodnota 30 kg, nezáleží na pohlavní). Naměřená průměrná porodní hmotnost byla 38,4 kg. Bylo by dobré tuto hodnotu ve vnitropodnikovém systému upravit, aby lépe odpovídala skutečnosti. Dle výsledků pozorování lze zamítnout původní hypotézu. U obou skupin telat, nebyl při porovnání, zaznamenán statisticky významný rozdíl. Pro malé množství pozorování nelze objektivně (statisticky) potvrdit/vyloučit míru náchylnosti jednotlivých skupin telat k infekčním tlakům a nemocem. Větší problémy představovala průjmová onemocnění. Tato onemocnění se vyskytovala nejvíce u telat do jednoho měsíce věku, s prevalencí onemocnění 25 % s průměrnou mortalitou 7,4 %. Při porovnání přírůstků nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Odstavená telata ze systému ustájení VIB vykazovala větší ziskovost, v průměrné výši 313 Kč na jedno tele, 2,92 Kč na kg přírůstku. Z hlediska welfare zvířat, se při větší kohoutkové výšce vyskytovaly problémy s odřenými hřbety telat, která byla ustájena v plastových boudách (Calf - Tel). Tyto boudy měly nízký vstupní otvor (95 cm). V podniku jsou telata na mléčné výživě napájena z volné hladiny, cucáky se zde nepoužívají. Stálo by za zvážení a vyzkoušení, zda by se změna způsobu napájení telat kladně projevila na prevalenci průjmových onemocnění. Což by mohlo vést nejen ke snížení nákladů na případnou veterinární péči a léky, ale i k navýšení přírůstků a ekonomických výnosů.

Abstract:

The goal of every livestock farmer should be a viable, well-growing healthy calf that passes on its genetic information to future generations. This thesis deals with the impact of growth and health of calves depending on the selected breeding technology in chosen farm of Holstein cattle. The aim was to compare various ways of housing calves in operating conditions. The chosen hypothesis predicts to achieve better results of calves housed in an individual system (VIB) compared to a group system (VSB). In 2020 a group of calves (n 41), divided evenly into various housing systems (individual /group), was monitored in the selected farm. The experiment lasted from the birth to the 85th day. Based on the results of the experiment, the calves of both observed groups received quality colostrum (average value of 26.17 % Brix) in the sufficient amount (average amount at the first drink 3.45 l). Calves are not weighed at birth in this farm (calves are assigned a value of 30 kg, regardless of sex). The average measured birth weight was 38.4 kg. It would be good to adjust this value in the in-house system to reflect reality better. On the basis of the results of observations, the original hypothesis can be rejected. There was no statistically significant difference between the two groups of calves when compared. It is not possible to confirm / exclude the degree of susceptibility of individual groups of calves to infectious pressures and diseases objectively (statistically) due to a small number of observations. Diarrheal diseases were more serious problem. These diseases occurred most in calves up to one month of their age, with a disease prevalence of 25 % and an average mortality of 7,4 %. No statistically significant difference was found when weight gains were compared. Weaned calves of the VIB housing system showed higher profitability, on average CZK 313 per calf, CZK 2.92 per kg of weight gain. From the point of view of animal welfare, there were problems with scraped backs of the calves housed in plastic sheds (Calf - Tel) because of their height at the shoulder. These sheds had a low entryway (95 cm). In the farm, the milk fed calves are fed from free surface; the teats are not used here. It would be worth considering and testing whether a change of a calf feeding method had a positive effect on the prevalence of diarrheal diseases. This could lead not only to a reduction in costs of potential veterinary care and medicine, but also to an increase in weight gain and thus to higher economic yields.

Keywords

chov skotu, růst, tele, ustájení, zdravotní stav

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 20. 4. 2021

Thesis defence

• Supervisor: doc. Ing. Jan Beran, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Agriculture

Master programme / field:
Animal husbandry / Animal husbandry